|
|
Dopady přehnojení dusíkem na biologickou aktivitu půdy hnojené biologickým odpadem
Slezák, Marek
Cílem diplomové práce bylo popsat aktivitu mikrobiálních společenstev po mnohaletých vyšších dávkách minerálního dusíku do půdy, po přidání několika druhů biologicky rozložitelných odpadů. Území, z něhož byla odebrána půda pro laboratorní experiment, je součástí ochranného pásma vodního zdroje II. stupně Březová nad Svitavou. Vyšší dostupnost dusíku v půdě se projevuje na aktivitách půdních mikroorganismů. Všechny experimenty probíhaly v laboratorních podmínkách. Největší pozornost byla věnována vyplavování minerálních forem dusíku z půdy a respiraci půdních mikroorganismů. Vyplavování dusíku bylo měřeno na principu záchytu minerálních forem dusíku na zrnech iontoměničů. Respirace byla měřena dvěma způsoby a to: záchytem uvolněného CO2 na zrnech natrokalcitu a analýzou vzorku uvolněného plynu na plynovém chromatografu. Zjištění, ke kterým došlo během praktické části diplomové práce, potvrdily pra-covní hypotézu, že aplikace biologicky rozložitelných složek na půdu má pozitivní vliv na aktivitu půdních mikroorganismů. Největší nárůst mikrobiální aktivity nastal při aplikaci hnoje, avšak při této aplikaci došlo ve větší míře k vyplavování minerálního dusíku z půdy. Aplikace hnoje na ornou půdu se jeví jako nejlepší a nejekonomičtější způsob, jak v půdě podporovat mikrobiální aktivitu.
|
|
|
Vliv některých organických hnojiv a minerálního hnojiva na vybrané půdní parametry =: Influence of some organic fertilizers and mineral fertilizer on selected soil parameters /
Šimečková, Jana
Hledání nových zdrojů elektrické energie ovlivnilo mimo jiné i zemědělskou praxi. Fermentační proces bioplynových stanic si vyžádal úpravu osevních postupů tak, aby byl zaručen dostatek vstupního materiálu po celý rok ve stejném složení, např. pěstování silážní kukuřice. Vedlejší produkt, digestát, je aplikován na zemědělskou půdu jako organické hnojivo. Přitom však není objasněn vliv jeho dlouhodobé aplikace na půdní vlastnosti. V polním pokusu ve Vatíně (půdní typ kambizem modální) byly porovnávány účinky aplikace digestátu, minerálního hnojiva a chlévského hnoje (dávka 150 kg.ha-1 N) na fyzikální (objemová hmotnost, pórovitost a rozdělení pórů, maximální kapilární vodní kapacita, minimální vzdušná kapacita, struktura, teplota půdy) a hydrofyzikální (hydraulická vodivost, infiltrace, vlhkost) vlastnosti půdy u vegetačních pokryvů monokultury kukuřice, Norfolkského osevního postupu a trvalého travního porostu. Z tříletých výsledků vyplývá, že aplikace organických hnojiv (tj. chlévského hnoje a digestátu) pozitivně ovlivnila fyzikální stav půdy, konkrétně půdní strukturu a infiltraci vody do půdy. Teplotní amplituda půdy byla vyrovnanější u varianty s digestátem než u minerálního hnojiva. Dynamika vývoje jednotlivých sledovaných charakteristik byla rozdílná vzhledem k typu vegetačního pokryvu.
|
|
| |
|
|
Vyhodnocení vlivu hnojiv řady Silvamix, vápnitého dolomitu a organominerálního stimulačního přípravku na podporu odrůstání smrku ztepilého (Picea abiesL./ Karsten)
Češek, Tomáš
Závěrečná práce pojednává o vlivu aplikovaných přípravků řady Silvamix (Silvamix A + stimulátor, Silvamix F + stimulátor, Silvamix R + stimulátor, Silvamix R), Vápnitého dolomitu a organominerálního přípravku Vermaktiv, s ohledem na výživu smrku ztepilého. Výzkum probíhal v lesní školce Dykova a lesní školce Budišov. V každé lesní školce byly dále rozděleny plochy na jednotlivé hnojivové parcely. Posouzení vlivu aplikovaných přípravků bylo vyhodnoceno po dvou letech od aplikace. Hlavním cílem práce bylo vyhodnotit vliv jednotlivých hnojivových přípravků. Z provedených analýz bylo zpozorováno, že má aplikace hnojivových přípravků pozitivní vliv na výživu, rychlejší růst a mohutnější kořenový systém smrku ztepilého. Nejlepších výsledků bylo dosaženo přípravkem Silvamix F + stimulátor a projevil se také pozitivní účinek přípravku Silvamix R + stimulátor. Efekt každého hnojiva se ovšem liší v závislosti na ekologických podmínkách stanoviště.
