|
|
Analýza vybraných zdravotnických rizik obyvatelstva při vzniku definované mimořádné události na daném ORP a analýza připravenosti základních složek IZS včetně nemocničního sektoru v plošném pokrytí pro snížení následků.
POJETA, Antonín
Analýza rizik je velice důležitým podkladem pro přípravu systému na mimořádné události. Dodává podklady a definuje, na jaká rizika se systém má připravit v období, na které je analýza rizik zpracována. Dává základní data o nutné připravenosti sil a prostředků na analyzovaném území. Samozřejmě není dokonalým nástrojem krizové připravenosti, protože při fenoménech, jako je terorismus a jiné, nemůže rozsahově vyjádřit rizika a hrozby. V těchto případech analýza rizik může pouze simulovat scénáře a vycházet z geopolitické situace, či ze zkušeností a událostí, které již lidstvo postihlo. Analýza rizik nám odpovídá na otázky typu, co se může udát, jak se to stane, kde by se to mohlo stát a kolik osob může být teoreticky ohroženo nebo zasaženo. Výsledkem je modelace fungování systému během této nestandardní, nadlimitní situaci pro celý systém připravený na pomoc zasaženým osobám. V teoretické části práce je popsána charakteristika území, na které byla analýza připravenosti integrovaného záchranného systému vypracována, její specifika, rizika ve vztahu k průmyslové činnosti a rizikům vztahujícím se na hromadné postižení zdraví. Navazující kapitoly jsou věnované jednotlivým základním a ostatním složkám integrovaného záchranného systému. Základní složky jsou podrobně rozpracovány. Nejpodrobněji je rozebraná zdravotnická záchranná služba, jelikož je analýza rizik primárně zaměřená na její činnost v rámci mimořádných událostí s charakterem hromadného postižení zdraví. V souvislosti s touto problematikou je podrobně rozpracován legislativní podklad ve smyslu typových činností, stupňů poplachů, traumatologického plánu, aktivace sil a prostředků integrovaného záchranného systému při nahlášení hromadného postižení zdraví a ostatní legislativní podklady pro fungování celé základní složky, zákonů, vyhlášek, nařízení vlády, prováděcích vyhlášek a dalších podkladů doplněných o problematiku krizového řízení. Stejně tak je v menší míře rozebrán systém fungování Hasičského záchranného sboru České republiky a Policie České republiky a ostatních složek integrovaného záchranného systému v rámci celkového zaměření diplomové práce včetně kapitoly o součinnosti všech zmíněných složek na místě hromadného postižení osob. Celou teoretickou část diplomové práce uzavírá kapitola krizového řízení ve zdravotnictví, které je nedílnou součástí zvládnutí mimořádných událostí v rámci zachování daného standardu poskytování zdravotní péče i mimo místo mimořádné události. Právě v této kapitole je detailněji prostudovaný traumatologický plán poskytovatele zdravotnické záchranné služby a poskytovatelů lůžkové a jednodenní péče. V praktické části diplomové práce nalezneme souhrn dat týkající se problematiky zajištění zdravotní péče v obci s rozšířenou působností včetně přilehlých a spádových zdravotnických zařízení. V rámci sběru dat byla vypracována rešerše nejzásadnějších událostí, které musela zdravotnická záchranná služby v definované obci s rozšířenou působností Kralupy nad Vltavou řešit se zaměřením na hromadné postižení osob za posledních patnáct let. Před deseti lety došlo v Kralupech nad Vltavou k metodickému cvičení integrovaného záchranného systému se zaměřením na operačně-součinnostní cvičení při fiktivním teroristickém útoku. Výsledky tohoto cvičení jsou komentovány s aktuálními riziky a hrozbami v kapitole Výsledky. Jádrem celé praktické části je analýza aktuálních zdravotnických rizik podle metody FMEA porovnaná s analýzou rizik vybrané obce s rozšířenou působností uvedenou v Havarijním plánu Středočeského kraje. Na základě šetření jsou dále uvedeny síly a prostředky základních složek integrovaného záchranného systému, které by byly prvoplánově vyslány k řešení mimořádné události včetně zdravotnických zařízení. Závěrem praktické části je vytvořena modelace rizik s náhledem řešení. Jedná se o simulaci dopravní nehody s hromadným postižením osob.
