|
|
Stanovení vzájemných vazeb mezi mozkovými strukturami
Klimeš, Petr ; Hlinka,, Jaroslav (oponent) ; Krajča,, Vladimír (oponent) ; Halámek, Josef (vedoucí práce)
Lidský mozek je tvořen vzájemně propojenými populacemi nervových buněk, které formují anatomicky i funkčně oddělené struktury. Pro studium fyziologie a patologie lidského mozku je zcela zásadní znát, jak jsou tyto struktury propojeny a jak se mezi nimi šíří informace. Publikované metody na detekci vzájemných vazeb se velmi často omezují pouze na analýzu povrchového EEG, pracují s vymezeným počtem kontaktů a nezachycují dynamický vývoj konektivity při kognitivních procesech nebo při různých stavech vědomí. Současně nepopisují konektivitu patologických částí mozku, jejíž analýza by mohla zásadně přispět k výzkumu a léčbě dané patologie. Cílem této práce je návrh metodiky a následná analýza časového průběhu vzájemných vazeb mezi mozkovými strukturami z intrakraniálního EEG. Analyzovány jsou fyziologické procesy v průběhu kognitivní stimulace, a lokální konektivita patologických částí epileptického mozku při klidu a spánku. Výsledky přinášejí nové poznatky v oblasti základního výzkumu fyziologie lidského mozku, kterých bylo dosaženo pomocí inovativního postupu, jenž kombinuje metody konektivity a výpočty výkonů EEG signálů. V druhé části práce je analyzována lokální konektivita epileptického ložiska (SOZ). Výsledky popisují funkční oddělení SOZ od okolní tkáně a mohou přispět do klinické praxe léčby epilepsie.
|
|
|
Real-Time Processing of Intracranial EEG Signals
Begáň, Patrik ; Malik, Aamir Saeed (oponent) ; Černocký, Jan (vedoucí práce)
In this thesis, we designed and implemented a tool that is able to process intracranial EEG signals in real-time. That is done by applying functions for computing various iEEG biomarkers implemented in python library Epycom on the incoming data stream and storing the results into the database. We compared results computed by our tool against the offline computations and evaluated if real-time signal processing is suitable for clinical practice.
|
|
|
Klasifikace vysokofrekvenčních oscilací v intrakraniálním EEG
Kozlovská, Magda ; Vítek, Martin (oponent) ; Ronzhina, Marina (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá zkoumáním vysokofrekvenčních oscilací v intrakraniálním elektroencefalografickém záznamu u pacientů s fakmakorezistentní formou epilepsie. Popisuje jednotlivé typy oscilací s ohledem na jejich frekvenční vymezení, zkoumá jejich fyziologické rozdíly a výskyt. Kromě klasických vysokofrekvenčních oscilací (přibližně do 600 Hz) se zaměřuje i na oscilace s frekvenční složkou nad 1kHz. Tyto oscilace by dle nedávných studií měly vykazovat vyšší specificitu pro stanovení patologické tkáně v epileptickém mozku. Data pro zhotovení této práce byla získána manuálním značením a kategorizací přibližně 1500 úseků signálu stereoencefalografického záznamu pacientů, kteří podstoupili chirurgické odstranění epileptického ložiska (případně ložisek) a kteří byli následně monitorováni pro získání přehledu o úspěšnosti operace. Rozdíly mezi jednotlivými skupinami oscilací a resekovanou či neresekovanou tkání jsou v této práci zkoumány metodami využívajícími výpočty entropie signálů a cross frequency couplingu. Nejvýznamnějších výsledků práce dosahuje pro klasifikační skupinu (FR + vFR) vs. uFR, metody frequencyamplitude coupling a sample entropy 1. Při kategorizaci dle informace o resekci kanálu je nejúspěšnějším klasifikačním parametrem metoda využívající výpočtu Shannonovy entropie.
|
|
|
Měření konektivity mozku
Sladký, Vladimír ; Jurčo, Juraj (oponent) ; Cimbálník, Jan (vedoucí práce)
Epileptické onemocnění mozku je spojeno se změnou aktivity neuronových center. Analýza konektivity mozku se zabývá statistickou závislostí aktivity neuronových center. Předchozí studie ukazují na změnu konektivity mozkové tkáně v okolí epileptického ložiska. Příčiny změn v konektivitě a její charakteristika v interiktálních záznamech však není zcela známa. V této práci jsou analyzována data z intrakraniálních EEG elektrod, umístěných uvnitř a v bezprostředním okolí epileptického ložiska. Změna konektivity v epileptickém ložisku a jeho okolí byla sledována pomocí metody nelineární korelace. Byl detekován pokles konektivity v epileptickém ložisku během delta spánku na frekvencích nad 80 Hz. Dále byl zjištěn pokles konektivity na rozhraní epileptického ložiska a zdravé tkáně. Pozorované jevy byly navíc zvýrazněny během spánku. Zároveň bylo zjištěno, že konektivita na rozhraní epileptického ložiska projevuje nelineární charakter. Z výsledků tedy vyplývá, že fyziologické procesy během spánku ovlivňují konektivitu v blízkosti epileptického ložiska a redukce konektivity v jeho okolí může souviset s nelinearní závislostí aktivit neuronů uvnitř a vně něj. Práce potvrzuje hypotézy předchozích studií a odkrývá nové skute čnosti o konektivitě epileptického ložiska z pohledu nelineárních dějů. Navazující studium těchto poznatků může vést k přesnější lokalizaci epileptického ložiska a k lepšímu pochopení procesů, které způsobují epileptické záchvaty.
