|
|
Vyjádření českých přivlastňovacích zájmen v literárních překladech do japonštiny
Mornsteinová, Lucie ; Kanasugi, Petra (vedoucí práce) ; Tirala, Martin (oponent)
Cílem předložené práce bylo ve shodě se zadáním představit jednotlivá překladatelská řešení českých přivlastňovacích zájmen v literárních překladech do japonštiny. V první části práce byla obecně srovnána slovnědruhová kategorie zájmen v češtině a japonštině. Ve druhé části byly prezentovány výsledky analýzy překladových textů do japonštiny, dílčí četnosti překladových řešení všech českých osobních přivlastňovacích zájmen ve všech osobách a obou číslech vyjádřené v procentech. Překladovými texty, na kterých bylo předchozí zkoumáno, byly literární díla Válka s Mloky a Žert. V textech byly nejdříve vyhledány české věty obsahující přivlastňovací zájmeno a poté ekvivalentní věty v japonském překladu. Z knihy Válka s Mloky byla vybrána jedna stovka výskytů a z knihy Žert dvě stovky. Poté byly výskyty daných zájmen a jejich překladů vyhodnoceny. Ve shodě s očekáváním se prokázalo, že japonština patří mezi jazyky, které vynechávají zájmena a to i v kontextech, kdy odkazují na mluvnickou osobu jako na vlastníka objektu (obecně). I přes to byla výsledná celková i dílčí četnost překladatelských řešení vyšší než v původním japonském textu, na kterém byly výsledky ověřeny. Tento výsledek je zde odůvodněn specifickým charakterem překladové japonštiny. Klíčová slova: čeština, japonština, osobní přivlastňovací zájmena
|
|
|
Jazykové prostředky vyjadřující dativ
Jandejsková, Viola ; Švarcová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Tirala, Martin (oponent)
Práce se zabývá problémem překladu dativních vazeb v díle Karla Čapka "Povídy z jedné a druhé kapsy" do japonštiny. Cílem práce je identifikovat a popsat výrazové prostředky dativu v japonském překladu a zjistit, zda se vyskytují odlišnosti v pojetí a vyjádření dativu v češtině a v japonštině a jaké. Medodou excerpce příkladových vět a komparace originálu a překladu jsou příkladové věty rozřazeny do šesti kategorií podle jazykových prostředků použitých v japonském překladu pro vyjádření ekvivalentu českého dativu. Výsledkem je zjištění hlavní odlišnosti v míře nutnosti explicitního vyjádření dativního subjektu. Japonština vykazuje výraznou tendenci k implicitnímu vyjádření dativního subjektu prostřednictvím zvláštních výrazů osobní orientace, sémantikou přísudku či pomocí kontextu.
|
|
|
Vývoj od tvaru -m.u k tvarům -ó/ -jó a daró jako příklad gramatikalizace a subjektivizace
Kanasugi, Petra ; Švarcová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Fiala, Karel (oponent) ; Barešová, Ivona (oponent)
Práce navazuje na studie věnované japonské modalitě, přičemž vymezení tématu není založeno na sledování určitého typu modality, jak je běžné u synchronních studií, ale na zcela či částečně sdíleném původu sledovaných prostředků. Na základě porovnání užití a vlastností tvaru -m.u v době rané střední japonštiny a tvarů {-ó/-jó} a daró v moderní japonštině, jsou navrženy schematické významy jednotlivých prostředků a zmapovány gramatikalizační a subjektivizační posuny, k nimž během zhruba tisíciletého vývoje došlo. Výsledkem analýzy je konstatování, že sledované tvary procesem subjektivizace prošly a hlavním impulsem, který k subjektivizaci vedl, byla gramatikalizace přípony -m.u na koncovku {-ó/-jó}, respektive partikuli (terminologie viz Narrog 1998) daró, která vedla k rozštěpení schematického významu "inklinace" v obecném koloběhu podnětu a reakce ("control cycle" viz Langacker 2002, 2009) na dva schematické významy "inklinace" v rámci faktického respektive epistemického koloběhu podnětu a reakce. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Interpretace obecných charakteristik češtiny a japonštiny na příkladech beletristických textů a jejich překladů
Hagiwara, Takahiro ; Adamovičová, Ana (vedoucí práce) ; Tirala, Martin (oponent)
(česky) Bakalářská práce Interpretace obecných charakteristik češtiny a japonštiny na příkladech beletristických textů a jejich překladů se zabývá interpretací a srovnáním jazykových jevů mezi různými jazykovými kulturami. Cílem této práce je podat obraz rozdílných jazykových jevů a nastínit jejich řešení při překladu. V první části se práce věnuje popisu obou jazyků z typologického hlediska, dále základním přístupům při překladu a otázce adekvátního překladu. V druhé části se věnuje srovnání vybraných beletristických textů s jejich originálem a analýze různých překladatelských postupů. Zamýšlí se nad tím, jak překlenout problémové body při překládání mezi češtinou a japonštinou a nad možnostmi lepšího zprostředkování rozdílných kultur v cílovém jazyce.
