|
|
Indikovanost výjezdů zdravotnické záchranné služby
AIZNEROVÁ, Daniela
Bakalářská práce byla zaměřena na bližší porozumění problematiky indikovanosti výjezdů zdravotnické záchranné služby (ZZS) a to z pohledu zdravotnických operačních středisek. Problematika indikace výjezdů zdravotnické záchranné služby je jedním ze stále řešených a aktuálních témat v přednemocniční neodkladné péči. Činnosti výjezdových posádek stejně jako činnosti zdravotnického operačního střediska (ZOS) jsou dány zákonem 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, avšak stále častěji dochází k hovorům na tísňovou linku, jejichž určení pro zdravotnickou záchrannou službu je sporné. Práce tedy mapuje znalost indikačního seznamu dispečery a jejich přístup ke klasifikaci událostí. Zároveň se zabývá řešením neindikovaných volání a zneužíváním ZZS. Cílem výzkumu bylo mimo jiné porovnání postupů a znalostí mezi dvěma kraji. Výzkum probíhal na ZOS Jihočeského kraje a na ZOS Plzeňského kraje. Byl zvolen kvalitativní typ výzkumu polostrukturovanými rozhovory. Vzorek respondentů tvořilo 8 dispečerů zdravotnického operačního střediska, tedy osob přímo zodpovědných za příjem výzev a koordinaci posádek. Otázky rozhovoru jsou zaměřeny jak na příjem tísňové výzvy, tak na operační řízení. Především se zaměřují na naléhavosti N3 a N4, kde se nejčastěji setkáváme s ne úplně jednoznačnými indikacemi. Zabývá se také poměrem využití formalizovaného a intuitivního postupu při rozhodování dispečerů. A v neposlední řadě dispečery konfrontují s pojmem zneužívání ZZS a řešením neindikovaných volání. Rozhovory poskytly informaci o široké škále přístupů k dispečerské práci, ale v zásadních bodech většinou docházelo ke shodě názorů. Z výsledků vyplývá, že dispečeři jsou postupů a legislativy ZZS znalí, nicméně i přes uplatnění převážně formalizovaného přístupu ke klasifikacím je potřeba jednat i částečně intuitivně, jelikož žádné volání není nikdy stejné jako případ předpisový. Větší je pak snaha definovat pojmy neindikované volání a zneužívání ZZS, které však každý z dispečerů vnímá individuálně, stejně jako je vnímá každý záchranář, který s nimi přijde do styku. Tyto pojmy často vyvolávají velké emoce mezi dispečery ZOS a záchranáři. Nicméně jak vyplývá z výsledků ani tento problém nemá jen jeden úhel pohledu, ale má jich hned několik a všechny je třeba brát v potaz při jeho řešení.
|
|
|
Příjem tísňové výzvy na lince 155
STÁRKOVÁ, Denisa
Příjem tísňové výzvy na lince 155 je tématem této bakalářské práce. Teoretická část práce se věnuje popisu zdravotnického operačního střediska, požadavkům a pracovní náplni dispečerů, kteří právě na zdravotnickém operačním středisku pracují. Dále je popsáno zpracování tísňové výzvy, způsob komunikace s volajícím a v neposlední řadě také telefonicky asistovaní první pomoc a telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace. V praktické části byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat znalosti dispečerů v poskytování první pomoci při telefonicky asistované neodkladné resuscitace dospělých. Druhým cílem bylo zmapovat znalosti dispečerů v poskytování první pomoci při telefonicky asistované neodkladné resuscitaci dětí. Byl proveden kvalitativní výzkum technikou polostrukturovaného rozhovoru. Tyto rozhovory byly uskutečněny na zdravotnickém operačním středisku Jihočeského kraje. Respondenti byli právě dispečeři tísňových linek, kteří na tomto operačním středisku pracují. Náhodně bylo vybráno deset respondentů. Výsledky byly rozděleny do dvanácti kategorií, pro lepší orientaci v práci. Oba stanovené cíle se tímto způsobem povedlo splnit. Bylo zjištěno, že dispečeři zdravotnického operačního střediska v problematice telefonicky asistované neodkladné resuscitace dětí a dospělých odpovídali velmi pečlivě a s přehlednou dávkou znalostí. Dispečeři mají znalosti a dokážou popsat postup jednotlivých kroků před zahájením resuscitace. Znalosti a zkušenosti s AED byly také na dobré úrovni. Odpovědi respondentů ohledně potřeby resuscitace pro více postižených osob se neshodovaly, někteří neměli žádnou odpověď. Dispečeři si tuto situaci neuměli představit a nevěděli by, jak by se někteří rozhodovali. U komunikace s někým, kdo neodkladnou resuscitaci odmítá, se názory dispečerů rozcházely. Výsledky této práce ukázaly potřebu zařazení do školících programů zaměstnavatelem způsoby komunikace při neodkladné resuscitaci, nejlépe pomocí modelových situací.
|
|
|
Design and implementation of an IMS network with extended functions using Open IMS Core.
