|
|
Ošetřovatelská péče o seniora na oddělení ARO, JIP
Svitáková, Jana ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Mrákava, Vlastimil (oponent)
Všeobecné sestry v rámci své profese poskytují ošetřovatelskou péči pacientům různých věkových skupin. Poměrně hojně zastoupenou skupinu tvoří senioři. Tato skutečnost je dána prodlužující se průměrnou délkou života, pokrokem medicíny a také polymorbiditou seniorů, která se často stává příčinou jejich hospitalizace. Ošetřovatelská péče o seniory je náročná zejména vzhledem k výskytu řady geriatrických symptomů, omezení kognitivních funkcí a neschopnosti sebepéče. Mnohem náročnější situace pak nastane, pokud stav geriatrického pacienta vyžaduje péči na odděleních ARO či JIP. Označení problematických oblastí v intenzivní ošetřovatelské péči o seniora vede k vyvození případných opatření pro praxi. V rámci bakalářské práce bylo realizováno kvantitativní výzkumné šetření formou dotazníku. Výzkumný vzorek tvořily všeobecné sestry na odděleních intenzivní péče, tedy oborových jednotkách intenzivní péče (JIP) a anesteziologicko-resuscitačních odděleních (ARO). Z celkového počtu 120 rozdaných dotazníků (100 %) se vrátilo 94 dotazníků (78,33 %), které bylo možné použít. Realizace výzkumného šetření proběhla v únoru roku 2012. Bakalářská práce se skládá ze dvou částí, praktické a teoretické. Hlavním cílem práce bylo zmapovat problematiku poskytování ošetřovatelské péče seniorům na ARO a JIP. Cíl byl splněn....
|
|
| |
|
|
Diabetes mellitus v jezdeckém sportu v ČR
Mašková, Marie ; Vilikus, Zdeněk (vedoucí práce) ; Vařeková, Jitka (oponent)
Název: Diabetes mellitus v jezdeckém sportu v ČR Cíle: Cílem rešeršní části práce bylo popsat problematiku onemocnění diabetes mellitus a vlivu sportu na kompenzaci onemocnění, následně pak vyhledat dostupné zdroje o úzce zaměřeném tématu - vlivu jezdectví na diabetes mellitus, a zjištěné poznatky zpracovat v přehledné formě do první (rešeršní) části práce. Druhá (výzkumná) část měla za úkol pomocí dotazníků a rozhovorů zmapovat situaci u pacientů s diabetem v ČR, kteří aktivně provozují jezdecký sport. V tomto případě šlo o přezkoumání jejich subjektivních pocitů. Hlavním cílem bylo prokázat pozitivní vliv jezdectví na diabetes mellitus, popř. zjistit, co více ovlivňuje hladinu BG (blood glucose) v krvi, zda stres či fyzická zátěž. Dále se práce zaměřila na otázku povědomí veřejnosti a blízkého okolí o managementu onemocnění a také o první pomoci. Metody: První část práce byla zpracována formou literární rešerše, pro kterou byly hledány odborné články a jiná literatura především na elektronických informačních portálech (Web of Science apod.) Pro druhou (výzkumnou) část byl, jako hlavní metoda pro sběr dat, zvolen dotazník (přes web vyplnto.cz) rozeslaný přes Českou jezdeckou federaci (ČJF) a další jezdecké portály v ČR (jezdci.cz, jezdectvi.cz, jednotlivé regionální oblasti ČJF,…). Následně byli...
|
|
|
Diabetes mellitus v jezdeckém sportu v ČR
Mašková, Marie ; Vilikus, Zdeněk (vedoucí práce) ; Vařeková, Jitka (oponent)
Název: Diabetes mellitus v jezdeckém sportu v ČR Cíle: Cílem rešeršní části práce bylo popsat problematiku onemocnění diabetes mellitus a vlivu sportu na kompenzaci onemocnění, následně pak vyhledat dostupné zdroje o úzce zaměřeném tématu - vlivu jezdectví na diabetes mellitus, a zjištěné poznatky zpracovat v přehledné formě do první (rešeršní) části práce. Druhá (výzkumná) část měla za úkol pomocí dotazníků a rozhovorů zmapovat situaci u pacientů s diabetem v ČR, kteří aktivně provozují jezdecký sport. V tomto případě šlo o přezkoumání jejich subjektivních pocitů. Hlavním cílem bylo prokázat pozitivní vliv jezdectví na diabetes mellitus, popř. zjistit, co více ovlivňuje hladinu BG (blood glucose) v krvi, zda stres či fyzická zátěž. Dále se práce zaměřila na otázku povědomí veřejnosti a blízkého okolí o managementu onemocnění a také o první pomoci. Metody: První část práce byla zpracována formou literární rešerše, pro kterou byly hledány odborné články a jiná literatura především na elektronických informačních portálech (Web of Science apod.) Pro druhou (výzkumnou) část byl, jako hlavní metoda pro sběr dat, zvolen dotazník (přes web vyplnto.cz) rozeslaný přes Českou jezdeckou federaci (ČJF) a další jezdecké portály v ČR (jezdci.cz, jezdectvi.cz, jednotlivé regionální oblasti ČJF,…). Následně byli...
