|
|
Rozhlasové vysílání pro německou menšinu v českých zemích do roku 1945 s důrazem na činnost mělnického vysílače
Matunová, Alena ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce s názvem Rozhlasové vysílání pro německou menšinu v českých zemích do roku 1945 s důrazem na činnost mělnického vysílače se věnuje rozhlasovému vysílání pro německé obyvatelstvo žijící v Čechách a na Moravě v období od jeho vzniku do roku 1945. Soustředí se na rozhlasový vysílač v Mělníku, jehož stavba byla dokončena v roce 1938. Postaven byl s cílem věnovat zvláštní rozhlasové vysílání německé menšině žijící v českých zemích. Vlastní analytická část práce je rozčleněna do tří částí, a to na rozhlasové vysílání v období tzv. první a druhé republiky a za Protektorátu Čechy a Morava. Jedna kapitola je věnována vysílání ze zahraničí (zvláště vysílači Sudetendeutscher Freiheitssender), které rovněž cílilo na sudetské Němce. Práce popisuje protikladný přístup k rozhlasovému vysílání pro tuto skupinu ze strany československé politické reprezentace a ze strany Německa. V Československu bylo toto vysílání přenecháno soukromoprávní instituci Urania. Její vysílání nebylo ze své povahy pro sudetské obyvatelstvo poutavé, a to svou pozornost obrátilo k říšskoněmeckému programu, který postupem času začal vytvářet jejich názory. Popisuje, jaký vliv měla nacistická propaganda na pozdější jednání sudetských Němců a jak na ni reagovala československá rozhlasová společnost. Věnuje se následným debatám...
|
|
|
The ones who stayed - The Germans in Prachatice and its surroundings after 1945
TOUŠEK, Filip
Tato bakalářská práce se zabývá odsunem Němců z Českolovenska a poté Němci, kteří zde zůstali. První část analyzuje situaci v celém Československu. Popsána je historie německé menšiny na našem území od vzniku Československé republiky, tedy od roku 1918, přes 2. světovou válku a následný odsun až do doby po odsunu. Po odsunu Němců se práce zabýva důvody, proč zde někteří Němci mohli, nebo museli zůstat a vývojem jejich života zde. Druhá část se orientuje na Německou menšinu v okrese Prachatice. Nejdříve je popsána historie Němců v prachatickém okresu, a poté průběh odsunu. Pro poslední část byly provedeny tři rozhovory s pamětníky a na základě těchto rozhovorů jsou jednotlivě sepsány jejich životy. Na konci je porovnáno, v čem byly jejich osudy stejné a v čem se lišily.
|
|
|
Německá menšina a Pražské jaro 1968
Kokošková, Petra ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Předkládaná práce Německá menšina a Pražské jaro 1968 je zaměřena na změny v životě německého obyvatelstva na území Československé socialistické republiky na přelomu 60. a 70. let 20. století. Zabývá se vlivem obrodného procesu Pražského jara na vývoj postavení do té doby opomíjené německé menšiny v Československu. Práce podrobně sleduje události roku 1968 týkající se menšinové politiky, které vedly k přijetí ústavního zákona č. 144/1968 Sb. o postavení národností. Tento zákon přiznává německé menšině, poprvé v poválečné historii, stejná práva jako ostatním národnostním menšinám na území Československa. Sledována je aktivizace příslušníků německé menšiny za účelem zřízení kulturního sdružení, jehož vznik byl umožněn právě díky právům přiznaným v nové ústavě. Kulturní sdružení bylo založeno a zařazeno mezi společenské organizace Národní fronty České socialistické republiky na jaře 1969. Vzhledem k vpádu vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 a jeho následkům v podobě kádrových prověrek a personálních změn v Kulturním sdružení občanů ČSSR německé národnosti (a v redakci vydávající jediné německy psané periodikum Prager Volkszeitung) nastal odklon od původních záměrů sociálně a kulturně obohatit německou menšinu na československém území a jednalo se spíše o politickou výchovu občanů německé národnosti.
|
|
| |
|
|
Soužití českého obyvatelstva v pohraničí s německou menšinou a vývoj jejich vzájemných vztahů
LITVANOVÁ, Anna
Předkládaná práce je pokusem zmapovat vývoj česko ? německých vztahů v pohraničí na Českokrumlovsku. Práce vzchází z teoretických východisek, které se zabývají historickým vývojem soužití Čechů a Němců od 13.století až po současnost. Mezi posuzovaná východiska patří historie vztahů obou národu žijících v pohraničí, zejména události, které jsou spojeny se společným soužitím, světovými válkami a událostmi těsně po druhé světové válce. Práce sleduje vývoj demografické skladby obyvatelstva a vývoj vztahů příslušníků obou národů. Praktická část sleduje současnou sociodemografickou strukturu obyvatelstva v pohraničí, současné postoje a názory, rodinné vazby, vztahy obou národů, frekvencí a důvody návštěv na obou stranách hranic. Cílem práce je poznat postoje českého obyvatelstva k historickým skutečnostem, které ovlivnily současné vztahy.
|
|
|
Němci v Československé republice (1918-1929)
Jansová, Anna ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent)
Česko-německé vztahy ovlivňuje dlouhá historie společných tradic a také letité spolužití na území Habsburské monarchie. Práce se snaží postihnout události po rozpadu Habsburské říše. Popisuje vznik Československé republiky, první kroky politického rozhodování a jejich souvislosti s národnostní otázkou. Dále se snaží představit německou menšinu na daném území a její reakce na dění v nové republice. Velkou částí autorka rozebírá československé hospodářství a přispění německé menšiny do této oblasti. V závěru práce krátce přibližuje počátek hospodářské krize a její dopad na obyvatelstvo československého státu. Práce se snaží hledět na problémy nezaujatě vůči jedné straně. Je dalším příspěvkem k důležitému tématu, které je stále aktuální díky blízkosti českého a německého národa. Cílem práce je shrnout události prvních let Československé republiky. Snaží se odpovědět na otázku, jak významný byl příspěvek německé menšiny k vývoji nového státu a jak byla tato problematika vnímána z československého pohledu.
|
host ::
RSS.