|
|
Hygiena rukou jako prevence nozokomiálních nákaz u zdravotnických pracovníků Nemocnice Strakonice a.s.
HRACH, Filip
Tato bakalářská práce se zabývá prevencí a monitorováním infekcí, které souvisí se zdravotní péči v Nemocnici Strakonice, a.s. Hlavním cílem práce bylo analyzovat a popsat aktuální situaci v oblasti prevence nozokomiálních nákaz ve spojení s mytím rukou zdravotnických pracovníků v této nemocnici. Znalost zdravotnických pracovníků v oblasti nozokomiálních nákaz, činnost osob provádějících úklid či kvalita hygieny rukou zdravotníků byly mým hlavním zaměřením. Bakalářská práce je zaměřena na několik oddělení - hemodialýza, anesteziologicko-resuscitační oddělení, jednotka intenzivní péče a v neposlední řadě gynekologicko-porodnické oddělení. Bakalářská práce má dvě části - teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou zaznamenány již známé poznatky v oblasti infekcí spojené se zdravotní péčí. Důraz byl kladen na techniku, způsob, kvalitu mytí a dezinfekce rukou, vysvětlení pojmu nozokomiální nákaza, rozdělení, vymezení a šíření nozokomiálních nákaz. Informaci byly získány a použity z domácí i zahraniční literatury. Praktická část se týká především krátkého výzkumu a pozorování v Nemocnici Strakonice, a.s. Hlavním cílem bylo zjistit různými metodami kvalitu nemocniční hygieny. Průzkum byl proveden pomocí semikvantitativních a kvalitativních metod. Každá metoda je v práci popsána metodicky a prakticky. Výsledky byly okomentovány v diskuzi.
|
|
|
Problematika komunikace mezi zdravotnickým personálem a pacientem
Herodesová, Denisa ; Marádová, Eva (vedoucí práce) ; Kovaříková, Miroslava (oponent)
Diplomová práce zaměřená na problematiku komunikace mezi zdravotnickým personálem a pacientem se zabývá postoji, znalostmi a etickou problematikou při komunikaci mezi zdravotníkem a pacientem. Cílovou skupinou je zdravotnický personál lůžkového oddělení, ale i specializovaného ambulantního provozu. Teoretická část vysvětluje význam komunikace mezi zdravotnickým personálem a pacientem v určitém systému zdravotnictví. Také se zdůvodňuje, proč je problematika etiky důležitá ve vztahu ke komunikaci. Veškeré teoretické poznatky jsou podloženy na základě dostupných literárních pramenů. V praktické části je popsána příprava, realizace a výsledky výzkumného šetření. Postupné kroky vedly k zjištění aktuální situace v dané problematice. Bylo zjištěno, že postoje i znalosti v oblasti komunikace s pacientem se liší. Dále bylo zjištěno, že aktuální vzdělávací programy a učební plány vybraných škol splňují úroveň školního kurikula, ale je opomíjena praktická výuka komunikačních dovedností. KLÍČOVÁ SLOVA: etika, komunikace, pacient, zdravotnický personál, zdravotnické zařízení
|
|
|
Potřeba pacientů na druh poskytovaných informací
KOSOVÁ, Michaela
Člověk se v současné době může často cítit zavalen informacemi. V systému zdravotní péče je proto nutné se zamyslet nad efektivitou poskytování informací. Diplomová práce s názvem Potřeba pacientů na druh poskytovaných informací je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Pro zmapování současného stavu problematiky byly použity odborné české i zahraniční bibliografické zdroje z oboru ošetřovatelství, medicíny, psychologie, sociologie a práva. Na základě získaných informací byly pro práci zvoleny dva cíle. Prvním bylo získat přehled o tom, jaké informace pacienti potřebují, požadují a postrádají od sester a lékařů v ambulantních a lůžkových zařízeních. Druhým cílem bylo ověřit, zda subjektivní vnímání informovanosti odpovídá reálným znalostem diagnózy. V návaznosti na cíle práce jsme formulovali 9 výzkumných otázek. Informace vztahující se k dané problematice byly získány formou kvalitativního výzkumného šetření. Jako technika sběru dat byl zvolen polostrukturovaný rozhovor. Celkem bylo provedeno 23 rozhovorů s pacienty. Rozhovory byly nahrávány, následně přepsány do textové podoby a postupně analyzovány podle zakotvené teorie Strausse. Bylo zjištěno, že pacienti zapojení do tohoto výzkumu se zajímají o svůj zdravotní stav a informace, které vnímají jako důležité, jim zdravotníci podávají. Množství informací, které pacienti mají, jim dopomáhá k větší psychické pohodě a vlastnictví informací hodnotí jako velice důležité. Bylo též prokázáno, že pacienti citlivě vnímají způsob komunikace a do procesu informovanosti se zapojuje jejich osobnost a jedinečnost. Smyslem práce je dát impuls k posilování míry informovanosti pacientů, a to nejen poskytováním v písemné formě, ale zejména osobním kontaktem se zdravotníkem. Je zřejmé, že informace a způsob jejich získání, jsou pro pacienty velmi důležité.
