|
"Neither here nor there"
Hannon, Margaret ; PŠENIČKA, Martin (vedoucí práce) ; RAISOVÁ, Michaela (oponent)
Throughout this thesis I have been trying to clarify for myself what I am doing and why. I have had the profound privilege of being able to begin again. A poem captured what I felt about being in this liminal phase. I knew I wanted to explore what I was learning in DAMU fully and concretely. I needed to learn how to be still and wait. I realised how fundamental breathing is in connecting mind and body, and I learnt what a bane the ego can be. I mean ego in the colloquial, not psychoanalytical, sense. It is only by detaching from the criticisms, positive and negative, of others (including mine) that I have any hope of cultivating my own voice. I wrote out of myself and through the process of writing I was more open to the lessons I was being taught every day in classes, and readings.
The secret lies in not caring whether I am great or not. Being great is not what is important. Being your self is. As a teacher said, ‘It is difficult, and very easy.’
I finally came to the point when I had written about myself enough. It is time to locate the centre of attention in the world, the audience.
|
|
Vnější a vnitřní prostředky herecké charakterizace
Trnková, Kamila ; PAVELKA, Tomáš (vedoucí práce) ; HLAVICA, Lukáš (oponent)
Vnější a vnitřní prostředky herecké charakterizace
Diplomová práce se zabývá rozdíly mezi vnějšími a vnitřními prostředky, které herec využívá při vytváření role a vhodností jejich využití. Autorka nejdříve definuje základní termíny, se kterými během své práce následně pracuje, a jejich vzájemné vztahy. Poté se zabývá autostylizací jakožto činitelem, který herce ovlivňuje v reálném životě a tedy následně i během vykonávání jeho profese. Jádrem práce je pak autorčino zamyšlení nad svým vlastním hereckým vývojem v kontextu prvotního odmítání vnějších hereckých prostředků, až po jejich následné přijetí. Poznatky, které autorka používá k analýze možných výhod a nevýhod daného zvoleného prostředku, získala ze zkušeností načerpaných během studia na DAMU, z prvních zkušeností s filmovým herectvím a profesionální divadelní scénou.
|
|
Sebevědomí a svoboda v herecké tvorbě
Kaňoková, Beáta ; SALZMANNOVÁ, Eva (vedoucí práce) ; PAVELKA, Tomáš (oponent)
Tato práce pojednává o nedostatku sebevědomí a s tím spojeným pocitem nesvobody při herecké práci. Snaží se hledat a pojmenovávat jednotlivé aspekty, které k takovému problému vedou, případně se podílejí na jeho prohlubování. Dále je subjektivní reflexí celého průběhu studia na Divadelní fakultě od prvního ročníku až po absolventská představení ve školním divadle Disk
|
|
Hledání osobního tématu při tvorbě role
Ernest, Adam ; NĚMEC, Marek (vedoucí práce) ; DEÁK, Juraj (oponent)
Diplomová práce se zabývá hledáním osobních témat při herecké tvorbě a jejich následném předání divákovi skrz hercem ztvárňovanou postavu, kdy „osobní téma“ ve formě „názorového obsahu“ je dle autora jedním ze základních předpokladů uměleckého, osobnostního a kariérního vývoje. Autor nejdříve definuje základní termíny související s osobností a jejich vzájemné vztahy a následně analyzuje základní předpoklady, které musí herec k naplňování své profese ovládat. Jádrem práce je pak zamyšlení nad umělcovou individualitou a poté zkoumání vztahu mezi osobními tématy tvůrce a jím tvořené postavy, kdy autor aplikuje poznatky načerpané ze svých dosavadních zkušeností nabytých při studiu na DAMU, prvním kontaktem s profesionálním jevištěm a své názory obecně. Autor dále analyzuje osobní témata týkající se konkrétně jeho osoby, coby možné překážky při vykonávání herecké profese.
|
|
Komedie podle Václava Klimenta Klicpery
Šotek, Milan ; VOSTRÝ, Jaroslav (vedoucí práce) ; JUST, Vladimír (oponent)
Východiskem této práce je hra Mlynářova opička, kterou její autor sestavil pro pražské Stavovské divadlo na základě všech v češtině dokončených komedií Václava Klimenta Klicpery. Klicperovo dílo veseloherní ukázalo se následně jako ideální materiál, na který bylo možné zúžit dosud obecně vymezené téma autorova doktorského studia: „Mezi velkou činohrou a malými formami“, tedy zásadně také mezi dramatem a mimem, mezi divadlem a kabaretem. V krystalické formě se tu přitom realizuje průnik uvažování dramaturgického s přístupem autorským, jenž je podstatou takového „výzkumu tvorbou“ a jenž bychom mohli nazvat „Od scény k dramatu“. Na základě jednotlivých scén Mlynářovy opičky pak vzniklo 16 kapitol, označených souhrnně „Klicperovský rezervoár situací, postav a motivů“ a pojednávajících o konkrétních otázkách Klicperova veseloherního světa – jako jsou jazyk, herectví, způsob vedení zápletky a mnohé další –, ale vlastně i komedie jako takové. Výsledná hra přitom není pouhou přílohou této disertace, ale její nedílnou součástí. Jak zní její podtitul: disertace hrou.
