|
|
Výskyt farmak v životním prostředí I.
Tkáčová, Gabriela ; Vytlačilová, Jitka (vedoucí práce) ; Opletal, Lubomír (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky Kandidát: Gabriela Tkáčová Školitel: RNDr. Jitka Vytlačilová, Ph.D Název diplomové práce: Výskyt farmak v životním prostředí I. Léčiva jsou biologicky aktivní látky užívané k prevenci a léčbě nemocí u lidí a zvířat. Po vyloučení z organismu si některá léčiva nebo jejich metabolity zachovávají svou aktivitu. Skrze různé cesty se pak tyto biologicky aktivní látky dostávají do životního prostředí. Je možné je pak detekovat v odpadních vodách, povrchových vodách, mořích, podzemních vodách, pitné vodě, sedimentech a půdě. Chronická přítomnosti nízkých koncentrací těchto kontaminant může negativně působit na necílové organismy. Tato práce se zabývá výskytem SSRI, statinů a hypoglykemických léčiv v životním prostředí. Zástupci těchto farmakoterapeutických skupin byly detekováni v životním prostředí v koncentračním rozmezí několika ng/l až μg/l. Vybraná farmaka skupiny SSRI byla fluoxetin, citalopram, fluvoxamin, sertralin, paroxetin a escitalopram. Ve vzorcích vody byly detekovány obvykle v koncentracích v řádu desítek až stovek ng/l, dále byly nalezeny také v půdě a sedimentu. Byl prokázán jejich negativní vliv na vodní organismy, kdy například fluoxetin u ryb způsobuje změny v sekundárních pohlavních znacích...
|
|
|
Výskyt farmak v životním prostředí II.
Olivová, Tereza ; Vytlačilová, Jitka (vedoucí práce) ; Sklenářová, Hana (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Kandidát: Tereza Olivová Školitel: RNDr. Jitka Vytlačilová, Ph.D Název diplomové práce: Výskyt farmak v životním prostředí II. Léčiva jsou biologicky aktivní látky užívané k léčbě a prevenci nemocí u lidí a zvířat. Některé z těchto látek si zachovávají aktivitu i po vyloučení z organismu a mohou se pak dostat do životního prostředí. Rezidua léčiv se nevyskytují jen v řekách, ale i v mořích, podzemních vodách a půdě, na kterou se aplikuje kontaminovaná voda či mrva. Koncentrace farmak ve vodě a půdě se liší podle místa (vyšší je např. v blízkosti ČOV) i ročního období (záleží na množství srážek i slunečním záření). Díky citlivým analytickým metodám není v dnešní době problém stanovit tato xenobiotika i v malém množství, v jakém se vyskytují v přírodě (obvykle v řádech jednotek či desítek ng/l či ng/g). Nicméně i v těchto nízkých koncentracích mohou mít negativní dopad na život necílových organismů (např. poruchy reprodukce). Byly proto vytvořeny výpočty hodnotící rizikovost dané látky, jejichž výsledky jsou nyní povinně zahrnuty do registračních řízení nových léčiv. Klíčová slova: farmaka, životní prostředí, necílové organismy
|
|
|
Problematika farmak v podzemních vodách
Šrot, Martin ; Hrkal, Zbyněk (vedoucí práce) ; Datel, Josef (oponent)
Hlavním cílem diplomové práce bylo sledování koncentrací vybraných druhů léčiv v životním prostředí v okolí obce Horní Beřkovice. Jako prostředek k dosažení tohoto cíle slouží monitoring obsahů některých léčiv v povrchových a podzemních vodách lokality Horní Beřkovice. Monitorovací síť je schopna detekovat průchod znečištění od zdroje znečištění, přes čistírnu odpadních vod, nesaturovanou zónu, kolektor až po možného uživatele znečištěné podzemní vody. Práce vychází z terénních dat projektu TAČR. Ve své diplomové práci jsem analyzoval data z šesti odběrů na lokalitě Horní Beřkovice z hlediska obsahu sledovaných léčiv, případně jejich reziduí v povrchových a podzemních vodách. Výsledky byly porovnány z ČOV v povodí Želivky. Klíčová slova: podzemní vody, povrchové vody, čistírna odpadních vod, léčiva, kontaminace
|
|
|
Preparation and phytoextraction of 125-I labelled pharmaceuticals
Luptáková, Dominika ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Soudek, Petr (oponent)