Šulgan, Peter ; Šilhavý, Pavel (oponent) ; Ježek, Jiří (vedoucí práce)
The bachelor thesis focuses on the architecture of the IP Multimedia Subsystem, its main elements and extension functions. It also deals with the implementation of the IMS network in the simulation environment Open IMS Core, which is also briefly described. The first chapter describes the IMS architecture divided into layers and it also defines the basic elements such as CSCF and HSS. In addition, it briefly characterizes the most commonly used communication protocols and the structure of identity in IMS. The second chapter deals with the open source environment Open IMS Core, it briefly defines the individual parts and contains a list of configuration files. The third chapter introduces the additional services offered by the IMS architecture. It characterizes their basic functions and their way of working. The fourth chapter focuses on the practical part of the bachelor thesis. It describes configuration procedure of the Open IMS Core and testing of its functionality. It is divided into four sections according to the individual configuration steps.
|
|
|
Riziko ztráty přenosu informací na operačních střediscích IZS
Venclovská, Barbora ; Zemanová,, Martina (oponent) ; Popelová, Barbora (vedoucí práce)
Diplomová práce se zaměřuje na hodnocení rizik, která souvisejí s prací operátorů telefonických center tísňového volání 112. Práce je členěna na dvě části, kdy první část se zabývá teoretickými východisky provedené analýzy. Popisuje legislativu, integrovaný záchranný systém, operační střediska jeho základních složek a jejich fungování. V druhé části práce je provedena riziková analýza, která odhaluje závažná rizika. Zahrnuje také opatření, jejichž aplikace vede k eliminaci těchto rizik.
|
|
|
Telefonická asistovaná první pomoc
VÁŇOVÁ, Petra
Dispečer zdravotnického operačního střediska obsazuje důležitou a významnou roli v řetězci přežití pro neodkladnou resuscitaci. Během krátké chvíle musí rychle a přesně zajistit informace od volajícího, včas vyslat profesionální pomoc na místo vzniklé události a včas zahájit telefonicky asistovanou neodkladnou resuscitaci, kterou se tato bakalářské práce zabývá. Prvním cílem bylo stanoveno zmapovat poskytování telefonicky asistované neodkladné resuscitace dispečery na krajském operačním středisku zdravotnické záchranné služby. Zjistit postup, podle kterého se dispečeři řídí a podle kterého poskytují instrukce pro vedení neodkladné resuscitace, a zdali se těmito pokyny doopravdy řídí a poskytují správné instrukce zachráncům. Druhým cílem práce bylo zmapovat motivační faktory Fraňka, autora publikace Manuál dispečera zdravotnického operačního střediska, který se do hloubky zabývá telefonicky asistovanou neodkladnou resuscitací. Tento cíl měl být zaměřen na analýzu příběhu autora a jeho počátek zájmu k dané problematice. Výzkum byl veden kvalitativní formou zpracování dat. Do výzkumné části práce jsem použila k analýze šest audio nahrávek tísňových výzev z archivu Krajského zdravotnického operačního střediska Jihočeského kraje, ve kterých dispečeři rozpoznali u postižených osob poruchu základních životních funkcí a zahájili telefonicky asistovanou neodkladnou resuscitaci. Nahrávky byly přepsány do elektronické podoby a zpracovány. Dále jsem realizovala polostrukturovaný rozhovor s Fraňkem, s Kratochvílem, vedoucím lékařem Letecké záchranné služby Jihočeského kraje a s paní Hornychovou, zástupkyní vedoucího nelékařských zdravotnických pracovníků Krajského zdravotnického operačního střediska Jihočeského kraje. Z výsledků analýzy vyplynulo, že většina dispečerů nepostupuje adekvátně při poskytování telefonicky asistované neodkladné resuscitace. Druhého cíle nebylo dosaženo z toho důvodu, že nebylo nemožné získat potřebná data k vyhodnocení cíle. Dispečeři, po přečtení mé práce, se mohou nad touto problematikou zamyslet. Práce je může motivovat k sebezdokonalování a ke zlepšení daných výsledků. Budoucím studentům oboru zdravotnický záchranář a personálu ve zdravotnictví může posloužit jako zdroj informací.
|
|
|
PŘÍRUČKA NEJEN PRO MLADÉ HASIČE - Jak se chovat, když ...?
