|
| |
|
|
Stanovení těkavých izoprenoidů jako markerů vlivu vodního stresu na rezistenci smrku vůči kůrovcům
Slušná, Michaela ; Kalinová, Blanka (vedoucí práce) ; Hoškovec, Michal (oponent)
Izoprenoidy tvoří důležitou složku pryskyřice a jsou součástí konstitutivní obrany jehličnanů proti herbivorům a patogenům. Sucho má velký vliv na fyziologii a odolnost stromu, protože ovlivňuje tlak pryskyřice v pryskyřičných kanálcích, a tím i schopnost stromů zabránit napadení efektivním výronem pryskyřice. Soudí se, že sucho také ovlivňuje složení emitovaných těkavých látek. Smrk ztepilý, Picea abies, je převažujícím druhem produkčních lesů v oblasti mírného pásma. Lýkožrout smrkový, Ips typographus, je v těchto lesích klíčový škůdce. Obecně platí, že pionýrský sameček využívá těkavé látky produkované stromem k orientaci pro výběr vhodného stromu ke kolonizaci. Těkavé látky navíc zesilují účinek agregačního feromonu lýkožrouta. Diplomová práce se zabývá studiem vlivu sucha na produkci a změnu složení pryskyřice smrků starých 80-100 let. Použitím tykadla lýkožrouta I. typographus, jako biologického detektoru, jsme studovali složky pryskyřice, které jsou lýkožroutem vnímány, a díky tomu mají potenciál ovlivňovat rozhodování lýkožroutů o výběru hostitelského stromu. Analýza těkavých složek pryskyřice byla provedena pomocí dvojrozměrné plynové chromatografie s hmotnostní detekcí (GC×GC-TOFMS). Analytická data byla porovnávána běžnými statistickými metodami i vícerozměrnou analýzou, která dokáže...
|
|
|
Možnosti využití feromonových odparníků v rámci obranných opatření uplatňovaných proti lýkožroutu smrkovému Ips typographus (Linnaeus, 1758) (Coleoptera: Curculionidae: Scolytinae)
Zahradníková, Marie ; Holuša, Jaroslav (vedoucí práce) ; Emanuel, Emanuel (oponent)
Disertační práce se zabývá účinností obraných metod proti lýkožroutu smrkovému (Ips typographus L.), které využívají feromonové odparníky. Zaměřuje se zejména na feromonové lapače a vybrané faktory mající vliv na jejich efektivitu, jelikož ne všechny byly dostatečně experimentálně ověřeny. Testovanými faktory jsou systém uspořádání feromonových lapačů a typ navnadění feromonovými odparníky, vliv na účinnost feromonových lapačů zvýšením odpařované látky feromonu, porovnání biologické účinnosti různých typů feromonových odparníků a sledování jejich vlivu na křivku rojení. Současně byla pozornost věnována také netradičním metodám ochrany lesa proti l. smrkovému (skrápění skládek vodou, účinnost inskticidních postřiků celých skládek, použití insekticidních sítí). Zkoumána byla i možnost určení pohlaví l. smrkového.
Při porovnání systému instalace lapačů standardním způsobem podél porostní stěny a soustředěním do linie uprostřed paseky těsně vedle sebe s různým navnaděním feromonovými odparníky byla zjištěna srovnatelná účinnost uspořádání lapačů standardním způsobem a lapačů instalovaných v linii s feromonovým odparníkem v každém lapači. S nižším počtem feromonových odparníků se účinnost snížila. Při zvýšení množství odpařovaného feromonu byly porovnávány lapače s jedním, dvěma a třemi odparníky, přičemž bylo zjištěno, že při větším množství uvolňovaného feromonu se účinnost lapače nezvyšuje. Neměnící se účinnost po celou letovou aktivitu l. smrkového prokázaly odparníky Pheagr IT a IT Ecolure Tubus, další je nutné měnit dle etikety, jelikož jejich účinnost klesá a ovlivňuje také křivku rojení.
Z pokusu o určení pohlaví l. smrkového na základě zvolených morfologických parametrů vyplývá, že jeho pohlaví lze určit spolehlivě pouze pitvou genitálií.
