|
|
Charakterizace imunitních buněk a sledování změn zánětlivých proteinů u miniprasečího modelu Huntingtonovy choroby
Butalová, Nikola ; Motlík, Jan (vedoucí práce) ; Janda, Jozef (oponent)
Huntingtonova choroba (HD - Huntington's disease) je dědičné neurodegenerativní onemocnění způsobené mutací v genu huntingtin, který kóduje stejnojmenný protein. Mutovaný huntingtin se podílí na mnoha patologických interakcích a ovlivňuje řadu buněčných mechanismů včetně imunitního systému, který by mohl sloužit jako modifikátor neuropatologie onemocnění. Buňky monocyto-makrofágové linie exprimují cytokiny, jejichž produkce se mění v závislosti na aktivaci buňky. Přítomnost mutovaného proteinu huntingtin v těchto buňkách způsobuje jejich hyper-responsivitu na imunitní podněty, což vede ke změnám v produkci cytokinů. Tyto rozdíly jsou patrné již několik let před nástupem symptomů. Změny hladin určitých cytokinů by tedy mohly sloužit jako vhodné biomarkery pro sledování nástupu a progrese onemocnění. Součástí patogeneze HD je zánět v centrální nervové soustavě. Zánětlivé změny v periferních tkáních by mohly reflektovat zánětlivé procesy v centrální nervové soustavě. Vhodným modelovým organismem pro studium vlivu mHtt (mutovaného huntingtinu) na imunitní systém by mohlo být TgHD miniprase. Tento model umožňuje sledovat pomalou progresi onemocnění. U těchto miniprasat byly nalezeny změny v produkci cytokinů v cerebrospinální tekutině a sekretomu mikroglií. Vzhledem k obtížné izolaci těchto tělních...
|
|
| |
|
|
Vliv polyketidových antibiotik na signalizaci a funkční aktivitu lidské monocytární linie
Kopecká, Kristýna ; Stříž, Ilja (vedoucí práce) ; Kovářová, Jaromíra (oponent)
Prozánětlivé cytokiny se významně podílí na rozvoji zánětlivé reakce. Pokud se z akutního zánětu stává zánět chronický, jedná je již často o patologický jev. Chronický zánět doprovází celou řadu závažných onemocnění s nejasnou prognózou, jako jsou například některé autoimunitní choroby. U těchto chorob není zpravidla příčina zcela objasněna a jejich léčba jen převážně symptomatická, kdy je navíc snaha utlumit imunitní systém. K tomuto účelu se používají různá imunosupresiva a zároveň zde nachází uplatnění i biologická léčba. Další možností je využít bioaktivní sekundární metabolity, které jsou produkovány různými mikroorganismy. Do této skupiny patří například makrolidová antibiotika a velký potenciál mají nově objevené polyketidy. Cílem této práce bylo otestovat nově získané sekundární metabolity, které byly izolovány v laboratoři molekulární biologie aktinomycet na Akademii věd ČR. Testován byl manumycin A, manumycin B, colabomycin E, asukamycin A, asukamycin D, β-rubromycin, deoxynybomycin. Jako porovnávací látky byla použita makrolidová antibiotika clarithromycin a azithromycin dihydrate, která patří mezi komerčně vyráběná léčiva. Tyto látky byly testovány na monocytární linii THP-1. Buňky byly stimulovány pomocí IFNγ a TNFα a zároveň byla přidána testovaná antibiotika. Po inkubaci byla měřena...
|
|
|
Markery transplantační tolerance po transplantaci ledviny
Krepsová, Eva ; Viklický, Ondřej (vedoucí práce) ; Krejčí, Karel (oponent) ; Živný, Jan (oponent)
Pro dlouhodobé přijetí transplantované ledviny je zatím nezbytná dlouhodobá účinná imunosuprese, která však s sebou nese řadu nežádoucích účinků. Naopak, při její nedostatečnosti hrozí rejekce a selhání funkce štěpu. Proto se hledají nové biomarkery, které by odrážely imunologický stav pacienta, a umožnily by tak individualizovat imunosupresivní léčbu. Prokázali jsme, že pacienti po transplantaci ledviny po indukci králičím anti-thymocytárním globulinem (rATG) či basiliximabem měli snížený výskyt akutní rejekce 3 měsíce po transplantaci. Po rATG došlo v periferní krvi příjemců k hluboké depleci T a NK lymfocytů a poklesu exprese genů výhradně exprimovaných těmito buňkami zároveň s výraznou expanzí regulačních T lymfocytů (Treg) v CD4+ kompartmentu. Indukce rATG byla dále krátce po transplantaci spojena se zvýšením dvou transkriptů asociovaných s rejekcí (MAN1A1 a TLR5). Po indukci basiliximabem jsme v krvi přechodně detekovali CD4+CD25low/-FoxP3+ populaci současně s vymizením CD4+CD25+FoxP3+ Treg. Absolutní počty CD4+FoxP3+ Treg po basiliximabu byly přechodně zvýšené a tato léčba byla také spojená s vyšší expresí genů FOXP3 a TCAIM. Dále jsme pozorovali vyšší poměr CD4+FoxP3+ Treg k CD8+CD45RA+CD62L- efektorovým T lymfocytům v potransplantačním období u pacientů s indukcí basiliximabem, kteří během...