|
|
|
Rozšířené partikule: jejich význam a užití
Pivkač, Petr ; Kanasugi, Petra (vedoucí práce) ; Weber, Michael (oponent)
Cílem této bakalářské práce je prozkoumání morfologických, syntaktických a zejména sémantických vlastností výrazů z oblasti japonské gramatiky, které se nazývají rozšířené partikule. Tento výzkum je v práci prováděn jednak v obecné rovině, kdy se zkoumá celá gramatická kategorie rozšířených partikulí a jednak v konkrétní rovině, kdy se zkoumá uzká skupina významově podobných rozšířených partikulí. Do této skupiny jsou zařazeny rozšířené partikule o moto ni šite, ni motozuite a ni sotte, které po významové stránce vyjadřují základ pro určitou aktivitu. Na základě odborné literatury a analýzy autentického jazykového materiálu jsou u těchto rozšířených partikulí zkoumány především rozdíly v jejich významech. Kromě výzkumu a stanovení takovýchto rozdílů, je u každé jednotlivé rozšířené partikule stanoveno také její primární a sekundární užití. V závěru práce je uvedeno shrnutí specifik gramatické kategorie rozšířených partikulí, které je navíc doplněno o úvahu nad vztahem rozšířených partikulí k procesu gramatikalizace. Klíčová slova: rozšířená partikule, fukugódžoši, partikule, japonština, gramatikalizace.
|
|
|
Translatologická analýza vybraných litrárních textů přeložených z češtiny do japonštiny.
Abbasová, Veronika ; Švarcová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Tirala, Martin (oponent)
Cílem této práce je translatologická analýza japonských překladů tří významných děl české literatury: dramatu R.U.R. Karla Čapka, románu Babička Boženy Němcové a básnické sbírky Maminka Jaroslava Seiferta. Překlady zde analyzované pořídili: Kei Kurisu (první z překladů R.U.R., Babička) Čino Eiiči (druhý z překladů R.U.R.) a Itaru Iidžima (Maminka). Při analýze se opírám o dvě různé koncepce: koncepci Jiřího Levého a Petera Newmarka. Soustřeďuji se jak na překladové jevy typické pro jednotlivé literární žánry (drama, próza a poezie), tak na jevy, které jsou těmto literárním žánrům společné (případy neporozumění originálu, případy interpretace ve smyslu/proti smyslu originálu apod.).
|
|
|
Popis japonských znaků
Holáň, Jakub ; Zámečníková, Eva (oponent) ; Horáček, Petr (vedoucí práce)
Japonský jazyk má z historických důvodů velmi komplikovanou ortografickou stránku skládající se z více různě propojených abeced, kde jednotlivé znaky mohou být jak logogramy (znaky reprezentující celá slova) tak fonogramy (znaky reprezentující jednotlivé zvuky či slabiky jazyka). Při vyhledávání nebo například sepisování slovníku japonštiny se musí použít různé netriviální metody řazení těchto znaků do skupin, například podle počtu tahů štětcem nebo řazení podle radikálů (základních stavebních kamenů znaku). Cílem této práce je najít ideální strukturu databáze popisující japonské znaky a vztahy mezi nimi. Zároveň byla vyvinuta ukázková výuková a pomocná aplikace pro studenty japonštiny. Aplikace je vyvinuta pro internetové použití a je postavena na nejmodernějších webových technologiích, jako jsou Google Web Toolkit a Java servlety.
|
|
|
Vektorový editor japonských znaků kanji
Žižka, Pavel ; Štancl, Vít (oponent) ; Švub, Miroslav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá rozpoznáváním japonských znaků Kanji. Práce zahrnuje problematiku tvorby japonských tahů, znaků a jejich následné rozpoznávání. Vytvořená aplikace slouží k výuce japonských znaků a také k jejich překladu po nakreslení uživatelem. Pro překlad nevyžaduje žádné znalosti japonštiny.
|
host ::
RSS.