Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 82 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Etické principy českých novinářů při referování o teroristických činech
Navrátilová, Barbora ; Hanzal, Jaromír (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
Mimořádná událost, jakou je terorismus, přináší do mediální etiky mnoho dilemat. Diplomová práce se zaměřuje na otázku, jak vybraní čeští novináři eticky pokrývají téma terorismu, a to i přesto, že se v Česku neodehrál tak zásadní teroristický útok, jaký můžeme spatřovat v západní Evropě po roce 2015. Zprvu je popsán koncept terorismu a jeho podoby a trendy, následně je představen vztah terorismu a médií. Pro ilustraci, jak etické kodexy myslí na takové události, jsou komparovány tři české kodexy audiovizuálních médií a tři zahraniční, které jsou dostupné v angličtině. V empirické části se práce věnuje datům z kvalitativního zkoumání a řídí se principy zakotvené teorie. Rozhovory s osmi novináři přináší vhled, jak o etice při referování o terorismu smýšlí, jaká pravidla si vytvořili a z jakých jiných etických oblastí pravidla čerpají. Mezi principy, které jmenují, patří ověřování informací, nezveřejňování explicitních záběrů samoúčelně, nebo snaha potlačit informace o teroristovi. Dalším ze zjištění je, že vybraní novináři vnímají, že se teroristé chtějí skrze média zviditelnit a referováním o činech jim novináři pomáhají. Výsledkem diplomové práce není ucelená teorie, nýbrž vhled do etických principů v konkrétních situacích, kterými se respondenti řídí.
Znalosti vybrané skupiny obyvatelstva v Karlovarském kraji o chování za mimořádných událostí
Ernestová, Agnes ; Váchová, Alena (vedoucí práce) ; Kovaříková, Miroslava (oponent)
Obsahem této diplomové práce jsou mimořádné události a chování při jejich vzniku. Hlavní cílem práce bylo zjistit, jaké je povědomí obyvatelstva Karlovarského kraje o chování při mimořádných událostech. Tyto znalosti byly prověřovány dotazníkovým šetřením, kde bylo mimo jiné ověřováno, jak jsou na tom obyvatelé v oblasti teoretických znalostí této problematiky. Na základě výsledku získaných v dotazníku, byl vytvořen návrh na možný dvouhodinový seminář, který by doplnil chybějící znalosti a upevnil ty stávající. Teoretická část je zaměřena na definici spojení mimořádná událost a na její klasifikaci dle způsobu vzniku. Dále se zde objevuje problematika ochrany obyvatelstva, pod kterou spadá evakuace obyvatelstva, varování obyvatelstva, evakuační zavazadlo a prostředky improvizované ochrany. Čtenář se také dozví, co je to krizová situace a jaké rozlišujeme typy. Dále jsou tu vyjmenovány základní složky integrovaného záchranného systému e jejich úkoly. V poslední kapitole jsou k nalezení vybrané mimořádné události a doporučení, jak se při nich chovat. Praktická část je věnována samotnému výzkumnému šetření. Výsledky byly vyhodnoceny ze 142 dotazníků od obyvatel Karlovarského kraje. Podmínkou účastnění se výzkumu bylo dovršení věku 18 let. Maximální stanovená výše věku nebyla určena. Výsledky jsou...
Komunikace jako součást ošetřovatelské péče na oddělení urgentního příjmu
KREJČÍ, Natálie
Abstrakt Cílem této diplomové práce byl zmapovat zvláštnosti komunikace sestry a pacienta na oddělení urgentního příjmu. V návaznosti na tento cíl byly stanoveny dvé výzkumné otázky v následujícím znění: "Jaké jsou zkušenosti pacientů s komunikací ze strany sestry na oddělení urgentního příjmu?" a "Jaké problémy v komunikaci mezi sestrou a pacientem se vyskytují na urgentním příjmu?" Dále byly stanoveny dvě hypotézy, které zní: "Znalost zásad komunikace se liší dosaženým vzděláním sestry." a "Znalost zásad komunikace se liší délkou praxe." K výzkumnému šetření bylo využito smíšené výzkumné strategie s využitím polostrukturovaných rozhovorů a nestandardizovaného dotazníku. Výzkumného šetření se zúčastnilo 12 pacientů, kteří byli ošetřeni a oddělení urgentního příjmu a 216 sester pracujících na oddělení urgentního příjmu. Rozhovory byly vyhodnoceny otevřeným kódováním metodou tužka-papír, takto zpracované výsledky byly následně kategorizovány. Testování hypotéz proběhlo pomocí neparametrické korelace - Spermanův korelační koeficient v programu IBM SPSS Statistics 28. Výsledky kvalitativního výzkumu poukazují na důležitost komunikace na oddělení urgentního příjmu. Pacienti hodnotí své zkušenosti především podle přístupu a komunikace ze strany personálu a jako problémy v komunikaci nejčastěji uvádějí nevhodnou komunikaci ze strany sestry, poté nedostatek času personálu, vysoký počet pacientů v čekárně či nedostatečně podané informace. Výsledky kvantitativního výzkumu ukazují, že je statisticky významný vliv mezi vzděláním a znalostí zásad komunikace sestry. Dle výsledku testu hodnota p činila 0,01%. Tedy čím vyšší vzdělání, tím vyšší znalost zásad komunikace. Naopak mezi délkou praxe a znalostí zásad komunikace sestry, nebyla zachycena statisticky významná souvislost. Dle výsledku testu hodnota p činila 19,6%. Znalost zásad komunikace tedy nesouvisí s délkou praxe sester. Nejčastější bariéry z pohledu sestry jsou agrese ze strany pacienta a nedostatek času ze strany sester. Jedním z východisek řešení bariér je jistě navýšení počtu personálu a celoživotní vzdělávání sester v rámci komunikačních dovedností.