|
|
|
Komunikace zdravotnického záchranáře s agresivním pacientem v přednemocniční péči
ČÁP, Jakub
Téma bakalářské práce se nazývá: Komunikace zdravotnického záchranáře s agresivním pacientem v přednemocniční péči. Teoretická část se zabývá charakteristikou zdravotnického záchranáře a pacienta. Dále se zde nachází definice komunikace s následným rozdělením do komunikačních struktur, funkcí a forem. Vzhledem k tématu je zde zpracovaná i problematika komunikace mezi agresivním pacientem a zdravotnickým záchranářem. Následně se teoretická část zabývá agresí, jejím druhům, příčinám a řešením ze strany zdravotnických záchranářů. V praktické části byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat postupy zdravotnických záchranářů s agresivním pacientem v přednemocniční péči. Druhým cílem bylo zjistit, jaké jsou problémy v komunikaci mezi zdravotnickým záchranářem a agresivním pacientem. K těmto cílům byly zhotoveny tři výzkumné otázky: 1. Jakým způsobem přistupuje zdravotnický záchranář k agresivnímu pacientovi při prvním styku na místě události? 2. Jaké komunikační techniky používá zdravotnický záchranář při komunikaci s agresivním pacientem? 3. S jakými problémy se potýká zdravotnický záchranář v komunikaci s agresivním pacientem. Ke zpracování výzkumné části bylo využito kvalitativního výzkumného šetření. Sběr dat probíhal formou polostrukturovaných rozhovorů, které obsahovaly 14 otázek. Cílovou skupinu lidí tvořilo 10 zdravotnických záchranářů z Jihočeského kraje. Dle výsledků bylo zjištěno, že dotazovaní zdravotničtí záchranáři částečně znají postupy, které mohou využít při komunikaci s agresivním pacientem. V problémech komunikace se dotazovaní shodli, že nejčastější chyba zdravotnických záchranářů je nezvládnutí vlastních emocí a snadné vyprovokování od pacientů. Výsledky této bakalářské práce by mohly posloužit ke zvýšení či doplnění informovanosti zdravotnických záchranářů v komunikaci s agresivními pacienty. Dále by bakalářská práce mohla být využita jako podklad k přednáškám o problematice související s komunikací mezi pacientem a zdravotnickým záchranářem.
|
|
|
Emoční inteligence a strategie zvládání stresu u zdravotnických záchranářů
Sarisová, Kristina ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Diplomová práce se zabývá emoční inteligencí a strategiemi zvládání stresu u zdravotnických záchranářů. Teoretická část podává informace o emoční inteligenci, o jejich modelech a možnostech měření. Poté je pojednáno o strategiích zvládání stresu, o jejích historických a teoretických přístupech, o typech těchto strategií a také o metodách, pomocí nichž zjišťujeme užívání konkrétního copingového stylu. Dále je popsána náplň profese zdravotnického záchranáře, kvalifikační požadavky pro výkon této profese a také kompetence a osobnostní charakteristiky záchranářů. Cílem empirické části práce je kvantitativně zmapovat míru emoční inteligence u záchranářů, preferenci copingových stylů u této populace a vzájemné souvislosti mezi těmito dvěma proměnnými.
|
|
|
Střední zdravotnický personál ve vztahu k odbornému dohledu u Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje
SPÁČILIK, Martina
Tato bakalářská práce se zabývá rozdíly v rámci dohledu poskytovaného na zdravotnických záchranných službách Jihočeského kraje. Pro potřeby výzkumu se tato bakalářská práce úzce zaměřuje na Zdravotnickou záchrannou službu v Českých Budějovicích, Písku, Krumlově a Milevsku. Je koncipována především jako upozornění na velkou rozmanitost přístupů k odbornému dohledu a vyvíjí snahu o zlepšení tohoto stále se prohlubujícího problému, a to nejen v oblasti Jihočeského kraje. Teoretická část se dělí na dva hlavní celky. První je věnován především důležitosti odborného dohledu a důvodům, proč je tak významnou součástí profese zdravotnického záchranáře. Druhý celek se zabývá zejména možnostmi a inovacemi, které jsou v rámci odborného dohledu možné a na některých místech, především v zahraničí, jsou prováděny. Praktická část je vytvořena na základě kvalitativního výzkumu technikou polostrukturovaných rozhovorů. Tato část je doplněna krátkým znalostním testem. Výzkumný soubor tvořili respondenti z řad Zdravotnické záchranné služby v Českých Budějovicích, Písku, Krumlově a Milevsku. Na každém výjezdovém pracovišti byli respondenti zvoleni jak z řad mužů, tak z řad žen bez ohledu na věk nebo dosažené vzdělání. Nejzajímavější byly odpovědi čerstvých absolventů, kteří mají s odborným dohledem nejaktuálnější zkušenosti. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že všichni respondenti hodnotí poskytování odborného dohledu za prospěšné v rámci získání jistoty ve vykonávání činností, ke kterým má zdravotnický záchranář kompetence, a to jak v činnostech, které provádí s indikací lékaře, tak v těch, které může vykonávat bez indikace lékaře. Přes zřejmou prospěšnost vykonávání odborného dohledu členové Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje nemají dostatečné teoretické znalosti o odborném dohledu. Převážná část respondentů si spojuje odborný dohled pouze s dohledem a školením, které jim je nebo bylo poskytnuto po dobu nástupní praxe. Dále bylo na základě výzkumu zhodnoceno, že odborný dohled je v rámci Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje vykonáván odlišně. Na některých výjezdových stanovištích je aplikace odborného dohledu respondenty hodnocena jako naprosto nedostatečná, naopak na jiných výjezdových stanovištích je poskytnutý odborný dohled hodnocen velmi pozitivně. Závěrem je potřebné připomenout, že odborný dohled je velmi důležitou součástí profesního života zdravotnického záchranáře nebo všeobecné sestry pracujících ve zdravotnické záchranné službě, proto by se mu měla věnovat náležitá pozornost.