Léčiva patří převážně do skupiny organických substancí a představují látky s významnou celosvětovou spotřebou v humánním i veterinárním lékařství. V organismu mohou, ale nemusí, být metabolizovány a jsou zpravidla vylučovány cestou renální exkrece ve formě původních látek nebo jejich metabolitů. Velké množství těchto látek potom dále kontaminuje komunální odpadní vody. Čistírny odpadních vod nejsou schopny odstranit tyto substance beze zbytku a tak tyto látky dále přecházejí do povrchových a podzemních vod a do půdy. Vzhledem k biologické aktivitě těchto látek hrozí při jejich dlouhodobém působení možnost vzniku bakteriální rezistence, endokrinního vlivu, poškození DNA či ledvin v necílových organismech. V práci byla experimentálně studována možnost fytoextrakce a translokace v rostlině u radioaktivně značeného léčiva diklofenaku s 125 I v in vitro podmínkách s využitím kultivarů kukuřice seté (Zea mays) a slunečnice roční (Helianthus annuus). Účinnost fytoextrakce byla vyhodnocována pomocí úbytku radioaktivity studované substance [125 I]diklofenaku z kultivačního média podle Murashiga a Skooga. Během 8 - 10- denní kultivace byla prokázána extrakční účinnost ≈ 85 % u kukuřice seté a ≈ 79 % u slunečnice roční. Lepší akumulační schopnost vykazovala slunečnice roční a to 80 mg diklofenaku na kilogram...
|
|
|
Zdravotní gramotnost seniorů v oblasti farmakologie.
BEDNÁŘOVÁ, Rita
Diplomová práce se zabývá problematikou zdravotní gramotností seniorů v oblasti farmakologie. Cílem práce bylo zjistit, jaké mají senioři dovednosti a schopnosti porozumět, vyhledat a používat informace, služby a nástroje, které souvisejí s farmakologií. Díky těmto sociálním a kognitivním dovednostem může mít senior kontrolu nad svým zdravím, rozhodovat se správně o zdravotním stavu a udržovat a podporovat své zdraví. Druhým cílem práce bylo zjistit, s jakými problémy se senioři setkávají při každodenním užívání léků, a co jim působí největší obtíže. Při dnešním nadužívání léků se senioři potýkají s více než jedním problémem a dochází tak k ovlivnění jejich kvality života a celé farmakoterapie. Stanovených cílů bylo dosaženo pomocí kvantitativního výzkumu formou dotazníků. Zkoumaným vzorkem byli muži a ženy od 65 let a celkový počet respondentů činil 120. Stanovené cíle byly dva a s nimi osm souvisejících hypotéz. Z osmi hypotéz se nám na základě získaných výsledků potvrdily dvě a šest se nám jich nepotvrdilo. Na základě získaných informací z výzkumu byla vytvořena ve spolupráci s grafickým odborníkem Dominikou Pýchovou stylizovaná ilustrace (Příloha 2), která by se mohla zakomponovat do příbalových letáků a zjednodušit tak užívání farmak seniorem a zlehčit získávání informací z příbalových letáků. Protože ve většině případů senioři nečtou příbalové letáky z důvodu malého písma. Při vyplňování dotazníků jsem byla přítomna a dozvěděla jsem se, že by seniorům vyhovoval lepší a jednotný lékový seznam, který by jim zjednodušil užívání léků. Proto jsem přepracovala americkou verzi lékového seznamu, který je přiložen v Příloze 3. Z celkového výzkumu vyplývá, že polovina seniorů užívá více jak 5 léků a problém jim činí spíše znalost účinků léků než znalost jejich názvů. Vedlejší účinky léků téměř nikdo nezná, stejně tak jako klinického farmaceuta, který by jim farmakoterapii v mnoha případech usnadnil. Praktičtí lékaři nekontrolují medikaci svým pacientům a mnohdy se až při hospitalizaci zjistí, že pacient užívá zbytečné léky anebo dokonce ty, které už se dávno nepředepisují. Dokud se nezlepší edukace seniorů, ve které hraje důležitou roli i sestra, praktickými lékaři nebo se nezavedou pravidelné kontroly lékového seznamu, budou senioři v alarmujícím nebezpečí a jejich zdravotní gramotnost se nezlepší, ale naopak se bude ještě více snižovat.
|
|
|
Vliv léčiv přítomných v recipientech ČOV na ryby.