Krizová připravenost Nemocnice Jindřichův Hradec, a.s.
DIVIŠOVÁ, Anna
Téma diplomové práce zní: "Krizová připravenost Nemocnice Jindřichův Hradec a.s." Úvodní části do teoretické části diplomové práce je seznámení s krizovým řízením nemocnice. Dále je práce zaměřená na užívané základní pojmy z oblasti krizového řízení a platnou legislativu v této problematice. Další téma práce pojednává o struktuře a orgánech krizového řízení nemocnice. Kvůli tomuto tématu bylo na místě zařadit kapitoly analýzy rizik a krizovou připravenost nemocnice. V úvodu praktické části představuji Nemocnici Jindřichův Hradec a.s. od jejího založení až po současnost. V praktické části jsem se zaměřila na posouzení krizové připravenost Nemocnice Jindřichův Hradec a.s. a pomocí SWOT analýzy vytvoření postupů ke zlepšení krizové připravenosti nemocnice. K tomuto cíli jsem vytvořila 2 výzkumné otázky. 1. Jaké jsou rizika, které by mohly vést ke vzniku krizové situace? 2. Jaká je úroveň krizové připravenosti Nemocnice Jindřichův Hradec, a.s. na vybrané krizové stavy? Pro vytvoření výzkumné části diplomové práce byla provedena SWOT analýza rizik, kdy se pomocí analýzy stanovila možná rizika a následně došlo k vyhodnocení optimálního postupu řešení krizové situace v Nemocnici Jindřichův Hradec, a.s. Bylo zjištěno, že Nemocnice Jindřichův Hradec a.s. je velmi dobře na některé krizové situace připravena. Pomocí analýzy bylo také zjištěno, že nemocnice může zlepšit krizovou připravenost v případě výpadku léčiv, v době pandemie velmi aktuální téma. Výsledky této práce mohou sloužit k zhodnocení, zda je Nemocnice Jindřichův Hradec a.s. dostatečně připravená na krizové situace. Zjištěné výsledky by mohly být užitečné pro zlepšení krizové připravenosti nemocnice.
Ochrana a evakuace osob žijících v sociálních zařízení na území okresu Strakonice při mimořádných událostech
TKADLEC, Zdeněk
Diplomová práce se zabývá ochranou a evakuací osob žijících ve vybraných sociálních zařízeních v okresu Strakonice při mimořádných událostech. Pro diplomovou práci byla vybrána a oslovena konkrétní sociální zařízení ve Strakonicích, Blatné a v Oseku, která poskytují pobytové sociální služby. Sociální služby dělíme dle účelu a typu služby, kterou poskytují (domovy pro osoby se zdravotním postižením, chráněná bydlení, domovy pro seniory, sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče, azylové domy, domovy na půli cesty a jiné). U těchto zařízeních bylo předmětem zkoumání zjištění stavu připravenosti pro případ vzniku mimořádné události a vyhodnocení rizik, která jednotlivá zařízení ohrožují. Práce je rozvržená na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je řešena literární rešerše související s tématem ochrany a evakuace osob při vzniku mimořádných událostí v sociálních zařízení. Pro praktickou část bylo osloveno pět sociálních zařízení, která splňovala kritéria výběru. Těmto zařízením byl zaslán dotazník, který obsahoval 32 otázek a 6 podotázek. Otázky byly zaměřené na strukturu klientů, připravenost a informovanost pro případ vzniku mimořádných událostí a preventivní opatření, která mají vzniku MU předcházet či je co nejdříve rozpoznat. Výsledky práce tvoří především kvalitativní výzkum, jehož data byla získána pomocí dotazníkového šetření a následná analýza rizik, která mohou bezprostředně ohrozit vybraná sociální zařízení. Pro detailnější zjištění informací následovalo po vyhodnocení dotazníků šetření pomocí rozhovorů s oslovenými respondenty. Diskuzní část vyhodnocuje obsah výzkumné části, analýzy a rozhovory a poukazuje na nedostatky jednotlivých zařízení. V diplomové práci byly stanoveny 2 cíle: Zhodnotit připravenost při ochraně a evakuaci osob žijících v sociálních zařízení a porovnat připravenost při ochraně a evakuaci ve vybraných typech sociálních zařízení.
