|
|
Vliv nízké teploty na propustnost buněčných membrán a přežití rostlin
Kubovčíková, Anna
Rostliny jsou v přírodě přirozeně vystaveny nízkým teplotám. V průběhu zimy jsou teploty nejnižší a na určitých místech dosahují i velmi nízkých hodnot. Velkou roli na odolnost rostliny vůči nízkým teplotám má kyselina jasmonová. Geny rodiny PLIP produkují její prekurzory, proto jsme se v této práci zaměřili na vliv těchto genů a také vliv intenzity světla na odolnost rostliny Arabidopsis thaliana vůči nízkým teplotám. Sledovanými parametry u rostlin aklimovaných na nízké teploty byly parametry fotosyntézy, intaktnost buněčných membrán a přežití po působení mrazu. Výsledky experimentů prokázaly, že mutace genů PLIP vede ke snížení intaktnosti membrán při působení mrazu, a naopak ektopicky zvýšená exprese genu PLIP3 má za následek zvýšení odolnosti rostliny. Na základě úniku iontů jsme pro jednotlivé varianty stanovili hodnoty LT50, a bylo prokázáno, že rozdíl mezi nejodolnější transgenní linií plip3 ox a mutantní linií ve všech třech genech PLIP je více než 4 °C. Následně byl proveden test na přežití rostlin po působení mrazu, kde bylo prokázáno, že hodnota LT50 korelovala s přežitím rostlin. Analýza fluorescence chlorofylu ukázala, že po aklimaci na nízkou teplotu nejsou mezi jednotlivými genotypy s modifikovanou hladinou PLIP velké rozdíly ve fotosyntetických parametrech. Výraznější vliv mělo na rostliny světlo, které bylo při aklimaci použito. Rostliny aklimované při nízké intenzitě vykazovaly vyšší hodnoty nefotochemického zhášení i větší maximální kvantový výtěžek fotosystému II. Získané výsledky dokazují, že geny PLIP se významně podílejí na odolnosti rostlin vůči nízkým teplotám.
|
|
|
Vliv světla na fotosyntézu bylin v podrostu doubrav
Zvyniatskovskyi, Yan
Lesní prostředí se stále více mění. V důsledku klimatické změny dochází nejen ke změně makroklimatu, ale díky změně dřevinné skladby a přirozenému snižování zakmenění v důsledku narůstající mortality i ke změnám porostního mikroklimatu. Podrostní byliny citlivě reagují na změny stromového patra. V lesních porostech s nízkým zakmeněním do podrostu dopadá víc světla než v porostech s plně zapojenými korunami. Různé podrostní druhy bylin mají různou schopnost světlo využívat a přizpůsobit se změněným podmínkám. Krátkodobé změny jejich fotosyntézy směřují k dlouhodobým změnám v druhové skladbě a pokryvnosti. V této bakalářské práci bylo zkoumáno, jaký má vliv různý světelný požitek na parametry fotosyntézy podrostních bylin. Porovnával jsem 8 taxonů ze čtyřech skupin Ellenbergových ekologických indikačních hodnot (EIH). Výzkum probíhal v porostu teplomilných dubohabřin v CHKO Pálava a to na plochách s různou mírou proředění stromového patra. Byliny rostoucí pod plně zakmeněným porostem plasticky snížily respiraci ve srovnání s bylinami v proředěném lese, což jim umožnilo přežít i pod hustým lesním porostem. Stále však byly schopny při plném osvětlení krátkodobě dosáhnout vysokých hodnot fotosyntézy, tedy aktivně využívat i krátkodobé epizody přímého slunečního světla. Druhy, charakterizované podle EIH jako stínomilné, respirovaly za tmy méně než druhy s vyšší EIH ve vztahu k světlu, což ukazuje na souvislost mezi dostupností světla a dlouhodobým výskytem bylinných taxonů. Výsledky práce naznačují, jak by se mohlo bylinné patro temperátního lesa proměnit v souvislosti s klimatickou změnou, s potenciálními důsledky pro lesnickou typologii.
|
|
|
Výuka tématu fotosyntéza s využitím prvků badatelsky orientovaného učení
Rapantová, Lenka ; Vojíř, Karel (vedoucí práce) ; Nejedlý, Adam (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá výukou fotosyntézy v hodinách přírodopisu na základní škole. Cílem práce bylo ověřit výukový program s prvky badatelsky orientovaného vyučování, zjistit jeho účinnost na míru získaných znalostí u žáků sedmého ročníku druhého stupně základní školy. K výzkumu edukačního efektu byl vytvořen vstupní pre-test zjišťující znalosti žáků z předchozích let. Dále byly analyzovány znalosti získané po uskutečnění laboratorních úloh, které ověřoval analogický post-test. Snahou bylo, aby laboratorní činnost žáky motivovala k zájmu v přírodovědných oborech a zajistila lepší pochopení problematiky fotosyntézy, zejména pak jejích vstupních látek, odpadních látek a produktů. Dalším cílem bylo zjistit, jak žáci po absolvování výukového programu vnímají jeho atraktivitu, hodnotu a užitečnost a jak hodnotí své vynaložené úsilí při tomto typu výuky. Ke zjištění uvedeného bylo využito standardizovaného dotazníkového šetření IMI (Intrinsic Motivation Inventory). V práci jsou podrobně popisovány jednotlivé laboratorní úlohy, které byly součástí výukového programu aplikovaného v hodinách přírodopisu, dále postupy nezbytné pro jejich realizaci a reakce žáků na implementovanou badatelsky orientovanou výuku. Analýzou jednotlivých testů bylo zjištěno, že ačkoliv žáci v úvodu výukového programu...