KUBATA, Michal
Za několik posledních dekád ve vyspělých zemích výrazně vzrostlo množství spotřebovávaných léčiv. Tyto látky jsou v menší nebo větší míře z lidského těla vyloučeny a končí v kanalizaci. Splaškové vody z kanalizace končí v lepším případě v čistírnách odpadních vod, kde jsou částečně vyčištěny a poté vypuštěny do povrchových vod. Rezidua léčiv unikající do životního prostředí ovlivňují zde přítomné organismy. V rámci této studie byl posouzen vliv reziduí léčiv na ryby v biologickém rybníku Čežárka (2,6 ha). Čežárka je recipientem vyčištěných odpadních vod z ČOV města Vodňany, jehož populace čítá 7 000 obyvatel. Biologické rybníky jsou vhodným řešením zajišťujícím dočištění odpadní vody z ČOV, kde se živiny v těchto vodách zapojují do potravního řetězce v ekosystému rybníka. Ve vodě v rybníku bylo identifikováno 62 farmak. Fyziologický stav ryb exponovaných v biologickém rybníku po dobu 30, 90, 180, 320 a 360 dnů byl porovnáván s rybami z kontrolního rybníka nezatíženého odpadními vodami. Mezi sledované parametry byl zařazen přírůstek, kondice ryb a biomarkery zahrnující koncentraci vitellogeninu, míru peroxidace lipidů, antioxidační aktivita katalázy, glutathion peroxidázy, glutathion reduktázy, glutathion S-transferázy a superoxid dismutázy. Výsledky analýz sady biomarkerů prokázaly vliv vyčištěných odpadních vod obsahujících rezidua léčiv na ryby. Získané výsledky dokládají značnou schopnost adaptace ryb na prostředí biologického rybníka po 90 dnech expozice.
|
|
|
Sledování výskytu pesticidů v povodí horní Blanice pomocí pasivního vzorkování
VLK, Pavel
Cílem této práce bylo stanovit výskyt farmak a pesticidů v horní části vodňanské Blanice. Tato řeka pramení ve VVP Boletice. Byl předpoklad, že toto území, kde je přítomnost veřejnosti a využívání krajiny minimální, bude minimální znečištění těmito antropogenními polutanty. Vyšší znečištění přichází dále po vodním toku se zvýšeným využíváním krajiny. Ke sběru vzorků byly použity pasivní vzorkovače POCIS, analýza byla provedena pomocí apalinové chromatografie. Bylo sledováno 201 látek (127 farmak, 74 pesticidů). Nad hranicí měřitelnosti bylo zjištěno 27 látek (18 farmak, 9 pesticidů). Nejmenší zatížení bylo zjištěno na lokalitě Spálenec, celkové zatížení farmaky a pesticidy činilo 83,9 ng. POCIS-1. Největší celkové zatížení bylo zjištěno na lokalitě Černý potok, celkové zatížení farmaky a pesticidy činilo 618,9 ng. POCIS-1. Jedná se však o malý tok. Druhé nejvyšší znečištění bylo zjištěno na lokalitě Rechle na přítoku do VN Husinec, celkové zatížení farmaky a pesticidy činilo 482 ng. POCIS-1. V horní části sledovaného vodního toku je zatížení relativně malé vzhledem k nízké úrovni osídlení a využívání krajiny. Od lokality Řepešínský mlýn stoupá počet obyvatel v povodí a krajina se mění z lesní na zemědělskou. Zde výrazně stoupá i znečištění krajiny, které se pak projevilo i ve vzorkovačích umístěných ve vodním toku. Některé látky mění ve volném prostředí své chemické vlastnosti a stávají se perzistentní. Proto jsou v krajině přítomné i dlouho po ukončení jejich používání (hexazinon, DEET). Velká vodní nádrž VN Husinec dokáže velkou část polutantů zadržet. Tento jev se projevil více u farmak než u pesticidů.
