|
|
Změny ve vývoji prostorové struktury vybraných měst po roce 1990
Kopecká, Zuzana ; Ilík, Jan (vedoucí práce) ; Špačková, Petra (oponent)
Práce se věnuje proměnám prostorové struktury měst v kontextu postsocialistické transformace. Na základě studia odborné literatury byly určeny nejvýznamnější jevy ovlivňující charakter postsocialistických měst v posledních dvaceti letech. Vývoj těchto jevů byl následně sledován na příkladě pěti českých měst. Konkrétně se jedná o města Benešov, Jindřichův Hradec, Pelhřimov, Písek a Tábor. Výzkum změn prostorové zaměřen na následující oblasti: na novou rezidenční výstavbu, na stav sídlišť a jejich regeneraci, na změny území související s proměnou průmyslové produkce a revitalizací nevyužitých ploch, dále na změny v rozmístění maloobchodu a proměny funkční náplně v centrálních částech měst. Záměrem práce je posouzení vlivu procesů šířících se z hlavního města na vývoj zmíněných jevů. Výsledky provedeného výzkumu naznačily jisté vývojové trendy sledovaných jevů. Intenzita probíhajících změn však byla poměrně nízká, nebylo tedy možné stanovit jednoznačné závěry.
|
|
| |
|
|
Optimalizace spádových obvodů základních škol ve správních obvodech ORP Třeboň, ORP Jindřichův Hradec a ORP Dačice
TOMÍČEK, Filip
Diplomová práce se věnuje problematice základního školství na území okresu Jindřichův Hradec. Okres Jindřichův Hradec se skládá ze 3 správních obvodů obcí s rozšířenou působností - Třeboň, Jindřichův Hradec a Dačice. Cílem diplomové práce bylo zmapovat, popsat a navrhnout optimalizaci aktuální situace v základním školství ve zkoumaném území. Bylo zkoumáno rozmístění škol a jejich vybavenost, školská spádová území, počty dětí ve školním věku a školní spoje veřejné hromadné dopravy. Veškeré získané informace byly zpracovány do tabulek a mapových výstupů.
|
|
|
Technologie tvorby GIS cykloturistických stezek
Červenková, Tereza ; Bartoněk, Dalibor (oponent) ; Ježek, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá tvorbou geografického informačního systému pro potřeby cykloturistiky. Byla navržena a zpracována okružní trasa na Jindřichohradecku. Celý projekt byl realizován na platformě ArcGIS, zejména v softwaru ArcMap 10.4.1. Důraz byl kladem především na znázornění charakteristik trasy bez nutnosti vypínání vrstev. Byly zkoumány možnosti publikace a pro prezentaci byly vytvořeny různé druhy výstupů.
|
|
|
Četnictvo a kriminální činnost na Jindřichohradecku v letech 1918-1938
KOLAŘÍK, Petr
Bakalářská práce se zabývá československým četnictvem v mikroregionu Jindřichův Hradec a Kunžak v době první Československé republiky. Cílem práce je představit každodennost tamějšího četnictva, jeho personální složení a páchanou kriminální činnost. První kapitola se věnuje historii četnictva od starověkých a středověkých základů do vlády rodu Habsburků. Následující kapitola popisuje organizaci, vzdělávání a vykonávání služby v nově vzniklém Československém státě. Třetí kapitola se zabývá krajinným, kulturním a politickým prostředím v obou sledovaných oblastech. Jádrem práce je poslední čtvrtá kapitola, která zobrazuje činnost jindřichohradeckého četnictva, kriminální činnost a srovnává obě četnické stanice.