|
|
|
Dentální materiály a imunitní reakce
Chrástová, Iveta ; Bártová, Jiřina (vedoucí práce) ; Prokešová, Ludmila (oponent)
Nežádoucí reakce na kovy je poměrně častá u senzitivních jedinců a může vést k vývoji různých onemocnění, jako například lichen planus a lichenoidní reakce a popsán byl také vliv amalgámu na patologii autoimunitních onemocnění. U senzitivních pacientů s kovovými dentálními materiály může dojít k atrofii sliznice dutiny ústní a pacienti udávají také nepříjemné pocity v dutině ústní (pálení, řezání, nadměrná salivace). Reakce na kovy obsažené v dentálních materiálech je popisována jako alergická reakce IV. typu oddálené přecitlivělosti, dochází k narušení obranyschopnosti organismu, zvýšené cévní permeabilitě, tkáně jsou často poškozeny chronickým zánětem a v místě reakce se aktivuje také antigenně nespecifická složka imunity. Pro reakce oddálené přecitlivělosti je důležitá kooperace buněk prezentujích antigen (makrofágy a dendritické buňky) a T buněk. Monocyty jsou klíčové buňky imunitního systému, které se jako buňky prezentující antigen, zejména po přeměně v tkáních v makrofágy, přímo podílejí na aktivaci imunitní odpovědi a jejich stimulace je tedy zásadním faktorem při rozvoji nežádoucí reakce na dentální materiály. V diplomové práci byla proto měřena produkce cytokinů po stimulaci monocytů solemi kovů přítomných v dentálních materiálech. Ke zjištění rozsahu imunitní odpovědi pacientů na kovy...
|
|
|
Úloha monocytů a nespecifické imunity v diabetu
Zinková, Alžběta ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce) ; Novota, Peter (oponent)
Úvod: Diabetes mellitus je polygenní onemocnění, na jehož vzniku se určitou měrou podílí i environmentální faktory. Vrozená imunita spouští nespecificky první obranné reakce po proniknutí patogenu do organismu, zároveň však nadměrná stimulace složek vrozené imunity může zapříčinit vznik autoimunitních onemocnění, mezi které patří i diabetes 1. typu. Složkami vrozené imunity jsou kromě jiných i Toll-like receptory (TLRs) patřící do skupiny struktur rozeznávajících konzervované molekulární struktury charakteristické pro patogeny. Toll-like receptory jsou hojně exprimovány monocyty, které produkují prolaktin (PRL) mající imunostimulační funkci. Pro objasnění role přirozené imunity v patogenezi diabetu jsme sledovali expresi mRNA i proteinu TLR2 a TLR4. Expresi PRL jsme sledovali pouze na úrovni mRNA. Monocyty jsme pomocí průtokové cytometrie rozdělili na klasické (CD14++) a neklasické (CD14+) a sledovali jejich procentuální zastoupení a míru exprese CD14 antigenu na jejich povrchu. Dílčím cílem této diplomové práce byla optimalizace stimulací monocytů pro plánovanou studii funkce mimohypofyzárního prolaktinu in vitro a určení vhodnosti využití buffy coatů zdravých dárců jako zdravé kontroly. Materiál a metody: Pro sledování exprese mRNA PRL, TLR2 a TLR4 bylo do studie zahrnuto 30 pacientů s...
|
|
|
Subpopulace lidských monocytů a makrofágů.