Komunitní přístupy ke zdravotní péči během a po mimořádných událostech
KUČEROVÁ, Barbora
Tato diplomová práce pojednává o problematice komunitní péče, a to s ohledem na komunitní zdravotní péči během a po vzniku mimořádných událostí. Teoretická část práce má za cíl seznámit s problematikou komunitní péče obecně. První kapitoly práce jsou věnovány komunitní péči a využití komunitního ošetřovatelství, včetně historie a vývoje komunitní péče nejen na území České republiky. Jsou zde stručně shrnuty instituce, zdravotní a sociální služby v komunitní péči, včetně možnosti využití domácí péče, role komunitní sestry a její zapojení v procesu komunitního plánování. Další podstatnou součástí práce je problematika mimořádných událostí. Je zde definována mimořádná událost jako taková, včetně dělení mimořádných událostí, spolupráce složek IZS, ale především činnost zdravotnické záchranné složky na místě mimořádné události, včetně mimořádné události s hromadným postižením osob a následné zdravotní péči ve zdravotnických zařízeních. Jedním z cílů práce je tedy popsat význam a vliv zdravotníků v péči o pacienty zasažené mimořádnou událostí, kteří se řadí do nějaké komunity. Další kapitoly práce se tedy věnují specifikům komunitní zdravotní péče u seniorů, dětí, osob se zdravotním handicapem, kulturně odlišných skupin - etnických či národnostních menšin, či specifikům poskytování péče z hlediska náboženství. Praktická část je věnována především kvantitativnímu průzkumu znalostí zdravotníků v problematice komunitní zdravotní péče napříč různým vzděláním zdravotníků a různými pracovními pozicemi. Byla položena výzkumná otázka: "Jaká je informovanost a úroveň zdravotníků v možnosti využití komunitní péče během a po mimořádných událostech?" Data od respondentů byla získána formou dotazníkového šetření a vyhodnocena pomocí grafů. V dotazníkovém šetření bylo cílem zjistit, zda se vůbec někdy setkali s pojmem komunitní péče a jaké jsou jejich teoretické znalosti v problematice, ale především byly zjišťovány jejich zkušenosti z praxe.
Informace k ochraně obyvatelstva pro občany ORP Týny nad Vltavou na jeho webových stránkách
TRÁVNÍČKOVÁ, Marie
Diplomová práce se zabývá problematikou ochrany obyvatelstva na území ORP Týn nad Vltavou. Cílem práce je analyzovat webové stránky správního obvodu ORP Týn nad Vltavou k ochraně obyvatelstva. Dílčím cílem je zjistit, zda stránky poskytují vše potřebné pro ochranu obyvatelstva v zóně havarijního plánování jaderné elektrárny Temelín. Poslední cíl byl průzkum, jak občané využívají stránky obvodu ORP Týn nad Vltavou a jak jim rozumějí. Za účelem naplnění těchto cílů je proveden rozbor webových stránek ORP Týn nad Vltavou v oblasti ochrany obyvatelstva a dotazníkové šetření úrovně znalostí obyvatelstva na dané téma. Nejdříve se seznámíme s oblastí ORP Týn nad Vltavou. Dále je navázáno na současný stav ochrany obyvatelstva na našem území a právní normy. V další části je zmiňováno postavení a úkoly pracovníka krizového řízení. Zásadní součástí práce jsou úkoly ochrany obyvatelstva a jejich charakteristika, které jsou nezbytnou součástí znalostí v této problematice. Konkrétně se jedná o ochranu obyvatelstva na úrovni obce s rozšířenou působností a technické a organizační opatření k ochraně obyvatelstva jako je zejména varování, vyrozumění a tísňové informovování obyvatelstva; evakuace; ukrytí; civilní obrana; civilní ochrana a jako poslední signály všeobecné výstrahy a jejich význam. Nedílnou součástí je znalost krizových stavů, které jsou v práci rozebrány. V návaznosti na teoretickou část, která vychází z literární rešerše dokumentů řešící danou problematiku, práce pokračuje praktickou částí, která vychází z analýzy a porovnání obsahu informací na úseku ochrany obyvatelstva na webových stránkách ORP Týn nad Vltavou. Z této analýzy vyplývá, že dostatek informací poskytovaných na webových stránkách jsou hodnoceny 85 %. Dále bylo provedeno dotazníkové šetření, ze kterého vyplývá, že většina respondentů hodnotila webové stránky velice kladně a taktéž i srozumitelnost informací na úseku ochrany obyvatelstva. Výsledné hodnocení webových stránek poskytující srozumitelné informace pro občany ORP Týn nad Vltavou jsou hodnoceny ANO .