|
|
|
Social learning among Ghanaian cocoa farmers: Choosing the optimal amounts of inputs
Švenka, David ; Janský, Petr (vedoucí práce) ; Havránek, Tomáš (oponent)
Tato práce zkoumá, jakými způsoby se farmáři pěstující kakao v Ghaně učí o možnostech využití nových technologií. Těmito technologiemi jsou zde myšleny technické vstupy, zejména hnojiva a hybridní semena. Dosavadní výzkum se zabýval převážně způsoby, kterými se farmáři učí o výnosech spjatých s využitím těchto inovativních vstupů. Nicméně, není zcela jasné, zda se farmáři učí spíše o těchto výnosech, nebo o tom, jaké množství těchto vstupů je optimální použít. Tato práce se proto zabývá způsobem, jakým se farmáři rozhodují a učí o tom jaké je jejich optimální množství těchto vstupů. Pěstování kakaa vyžaduje využití značného množství lidské síly. Tato práce proto zkoumá způsoby učení se o nejen technických, ale i o lidských vstupech. Podobný výzkum z farem v Indii naznačuje, že vysoké rozdíly ve výnosech mezi farmáři způsobují, že se farmáři spoléhají spíše na vlastní úsudek, než na pozorování chování sousedních farmářů z jejich vesnice, tj. takzvané sociální učení. Mezi farmáři kakaa v Ghaně existují tyto velké rozdíly ve výnosech, což naznačuje, že se tito farmáři pravděpodobně řídí spíše vlastním úsudkem, než vypozorovaným chováním ostatních farmářů ze své vesnice. Využití ekonometrického modelu, který odhaduje převládající formu učení se o optimálním množství vstupů, ukazuje, že farmáři kakaa v Ghaně se...
|
|
|
Zpracování fermentačních zbytků z bioplynových stanic
Budín, Oto ; Touš, Michal (oponent) ; Vondra, Marek (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá odvodňovacími technologiemi fermentačních zbytků (FZ) z bioplynových stanic (BPS) a klade si za cíl navrhnout integraci vybrané technologie do provozu BPS. FZ (neboli digestát), jež jsou vedlejším produktem anaerobní fermentace biomasy v BPS, obsahují jisté množství živin a bývají zpravidla využívány jako zemědělská hnojiva. Vysoký obsah vody ve FZ a s ním spojená nízká koncentrace živin však zvyšují náklady na jejich skladování a přepravu. Odvodnění zfermentovaného materiálu by mohlo přispět ke snížení těchto nákladů. Hlavní náplní této práce je návrh integrace zvolené odvodňovací technologie v BPS – její umístění do procesu, doplnění o potřebné aparáty, vliv na látkové a energetické toky. V tomto případě je zvolena dvoufázová úprava FZ. Nejprve separace pevné (separát) a kapalné (fugát) frakce prostřednictvím šnekového lisu a následné zahuštění fugátu odpařovacím procesem ve vícestupňové odparce. Součástí diplomové práce je rovněž zhodnocení návrhu, včetně jeho vlivu na ekonomiku provozu.
|
|
|
Ghana cocoa farmers' survey: chocolate economics
Svatoň, Michal ; Janský, Petr (vedoucí práce) ; Průša, Jan (oponent)
V této práci hodnotím agronomické i ekonomické dlouhobodé dopady Co- coa Abrabopa Association - soukromé iniciativy poskytující hnojiva a další agrochemikálie ghanským kakaovým farmářům formou úvěru se společným ručením. Kvůli akumulaci živin v půdě během soustavného užívání hnojiv a také možnosti zvětšení úvěru lze očekávat, že zemědělská i ekonomická návratnost v pozdějších letech soustavné účasti předčí návratnost v prvním roce. Dřívější literatura se zaměřila na odhadování dopadu účasti v pro- gramu, avšak nezkoumala možné rozdíly v návratnosti v závislosti na délce účasti v programu. Tato práce přispívá studiem dopadů účasti po dobu 1, 2 a 3 roků a jejich vzájemným porovnáním. Zkonstruováním a odhadnutím mod- elu pro dlouhodobé efekty programu potvrzuji hypotézu vyšší ekonomické návratnosti v 2. a 3. roce účasti v programu. Hypotézu vyšší zemědělské návratnosti programu Cocoa Abrabopa Association tato práce nepodporuje. 1
|
|
|
Zařízení pro zahušťování odpadní vody z bioplynových stanic
Vondra, Marek ; Bébar, Ladislav (oponent) ; Hoffman,, Pavel (oponent) ; Stehlík, Petr (vedoucí práce)