Švachová, Veronika ; Stříž, Ilja (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Monocyty a makrofágy patří mezi významné složky vrozené imunitní odpovědi. Tyto mononukleární fagocyty tvoří heterogenní populace buněk, které v přítomnosti různých signálu z mikroprostředí mohou měnit svůj fenotyp a funkci. Cílem této práce byla modulace jejich fenotypu spektrem stimulans a porovnání těchto změn na THP-1 monocyto/makrofágové linii a na monocytech izolovaných z lidské periferní krve. Exprese povrchových znaků byla měřena pomocí průtokové cytometrie. Dále byla analyzována produkce IL-8 metodou Luminex a koncentrace solubilního kalprotektinu pomocí metody ELISA. K nejvýznamnější změně exprese povrchových znaků docházelo po stimulaci IFNγ. Tento cytokin indukoval povrchovou expresi molekuly CD54, CD14 a HLA-DR na THP-1 buněčné linii. Při použití IFNγ o vyšších koncentracích pak byly THP-1 buňky ve zvýšené míře apoptické a zvyšovaly expresi a produkci kalprotektinu. Na membránách monocytů IFNγ aktivoval pouze expresi CD54. Cytokin IL-4 zvyšoval expresi znaku CD36 na THP-1 buňkách a inhiboval expresi molekuly CD163 na monocytech. Působením LPS pak docházelo k potlačení aktivace molekuly HLA-DR na monocytech. Inkubací s THP-1 buňkami naopak LPS indukoval produkci IL-8. Po stimulaci pomocí TNFα docházelo k aktivaci CD54 a zvýšené produkci IL-8 THP-1 buňkami. Práce přispěla ke...
|
|
|
Vrozená imunita a cirkulující monocyty - význam a funkce v patogenezi celiakie.
Němečková, Iva ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce) ; Palová Jelínková, Lenka (oponent)
8 Abstract Introduction: Celiac disease is indentified as the loss of oral tolerance to gluten, it is an organ-specific autoimmune disease in which both, adaptive and innate immunity participate. Monocytes are important part of immune system; they have many functions and express very diverse membrane receptors including Toll-like receptors (TLRs). TLRs are involved in the innate immune response, specifically TLR2 and TLR4 are crucial for recognition of bacterial components and TLR7 recognizes virus's ssRNA. Monocytes also produce prolaktin (PRL), which acts as a cytokine that modulates immune responses. To clarify the role of innate immunity and circulating monocytes in pathogenesis of celiac disease, we focused on changes in expression of selected Toll-like receptors (TLR2, TLR4, TLR7), prolactin, some pro- a anti-inflammatory cytokines (TNF-α, IL-6, IL-12, IL-10). We monitored the influence of the SNP - 1149 G/T on the expression of PRL mRNA. Another objective of this work was the introduction and optimization of in vitro methods for cultivation and stimulation of peripheral monocytes. Material and Methods: This pilot study includes 21 patients with celiac disease and 40 healthy controls. For determination of mRNA levels of the studied genes we isolated RNA from monocytes that were isolated by...
|
|
|
Zavedení a optimalizace \kur{in vivo} modelů zánětu a jejich využití pro funkční analýzu inhibitorů proteáz z klíštěcích slin
CHLASTÁKOVÁ, Adéla
Two murine models of acute inflammation, namely thioglycollate-induced peritonitis and carrageenan-induced paw edema, were optimized using non-steroidal anti-inflammatory drug indomethacin and corticosteroid dexamethasone. During the optimization phase, the presence of neutrophils, monocytes, macrophages, eosinophils, B cells and T cells in the peritoneal cavity at various time points after injection of thioglycollate medium was assessed via multicolor flow cytometry. Moreover, two different thioglycollate media (suppliers BD and Sigma-Aldrich) were compared for their ability to induce an inflammatory response. The optimization of thioglycollate-induced peritonitis and carrageenan-induced paw edema was followed by the evaluation of the anti-inflammatory activity of Ixodes ricinus cystatins G1 and G9 in both mouse models.
|
|
|
Účast monocytů a dendritických buněk v patogenezi celiakie
Tučková, Ludmila ; Palová-Jelínková, Lenka ; Rožková, D. ; Černá, M. ; Pecharová, Barbara ; Smythies, L. ; Smith, P. ; Dvořák, M. ; Fruhauf, P. ; Tlaskalová, Helena
Práce se zabývá studiem monocytů a dendritických buněk v patogenezi celiakie
|
host ::
RSS.