|
|
|
Celospolečenská a státní perspektiva u pacientů se syndromem Dravetové a Lennox-Gastautovým syndromem
Krejčová, Martina ; Klimeš, Jiří (vedoucí práce) ; Grega, Dominik (oponent)
Celospolečenská a státní perspektiva u pacientů se syndromem Dravetové a Lennox-Gastautovým syndromem Autor: Martina Krejčová Vedoucí diplomové práce: PharmDr. Jiří Klimeš, Ph.D. Konzultant: PharmDr. David Suchánek Katedra sociální a klinické farmacie, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova Úvod a cíl: Syndrom Dravetové (DS) a Lennox-Gastautův syndrom (LGS) jsou vzácná epileptická onemocnění. Ke snížení frekvence záchvatů u těchto onemocnění je indikován léčivý přípravek pro vzácná onemocnění (LPVO) Epidyolex (kanabidiol). Cílem práce je podat ucelený přehled o legislativě související s LPVO a možnostech jejich úhrady ze zdravotního pojištění a stanovit náklady na DS a LGS z celospolečenské a státní perspektivy. Metodika: Data pro analýzu nákladů jsou získána na základě dotazníkového šetření sledující čerpání sociálních dávek, zvýšení nákladů domácností a ztrátu produktivity pacienta a pečovatele. Respondenti jsou kontaktováni skrze pacientské organizace a specializovaná centra. Náklady z obou perspektiv jsou stanoveny součtem nákladů z pohledu zdravotní pojišťovny a nákladů na ztrátu produktivity (celospolečenská perspektiva), nebo nákladů systému sociálního zabezpečení (státní perspektiva). U celospolečenské perspektivy je pro monetizaci využita metoda human capital approach...
|
|
|
Vliv Mozartova efektu na přesnost střelby na koš u profesionálních basketbalistů.
Kranjčevič, Stefan ; Pánek, David (vedoucí práce) ; Pavlů, Dagmar (oponent)
Název: Vliv Mozartova efektu na přesnost střelby na koš u profesionálních basketbalistů Cíle: Cílem této diplomové práce je prokázat, zda má Mozartův efekt vliv na úspěšnost proměněných trestných hodů u mladých prvoligových basketbalistů v porovnání s házením bez hudby. Metody: Jelikož se jedná o pilotní studii, bylo získávání dat na toto téma nejprve zahájeno zkoumáním dosavadně sepsaného textu o Mozartově efektu na poli řešení úloh nejen s časově-prostorovými rysy, na kterých stojí prvotní studie. Projekt je experimentální pilotní studií, které se zúčastnilo 21 probandů, kteří byli randomizováně rozděleni do tří skupin. Experiment je rozdělen na 2 části. V prvním mají probandi za úkol naházet sto trestných hodů v pěti blocích po dvaceti. Ve druhé části je výzkumný soubor vystaven různým druhům akustického stimulu, během kterého házejí dalších sto trestných hodů. Všechno měření probíhalo po kondičním, nebo střeleckém tréninku pro nejvěrohodnější replikaci herní situace. Proces praktické části proběhl v souladu s metodikou CRISP-DM, která patří mezi nejpoužívanější metodiky pro dobývání znalostí z databází (DZD). Výsledky: Z výsledků je dle Pearsonova korelačního koeficientu patrná hraničně nízká korelace mezi střelbou s hudbou a bez hudby, a to o hodnotě 0,33. Cílem použití této statistické funkce...
|
|
|
Celospolečenská a státní perspektiva u pacientů se syndromem Dravetové a Lennox-Gastautovým syndromem
Krejčová, Martina ; Klimeš, Jiří (vedoucí práce) ; Grega, Dominik (oponent)
Celospolečenská a státní perspektiva u pacientů se syndromem Dravetové a Lennox-Gastautovým syndromem Autor: Martina Krejčová Vedoucí diplomové práce: PharmDr. Jiří Klimeš, Ph.D. Konzultant: PharmDr. David Suchánek Katedra sociální a klinické farmacie, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova Úvod a cíl: Syndrom Dravetové (DS) a Lennox-Gastautův syndrom (LGS) jsou vzácná epileptická onemocnění. Ke snížení frekvence záchvatů u těchto onemocnění je indikován léčivý přípravek pro vzácná onemocnění (LPVO) Epidyolex (kanabidiol). Cílem práce je podat ucelený přehled o legislativě související s LPVO a možnostech jejich úhrady ze zdravotního pojištění a stanovit náklady na DS a LGS z celospolečenské a státní perspektivy. Metodika: Data pro analýzu nákladů jsou získána na základě dotazníkového šetření sledující čerpání sociálních dávek, zvýšení nákladů domácností a ztrátu produktivity pacienta a pečovatele. Respondenti jsou kontaktováni skrze pacientské organizace a specializovaná centra. Náklady z obou perspektiv jsou stanoveny součtem nákladů z pohledu zdravotní pojišťovny a nákladů na ztrátu produktivity (celospolečenská perspektiva), nebo nákladů systému sociálního zabezpečení (státní perspektiva). U celospolečenské perspektivy je pro monetizaci využita metoda human capital approach...
|
|
|
Translation potential of current preclinical techniques for gene therapy of neurological diseases in clinic. A critical review.