|
|
|
Informovanost zdravotnického personálu ve vybraném zdravotnickém zařízení na vznik mimořáné události
DVOŘÁK, Ladislav
Cílem bakalářské práce bylo posoudit úroveň informovanosti zdravotnického personálu vybraných zdravotnických zařízení Jihočeského kraje na vznik mimořádné události. Výzkum probíhal v sedmi největších zdravotnických zařízeních v Jihočeském kraji, v Nemocnici České Budějovice, a.s., Nemocnici Tábor, a.s., Nemocnici Jindřichův Hradec, a.s., Nemocnici Český Krumlov, a.s., Nemocnici Strakonice, a.s., Nemocnici Písek a.s. a v Nemocnici Prachatice, a.s. Vzhledem k faktu, že se jedná o zařízení, kde je denně hospitalizováno několik tisíc pacientů je bezpochyby potřeba, aby byl veškerý zdravotnický personál dostatečně informován nejen o možných mimořádných událostech, ale také o způsobu varování obyvatelstva a způsobu chování v době probíhající mimořádné události. Teoretická část je věnována problematice mimořádných událostí. Je zde podrobněji popsán pojem mimořádná událost tak, jak je definována zákonem č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, rozdělení mimořádných událostí. Jsou zde také popsány možné příčiny jejich vzniku. Na základě informací z Havarijního plánu kraje jsou zde některé mimořádné události popsány podrobněji. Jedná se o povodně, v posledních letech jedna z nejčastějších mimořádných událostí nejen v Jihočeském kraji, radiační havárie, požáry, únik nebezpečných chemických látek, epidemie nebo také terorismus, což je hrozba, které je podle aktuálního vývoje v Evropě potřeba věnovat čím dál větší pozornost. Teoretická část také popisuje zdravotnická zařízení. Je zde popsán samotný pojem "zdravotnické zařízení" tak jak jej popisuje zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. Pro zvýraznění důležitosti problematiky ochrany obyvatelstva ve zdravotnických zařízeních, je zde také souhrnný přehled o počtech zdravotnických zařízení v celé České republice. V další kapitole teoretické části jsou uvedeny bližší informace o jednotlivých nemocnicích vybraných pro výzkum informovanosti zdravotnického personálu. Pro zodpovězení výzkumné otázky "Jaká je informovanost zdravotnického personálu ve vybraném zdravotnickém zařízení na území Jihočeského kraje na vznik mimořádné události?" bylo realizováno rozsáhlé dotazníkové šetření ve všech sedmi vybraných nemocnicích. Výsledky dotazníkového šetření byly vyhodnocovány a graficky zpracovány pomocí softwarového programu Microsoft Excel. Pro statistické vyhodnocení byla zvolena metoda ANOVA. Z celkových výsledků vyplývá, že informovanost zdravotnického personálu napříč všemi kritérii dosahuje 72,74 %. K hodnocení výsledků byla stanovena 80% hranice úspěšnosti správných odpovědí a dosažené výsledky se tak ukazují jako nedostatečné. Nejhorších výsledků bylo dosaženo v oblasti ochrany obyvatelstva pouhých 59,24 % správných odpovědí. Vzhledem k tomu, že celých 79,50 % respondentů neví, jak zní varovný signál Všeobecná výstraha, ukazuje se zde potřeba pravidelného školení zdravotnického personálu v oblasti ochrany obyvatelstva. V oblastech, kde jsou zaměstnanci školeni v pravidelných zákonem daných intervalech, jsou dosažené výsledky výrazně lepší. Například v oblasti požární ochrany dosáhli respondenti 74,37 % správných odpovědí a přesto, že ani zde nebylo dosaženo požadované úrovně informovanosti zdravotnického personálu, se ukázalo, že pravidelné školení zvyšuje znalosti zaměstnanců. Další výsledky šetření pak ukázaly vliv jednotlivých kritérií na úroveň informovanosti zdravotnického personálu. Výsledky bakalářské práce ukázaly, že informovanost personálu vybraných zdravotnických zařízení není dostatečná a poukazuje na nutnost stanovit pravidla a způsob pro pravidelné školení zdravotnického personálu v oblasti ochrany obyvatelstva.