|
|
|
Psychická zátěž zdravotnického personálu v paliativní péči
Poláčková, Lucie ; Štefančíková, Mariana (vedoucí práce) ; Švecová, Dagmar (oponent)
Autor: Lucie Poláčková Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Psychická zátěž zdravotnického personálu v paliativní péči Vedoucí práce: PhDr. Mariana Štefančíková Ph.D., Ph.D. Počet stran: 110 Počet příloh: 7 Rok obhajoby: 2020 Klíčová slova: paliativní péče, psychická zátěž, specifika paliativní péče o seniory, syndrom vyhoření Bakalářská práce pojednává o problematice psychické zátěže zdravotnického personálu v paliativní péči. Je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá paliativní péčí, specifiky péče o umírající seniory a psychickou zátěží v paliativní péči. Práce se rovněž zabývá historií paliativní péče, potřebami umírajících pacientů, syndromem vyhoření a jeho prevencí. Praktická část je zaměřena na problematiku psychické zátěže v paliativní péči. Zjišťuje, s jakými formami zátěže se zdravotní sestry setkávají a také zjišťují, jaké metody zdravotním sestrám pomáhají zvládat zátěž.
|
|
|
Analýza zátěže a zvuku na pracovišti
Vyroubal, Jiří
Technologický pokrok postupně zasáhl všechny aspekty lidského života a nevyhnul se ani oblasti zpracování dřeva. Nově zaváděné postupy a technologie s sebou přinesli snížení namáhavosti, zvýšení produktivity práce a zcela nová rizika vyplývající z provozu inovativní dřevařské techniky. Tato práce se zabývá právě jedním z mnoha rizik vyplývající z práce se dřevem a to zvukem, který je průvodním jevem používání techniky. Expozice hluku krátkodobá i dlouhodobá působí negativně na lidský organismus, může způsobit jeho nevratné poškození či dokonce smrt. Práce je zaměřena na vliv expozice zvuku při práci s okružní pilou na fyziologii i psychologii člověka se zřetelem na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Dále se práce zabývá analýzou zátěže na pracovišti, vznikajícím stresem a možnými fyziologickými a duševními reakcemi na něj. Součástí práce jsou výsledky průběhu fyziologických funkcí osob, jež se zúčastnili měření pomocí aparatury Biofeedback 2000 x-pert za expozice dvou odlišných akustických podnětů.
|
|
|
Diabetes mellitus v jezdeckém sportu v ČR
Mašková, Marie ; Vilikus, Zdeněk (vedoucí práce) ; Vařeková, Jitka (oponent)
Název: Diabetes mellitus v jezdeckém sportu v ČR Cíle: Cílem rešeršní části práce bylo popsat problematiku onemocnění diabetes mellitus a vlivu sportu na kompenzaci onemocnění, následně pak vyhledat dostupné zdroje o úzce zaměřeném tématu - vlivu jezdectví na diabetes mellitus, a zjištěné poznatky zpracovat v přehledné formě do první (rešeršní) části práce. Druhá (výzkumná) část měla za úkol pomocí dotazníků a rozhovorů zmapovat situaci u pacientů s diabetem v ČR, kteří aktivně provozují jezdecký sport. V tomto případě šlo o přezkoumání jejich subjektivních pocitů. Hlavním cílem bylo prokázat pozitivní vliv jezdectví na diabetes mellitus, popř. zjistit, co více ovlivňuje hladinu BG (blood glucose) v krvi, zda stres či fyzická zátěž. Dále se práce zaměřila na otázku povědomí veřejnosti a blízkého okolí o managementu onemocnění a také o první pomoci. Metody: První část práce byla zpracována formou literární rešerše, pro kterou byly hledány odborné články a jiná literatura především na elektronických informačních portálech (Web of Science apod.) Pro druhou (výzkumnou) část byl, jako hlavní metoda pro sběr dat, zvolen dotazník (přes web vyplnto.cz) rozeslaný přes Českou jezdeckou federaci (ČJF) a další jezdecké portály v ČR (jezdci.cz, jezdectvi.cz, jednotlivé regionální oblasti ČJF,…). Následně byli...