|
|
|
Srovnání druhového spektra patogenů lýkožrouta smrkového a jeho predátorů pestrokrovečníků rodu Thanasimus chycených do feromonových lapačů
Šídová, Michaela ; Lukášová, Karolína (vedoucí práce) ; Holuša, Jaroslav (oponent)
Lýkožrout smrkový (Ips typographus (Linnaeus, 1758)) je náš nejvýznamnější kalamitní škůdce nejčastěji napadající smrkové porosty. Mezi jeho nejznámějšími predátory patří pestrokrovečníci rodu Thanasimus - Thanasimus formicarius (Linnaeus, 1758) a Thanasimus femoralis (Zetterstedt, 1828). Odchyty uvedených tří druhů byly prováděny od dubna do srpna za použití feromonových lapačů typu Theyson s odparníky určenými pro jejich odchyt. Byl testován nový feromonový odparník lákající pestrokrovečníky rodu Thanasimus. Celkem se použilo šest lapačů umístěných na třech lokalitách, tedy na každém stanovišti vždy po dvou lapačích. Jeden měl feromonový odparník Pheroprax pro lákání lýkožrouta smrkového, druhý s feromonovým odparníkem Thanasiwit na lákání pestrokrovečníků. Všechny lapače byly ve sledovaném období kontrolovány jedenkrát týdně. Celkem bylo odchyceno 10 291 lýkožroutů, 25 jedinců T. formicarius a 7 jedinců T. femoralis. Letová aktivita u lýkožrouta smrkového měla dvě generace a mezi nimi jednu generaci sesterskou. První odchyty byly zaznamenány dne 26. 4. 2015 a letová aktivita skončila 26. 7. 2015. U druhu T. formicarius trvala letová aktivita od 12. 4. 2015 do 2. 8. 2015 a za toto období byly zaznamenány dvě generace. U T. femoralis trvala letová aktivita od 17. 4. 2015 až do 9. 8. 2015. Během tohoto období byly zaznamenány také dvě generace, které proběhly před letovou aktivitou I. typographus a po ní. Po skončení odchytů byly provedeny laboratorní práce, kde bylo z každého odběru vypitváno 20 jedinců a poté byli pomocí světelného mikroskopu vyšetřeni na patogeny. Nejčastěji se zjistila přítomnost hlístic u lýkožrouta a u T. formicarius se vyskytla jen v jediném případě. Další nákazy byly zjištěny jen u lýkožroutů, a to mikrosporidie Chytridiopsis typographi, neogregarina Mattesia schwenkei a hlístovky rodu Contortylechus sp.
|
|
|
Verifikace fenologického modelu pro lýkožrouta smrkového (Ips typographus) v České republice
Haramul, Michael ; Boublík, Karel (vedoucí práce) ; Holuša, Jaroslav (oponent)
V průběhu měsíců dubna až června 2014 probíhaly odchyty do feromonových lapačů lýkožrouta smrkového (Ips typographus L.) a následná verifikace fenologického modelu PHENIPS celkem na dvou studijních plochách v České republice. Jednalo se o studijní plochu Horní Planá v jižních Čechách a Lipník nad Bečvou v Olomouckém kraji. Odchyty byly prováděny v týdenní periodě za použití deskových feromonových lapačů typu Theysohn, které byly opatřeny feromonovými odparníky typu Pheroprax od společnosti Chemipan. Cílem práce bylo verifikovat platnost fenologického modelu PHENIPS pro lýkožrouta smrkového na území České republiky a ověřit, zda je tento model pro území České republiky upotřebitelný. Na konci sezóny 2014 byl za použití fenologického modelu PHENIPS a počtu odchycených jedinců lýkožrouta smrkového určen termín rojení a termín kolonizace hostitelských stromů. U několika lapačů byla pravděpodobně zachycena aktivita sesterské generace.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Morfologie a vývoj střevních patogenů lýkožrouta smrkového
TONKA, Tomáš
S rozvojem kůrovcové kalamity na Šumavě šel ruku v ruce i výzkum biologie, bionomie a ekologie lýkožrouta smrkového, jeho patogenů, parazitů a predátorů. Výzkum entomopatogenů se zaměřil především na tři skupiny: viry, mikrosporidie a entomopatogenní houby. Po počátečním monitoringu, a zjištění výskytu výše uvedených skupin, bylo přistoupeno k izolaci jednotlivých druhů patogenů, popř. kmenů entomopatogenních agens. Většina těchto organizmů byla již známa z dřívějších popisů, nicméně nebylo známo nic o jejich vývoji v hostiteli, jejich přenosu mezi jedinci v přírodních populacích, nic o patogenitě a virulenci, ani o ultrastruktuře a morfogenezi vývojových stádií. Výzkum se také zaměřil na využití entomopatogenních organizmů v biologické ochraně smrčin s výskytem lýkožrouta smrkového. Práce shrnuje výsledky a poznatky studia morfogeneze a vývoje entomopatogeního viru, Ips typographus Entomopoxvirus (ITEV), jejichž poznání je nezbytné pro další pochopení infekčního procesu ve střevě hostitele. Tyto poznatky o ultrastruktuře a předpokládaný životní cyklus viru je srovnán s údaji, shrnutými v literatuře k tomuto tématu, které byly publikovány během posledních let nejenom u bezobratlých, resp. hmyzích hostitelů, ale i u teplokrevných hostitelů poxvirů. Virus ITEV napadá hospodářsky významného škůdce smrkových monokultur, lýkožrouta smrkového, Ips typographus. Práce je ale také příspěvkem k diskuzi o využití entomopoxvirů, a zvláště ITEV, v biologické ochraně proti hmyzím škůdcům. Důležitou otázkou je efektivní produkce patogenních agens, která musí být ekonomicky výhodná a zajímavá pro potenciální investory. Během výzkumu se také podařilo popsat nové struktury ve vývoji již dříve popsané mikrosporidie Chytridiopsis typographi. U této mikrosporidie se v současné době připravuje její molekulární profil tak, aby bylo možno tuto mikrosporidii zařadit do taxonomického systému.
|
|
| |
host ::
RSS.