|
|
Zvuk jako výrazový prostředek herce
Švédová, Michaela ; SMOLÍK, Robert (vedoucí práce) ; JIŘIČKA, Lukáš (oponent)
V první části své absolventské práce reflektuji svoji uměleckou cestu od
hereckých počátků, přes studentskou skupinovou divadelní práci, až k
postupnému přechodu k samostatné autorské činnosti, kde více vystupuji jako
performer a hudebník.
V druhé kapitole se zaobírám svoji předchozí hudební a performerskou praxí,
která mne připravila na samostatnou tvůrčí práci.
V třetí, nejobsáhlejší části, se věnuji svému absolventskému projektu s
pracovním názvem Stroj vedoucí. Zabývám se jak technologiemi, které v
projektu užívám, historickým vývojem i kontextem, tak otázkami, které mi
přicházely do cesty v průběhu tvoření.
|
|
Krajina časů na přeskáčku
Tůma, Daniel ; MAZÚCH, Branislav (vedoucí práce) ; TEJNOROVÁ, Petra (oponent)
Krajina časů na přeskáčku
V mé diplomové práci se snažím specifikovat východiska pro mou autorskou práci skrze mé zkušenosti ze studia na katedře alternativního a loutkového divadla, jež mě vedla k zájmu o autorskou tvorbu jako takovou, kterou se snažím formulovat na příkladu našeho představení I LIDÉ MAJÍ DUŠI.
Celá práce začíná kapitolou Východiska, která zmiňuje výhody blokové výuky a její přínos pro mou další tvorbu. Tato kapitola je rozdělena dále do dvou podkapitol, kdy první slouží jako úvaha nad funkcí a schopností současného divadla, v čase digitálně-technologického rozkvětu a druhá pojednává o využití těchto multimédií, jako nástroj, jehož úloha spočívá v rozšíření naší platformy a prostoru pro samotnou tvorbu oproti tomu, kdy se divadlo snaží vyjít ze slepé uličky pomocí prázdné iluze. Dále na to navazuji kapitolou Prostý prostor a jeho nosná síla, kdy parafrázuji Jerzy Grotowského a jeho výklad chudého a bohatého divadla a specifikuji výchozí body k divadelnímu prostoru a následně i tvorbě jako takové, v další kapitole se pak věnuji antropologickému přístupu, který mi slouží jako rádce a pomocník v cestě za autenticitou na jevišti. Dalšími kapitolami se pokouším pojmenovat, co pro mne znamená živý proces zkoušení, který je komplexní, provázaný jako jeden organismus a s ním spojené souvislosti v cestě za specifikací mého autorského přístupu. Následně se dostávám ke kapitole o samotném představení I LIDÉ MAJÍ DUŠI, kde se snažím zformulovat náš vlastní způsob tvorby a uvažování nad ním. Na konkrétní scéně pak přibližuji onen syntetizující přístup k divadlu a další klíčové fragmenty pro formu, která mě zajímá. Dále navazuji kapitolou Sarajevo, což je název jedné z naší klauzurní práce, kde popisuji, v čem pro mne spočívá divadlo, které si je schopno udržet svou autenticitu, i přes to, že pojednává o tématu jako je válka a s ní spojené události, které jsou těžko přenositelné na divadlo, které zobecňuji a dávám opět do kontextu mého pohledu na divadlo.
|
| |
|
Herectví v alternativním divadle
Dvořáková, Kateřina ; ADÁMEK, Jiří (vedoucí práce) ; HAVELKA, Jiří (oponent)
Tato práce popisuje specifika herecké tvorby v inscenacích režisérky Kláry
Hutečkové. Její autorka nejprve ukazuje, jakým způsobem se spolupráce během
studií na DAMU vyvíjela, přičemž si všímá, že už v počátcích se často vymyká
tradičnímu pojetí herectví jako tvorby postavy. Spolupráce vyvrcholila v roce
2016 vytvořením absolventské inscenace K majáku, do strany 73, ve které se
uplatňují poznatky z dřívější práce. Stěžejní je tedy analýza této inscenace, která
zkoumá způsob herecké práce a vede k definování hereckého projevu třemi typy:
postava, mezi postavou a prostředníkem, prostředník. V závěru práce jsou tyto
tři typy aplikovány na konkrétní příklady hereckého projevu v inscenaci.
|
| |