|
|
Hodnocení přírodních a recyklovaných surovin a materiálů v budovách
Stránská, Zuzana ; Ostrý, Milan (oponent) ; Lupíšek,, Antonín (oponent) ; Sedlák, Jiří (vedoucí práce)
Posuzování životního cyklu LCA (Life-Cycle Assessment) je analytická metoda hodnocení environmentálních dopadů výrobků, služeb a technologií. Při hodnocení touto metodou se bere ohled na celý životní cyklus produktu. Environmentální dopady produktů jsou hodnoceny na základě posouzení vlivu materiálových a energetických toků, které si hodnocený produktový systém vyměňuje s životním prostředím. Environmentální dopady produktového systému jsou vždy stanoveny ve vztahu k funkci výrobku či služby a umožňují tak srovnání mezi alternativami. Jedním z nejdůležitějších důvodů volby tématu této disertační práce byl stále rostoucí zájem veřejnosti, a to nejen té odborné, o dopady výstavby a užívání domů na životní prostředí a tím i na lidský organismus. Vzhledem k tomu, že se v současné době problematikou environmentálního hodnocení budov v České republice zabývá poměrně málo odborníků a vědeckovýzkumných pracovišť byla disertační práce zaměřena na rozšíření poznání v oblasti hodnocení environmentálních dopadů stavebních materiálů a budov metodikou hodnocení životního cyklu (LCA). Pro řešení disertační práce byly stanoveny čtyři základní problémy: stanovení environmentálních dopadů vybraných materiálů chybějících v dostupných databázích, sestavení modelu životního cyklu hodnocených budov, stanovení nejvhodnější funkční jednotky pro hodnocení bytných budov a stanovení doporučeného obsahu protokolu o LCA analýze budovy. Hlavní část disertační práce se zabývá posuzováním životních cyklů obytných budov. Detailní model životního cyklu vybrané obytné budovy byl vytvořen na základě dostupných podkladů a databází. Tento LCA model „od kolébky po kolébku“ byl následně optimalizován pro velké množství scénářů životního cyklu za účelem zjištění významnosti vlivu jednotlivých proměnných na celkové environmentální dopady budovy. Získané znalosti z této analýzy byly aplikovány na modely životních cyklů dalších budov a byla sestavena doporučená podoba protokolu o LCA analýze budovy.
|
|
|
Materiálové toky a environmentální dopady malého elektroodpadu
Polák, Miloš
Tato práce je jednou z prvních studií v ČR, kde jsou popsány a kvantifikovány materiálové toky odpadních elektrických a elektronických zařízení (OEEZ) resp. malých odpadních elektrických a elektronických zařízení (m-OEEZ) a vybraných látek na ně vázaných. Tyto materiálové toky byly následně posouzeny z hlediska dopadů na životní prostředí. Jelikož mobilní telefon po skončení životnosti je typickým zástupcem m-OEEZ, jsou v této práci popsány také materiálové toky mobilních telefonů. V roce 2010 vzniklo v ČR okolo 124 tisíc tun OEEZ pocházejících z domácností, přičemž v průměru se každý občan zbavil téměř 4 kusů OEEZ. Celková produkce se započítáním OEEZ spotřebitelského typu z firem a institucí byla v roce 2010 asi 141 tisíc tun. Z celkového množství vzniku OEEZ v roce 2010 tvoří m-OEEZ co do hmotnosti asi 15%, avšak co do počtu kusů přes 80%. Přesto potenciál recyklace například Au je u m-OEEZ mírně vyšší než u velkých OEEZ (63 kg/rok oproti 59 kg/rok). Co se týká odhadu množství produkce EoL mobilních telefonů, v letech 1990-2000 vzniklo v ČR asi 45 tisíc kusů, v letech 2000-2010 to již bylo 6,5 miliónů kusů, přičemž odhad pro roky 2010-2020 je 26,3 miliónů kusů. Pokud budeme brát odhad množství EoL mobilních telefonů pro ČR jako průměr v EU, pak v letech 2010-2020 vznikne okolo 1,3 miliard kusů...
|
|
|
Fosilní zdroje energie: výhledy a vliv na životní prostředí
Klimov, Andrey ; Matějíček, Luboš (vedoucí práce) ; Přibil, Rudolf (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo popsat systém fosilních zdrojů energie, jejich celkových zásob ve světě, prognózy do budoucna a zejména jejich dopady na životní prostředí. Práce má formu literární rešerše a je doplněna grafickými a mapovými ukázkami. Hlavním zaměřením práce byly zdroje ropy, plynu a uhlí, to, jaká je celková zásoba těchto zdrojů na Zemi a na kolik let lidstvu vystačí. Z environmentální stránky se práce zabývá vlivem těchto zdrojů energie na ekosystémy. Jsou zmíněny problémy a rizika spojená s hledáním nových ložisek paliv, jejich těžbou a transportem. Jsou diskutována možná budoucí řešení z hlediska ochrany životního prostředí. Klíčová slova: Fosilní paliva, ropa, uhlí, zemní plyn, výhledy do budoucna, vliv na životní prostředí.