Cílem dizertační práce je vývoj technologie, která má přispět k řešení dvou zásadních problémů spojených s provozem bioplynových stanic (BPS). Konkrétně se jedná o nedostatečné využívání odpadního tepla ze spalování bioplynu a nákladné zpracování a využivání fermentačních zbytků, které vznikají ve velkých objemech a jsou svázány řadou legislativních omezení. Na základě rešerše dostupných separačních metod byla jako vhodná technologie zvolena vakuová odparka, mezi jejíž výhody patří jednoduchá konstrukce klíčových zařízení, provozní spolehlivost a robustnost, nízké nároky na předúpravu zahušťovaného média, potenciál k rychlému komerčnímu uplatnění a zejména pak schopnost využít nízkopotenciální odpadní teplo. Primárním účelem této technologické jednotky je redukce objemu fermentačních zbytků. Dalším přínosem jejího provozu je efektivní využívání odpadního tepla z BPS, které by jinak zústalo nevyužito. Jako vhodné pro uplatnění v BPS byly identifikovány odparky s nízkou spotřebou elektrické energie, která je hlavním produktem BPS. Tři z těchto technologií byly předmětem důkladnějšího rozboru zahrnujícího tvorbu výpočtových modelů a jejich vyčíslení pro podmínky vzorové BPS. Jako energeticky nejméně efektivní byla zhodnocena jednostupňová odparka s nucenou cirkulací (680 – 712 kWhth/m3, 25,9 – 30,5 kWhel/m3). Výrazně nižší energetické náročnosti dosáhly třístupňová filmová odparka (241 – 319 kWhth/m3, 12,0 – 23,6 kWhel/m3) a devítistupňová mžiková odparka (236 – 268 kWhth/m3, 13,6 – 18,4 kWhel/m3). Pro vývojovou činnost, která je jádrem disertační práce, byla zvolena vícestupňová mžikové odparka (MSF – multi-stage flash). Mezi hlavní důvody této volby patřily nízké požadavky na teplosměnnou plochu, dobré provozní zkušenosti v oblasti odsolování, jednoduchá konstrukce, modularita a odpařování mimo teplosměnnou plochu. Provedeno bylo také důkladné technicko-ekonomické zhodnocení integrace této odparky do BPS. Hlavní náplní práce byl experimentální vývoj prototypu MSF odparky. Hlavním cílem vývojové činnosti bylo dosažení ustáleného průtoku zahušťované kapalné frakce digestátu, tzv. fugátu a kontinuální tvorby destilátu. Tento cíl nebylo snadné naplnit především kvůli vlastnostem fugátu, který má nenewtonský charakter a zvýšenou hustotu i viskozitu v porovnání s vodou. Předmětem analýzy byla rovněž pěnivost fugátu. V textu je popsán vývoj odparky i první úspěšný provozní test, při němž bylo nutné použít protipěnicího přípravku. S plně vyvinutým prototypem MSF odparky bylo dosaženo kontinuálního provozu s produkcí destilátu v množství od 5 do 10 kg/h při průtoku fugátu 0,4 až 0,5 m3/h. Hlavním nedostatkem vybrané technologie je znečištění destilátu amoniakálním dusíkem. Proto byly analyzovány základní postupy jeho dodatečné eliminace.
|
|
|
Návrh antikorozní ochrany u strojů pro aplikaci hnojiv v zemědělství
Mareček, Tomáš
Diplomová práce je zaměřena na návrh antikorozní ochrany u strojů pro aplikaci hnojiv v zemědělství. Teoretická část popisuje rozdělení strojů pro aplikaci hnojiv, problematiku koroze a její druhy. V další části je rozebrána elektrochemická koroze, její princip a rozdělení. Závěrečnou částí je vlastní experiment, který má analyzovat možnosti využití 5 druhů antikorozní ochrany vyhodnocení korozních zkoušek v laboratoři.
|
|
|
Huminové látky jako transportní médium pro výživu rostlin
Vlková, Markéta ; Solná, Irena (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Bakalářská práce se vztahuje k problematice huminových látek a jejich využití v zemědělství prostřednictvím hydrogelových nosičů. Zabývá se postupným uvolňováním substancí, které by mohly sloužit jako lépe přístupná výživa pro rostliny z připravených super absorpčních hydrogelů. Výzkum byl realizován ve spolupráci s průmyslovým partnerem. Jedná se o uměle syntetizovaný lignohumát sodný a směs průmyslových hnojiv NPK. K charakteristice uvolněných látek bylo využito několika metod. Nejprve byly měřeny vlastnosti nespecifikující uvolněné látky jako stupeň nabotnání, vodivost, pH a absorbance při různých vlnových délkách. Detailněji popisovaly obsah měřených roztoků metody ICP-OES a iontová chromatografie. Hydrogely obsahující obě výše uvedené přidané směsi látek byly podrobeny měření ve vodném roztoku v průběhu 5 týdnů, kdy po každém týdnu byly měřeny všechny charakteristiky. Z výsledků vyplývá, že obě přidané směsi snižují schopnost hydrogelu nabotnat, z nich NPK více. Při měření absorbance se ukázalo, že nejvíce látek pocházejících z lignohumátu sodného se uvolnilo z hydrogelu, který neobsahoval NPK. Dále se z hydrogelů uvolňovaly prvky draslík a fosfor a to zejména z hydrogelů s největším obsahem NPK. Měřením iontové chromatografie bylo monitorováno uvolňování chloridových, fosforečných, sírových a dusičných iontů.
|
host ::
RSS.