|
|
|
Důvody devalvace člověka zdravotnickým personálem
KASALOVÁ, Ivona
Diplomová práce zkoumá důvody devalvace pacienta zdravotnickým personálem. Cílem práce je určit rizikové faktory a shrnout dosavadní poznatky o devalvačním chování v nemocničních zařízeních. Devalvační chování je chování, které snižuje vnímání osobnosti a sebedůvěru pacienta, ignoruje jeho potřeby, názory a požadavky. Stanovili jsme si v práci tři cíle. Zjistit, zda jsou pacienti devalvováni především poskytovanou přímou péčí a konkrétněji neuspokojením jejich základních biologických potřeb a zda jsou častěji oběti devalvačního chování pacienti starší 60ti let. Zaměřili jsme se na vymezení jednotlivých charakteristik a aspektů tohoto všeobecně známého rizika chování, postihující především pomáhající profese. Zásadní poznatky o daném tématu jsou uvedeny v teoretické části, která uceluje znalosti o devalvaci i evalvaci známé z dosavadních výzkumů. Průzkumné šetření bylo provedeno v kombinaci dvou metod. První bylo statistické vyjádření, ve kterém oslovený zdravotnický personál odpovídal na otázky v nestandardizovaném dotazníku. Výstupem tohoto šetření bylo zpracování odpovědí do tabulek s následným převedením do výsečových a sloupcových grafů. Druhou výzkumnou metodou byl řízený strukturovaný rozhovor s pacienty hospitalizovanými na lůžkovém oddělení. Při zpracování rozhovoru byla použita Q-metodologie a výpovědi respondentů byly shrnuty do diagramů. Stanoveny byly tři hypotézy. H1: Hospitalizovaní pacienti jsou častěji devalvováni poskytovanou přímou péčí než nevhodně vedenou komunikací zdravotnického personálu. H2: Při chybách v přímé péči vedoucích k devalvaci je více pacientům neadekvátně zajištěno uspokojení základních biologických potřeb. H3: U nemocných starších 60ti let je devalvace mnohem četnější. Provedeným výzkumem jsme zjistili, že hospitalizovaní pacienti nejsou více devalvováni přímou péčí. Avšak pokud se již pochybení v poskytované péči projeví, tak především nedostatečnou starostí a zajištěním základních potřeb nemocného. Třetí a současně poslední hypotéza neprokázala, že by u starších 60ti letých pacientů docházelo k devalvačnímu chování ve vyšší frekvenci. Přínosem této práce je zejména ucelení poznatků o devalvaci a hlubší rozpracování tohoto problému. Zároveň je zásadním zjištěním, že poskytovaná péče u lůžka nemocného zaostává v uspokojení základních potřeb, které již v roce 1943 definoval A. H. Maslow. Odkaz amerického psychologa je i v současnosti více než aktuální a neměl by být v praxi opomíjen. Celkově práce sbírá poznatky z různých českých i zahraničních zdrojů a popisuje kompletně a přehledně rizika a důsledky devalvace.