Zvládání mimořádných událostí v působnosti PČR
ŠÍR, Martin
Tato diplomová práce pojednává o zvládání mimořádných událostí v kompetenci Policie ČR se zaměřením na nasazení nově vzniklé funkce velitele policie. V první části práce je definována mimořádná událost, dále se zde pojednává o vzniku a důvodech vzniku velitele policie a způsobu velení na místě mimořádné události. V praktické části je proveden kvalitativní výzkum pomocí strukturovaných rozhovorů s veliteli základních složek IZS v Praze. Následně je provedena kazuistika rozborem dvou vybraných mimořádných událostí. Na závěr pak dotazníkové šetření se zaměřením na znalost velitele policie řadových příslušníků základních složek IZS.
Analýza dopravní infrastruktury města České Budějovice při vzniku mimořádné události se zaměřením na poskytovatele městské hromadné dopravy
ŠIMKOVÁ, Hana
Tato diplomová práce se zabývá analýzou dopravní infrastruktury města České Budějovice při vzniku mimořádné události, přičemž se konkrétně zaměřuje na poskytovatele městské hromadné dopravy. Cílem bylo zjistit, na jaké úrovni se nachází připravenost poskytovatele městské hromadné dopravy na vznik mimořádné události v rámci dopravní infrastruktury města České Budějovice. Teoretická část diplomové práce se zabývá definicí základních pojmů, které souvisejí s problematikou zvoleného tématu práce. Zejména se pak tato část zaměřuje na jednotlivé druhy dopravy v rámci České republiky a přístup k dopravě z pohledu Evropské unie. Součástí praktické části je základní charakteristika města České Budějovice a dopravy, která se na daném území vyskytuje. Popsána je interakce jednotlivých druhů dopravy s ohledem na integrovaný dopravní systém. Ve výzkumné části je provedena selekce zájmových prvků MHD, které je třeba s ohledem na jejich kritičnost a významnost chránit. Dále je zde uveden řízený rozhovor se zaměstnancem Dopravního podniku města České Budějovice. Pomocí multikriteriální analýzy rizik byla identifikována ta nebezpečí, která jsou schopna ohrozit stanovené zájmové prvky, tzn. zastávky MHD. Na základě všech zjištěných informací a výsledků z analýzy jsou Dopravnímu podniku navrhnuta opatření ke zlepšení připravenosti na vznik mimořádné události. Vzniklá multikriteriální analýzy rizik může posloužit jako základní vstup do případných procesů plánování.
Typy mimořádných událostí a specifická role zdravotnické záchranné služby při mimořádné události s hromadným postižením osob
SVOBODOVÁ, Adéla
Záměrem této diplomové práce bylo vytvořit souhrnný přehled o mimořádných událostech se zaměřením na specifika zdravotnické záchranné služby při mimořádné události s hromadným postižením osob. Teoretická část práce obsahuje základní pojmy a příslušnou legislativu. Jednotlivé kapitoly zahrnují souhrnné informace o integrovaném záchranném systému a pozici zdravotnické záchranné služby při řešení mimořádných události s důrazem na mimořádnou událost s hromadným postižením osob. Práce pojednává o přijmutí výzvy na zdravotnickém operačním středisku, hlášení výjezdových posádek z místa události a struktury řízení mimořádné události. Výzkumné šetření probíhalo za využití kvalitativní metody pomocí polostrukturovaného rozhovoru se zaměřením na problematiku mimořádných událostí s hromadným postižením osob, třídění pacientů a osobní zkušenosti pracovníků Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje s mimořádnými událostmi. Po podrobném analyzovaní rozhovorů vyplynulo, že nadpoloviční většina informantů má dostatečnou až nadprůměrnou výši teoretických znalostí v této problematice. Na velmi dobré úrovni byly vědomosti zdravotnických záchranářů týkající se obecného přehledu a třídících metod (START, Identifikační a třídící karta). Naopak nižší znalosti se projevily v problematice traumatologického plánování. Většina dotazovaných zdravotnických záchranářů poukázala na dobrou teoretickou výuku, v rámci přípravy na řešení mimořádné události, avšak dotazovaní zdůraznili, že by bylo potřeba zvýšit četnost praktické výuky. Jistě by pomohla zejména úprava školení a praktických nácviků pro současné potřeby zdravotnických záchranářů.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 82 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.