|
|
|
Paměť města Jindřichova Hradce 1918 - 1948
HANOUSEK, Ondřej
Koncept paměti města, který rozvinul Andreas Huyssen na základě míst paměti (lieux de mémoire) Pierra Nory, odkazuje ke sdílenému symbolickému světu, prostřednictvím kterého se aktéři a instituce snaží uchovat materiální stopy odkazující k minulosti města a jeho identitě. Tento metodologický přístup se stane základem předkládané diplomové práce, v níž budou na základě pramenného výzkumu zachyceny proměny reprezentace paměti města Jindřichův Hradec v období 1918-1948. Sledována budou místa spojená s politickými manifestacemi a společenskými událostmi, památkové objekty (zámek a hrad, úzkokolejná dráha), muzea, pomníky a památníky, ale i významné jindřichohradecké podniky (Fruta, Jiholen, Lada). Pozornost bude rovněž zaměřena na prezentaci města prostřednictvím turistických průvodců a místních periodik.
|
|
|
Adam Pavel Slavata
UHLÍKOVÁ, Patricie
V bakalářské práci autorka popisuje životní osud jihočeského šlechtice Adama Pavla Slavaty (1603-1657) v kontextu událostí na počátku 17. století. Zaměřila se především na odlišné představy o životě mezi ním a jeho otcem Vilémem Slavatou z Chlumu a Košumberka (1572-1652), které nastaly po rozvodu Adama Pavla s Marií Markétou z Eggenberka na počátku třicátých let 17. století. Životní zvrat se odrazil především v jeho názorech na panovnický dvůr ve Vídni a dvorskou kariéru, jež byla pro otce Viléma v životě zásadní. Adam Pavel odešel natrvalo od císařského dvora a usadil se v Nové Bystřici, odkud spravoval spolu s hejtmany, kteří působili v Jindřichově Hradci a v Telči slavatovské panství v období třicetileté války. V práci byla využita osobní korespondenci Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka, která je uložena v Rodinném archivu Slavatů v jindřichohradeckém oddělení Státního oblastního archivu Třeboň. Na základě rozsáhlé odborné literatury o šlechtě především od autorů Petra Mati a Václava Bůžka byly popsány vývojové etapy v životě urozence z vyšší šlechty.
|
|
| |
|
|
Evangelíci na Jindřichohradecku od Tolerančního patentu po vznik ČCE
Peltanová, Anna ; Halama, Ota (vedoucí práce) ; Macek, Ondřej (oponent)
Má diplomová práce se zabývá historií evangelíků na Jindřichohradecku v době od vydání Tolerančního patentu po vznik Českobratrské církve evangelické. První kapitola se zabývá situací na Jindřichohradecku hned po vydání Tolerančního patentu. Následující kapitoly se zabývají vznikáním a vývojem jednotlivých sborů a kazatelských stanic. Cílem práce je seznámit čtenáře s vývojem evangelické zbožnosti na Jindřichohradecku mezi lety 1781-1918
|
|
|
Kateřina Hradecká z Montfortu (1556-1631)
ŘÍHOVÁ, Jana
Předkládaná diplomová práce se věnuje životnímu příběhu Kateřiny Hradecké z Montfortu, urozené cizinky, která se provdala za Adama II. z Hradce. Autorka se pomocí starší i novější literatury, písemných, hmotných a ikonografických pramenů pokusila na základě historickoantropologických přístupů zkoumat proměnu vnitřního světa šlechtičny. Ženu nejprve představuje v roli dvorní dámy působící v hofštátě arcikněžny Marie Bavorské na dvoře ve Štýrském Hradci. Zabývá se také jejím sňatkem s Adamem II. z Hradce, který sleduje v politickém a náboženském kontextu doby, jelikož souvisel s vazbami pánů z Hradce k habsburskému dvoru. Dále věnuje pozornost šlechtičně v roli manželky, matky, důvěrnice jezuitů, vdovy a přísné katoličky, která zásadním způsobem ovlivnila svými náboženskými postoji společenský a náboženský život v Jindřichově Hradci a jeho okolí. Neopomíjí projevy hmotné kultury spjaté s činností Kateřiny Hradecké z Montfortu a její vliv na církevní a světskou architekturu v Jindřichově Hradci.
|
host ::
RSS.