|
|
|
Faktory ovlivňující spokojenost pacientů s poskytnutou ošetřovatelskou péčí
MORONGOVÁ, Adéla
Současný stav: Spokojenost pacientů představuje důležitý faktor v kvalitě ošetřovatelské péče. Ošetřovatelská péče by měla být zaměřena hlavně na uspokojování potřeb pacientů a na mnoho dalších faktorech. Toto velmi ovlivňuje subjektivní pocit pacienta jako spokojenost či nespokojenost buď na samotnou ošetřovatelskou péči, nebo její faktory. Pacient je aktivním účastníkem léčby ne pasivní příjemce ošetřovatelské léčby. Měření spokojenosti pacientů je jedním z požadavků na akreditaci nemocnic. Cíl výzkumu: Cílem výzkumného šetření bylo zjistit spokojenost pacientů s poskytnutou ošetřovatelskou péčí. Dalším cílem bylo statisticky prokázat významnou souvislost mezi spokojeností s ošetřovatelskou péčí a faktory, který ji ovlivňují: pohlaví, věk, vzdělání, prostředí a režim na standardním oddělení, komunikace sestry s pacienty a postoj sester k pacientům. Metodika: Výzkumná část byla realizována pomocí kvantitativní metody. Pro výzkumné šetření byl použit standardizovaný dotazník Kvalita Očima pacientů hodnocení lůžkové péče, který obsahoval 34 otázek. Dotazník pro hodnocení spokojenosti pacientů byl sestaven do několika oblastí: spokojenost pacientů s pobytem v nemocnici, s poskytnutou ošetřovatelskou péčí, s propuštěním z nemocnice, s obecným hodnocením poskytovatele zdravotní péče. Výzkumné šetření probíhalo v období leden až březen 2015 na standardním chirurgickém a interním oddělení v Nemocnici České Budějovice a v Nemocnici Český Krumlov. Pro dotazníkové šetření byli vybráni pacienti, kteří byli na těchto odděleních hospitalizováni alespoň 3 dny. Získaná data kvantitativního výzkumu byla testována v programu SPSS. Pro statistické testování byl zvolen chí-kvadrát a znaménkové schéma. Hladina významnosti byla stanovena na hodnotě 5 %. Výzkumný soubor: V rámci výzkumného šetření bylo celkem osloveno 200 pacientů. Z toho 100 pacientů bylo osloveno v Nemocnici České Budějovice na chirurgickém a interním oddělení. Zbylých 100 dotazníků bylo rozdáno pacientům v nemocnici Český Krumlov opět na interním a chirurgickém oddělení. Celková návratnost dotazníků byla 100% (200). Výsledky: Z výzkumu vyplývá, že muži jsou méně spokojeny s poskytnutou péčí než ženy. Jako důležitý faktor ve spokojenosti pacientů se ukázalo vzdělání respondentů. Vysokoškolsky vzdělaní pacienti byli statisticky významně méně spokojeni s ošetřovatelskou péčí než respondenti se středoškolským a základním vzděláním. Dalším zkoumaným faktorem byl spánkový režim. Přibližně pětina oslovených pacientů (22 %) uvedla, že je rušil hluk ostatních pacientů. Respondenti, kteří uvedli, že je rušil hluk na oddělení, statisticky významně hůře hodnotili spokojenost s ošetřovatelskou péčí. Naopak pacienti vyjadřovali spokojenost s dobou ranního buzení. V oblasti spokojenost pacientů s čistotou sociálního zařízení a pokojů výzkumné šetření prokázalo, že spokojenost statisticky významně klesá v případě, že pacienti nejsou s čistotou sociálního zařízení a pokojů spokojeni. Prostředí, ve kterém jsou pacienti hospitalizování, velmi ovlivňuje jejich spokojenost s ošetřovatelskou péčí. Dalším důležitým faktorem pro spokojenost pacientů je také komunikace a postoj sester k nim. Je-li postoj sester soucitný, uklidňující a dokážou pacientům informace pro ně srozumitelným způsobem, pak i pacienti k nim mají větší důvěru a jsou spokojenější. Toto tvrzení platí, i pokud jsou naplněny jejich potřeby a cítí, že jsou léčeni s úctou a respektem. Závěr: Z výzkumného šetření vyplývá, že všechny uvedené faktory ovlivňují spokojenost pacientů s ošetřovatelskou péčí a v kontextu těchto výsledků nabývá na významu vysoce individualizovaná péče. Sestry se významnou měrou musejí podílet na zlepšování spokojenosti pacientů.
