Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 130 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Modifikácie hyaluronanu kyselinou cholovou a využitie týchto derivátov pre nosičové aplikácie
Kvaková, Klaudia ; Márová, Ivana (oponent) ; Velebný, Vladimír (vedoucí práce)
Esterifikáciou hydrofilnej kyseliny hyalurónovej (HA) s hydrofóbnou časťou kyseliny cholovej bol pripravený amfifilný derivát. V prvom kroku syntézy došlo k aktivácii karboxylovej skupiny kyseliny cholovej jej reakciou s benzoylchloridom (BC) a trietylamínom (TEA) v prostredí tetrahydrofuránu (THF). Vzniknutý alifaticko-aromatický anhydrid reagoval pri laboratórnej teplote s kyselinou hyalurónovou a trietylamínom v zmesi vody a tetrahydrofuránu. Reakcia bola katalyzovaná 4-(dimethylamíno)pyridínom (DMAP), jej produktom bol hydrofobizovaný cholát kyseliny hyalurónovej (HA-CA). Štruktúra derivátu bola charakterizovaná pomocou nukleárnej magnetickej rezonancie (NMR) a infračervenej spektroskopie s Fourierovou transformáciou (FT-IR). Použitím vylučovacej chromatografie (SEC-MALLS) bola zistená molekulová hmotnosť derivátu aj kyseliny hyalurónovej. V prípade týchto látok boli taktiež skúmané ich reologické vlastnosti. Keďže hydrofobizovaný hyalurónan nachádza uplatnenie v nosičových aplikáciách, boli použité chromatografické metódy na zistenie enkapsulačnej účinnosti nepolárnych látok u vybraných derivátov. Na stanovenie veľkosti častíc bola použitá metóda dynamického rozptylu svetla (DLS). Vzniknutý cholát mal očividne vyššiu molekulovú hmotnosť a bol viskóznejší v porovnaní so vstupnou kyselinou hyalurónovou. Derivát teda vo fyziologickom prostredí tvorí agregáty, no stále zostáva vo vode rozpustný. Z výsledkov chromatografickej analýzy vyplýva, že esterifikovaný hyalurónan dokáže viazať do nanoagregátov koenzým Q10 a kurkumín.
Interakce amfiflních fluorescenčních sond s hyaluronanem
Střondalová, Hana ; Vala, Martin (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývala studiem interakcí amfifilních fluorescenčních sond s hyaluronanem, jelikož tyto sondy by mohly výrazně pomoci v objasnění vazeb mezi hyaluronanem a tenzidy. Tento komplex by mohl být velikým přínosem v cílené distribuci léčiv. Tato práce byla zaměřena na interakci hyaluronanu s amfifilními fluorescenčními sondami – konkrétně s dodecyl akridinovou oranží. Nejdříve byla prozkoumána interakce se samotným hyaluronanem a poté se systémem hyaluronan – tenzid. Jako tenzid byl vybrán cetyltrimethylamonium bromid. Vzorky byly prozkoumány pomocí metody fluorescenční spektroskopie. Bylo měřeno emisní a absorpční spektrum dodecyl akridinové oranže. Důvodem proč byl tento pokus prováděn byl předpoklad, že dochází u dodecyl akridinové oranže k tvorbě dimerů stejně jako u akridinové oranže či od ní odvozené nonyl akridinové oranže. Bylo zjištěno ze v systému hyaluronan-sonda byla dodecyl akridinová oranž z komplexu vytlačována cetyltrimethylamonium bromidem, který se vázal místo ní. Tenzid interagoval s vaznými místy hyaluronanu - s karboxylovymi skupinami.
Nativní hyaluronan jako nosič hydrofobních léčiv
Černá, Eva ; Mravec, Filip (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je zjistit, zda by bylo možné využít nativní formu kyseliny hyaluronové jako nosič hydrofobních léčiv pro cílenou distribuci v organismu. Svou strukturou je kyselina hyaluronová lineární vysokomolekulární biopolysacharid, který nacházíme ve většině živých organismů. V lidském těle se vyskytuje ve většině tkání, jeho vysokou koncentraci nacházíme zejména v pokožce a očním sklivci. Podílí se na mnoha fyziologických procesech a pro fungování celého organismu je hyaluronan nezbytný. Jeho vysoká koncentrace je také pozorována u rakovinných buněk, které obsahují několik receptorů pro hyaluronan. Mezi tyto receptory řadíme CD44 a RHAMM. Právě interakce nosičového systému kyseliny hyaluronové a hydrofobního léčiva s těmito receptory by mohla zajistit volný průchod pro léčivo do postižené tkáně, kde po uvolnění léčiva dojde k usmrcení postižených buněk. Léčivo by bylo tedy přímo cílené na poškozenou tkáň a nezatěžovalo by zbytek organismu, jak tomu v současné době bývá při léčbě cytostatiky. Jako nosič byla v této práci vybrána právě nativní forma kyseliny hyaluronové, kterou běžně najdeme v lidském organismu. Svými vlastnosti nevyniká nad ostatními nosičovými systémy, ale svou biokompatibilitou a biodegradabilitou v organismu je vysoce přesahuje. Jako nosič byla v práci využita vysokomolekulární kyselina hyaluronová a místo hydrofobního léčiva byla použita látka podobných vlastností, hydrofobní barvivo sudan red G.