|
|
|
Karbamazepin - studie přísunu do povrchových vod
Hromádková, Lucie ; Fuksa, Josef (vedoucí práce) ; Cajthaml, Tomáš (oponent)
Antikonvulzivum karbamazepin je léčivo, které je nutné užívat dlouhodobě. Navíc je karbamazepin i jeho metabolity rezistentní vůči mikrobiálnímu rozkladu i sorpci na kal v současných čistírnách komunálních odpadních vod. Karbamazepin a jeho metabolity tak ČOV prochází a jsou kontinuálně vypouštěny do toků. Koncentrace karbamazepinu v tocích jsou příliš nízké na to, aby toto léčivo bylo schopné působit akutně toxicky, nelze ovšem vyloučit chronickou toxicitu karbamazepinu nebo synergické účinky s jinými rezidui léčiv. Karbamazepin je díky svým fyzikálně-chemickým vlastnostem odolný také k degradačním procesům probíhajícím v povrchových vodách a v půdě, a proto se přes horninové podloží infiltruje i do podzemních vod. O chování a působení jeho metabolitů v povrchových vodách zatím nejsou dostatečné informace. Nejen karbamazepin, ale i další farmaka jsou dnes často detekována v povrchových a podzemních vodách, a také v půdě. Navíc se zvyšujícím se počtem obyvatel neustále roste i spotřeba farmak a tedy i jejich přísun do životního prostředí. Avšak vzhledem k potenciálnímu riziku, které farmaka v životním prostředí znamenají, je nutné další přísun těchto mikropolutantů redukovat. Farmaka mohou do životního prostředí vstupovat několika cestami, a tak existuje i několik možných strategií jak tyto vstupy omezit....
|
|
|
Mechanismy ovlivnění akvatických společenstev specifickými polutanty.
Vaněčková, Hana ; Fuksa, Josef (vedoucí práce) ; Hořická, Zuzana (oponent)
S poklesem klasického znečištění vodních ekosystémů narůstá význam PPCP (farmaka a další chemické látky, které jsou člověkem využívány). Jejich množství v rámci spotřeby člověka narůstá a tím se zvyšuje přísun do komunálních odpadních vod, následně do vod povrchových, případně podzemních. Tato bakalářská práce je literární rešerší v oblasti zatížení vod PPCP. Cílem je shrnutí poznatků ze studií věnovaných vlivu těchto látek na sladkovodní společenstva. Úvodem jsou shrnuty příčiny variability (časové a prostorové) koncentrací těchto látek v tocích. Míra ovlivnění sladkovodních společenstev však mimo jiné závisí i na délce expozice, která je s ohledem na kontinuální přísun látek z čistíren odpadních vod dlouhodobá, proto je ve studiích intenzivně zkoumán vliv dlouhodobého působení na akvatická společenstva. Důraz je kladen na působení endokrinních disruptorů (látek narušujících endokrinní systém), které ovlivňují kupř. estrální cyklus u některých druhů exponovaných populací. Sledovány jsou změny ve vnímání predátora jeho kořistí, přičemž dochází např. k ovlivnění únikových reakcí kořisti. Rovněž je sledován aditivní účinek směsí farmak a konkurenceschopnost jednotlivých populací ve společenstvech. V práci jsou daná tvrzení podložena konkrétními studiemi. Klíčová slova: PPCP, farmaka, endokrinní...
|
|
|
Vliv hormonů a léčiv na životní prostředí
Pospíšilová, Eliška
Bakalářská práce je zaměřena na téma "Vliv hormonů a léčiv na životní prostředí". Úvodní část popisuje základní pojmy spojené s touto problematikou (farmakologie, léčiva, hormony, environmentální polutanty či PPCPs). Část bakalářské práce je také věnována základnímu rozdělení vybraných léčiv dle účinku. V práci jsou také popsána vybraná farmaka a jejich toxický účinek na vybrané necílové organismy. Následně jsou rozebrány mechanismy, které slouží k odstranění těchto farmak ze životního prostředí. V závěrečné kapitole je uvedena statistika nejprodávanějších léčivých látek v ČR za období 2008 -- 2014.
|
host ::
RSS.