|
|
|
Devalvace člověka zdravotnickým pracovníkem
DRÁBIKOVÁ, Martina
Diplomová práce se zabývá problematikou devalvace člověka zdravotnickým pracovníkem. Zdravotnictví je oblastí, ve které by se měla respektovat lidská důstojnost. K devalvaci člověka dochází v sociálním styku a právě v oblasti zdravotnictví nevědomou komunikací mohou nastat situace, které by k devalvaci vedly. Vzájemný kontakt zdravotníka a pacienta vyžaduje nejen dobrou znalost psychologie, ale především umění adekvátně aplikovat komunikační dovednosti v praxi, tak aby pacient nebyl pro zdravotnický personál pouze diagnózou, ale především člověkem. Chování zdravotnických pracovníků by mělo vést podporujícím a posilujícím směrem, tím by přispěli nejen brzkému uzdravení, ale i k psychické vyrovnanosti a pohodě člověka. Pro účely této práce byly stanoveny tři cíle. První z nich kladl úkol zjistit, zda dochází v průběhu hospitalizace k devalvaci člověka zdravotnickým pracovníkem. Z výsledků výzkumného šetření bylo zjištěno, že k situacím kdy zdravotnický pracovník devalvuje pacienta, opravdu dochází. Účelem druhého cíle bylo zjistit, jaké mohou být způsoby devalvace člověka v průběhu hospitalizace. Z výzkumného šetření vyplynulo, že k devalvaci může docházet různými způsoby. S tímto cílem se prakticky kryje i výzkumná otázka. Nejčastějším způsobem devalvace je nevhodně vedená komunikace zdravotnických pracovníků. Třetí cíl měl za úkol zjistit, zda má personální obsazení vliv na devalvaci člověka. Arogantní chování sice pacienti nezažili, ale považují je za devalvující. Z výzkumného šetření vyplynulo, že personální obsazení má vliv na devalvaci člověka, protože jednotliví členové ošetřovatelského týmu, určitým způsobem podílí na devalvaci pacienta, což potvrdily jejich odpovědi a v kvantitativním šetření. Respondentky se domnívají, že jejich početní personální obsazení spíše neumožňuje podporovat evalvaci pacientů. Z toho lze usoudit, že personální obsazení určitým způsobem ovlivňuje devalvaci.
|
|
|
Nežádoucí události v ošetřovatelské péči
MARKOVÁ, Ladislava
Nežádoucí události v ošetřovatelské péči jsou v současné době velice často diskutovaným tématem. Při poskytování ošetřovatelské péče se setkáváme každý den s nějakým druhem nežádoucí události. Ne vždy si uvědomujeme, že se jedná o nežádoucí událost. Nežádoucích událostí postupem let stále přibývá a toto téma se stává stále aktuálnější. Cílem bakalářské práce s názvem Nežádoucí události v ošetřovatelské péči bylo získat dostatek informací o stále diskutovaném tématu nežádoucích událostech. Praktická část bakalářské práce byla zpracována formou kvantitativního výzkumného šetření prováděné pomocí dotazníkové metody. Na základě získaných výsledků z dotazníkového šetření byly potvrzeny nebo nepotvrzeny stanovené hypotézy.Zjištěné výsledky byly zpracovány do grafů, jejichž analýzou byla potvrzena hypotéza č. 2 Průměrný věk klientů, u kterých dochází nejčastěji ke vzniku nežádoucí události je 65 ? 75 let. Hypotéza č. 3: Nejčastější nežádoucí události jsou pády. Hypotéza č. 4: Nejčastěji užívanými způsoby prevence jsou zábrany a signalizační zařízení. Hypotéza 5: Nežádoucí události se vyskytují ve větší míře na interních odděleních. Hypotéza č. 1 Četnost nežádoucích událostí se v roce 2011 zvýšila, ve srovnání s ostatními roky, na základě poskytnutých informacía výsledků potvrzena nebyla. Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že tématu nežádoucích událostí není přikládána taková vážnost, jaká by měla a někdy jsou nežádoucí událostí zdravotnickým personálem podceňovány. Výsledky výzkumného šetření budou předloženy a prokonzultovány s hlavní sestrou nemocnice, která by s nimi mohla dále pracovat ve smyslu pořádání různých seminářů, informačních schůzek za přispění i mé účasti.