|
|
|
Využívání biopaliv v dopravě
Šubr, Ondřej ; Matějíček, Luboš (vedoucí práce) ; Benešová, Libuše (oponent)
Práce se zabývá nejrůznějšími aspekty využívání kapalných biopaliv v silniční dopravě, jak fyzikálně-chemickými, technickými, tak ekonomickými, sociálními a environmentálními. V první části je nejdříve definován bioethanol a bionafta, jež jsou v současné době nejvyužívanějšími kapalnými biopalivy. Dále jsou zmíněny vlastnosti obou biopaliv a procesy jejich výroby. Spalování biopaliv má mj. výrazný vliv na lidské zdraví, tudíž následuje kapitola pojednávající o emisích vzniklých spalováním bioethanolu, resp. bionafty a zdravotních efektech těchto emisí. Druhá část práce si bere za cíl zmapovat současnou situaci na poli biopaliv ve vybraných zemích. Těmito zeměmi jsou Spojené státy americké, Brazilská federativní republika a Čínská lidová republika. Analýza každé země je rozčleněna na několik témat - produkce bioethanolu/bionafty, vládní programy na podporu rozvoje biopaliv a možné budoucí perspektivy rozvoje na poli biopaliv. Třetí a poslední část se zabývá četnými vedlejšími efekty produkce a využívání kapalných biopaliv. Tyto efekty jsou rozděleny do dvou hlavních kategorií a to efekty environmentální a sociální. Vedlejší efekty ekonomického rázu jsem pro účely této práce zanedbal.
|
|
|
Materiálové toky a environmentální dopady malého elektroodpadu
Polák, Miloš ; Hák, Tomáš (vedoucí práce) ; Kočí, Vladimír (oponent) ; Vladík, Jaroslav (oponent)
Tato práce je jednou z prvních studií v ČR, kde jsou popsány a kvantifikovány materiálové toky odpadních elektrických a elektronických zařízení (OEEZ) resp. malých odpadních elektrických a elektronických zařízení (m-OEEZ) a vybraných látek na ně vázaných. Tyto materiálové toky byly následně posouzeny z hlediska dopadů na životní prostředí. Jelikož mobilní telefon po skončení životnosti je typickým zástupcem m-OEEZ, jsou v této práci popsány také materiálové toky mobilních telefonů. V roce 2010 vzniklo v ČR okolo 124 tisíc tun OEEZ pocházejících z domácností, přičemž v průměru se každý občan zbavil téměř 4 kusů OEEZ. Celková produkce se započítáním OEEZ spotřebitelského typu z firem a institucí byla v roce 2010 asi 141 tisíc tun. Z celkového množství vzniku OEEZ v roce 2010 tvoří m-OEEZ co do hmotnosti asi 15%, avšak co do počtu kusů přes 80%. Přesto potenciál recyklace například Au je u m-OEEZ mírně vyšší než u velkých OEEZ (63 kg/rok oproti 59 kg/rok). Co se týká odhadu množství produkce EoL mobilních telefonů, v letech 1990-2000 vzniklo v ČR asi 45 tisíc kusů, v letech 2000-2010 to již bylo 6,5 miliónů kusů, přičemž odhad pro roky 2010-2020 je 26,3 miliónů kusů. Pokud budeme brát odhad množství EoL mobilních telefonů pro ČR jako průměr v EU, pak v letech 2010-2020 vznikne okolo 1,3 miliard kusů...
|
|
|
Life Cycle Assessment of water treatetment technology
Cabejšková, Zuzana ; Kočí, Vladimír (vedoucí práce) ; Pivokonský, Martin (oponent)
Charles University in Prague Faculty of Science Institute for Environmental Studies Ecology and Environmental Protection Environmental Protection Bachelor Thesis - Abstract Life Cycle Assessment of Water Treatment Technology Posuzování životního cyklu výroby pitné vody Author: Zuzana Cabejšková Supervisor: Doc. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D. Prague, May 2012 Abstrakt (Česky) Tato bakalářská práce je zaměřena na posuzování životního cyklu (Life Cycle Assesment, LCA) dvou úpraven vody (ÚV) v České republice. První ÚV se nachází v Hrdějovicích v jižních Čechách a využívá podzemní zdroj surové vody. Druhá ÚV leží ve středních Čechách a upravuje povrchovou vodu z nádrže Želivka. Pro účely této LCA studie bylo uvažováno čerpání surové vody a její následná úprava. Další fáze životního cyklu pitné vody, jako je například distribuce, nebyly zahrnuty. Vodárenské společnosti poskytly údaje o spotřebě energií a materiálů. Na jejich základě byly vyčísleny environmentální dopady 1m3 vyrobené pitné vody a bylo provedeno srovnání úpraven vody v rámci různých kategorií dopadu. Bylo zjištěno, že ÚV Hrdějovice má celkový dopad na životní prostředí čtyřnásobně nižší než ÚV Želivka. Jako nejvíce zasažené kategorie dopadu byly v obou případech identifikovány potenciál globálního oteplování, acidifikační potenciál a vyčerpání...
|
|
|
EMS ve výrobním podniku
Heger, Martin ; Stárek, František (oponent) ; Fiala, Alois (vedoucí práce)
Práce se zabývá environmentálními aspekty a dopady výrobní společnosti SLB spol. s r.o. Výstup této práce může být použit pro zavádění systému environmentálního managementu v této společnosti. Obsahuje výpis základních zákonných požadavků vztahující se na SLB spol. s r.o. a stručný popis jejich plnění. Na konci práce jsou sepsány návrhy k zavedení preventivních opatření k ochraně životního prostředí.
|
|
| |
host ::
RSS.