|
|
|
Percepce pracovní zátěže a pracovní spokojenosti u sociálních pracovníků
FORMÁNKOVÁ, Aneta
Bakalářská práce je soustředěna na percepci pracovní zátěže a spokojenosti sociálních pracovníků. Dále se zaměřuje na pracovní a psychickou zátěž sociálních pracovníků, její kompenzaci a udržitelnou motivační složku této profese. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je blíže uvedena profese sociálního pracovníka definovaná zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, a s ní spojené základní pojmy. Rozpracovány jsou pak oblasti zaměřené na pracovní a psychickou zátěž, syndrom vyhoření, motivaci a odměňování sociálních pracovníků a s tím spojenou spokojenost. V neposlední řadě je zde rozpracována oblast zaměřená na zvládání a prevenci psychické a pracovní zátěže. Pro zpracování praktické části bakalářské práce byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Data byla střádána pomocí polostrukturovaného rozhovoru s deseti sociálními pracovníky různorodých organizací v České republice. Hlavním cílem analytické části této práce je zdůraznit pracovní a psychickou zátěž sociálních pracovníků a zjistit, jaký vliv má tato zátěž na jejich profesní i soukromou životní stránku. Výzkumné otázky byly zaměřeny především na motivaci a odměňování sociálních pracovníků, percepci konkrétních stresorů a pracovní zátěže, ale také na působení sociální a rodinné sféry, a především pracovního kolektivu. V návaznosti na poskytnuté rozhovory bylo možné poukázat na současnou percepci výkonu profese sociálního pracovníka. Přínosná by tato práce mohla být pro studenty oboru Sociální práce. Mohla by být vhledem na současnou percepci profese sociálního pracovníka z reálného a praktického pohledu. Výsledek této bakalářské práce může také poskytnout náhled na současný stav pracovní a psychické zátěže sociálních pracovníků a poukázat na možnou optimalizaci prevence psychických potíží spojených s výkonem této profese.
|
|
|
Pracovní zátěž u pracovníků v sociálních službách v domově se zvláštním režimem
TOBOLKOVÁ, Barbora
Tato diplomová práce se zabývá pracovní zátěží u pracovníků v sociálních službách v domově se zvláštním režimem. Cílem práce bylo zmapovat faktory, které ovlivňují pracovní zátěž u pracovníků v sociálních službách v domově se zvláštním režimem. Hlavní výzkumná otázka zněla: Jak pracovníci v sociálních službách v domově se zvláštním režimem subjektivně vnímají zátěž? Práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část je rozdělena do pěti kapitol, které jsou podloženy na základě odborné literatury. V kapitolách je podrobně popsána profese pracovníka v sociálních službách včetně odborné způsobilosti. Také je zde vymezena sociální služba domov se zvláštním režimem. Následující část se týká definování zátěže, rozdělení zátěže na pracovní, psychickou a fyzickou. V souvislosti s pracovní zátěží je v této kapitole zmíněn i termín work life balance. V další kapitole je připomenuta prevence vzniku zátěže, konkrétně supervize a psychohygiena. Poslední kapitola se detailně zabývá syndromem vyhoření. Ve výzkumné části této práce byl vymezen cíl práce a hlavní výzkumná otázka, na základě které bylo stanoveno pět dílčích výzkumných otázek. K získání dat byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu, dále byla použita metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Pro výzkum byl zvolen konkrétní domov se zvláštním režimem v kraji Vysočina. Výzkumu se zúčastnilo devět pracovníků v sociálních službách pracujících v zařízení minimálně jeden rok. Výzkum probíhal ve dvou fázích. V první fázi byl proveden předvýzkum, na jehož základě byly otázky výzkumu upraveny. V další fázi byl realizován vlastní výzkum. Získaná data byla zpracována metodou trsů a následně vyhodnocena. Vyhodnocená data jsou uspořádána dle dílčích výzkumných otázek. Pracovníci v sociálních službách režim práce zvládají dobře. Práci považují pracovníci zařízení za náročnou po fyzické, ale zejména po psychické stránce. Manipulace s ležícími klienty je pracovníky zařízení shledávána jako nejnáročnější úkon. Za nejvíce psychicky náročnou situaci je podle pracovníků úmrtí klientů, jednání s klienty, neustálé vysvětlování úkonů, informací aj. Pracovníci zařízení zažívají stresové situace s klienty, častěji však s rodinou klientů. Za zdravotní problémy, které souvisí se zaměstnáním pracovníků zařízení, jsou považovány především bolesti zad. Výsledky této diplomové práce mohou sloužit vybranému domovu se zvláštním režimem kraje Vysočina nebo jako studijní materiál pro laickou i odbornou veřejnost.