|
|
|
Algoritmus péče o tonoucího z pohledu zdravotnického záchranáře
BAKULE, Petr
Bakalářská práce je nazvána Algoritmus péče o tonoucího z pohledu zdravotnického záchranáře. Postupem záchrany tonoucího se rozumí prvotní technická záchrana tonoucího z vody a poté navazující zdravotnická péče. O tom pojednává tato práce. Teoretická část práce se v úvodu zmiňuje o definici, rozdělení tonutí a utonutí. Poté je celkem podrobně popsána patofyziologie tonutí, kde jsou zmapovány procesy, ke kterým při tonutí dochází. Okrajově je zde poznamenána statistika tonutí a prevence tonutí. Dále je zpracováno materiální a technické vybavení pro záchranu tonoucího vodní záchranné služby a zdravotnické záchranné služby. Tato kapitola nastiňuje základní vybavení vodní záchranné služby a zdravotnické záchranné služby pro potřeby tonoucího. Popsané vybavení je stručně definováno a vyzdviženy jsou některé výhody záchranných pomůcek. Podrobně je vypracována poslední část teoretické práce, ve které jsem se zaobíral algoritmem péče o tonoucího. V této kapitole je důkladně uveden přesný postup záchrany tonoucího a to od počínajícího zpozorování tonoucího až k poresuscitační péči. Cílem bakalářské práce je zmapovat postup přednemocniční neodkladné péče zdravotnické záchranné služby a vodní záchranné služby při tonutí a popsat materiální a technické vybavení vodní záchranné služby a zdravotnické záchranné služby. Ve výzkumné části bakalářské práce byla využita kvalitativní metoda strategie vedení rozhovoru s předem připravenými otázkami. Rozhovory byly poskytnuty respondenty z Vodní záchranné služby ČČK a Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Otázky pokládané členům výzkumu se především zabývaly postupem pro záchranu tonoucího a výbavy pro záchranu tonoucích. Závěrem byly oba zmíněné cíle práce naplněny. Vznikl tak postup přednemocniční neodkladné péče při tonutí u vodní záchranné služby a zdravotnické záchranné služby. Dále bylo dosaženo cíle týkajícího se zmapování materiálního a technického vybavení vodní záchranné služby a zdravotnické záchranné služby pro potřeby tonoucího. Práce obsahuje dva rozdílné pohledy na postup přednemocniční neodkladné péče při stavu tonutí. Ukázalo se, že v některých postupech nebo využitelném vybavení se obě záchranné složky IZS shodují. Také však docházelo k výrazným odchylkám, při postupech záchrany a vyžití vybavení pro záchranu tonoucích. Z rozhovorů vznikla též doporučení pro případné rozšíření materiálního, či technického vybavení pro záchranu tonoucího.
|
|
|
Přístup zdravotnického záchranáře ke kraniocerebrálnímu poranění
SCHWARTZ, Ondřej
V teoretické části mé bakalářské práce se věnuji samotnému poranění neurokrania, anatomii, diagnostice, třídění a možným komplikacím poranění a to hlavně ve vztahu ke zdravotnickému záchranáři a přednemocniční péči. Okrajově se věnuji i samotnému zdravotnickému záchranáři, konkrétně jeho povinnostem a kompetencím.V praktické části mé práce pracuji s výsledky mého výzkumu, pro který byla použita převážně metoda kvantitativní.Zejména s výsledky mého dotazníku, který byl směřován k záchranářům, studentům ale i dalším pracovníkům, kterých se problematika týká. Byla stanovena hypotéza: ?Zdravotnický záchranář nemá dostatek znalostí a dovedností při přístupu ke kraniocerebrálnímu poranění.? Z výzkumu vyplynulo, že respondenti znalosti mají, ale nejsou uspokojivé. A to ani pro ně samotné, ocenili by možnost rozšíření, popřípadě ucelení svých znalostí. Hypotéza byla z větší části potvrzena. Proto jsem se rozhodl, na základě doposud známých informací, které jsem získal v průběhu psaní mé práce, vypracovat souhrn informací - algoritmus, řekněme, který poslouží zájemcům v dané problematice k rozšíření a ucelení doposud získaných informací.
|
host ::
RSS.