Crosslinking of polysaccharide microfibers
Svidroňová, Barbora ; Abdellatif, Abdelmohsan (oponent) ; Vojtová, Lucy (vedoucí práce)
The general goal of the proposed diploma work was preparation and characterization of crosslinked hyaluronan microfibres, which would be stable in aqueous environment with proper mechanical properties. The fibres prepared by the wet spinning technique, were crosslinked with solution containing crosslinking reagent 1-Ethyl-3-(3-dimethylaminopropyl) carbodiimide or two crosslinking reagents, 1-Ethyl-3-(3-dimethylaminopropyl) carbodiimide and N-hydroxysuccinimide, leading to amidation and formation of ester bonds. Characterization of prepared samples is the main goal of experimental part of the thesis. The swelling characteristics were carried out to determine the stability of fibres in three different solutions (with pH 7.4, 3 and 11). For determination of thermal stability was used thermogravimetrical analysis, and for determination of esterification and amidation was used infrared spectroscopy with Fourier transformation. Mechanical properties of fibres were studied by stress-strain tester. Additionally, the rheological properties were investigated, as well as the microstructure and surface of fibres by scanning electron microscopy. The fibres before chemical crosslinking had lower stability in all three types of solutions; the thermal stability was also lower, than the stability of crosslinked fibres. For not chemically modified fibres with crosslinking reagent, only one type of peak for esterification occurred. The infrared spectra of chemically crosslinked fibres showed the presence of two esterification peaks, which was the result of the effectiveness of the crosslinkig reagent. Amidation was also stronger for crosslinked fibres, especially for fibres crosslinked long time and in the solution with higher concentration of crosslinking reagent. Due to the heterogeneity of fibres, mechanical properties did not show evidence of any dependence on the crosslinking. The rheological study showed that the viscosity of fibre dissolved in water is less dependent on the shear rate than the powder of sodium hyaluronan dissolved in water. Despite more different methods of characterization of fibres which were used in this work, there are still many options for better characterization and closer understanding of this biopolymeric material.
Možnosti ovlivnění vstřebávání kofeinu z kolových nápojů
Osecká, Karolína ; Márová, Ivana (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá studiem základních fyzikálně-chemických vlastností kofeinu a interakci mezi polysacharidem hyaluronanem (HA), pektinem (PEC) nebo lignohumátem (HUM) a alkaloidem kofeinem (CAF). Důvodem, proč je tato práce zaměřena na studování vlastností vodných roztoků hyaluronanu nebo pektinu s kofeinem je ten, že systém polysacharid-kofein by mohl být přínosem pro zpomalení vstřebávání kofeinu. V teoretické části práce je popsána skupina alkaloidů, do které kofein patří a také polysacharidy kyselina hyaluronová a pektin. Největší pozornost byla věnována kofeinu, jeho vlastnostem a účinkům na lidský organismus. Práce se dále zabývá nealkoholickými kofeinovými nápoji, 4-methylimidazolem a kyselinou fosforečnou. Poslední kapitola teoretické části pojednává o fluorescenční spektroskopií. Experimentální část práce se týká základních vlastností kofeinu a interakci mezi kofeinem a zvolenými polysacharidy nebo lignohumátem. Nejdříve se studovaly chemické a fyzikální vlastnosti kofeinu a na základě těchto výsledků byla studována interakce kofeinu a hyaluronanu nebo pektinu pomocí fluorescence a absorbance. Pro studium této interakce byla vybrána HA o molekulové hmotnosti 1,7 MDa a pektin z citrusových plodů, které se mísily s kofeinem o koncentraci kofeinu obsaženého v Coca-Cole. Výsledky interakci, která by vedla k ovlivnění emisních nebo absorpčních vlastností kofeinu, neprokazují. Součástí práce bylo zjistit, jak se chová pektin v silně kyselém prostředí a sledovat pH, vodivost a rozpustnost kofeinu ve vodě pomocí termogravimetrie a vizuálních experimentů. Získané výsledky o interakci hyaluronan-kofein, pektin-kofein nebo lignohumát-kofein mohou sloužit k popisu chování kofeinu v přítomnosti zvolených polysacharidů a přírodní organické látky.