|
|
|
Pocit profesionálního selhání a bezmoci sester pracujících v paliativní péči.
BENEŠ, Jiří
Předkládaná diplomová práce se zabývá tématem pocitu profesionálního selhání a bezmoci sester pracujících v paliativní péči. Cílem naší práce bylo zjistit, zda mají sestry vykonávající paliativní péči často pocity profesionálního selhání a bezmoci. Zjistit, jak práce v oblasti paliativní péče ovlivňuje osobní život sester. Zjistit, zda by si dotazované sestry znovu vybraly stejné povolání a zaměření. Zjistit s jakými problémy se nejčastěji setkávají sestry v rámci vykonávání paliativní péče. V souvislosti s výše zmíněnými cíli jsme si stanovili tyto výzkumné otázky. Jak ovlivňuje prostředí paliativní péče osobnost sestry a její život? Jaké faktory ovlivňují výkon práce sestry v paliativní péči? Jaké okolnosti vedly probandy k tomu, aby si zvolili povolání sestry a zaměření na paliativní péči? Jaké jsou sestrami nejčastěji uváděné zátěžové situace? Jak souvisí pracovní zátěž s pocitem bezmoci u dotazovaných sester? Jaké metody pomohly dotazovaným sestrám při vyrovnávaní se s zátěžovými situacemi souvisejícími s vykonáváním paliativní péče? K provedení výzkumného šetření jsme si vybrali kvalitativní přístup s využitím polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný vzorek tvořilo 15 probandů, z čehož 8 z nich byly sestry setkávající se s paliativní péčí mimo hospicová zařízení, a dalších 7 byly sestry z hospiců. Výsledky výzkumného šetření ukázaly, že vykonávání paliativní péče má velký vliv na život sester. Tento vliv však není vždy jenom negativní. Dotazované obvykle vnímají práci jako velmi psychicky náročnou a těžko oddělitelnou od osobního života. I přes to by si sestry svoje povolání vybraly znovu. Při vykonávání paliativní péče mají často pocity bezmoci. Pocity selhání však přichází pouze za určitých situací a spíše výjimečně. Beznaděj sestry obvykle nepociťují. Za nejhorší a nejčastější zátěž ve své práci považují konflikty na pracovišti, emocionální zátěž, zhoršení zdravotního stavu klientů, úmrtí klientů, komunikaci s rodinou zemřelého, velkou zodpovědnost, nepochopení se s klientem nebo jeho rodinou, psychické vypětí, péči o zmatené klienty, péči o agresivně se chovající klienty, péči o klienty, u kterých se nedaří utišit bolesti, úmrtí mladých klientů, nesmíření klienta nebo jeho rodiny s nevyléčitelnou nemocí a neinformovanost klienta v souvislosti s vážností jeho zdravotního stavu. Naše práce poukazuje na vnímání náročnosti práce v paliativní péči, která úzce souvisí se syndromem vyhoření. Otevírá tak prostor pro další výzkumy zaměřující se na syndrom vyhoření a psychosociální zátěž u sester pracujících v paliativní péči. Získané informace slouží také jako analýza stavu, pocitů a spokojenosti sester vykonávajících paliativní péčí. Na podkladě získaných informací obeznámíme vedení daných oddělení a zařízení s problémy, které jejich zaměstnanci řeší v souvislosti s pracovní zátěží při vykonávání paliativní péče. Dalším výstupem bude případně přednáška na vhodné konferenci.
|
host ::
RSS.