PETŘEKOVÁ, Daniela
Cílem práce bylo na základě studia zákonů, vyhlášek, pomůcek pro školy, pomůcek Generálního ředitelství hasičského záchranného sboru České republiky a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a s využitím informací ze Záchranného kruhu sestavit praktickou příručku obsahující informace k ochraně obyvatelstva pro nejmenší mladé hasiče. V teoretické části bakalářské práce byly rozebrány příslušné zákony, další právní předpisy, odborná literatura a jiné informační zdroje z oblasti ochrany obyvatelstva. Jsou zde rozebírány vybrané oblasti ochrany obyvatelstva, jako například varování a informování obyvatelstva, evakuace či ukrytí obyvatelstva, jeho dekontaminace a poskytnutí první pomoci. Dále jsou popsány vybrané mimořádné události a jejich problematika. V praktické části byly realizovány rozhovory s vedoucími mladých hasičů, kteří by tuto příručku mohli šířit a využívat při trénincích a jiných akcích s mladými hasiči. Rozhovory byly uskutečněny se šesti vedoucími a výsledky jejich odpovědí byly porovnány mezi sebou. Z odpovědí vyplývá, že sbory dobrovolných hasičů příručku pro mladé hasiče zaměřenou na oblast ochrany obyvatelstva nemají, že by s ní rádi pracovaly a chtěly by, aby byla zpracovaná pro děti přitažlivým způsobem a obsahovala i úkoly pro ty nejmenší mladé hasiče. Pro výzkumnou otázku "Obsahují dokumenty dostatek informací na sestavení příručky pro vzdělávání a zkvalitnění znalostí nejmenších mladých hasičů v ochraně obyvatelstva?" byla snaha shromáždit co nejvíce informací k dané problematice a příručku vytvořit ze získaných poznatků s ohledem na výsledky rozhovorů. Vytvořená příručka byla zařazena do výsledků bakalářské práce. Bylo dokázáno, že dokumenty obsahují dostatek informací pro vytvoření příručky, která bude sloužit na vzdělávání a zkvalitnění znalostí nejmenších mladých hasičů.
|
|
|
Informovanost obyvatelstva okresu České Budějovice o bodech zájmu a způsobech komunikace při tísňovém volání
TICHÁ, Denisa
Cílem bakalářské práce bylo posoudit informovanost obyvatelstva okresu České Budějovice o bodech zájmu a způsobech komunikace při tísňovém volání. Teoretická část práce se zabývá pohledem na problematiku bodů zájmu a tísňového volání a právními normami. V úvodu je popsáno operační a informační středisko. Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, upravuje jednotný systém varování a vyrozumění, jeho smysl a využití. Dále práce popisuje rozdílné fungování jednotného evropského čísla tísňového volání 112 v České republice a v evropských zemích. Práce pokračuje konkrétním vyobrazením a popsáním bodů zájmu používaných v systému tísňových volání na linku 112 a 150. Poslední část teoretické práce pojednává o problematice tísňových volání. Popisuje, jakým způsobem probíhá komunikace z pohledu volajícího a operátora a jaká pravidla by se měla dodržovat. Cílem praktické části bakalářské práce bylo zodpovědět výzkumnou otázku č. 1 "Jaká je informovanost obyvatelstva okresu České Budějovice o bodech zájmu?" a výzkumnou otázku č. 2 "Jaká je informovanost obyvatelstva okresu České Budějovice o způsobech komunikace při tísňovém volání?". Dodatečně byly v práci stanoveny následující hypotézy: hypotéza č. 1: "Dosahuje informovanost obyvatelstva okresu České Budějovice o bodech zájmu 80 %?", hypotéza č. 2: "Závisí informovanost obyvatelstva okresu České Budějovice o bodech zájmu na pohlaví?", hypotéza č. 3: "Závisí informovanost obyvatelstva okresu České Budějovice o bodech zájmu na věku?", hypotéza č. 4: "Závisí informovanost obyvatelstva okresu České Budějovice o bodech zájmu na vzdělání?", hypotéza č. 5: "Závisí informovanost obyvatelstva okresu České Budějovice o bodech zájmu na aktivitě v řízení motorového vozidla?", hypotéza č. 6: "Dosahuje informovanost obyvatelstva okresu České Budějovice o způsobech komunikace při tísňovém volání 80 %?", hypotéza č. 7: "Závisí informovanost obyvatelstva okresu České Budějovice o způsobech komunikace při tísňovém volání na pohlaví?", hypotéza