Žideková, Paulína ; Novák, Ondřej (vedoucí práce) ; Jendelová, Pavla (oponent)
Výzkum v oblasti genové terapie má potenciál se stát revolučním přístupem k léčbě širokého spektra neurologických onemocnění. Léčit tyto poruchy kauzálně, specifickou substitucí, delecí, umlčením nebo úpravou vadných genů, by mohlo být výsadou genové terapie. Koncept translační medicíny je soustředěn na přenos principů fungování v překlinickém výzkumu do léčby u lidí. Jeho klíčovým problémem je překonat omezení spojená s velkou mezerou mezi obrovskou rozmanitostí nástrojů molekulární biologie překlinického výzkumu a nedostatkem odpovídajících možností u lidí. Klinickou implementaci většiny předklinických přístupů je stále možné považovat za omezenou. Hlavním záměrem této práce je shrnout nejnovější pokroky nástrojů molekulárního a genetického inženýrství, které samotné nebo v kombinaci mají potenciál posunout většinu preklinické genové terapie neurologických onemocnění do klinické praxe.
|
|
|
Role parvalbuminových interneuronů v průběhu iniciace, propagace a terminace epileptického záchvatu v myším modelu fokální kortikální dysplázie typu II
Populová, Jana ; Řehořová, Monika (vedoucí práce) ; Kirdajová, Denisa (oponent)
Fokální kortikální dysplázie je strukturní a funkční malformací kortikálního vývoje vznikající mutacemi v mTOR signální kaskádě vedoucí k rozvoji farmakorezistentní epilepsie. Parvalbuminové interneurony tvoří největší inhibiční sílu v mozku podílející se na blokování rozvoje epileptických záchvatů a je možné, že dochází ke změně v jejich funkci související právě s fokální kortikální dysplázií. Tato práce se zabývala vytvořením myšího modelu fokální kortikální dysplázie typu II s označenými parvalbuminovými interneurony. Model byl vytvořen pomocí in utero elektroporace plazmidu s mutovaným mTOR genem. Následně bylo implantováno kraniální okno v oblasti vytvořené léze zároveň s injikací kalciového indikátoru pro sledování aktivity neuronů pomocí dvoufotonového mikroskopu. Naše výsledky potvrzují shodu zde vytvořeného modelu s dosavadní literaturou na základě morfologických znaků a přítomnosti spontánních záchvatů. Byly zaznamenány statisticky signifikantní rozdíly ve velikosti pyramidových neuronů v lézi a mimo lézi, zatímco u parvalbuminových interneuronů nebyly v závislosti na umístění objeveny signifikantní změny. Rozdíly v počtu pyramidových neuronů a parvalbuminových interneuronů ukázaly trend snížení počtu v lézi, avšak nebyl statisticky signifikantní. Data z epileptických záchvatů...
|
|
|
Využití strojového učení pro klasifikaci epileptogenní tkáně po elektrické stimulaci
Formánková, Zuzana ; Mívalt, Filip (oponent) ; Cimbálník, Jan (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá elektrofyziologickými biomarkery epileptické aktivity po přímé elektrické stimulaci v klasifikaci epileptogenní tkáně. Mezi vhodné biomarkery byly zařazeny vysokofrekvenční oscilace, interiktální spiky, změny v konektivitě a výkon signálu ve frekvenčních pásmech. Biomarkery byly detekovány v iEEG záznamech a jejich reakce na přímou elektrickou stimulaci byla analyzována statistickými testy. Analýza biomarkerů prokázala vliv přímé elektrické stimulace na elektrofyziologické biomarkery epileptické aktivity. Relevantními biomarkery byly selekčními metodami vybrány výkon signálu ve frekvenčním pásmu 80-250 Hz, relativní entropie ve frekvenčním pásmu 250-600 Hz a lineární korelace. Pro klasifikaci epileptogenní tkáně byly implementovány modely strojového učení, konkrétně logistická regrese, metoda podpůrných vektorů a rozhodovací lesy. Metoda podpůrných vektorů prokázala nejvyšší senzitivitu (70,5 %) mezi modely, avšak celkové výsledky jsou nedostatečné (PPV 38,5 %, F1 skóre 42,9 %). Přestože klasifikační modely nedosáhly očekávaných výsledků, tato práce naznačuje potenciál elektrofyziologických biomarkerů pro identifikaci epileptogenních ložisek a poskytuje základ pro další výzkum v této oblasti.
|
host ::
RSS.