|
|
Indikátory GUR: Návrh modelu a sady indikátorů gramotnosti k udržitelnému rozvoji dospělé veřejnosti v ČR
Končinská, Alice ; Třebický, Viktor (vedoucí práce) ; Janoušková, Svatava (oponent)
V současné době se začíná v České republice uplatňovat Vzdělávání pro udržitelný rozvoj. Vstupuje do různých strategických dokumentů i do pedagogické a andragogické praxe. K hodnocení tohoto typu vzdělávání vzniká zejména v zahraničí řada indikátorů. Česká republika stojí před úkolem tyto indikátory upravit pro české prostředí či vytvořit vlastní. Tato práce se zabývá výsledkovými indikátory, tedy indikátory dopadu vzdělávání k udržitelnému rozvoji na gramotnost dospělé veřejnosti na místní, mikroregionální a krajské úrovni. Práce analyzuje vybrané národní i mezinárodní strategické dokumenty a českou i zahraniční odbornou literaturu z hlediska koncepcí environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty a vzdělávání pro udržitelný rozvoj. Tyto koncepce pak analyzuje z hlediska vzdělávacích kvalit, ze kterých se skládá gramotnost k udržitelnému rozvoji. Identifikované kvality následně expertně posuzuje podle definice gramotnosti k udržitelnému rozvoji a sestavuje komplexní Model gramotnosti k udržitelnému rozvoji dospělé veřejnosti. Na základě tohoto modelu sestavuje sadu 65 indikátorů gramotnosti k udržitelnému rozvoji dospělé veřejnosti včetně indikátorových listů, která je určena zástupcům veřejné správy na místní, mikroregionální a krajské úrovni. Součástí indikátorových listů jsou i některé již...
|
|
|
Výchova k občanství a environmentální výchova na základní a střední škole
Toužimská, Zuzana ; Havlínová, Ivana (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá environmentální výchovou mládeže a jejím významem pro přechod společnosti k trvale udržitelnému životu. Zdůrazňuje nutnost proniknout k jádru problému, kterým je citové odcizení současného člověka od přírody a životního prostředí. V teoretické části dokazuje existenci mnoha různých přístupů ke světu a možnost přiklonit se k tomu méně sebestřednému a více šetrnému. Dále předkládá východiska environmentální výchovy, její vývoj a především pak její trendy, které odrážejí dnes uvědomovanou potřebu zaměřit se na environmentální sensitivitu a osobní odpovědnost každého jedince. Ukazuje, že obě oblasti je možné rozvíjet v rámci občanských a společenskovědních předmětů, které pro začlenění environmentální výchovy poskytují značný prostor. Právě tyto předměty totiž zdůrazňují potřebu vychovávat studenta tak, aby si osvojil kompetence k tomu být odpovědným občanem společnosti i ohleduplným obyvatelem této krásné planety. Praktická část práce proto navrhuje konkrétní způsoby začlenění environmentální výchovy do občanských a společenskovědních předmětů, tak, aby vedly studenty k trvale udržitelnému životu ve společnosti i v celku našeho životního prostředí. Klíčová slova: hodnota života, ekologická krize, antropocentrismus, biocentrismus, ekocentrismus, trvale udržitelný rozvoj,...
|
|
|
Environmentální gramotnost studentů Učitelství pro 1. stupeň základní školy a možnosti jejího zjišťování
KROUFEK, Roman
Environmentální gramotnost a její výstupní dimenze, environmentálně odpovědné jednání, představují v posledních desetiletích významný konstrukt, kterému se věnuje mnoho výzkumníků z řady států. V této disertační práci nejprve představujeme environmentální gramotnost z teoretického hlediska, seznamujeme s vývojem názorů na tento konstrukt a odhalujeme jeho výzkumné uchopení v posledních desetiletích. V rámci vlastního výzkumu byl nejprve hledán vhodný nástroj, kterým by bylo možné identifikovat a měřit vybrané aspekty environmentální gramotnosti studentů Učitelství pro 1. stupeň základní školy. Ten byl nalezen v kombinaci zahraničních škál Nature relatedness scale a Environmental behavior scale, doplněných o sběr dat pomocí pojmového mapování s ústředním pojmem skleníkový efekt. S pomocí tohoto nástroje a jeho modifikací poté byly na vzorku více než pětiset respondentů nalezeny proměnné, které ovlivňují jednotlivé aspekty environmentální gramotnosti. Vyšších hodnot dosahovali respondenti, kteří se věnují pravidelným environmentálně laděným aktivitám, respondenti z obcí do 100 obyvatel a starší jedinci. Vztah k přírodě středně silně pozitivně ovlivňuje environmentálně odpovědné jednání, kognitivní složka environmentální gramotnosti takový vliv nemá. V rámci mezinárodního srovnání dosahovali nižších hodnot respondenti ze Slovenska a to ve srovnání se studenty z Česka i Turecka. Škála Nature relatedness scale se ukázala jako využitelná pro měření konkrétního prvku afektivní složky environmentální gramotnosti napříč státy, naopak škála Environmental behavior scale dosahovala nízkých psychometrických ukazatelů u všech zahraničních respondentů.
|
host ::
RSS.