Charakterizace tenzidu CAE
Obršlíková, Monika ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Hurčíková, Andrea (vedoucí práce)
CAE je kationtová povrchově aktivní látka, která je odvozená od DL-pyrrolidon karboxylátu, L-argininu a mastné kyseliny. Využívá se především v kosmetickém průmyslu. V současné době není známa přesná hodnota kritické micelární koncentrace tohoto tenzidu. V experimentální části bakalářské práce byla využita metoda ultrazvukové spektroskopie s vysokým rozlišením, tenziometrie, densitometrie, izotermální titrační kalorimetrie a měření rozptylu světla. Kritická micelární koncentrace tenzidu CAE byla stanovena v ultračisté deionizované vodě a v 10mM NaCl, 100mM NaCl a 150mM NaCl.
Stanovení hyaluronanů elektromigračními metodami
Bártová, Adéla ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Řezáčová, Veronika (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá popisem kyseliny hyaluronové, charakterizací jejího chování v roztoku, jejími chemicko-fyzikálními vlastnostmi a využitím v různých průmyslových odvětvích. Součástí práce je také část věnovaná možnostem její analýzy. Druhá polovina práce se soustředí na elektromigrační metody se zvláštní pozorností věnovanou kapilárním elektroforetickým metodám, a to zejména kapilární zónové elektroforéze. Cílem této práce je optimalizovat metodu pro stanovení kyseliny hyaluronové ve vodných roztocích pomocí kapilární zónové elektroforézy.
Kombinace hyaluronanu a kolagenu v medicínských přípravcích
Vaculíková, Hana ; Krouská, Jitka (oponent) ; Hurčíková, Andrea (vedoucí práce)
V této práci byla zkoumána hustota a ultrazvuková rychlost roztoků kolagenu v ultra čisté deionizované vodě a roztoků kolagenu s hyaluronanem v ultra čisté deionizované vodě. Hustota byla měřena denzitometricky při různých teplotách a ultrazvuková rychlost pomocí ultrazvukové spektrometrie s vysokým rozlišením při teplotě 25°C.
The hydration of hyaluronic acid
Průšová, Alena ; Šimon, Peter (oponent) ; Kučerík, Jiří (vedoucí práce)
Hydration is a crucial factor influencing the secondary structure and consequently the function of molecules present in living systems. Due to mutual affinity of water molecules, they form specific structures which composition and physical properties are affected by the presence of an extraneous molecule. Hyaluronan belongs to the group of biomolecules having large binding and retention capability for water. The aim of this work was to investigate the hydration of different molecular fractions hyaluronan and enumerate the amount of water in individual hydration layers. In the first part, the differential scanning calorimetry was used. In the second part of the work, based on the change in compressibility, the bound water was studied using high resolution ultrasonic spectroscopy.
Fázová separace v systému aminojíl-biopolymer
Plotěná, Michaela ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Záměrem této diplomové práce bylo prostudovat strukturu a vyhodnotit vlastnosti hydrogelu připraveného interakcí aminojílu s biopolymerem. Ze zástupců biopolymerů byl vybrán hyaluronan sodný o nízké až střední molekulové hmotnosti a polystyrensulfonát sodný. Na základě provedených experimentů bylo zjištěno, že fázová separace probíhá pouze při interakci aminojílu s hyaluronanem o střední molekulové hmotnosti (MMW). V experimentální části byly provedeny analýzy tohoto vzorku za účelem zjištění vzniku fázově separovaného hydrogelu při ovlivnění roztoku iontovou silou, zkoumání zániku hydrogelu v různých organických rozpouštědlech, stabilita hydrogelu za extrémních teplotních podmínek, vliv skladování na jeho degradaci, aj. Viskoelastické vlastnosti byly experimentálně prokázány metodou reologie a termickou analýzou byla zjištěna vázaná voda. Inhibice mikroorganismů byla potvrzena pomocí antibakteriálních difúzních testů. Všechny experimenty byly provedeny za účelem uplatnění hydrogelu Aj-HyA (MMW) v oblasti medicínských aplikací, konkrétně pro moderní metodu vlhkého hojení ran kůže.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 130 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.