č. 8: "Závisí informovanost obyvatelstva okresu České Budějovice o způsobech komunikace při tísňovém volání na věku?", hypotéza č. 9: "Závisí informovanost obyvatelstva okresu České Budějovice o způsobech komunikace při tísňovém volání na vzdělání?" a hypotéza č. 10: "Závisí informovanost obyvatelstva okresu České Budějovice o způsobech komunikace při tísňovém volání na aktivitě v řízení motorového vozidla?". Pro zodpovězení výzkumných otázek bylo využito kvantitativního výzkumu formou dotazníkové šetření u obyvatelstva okresu České Budějovice. Dotazník se skládal ze 4 částí. První část tvořilo 5 otázek, které nám utvořily charakteristiku statistického souboru. Pokračuje "BLOKEM A - Obecné otázky problematiky komunikace s operačním a informačním střediskem", který obsahoval 6 otázek a sloužil k ucelení celé problematiky. "BLOK B - Informovanost v otázkách bodů zájmu", obsahující 10 otázek, a "BLOK C - Způsob komunikace při tísňovém volání", obsahující 8 otázek, byli pro výzkum nejdůležitější a sloužili k posouzení výsledků celé problematiky. Dotazníkové šetření bylo provedeno elektronickou formou v únoru a březnu 2018 u obyvatelstva okresu České Budějovice. Dotazník otevřelo celkem 1881 respondentů, dokončen a odeslán byl 372 respondenty (19 %) a k výzkumu bylo použito 307 dotazníků (16%). Zjištěné výsledky byly vyhodnoceny v softwarovém programu Microsoft Excel. K posouzení určitých závislostí výsledků byl použit statistický model 2-test dobré shody. Výsledky výzkumu poukazují na nedostatečnou informovanost v oblasti bodů zájmu, ta nepřesáhla stanovenou hranici 80 %, ovšem dokazují dostatečnou informovanost o způsobech komunikace při tísňovém volání, která stanovenou hranici 80 % přesáhla. Celkový výzkum neprokázal závislost správných odpovědí na pohlaví, věku či aktivitě v řízení motorového vozidla. Výsledky bakalářské práce budou použity k poučení operátorů tísňové linky 112 a 150.
|
|
|
Telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace
Pajkrtová, Veronika ; Hladká, Petra (vedoucí práce) ; Klokočková, Šárka (oponent)
Poskytování telefonicky asistované první pomoci má podle situace a možností instruovat volající nebo svědky k poskytnutí první pomoci postiženému přímo na místě události. Jde o jednu ze základních úloh zdravotnického operačního střediska a musí ji zvládat každý operátor. Tyto základní instrukce by měly být poskytnuty v mnoha různých situacích. Jednou z těchto situací je i náhlá zástava oběhu. Pokud ji operátor během hovoru odhalí, měl by neprodleně zahájit poskytování tzv telefonicky asistované neodkladné resuscitace (TANR). To znamená telefonickou asistenci a vedení zachránce na místě události k provádění neodkladné resuscitace. Hlavním cílem výzkumného šetření je zjistit, zda jsou operátoři zdravotnické záchranné služby schopni včas odhalit náhlou zástavu oběhu a adekvátně na tuto situaci reagovat, tzn. iniciovat volajícího k zahájení neodkladné resuscitace, motivovat ho, správně a jednoduše instruovat, uklidnit situaci a vést zachránce až do příjezdu posádky na místo. Zároveň jsou stanoveny tři dílčí cíle práce, jejichž úkolem je seznámit s prací zdravotnického operačního střediska, s náplní práce operátorů a s konceptem telefonicky asistované neodkladné resuscitace. Zvolenou metodou empirické části je kvalitativní výzkum, vedený formou přepisovaného telefonického rozhovoru a jeho následná...
|
|
| |
|
|
GSM monitorovací systém pro staré lidi
Ďurík, Maroš ; Kaczmarczyk, Václav (oponent) ; Bradáč, Zdeněk (vedoucí práce)
Táto práca pojednáva o návrhu zariadenia, ktoré má slúžiť na monitorovanie starých ľudí. Jej výsledný produkt má zaistiť ochranu zdravia a včasne upozorniť na krízovú situáciu a zároveň nemá byť pre staršieho človeka na príťaž. Navrhnuté zariadenie bude pripomínať pitný režim, užívanie liekov, privolávať pomoc na základe GSM hovoru a SMS správy, detegovať únik zemného plynu, poskytnúť informáciu o čase a dátume a zaručiť prevádzku aj pri výpadku el. energie.
|
host ::
RSS.