|
|
|
Fotosyntéza terestrických rostlin jako téma na 2. stupni základních škol
BOHÁČOVÁ, Nikola
Bakalářská práce se zaměřuje na žákovské znalosti fotosyntézy a dalších souvisejících procesů u terestrických rostlin. Obsah práce poukazuje na mylné představy u žáků 9. ročníků základních škol a nižšího gymnázia. Dále se zabývá postoji učitelů přírodopisu k náročnosti a realizaci výuky fotosyntézy. V rámci teoretické části jsou představeny fyziologické procesy rostlin a jejich případné miskoncepce, jejichž výskyt je častý v českých i zahraničních výzkumech. Studie byla realizována na čtyřech základních školách a nižším gymnáziu pomocí dotazníkového šetření. Výsledky šetření deklarují, že mezi žáky panují mylné předpoklady a nedostatečné znalosti z fyziologie rostlin. Responze učitelů přírodopisu poukazují na náročnost výuky biochemických procesů v nižších ročnících základní školy.
|
|
|
Výuka fotosyntézy pomocí digitálních technologií
MUSILOVÁ, Zuzana
Cílem této diplomové práce bylo zjistit, zda využití navržené interaktivní digitální učebnice vede ke zlepšení žákovského porozumění tématu fotosyntézy u suchozemských rostlin. Sledován byl také vliv výuky s touto učebnicí na atraktivitu výuky přírodopisu a odstranění žákovských miskoncepcí. Výzkum byl prováděn systémem pretestů a posttestů. Ze získaných statisticky vyhodnocených dat lze usuzovat, že digitální učebnice má kladný vliv na žákovské porozumění tématu fotosyntézy.
|
|
|
Experimentální úlohy pro výuku fotosyntézy vodních rostlin na základní škole
VAITH, Miroslav
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem experimentálních úloh využívajících měřicího přístroje na znalosti žáků základních škol v oblasti fotosyntézy (zejména pak fotosyntézy vodních rostlin) a vyvrácení miskoncepcí týkajících se tohoto tématu. Kromě znalostí byla zkoumána rovněž atraktivita tohoto typu výuky pro žáky. Výzkum znalostí a atraktivity výuky byl prováděn metodou aplikace pretestu a posttestu. Práce potvrzuje pozitivní vliv experimentálních úloh na znalosti i atraktivitu tématu fotosyntézy u žáků na základních školách.
|
|
| |
|
|
Vliv modifikace receptoru ultrafialového světla na jeho funkci
Blechová, Veronika
Ultrafialové záření má negativní vliv na živé organismy, ale slouží i jako signál modulující růst a vývoj rostlin. Diplomová práce je zaměřena na vliv UV-B záření u rostlin Arabidopsis thaliana s narušenou signální dráhou UV-B světla a modulovanou hladinou cytokininů. Výsledky prokázaly, že aplikace UV-B záření má negativní vliv na maximální kvantový výtěžek PS II (Fv/Fm) u obou mutantních linií uvr8-1 a uvr8-2. Snížení Fv/Fm bylo u linie uvr8-1 spojeno s inhibicí růstu, kterou bylo možno tlumit aplikací 1 µM BAP. Analýza hladiny pigmentů dále prokázala, že cytokininy interagují se signální drahou UV-B záření v regulaci biosyntézy antokyanů a tato interakce je závislá na funkčním proteinu UVR8. Účinek cytokininů na termomorfogenezi je však na UVR8 zcela nezávislý. Práce se rovněž věnovala přípravě fúzních genů nesoucích modifikaci v sekvenci UVR8 a jejich spojení s markerovým genem eGFP. Tvorba příslušných produktů pomocí metody PCR byla ověřena komerční sekvenací.
|
|
| |
|
|
Reakce sazenic břízy bělokoré (Betula pendula Roth.) na stres suchem
Orlovský, Vít
Klimatické změny s jejich zrychlující se intenzitou představují primární faktor, na který musí lesní i městské porosty reagovat. Obzvláště častěji se opakující periody sucha spolu se stoupající průměrnou roční teplotou, hlavně v městské zástavbě, představují výrazný rostlinný stresor. Jelikož bříza bělokorá (Betula Pendula Roth) je často používanou dřevinou v městských výsadbách, cílem této práce bylo zhodnocení fyziologických reakcí sazenic břízy bělokoré po dokončeném vývinu listů na stres suchem. Při hodnocení reakce sazenic na stres se potvrdil předpoklad, že s narůstající suchem dochází k poklesu vodního potenciálu. Vlivem stresu suchem jsme zaznamenali pokles vodního potenciálu měřeného v poledne o 86 % oproti počátku experimentu. Sedmnácti denní sucho způsobilo také pokles rychlosti fotosyntézy a průduchové vodivosti o 96 %. Sazenice břízy tedy na stres suchem reagovali velmi citlivě se snahou zabránit snížení vodního potenciálu. Při srovnání variability reakcí jednotlivých sazenic byla u fyziologických parametrů prokázána jejich značná odlišnost v reakci na stres suchem. Například u rychlosti fotosyntézy dosáhl variační koeficient u stresovaných sazenic na konci experimentu hodnoty 97 %. Reflektanční index PRI, který nepřímo charakterizuje obsah karotenoidů, vykazoval variační koeficient dokonce 306 %. Všechny tyto informace nám poskytují jasné důkazy o schopnosti jednotlivých sazenic břízy reagovat na stres suchem odlišným způsobem. Na základně našich měření a následných výsledků můžeme konstatovat, že variabilita sadebního materiálu břízy bělokoré je schopna reagovat na požadavky, které s sebou nese předpokládaná klimatické změna.
|
host ::
RSS.