|
|
|
Tlumočník jako součást týmu při ošetřování pacienů-cizinců
KASOVÁ, Simona
Abstrakt: Na území České republiky žije mnoho cizojazyčných minorit, proto ošetřovatelská péče o příslušníky jiných národností ve zdravotnických zařízeních není ničím neobvyklým. Vzájemná komunikace a porozumění velmi významně ovlivňuje kvalitu ošetřovatelské péče o pacienty-cizince. Pokud sestra nezná potřeby pacienta-cizince z důvodu neefektivní komunikace, není schopna tyto potřeby uspokojit a tím poskytovat kvalitní ošetřovatelskou péči. Tato bakalářské práce na téma: ,,Tlumočník jako součást týmu při ošetřování pacientů-cizinců popisuje v teoretické části pohyb cizinců na území České republiky, zásady a prvky multikulturní komunikace pro zdravotnický personál, práci tlumočníka a jeho zapojení do multikulturního ošetřovatelství, ale i zajímavosti z oblasti komunikace určitých národností. Druhá část bakalářské práce je tvořena kvantitativním výzkumem, který je doplněn kvalitativním šetřením, prostřednictvím strukturovaných rozhovorů s cizinci žijícími v České republice. Kvantitativní výzkum byl uskutečněn formou dotazníků pro sestry pracujících v jihočeských nemocnicích. Cíl práce: ,,Zjistit znalost sester vedoucí k zajištění úspěšné a kvalitní komunikace s pacientem-cizincem" byl splněn. Hypotézy k tomuto cíly byly stanoveny takto: H1 Sestry mají již zkušenost s ošetřováním pacientů-cizinců. H2 Sestry mají zkušenost s komunikací s příslušníky cizojazyčných minorit. H3 Sestry mají znalost postupů úspěšné komunikace s pacienty-cizinci. H4 Sestry znají příslušné kontakty, na které se obrátit, v případě potřeby tlumočníka. H5 Při péči o pacienta- cizince je do ošetřovatelského týmu zařazen i tlumočník. Hypotézy H1 a H2 byly potvrzeny, ostatní hypotézy výzkumné šetření nepotvrdilo. Výsledky této bakalářské práce by mohly posloužit jako ukazatel potřeby, sestry dále vzdělávat v multikulturním ošetřovatelství. Také by v praxi mohly poukázat na vhodnost, více zapojit tlumočníka do ošetřovatelského týmu při péči o příslušníky cizojazyčných minorit.
|
|
|
Centrum pro neslyšící matky při Ústavu péče o matku a dítě
TOMÁNKOVÁ, Barbora
V České republice je přibližně 0,5 milionu neslyšících a nedoslýchavých občanů, 7600 osob je zcela hluchých. Ročně u nás porodí přibližně 100 neslyšících maminek. Málokdo z nás, slyšících, si uvědomuje, jak komplikovaný a omezený přístup má neslyšící maminka k informacím, o to víc by měl být kladen důraz na určitá specifika v komunikaci, aby se i neslyšící mamince dostávaly plnohodnotné informace a ne pouze útržky, aby i neslyšící ženy mohly projít touto důležitou etapou jejich života se srovnatelnými podmínkami a vytvořily si tak základ pro plnohodnotné rodičovství. Cílem práce bylo popsat činnost Centra pro neslyšící matky při Ústavu péče o matku a dítě, komplexní péči o neslyšící klientky, způsoby komunikace zdravotnického personálu s neslyšícími klientkami. Dále byla práce zaměřena na zájem zdravotnického personálu o výuku znakového jazyka a možnosti vzdělávání v dané problematice. V práci jsem se dále zaměřila na popis subjektivních pocitů neslyšících maminek, které porodily v daném zdravotnickém zařízení. Práce je rozdělena do dvou částí a to na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části se zabývám stručně dělením sluchových vad, komunikací z obecného hlediska, formami komunikace neslyšících včetně komunikačních systémů, zásadami komunikace s neslyšícími. V praktické části jsou využity metody a techniky kvalitativního výzkumu. Jako techniku terénního sběru dat jsem použila metodu dotazování a technikou je polořízený rozhovor se zdravotnickými pracovníky ( lékaři a porodními asistentkami) a s neslyšícími maminkami, které v daném zdravotnickém zařízení porodily v době od vzniku Centra do konce roku 2008. Výsledky kvalitativního výzkumu, které tato práce přináší : 1)Zdravotnický personál je ze strany zaměstnavatele málo motivován účastí na kurzech znakového jazyka. 2)Zdravotničtí pracovníci se domnívají, že každý neslyšící umí odezírat. 3)Podle neslyšících klientek, které porodily v ÚPMD v posledních dvou letech je přístup zdravotnického personálu stejný jako v jiných zdravotnických zařízeních. 4) Zdravotnický personál nerozlišuje druh sluchového vady u neslyšících klientek a tím pádem volí nevhodnou komunikaci. Přínosem této práce by mělo být to, že by zjištěné nedostatky mohly být použity pro návrh zkvalitnění péče pro neslyšící nejen v tomto zdravotnickém zařízení.
|
host ::
RSS.