|
|
Somatognostické funkce u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí
Bartošová, Kristýna ; Smolíková, Libuše (vedoucí práce) ; Máček, Miloš (oponent)
Diplomová práce "Somatognostické funkce u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí" je experimentální práce, která pojednává o tělesném schématu. Pomocí vybraných testů zkoumá odlišnosti v jeho vnímání u zdravých jedinců a u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí. V rešeršní části práce jsou uvedeny soudobé poznatky o tělesném schématu a poznatky o problematice pacienta s chronickou obstrukční plicní nemocí. Dále je podrobněji rozebrána neuromuskulární problematika pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí, která by mohla mít vliv na percepci tělesného schématu. V experimentální části práce jsou pak uvedeny a komentovány výsledky, které vyšly v jednotlivých somatognostických testech. Použité testy se zaměřují na hodnocení stereognózie, na vnímání polohocitu, na představu o rozměrech vlastního těla a na schopnost provést izolovaný pohyb. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vývoj potřeb u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí
KAŠPAROVÁ, Iveta
Chronická obstrukční plicní nemoc je v současnosti považována za celosvětový a celospolečenský problémem. CHOPN zasahuje do všech aspektů pacientova života. Způsobuje omezení po fyzické stránce, které zapříčiní psychické a sociální důsledky. Tato nemoc pacientovi změní dosavadní způsob jeho života, pacient musí změnit životní styl, přizpůsobit se a naučit se novým návykům, které pro pacienta mohou znamenat i změny potřeb během nemoci CHOPN. Diplomová práce se zabývá problematikou potřeb u pacientů s CHOPN. Tato práce je členěna na dvě hlavní části. Teoretická část se zaměřuje na charakteristiku onemocnění CHOPN, klasifikaci a hierarchii potřeb člověka, dopad CHOPN na biologické, psychické, sociální a spirituální potřeby a dále na ošetřovatelskou péči o pacienty s CHOPN. Praktická část zahrnuje zpracování a následné vyhodnocení dat získaných během výzkumného šetření. Cílem diplomové práce bylo zjistit, jak se liší potřeby pacienta s CHOPN v určitých stádiích nemoci CHOPN. K danému cíli bylo stanoveno 6 výzkumných otázek: 1) Jaká je informovanost pacienta o nemoci CHOPN? 2) Jak se liší potřeby pacienta s CHOPN v určitých stádiích nemoci? 3) Jaké potřeby pacienta převažují v jednotlivých stádiích CHOPN? 4) Jaké aktivity může vykonávat pacient s CHOPN? 5) Jaká jsou omezení a obtíže u pacienta s CHOPN? 6) Jaké potřeby má pacient s CHOPN v oblasti domácí oxygenoterapie? K výzkumnému šetření byla využita metoda kvalitativního výzkumu. Ke sběru dat byla použita technika nestandardizovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl tvořen 15 pacienty CHOPN a to od prvního do třetího stádia nemoci. V každém zvoleném stádiu bylo 5 pacientů. Výpovědi jednotlivých pacientů byly rozděleny dle stádií nemoci CHOPN do jednotlivých kategorií: informovanost o nemoci, dýchání, spánek, životní styl, profese a kontroly u lékaře. Ze zjištěných výsledků pacientů vyplývá, že změny potřeb přímo nezávisely na úrovni stádia onemocnění, ale především na vyrovnanosti jednotlivých pacientů s nemocí, celkovém zdravotním stavu a vycházely z jejich individuálních potřeb. U pacientů z prvního a druhého stádia onemocnění byla jako nejčastější potřeba uváděna mít neustále své léky k dispozici, dále větší potřeba spánku a odpočinku a v neposlední řadě i potřeba větší soběstačnosti. Ve třetím stádiu onemocnění se vývoj potřeb odlišoval podle toho, zda pacienti využívají či nevyužívají domácí oxygenoterapii. Pacienti využívající domácí oxygenoterapii se shodovali v tom, že jim pomohla zkvalitnit život. Hlavní potřebou je zde zvýšení vlastní soběstačnosti v domácích činnostech a mít na blízku rodinu. U některých pacientů s CHOPN jsou prokazatelné časté známky deprese, které následně ovlivňují fyziologické potřeby jako spánek, odpočinek, soběstačnost a také celkové sebeuplatnění. Změny potřeb u pacientů významně poznamenaly oblast životosprávy, životního stylu a volnočasových aktivit. Do oblasti životosprávy patřila především absence cigaret a alkoholu. Ve volnočasových aktivitách došlo k omezení koníčků jako rybaření, jízda na kole nebo houbaření. Životní styl poznamenaly změny v rodinném a pracovním životě. Pacienti často trpí dušností, která je následně omezuje při chůzi, dále v domácích činnostech a vlastní obsluze např. v nákupech, přípravě obědů, oblékání nebo osobní hygieně. I přes různá omezení pacienti vyvíjejí různé aktivity jako je venčení psů, procházky do okolí, četba knížek, sledování TV, návštěvy různých občanských sdružení a kulturních akcí. Výsledky výzkumu poukázaly dále na nedostatečnou informovanost pacientů o nemoci CHOPN. Z tohoto důvodu byl připraven informační materiál obsahující základní informace o této nemoci.
|
|
|
Diferenciální diagnostika dušnosti v přednemocniční neodkladné péči
JENÍČEK, Petr
Bakalářská práce se zabývá tématem diferenciální diagnostiky dušnosti v přednemocniční neodkladné péči. Problematika dušnosti a její diferenciální diagnostiky je stále aktuální téma, z důvodu velkého množství onemocnění, které dušnost způsobují. Teoretická část této bakalářské práce obsahuje základní informace ohledně pojmu dušnost, diferenciální diagnostiky a vyšetřovacích metod týkajících se této problematiky. Dušnost se vyskytuje nejčastěji u kardiálních a pulmonálních onemocnění. Jsou zde ale popsány další onemocnění zcela jiných příčin, například otrava oxidem uhelnatým, anémie nebo hyperventilace, která se v přednemocniční neodkladné péči vyskytuje také velice často a může být problém ji rozlišit od dušnosti pulmonálního. Pro zdravotnické záchranáře může být někdy problém rozlišit dušnost kardiální od dušnosti pulmonální, popřípadě rozpoznat, zda není příčina zcela jiného charakteru. Vyšetřovací metody, které jsou zdravotnickým záchranářům dostupné v přednemocniční neodkladné péči, jsou velice omezené na rozdíl od péče nemocniční, proto může být diagnostika dušnosti v terénu někdy velice obtížná. Výzkum byl realizován pomocí standardizovaných polostrukturovaných rozhovorů se zdravotnickými záchranáři na Zdravotnické záchranné službě Jihočeského kraje. Výzkumný soubor tvořilo 14 respondentů ze všech oblastních středisek Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Vybraní respondenti byli všech věkových kategorií a lišili se také délkou praxe na zdravotnické záchranné službě, nejvyšším dosaženým vzděláním a posádkami, ve kterých jezdí. Respondenti odpovídali na 20 předem připravených otázek, které se týkaly jejich znalostí a zkušeností ohledně dušnosti. Výzkum byl zaměřen zejména na znalosti zdravotnických záchranářů v oblasti diferenciální diagnostiky dušnosti v přednemocniční péči a také na obtížnost stanovení pracovní diagnózy na základě vyšetřovacích metod, které mají zdravotničtí záchranáři v přednemocniční neodkladné péči k dispozici. Výsledky výzkumu byly pro přehlednost zpracovány do tabulek a následné vyhodnocení výzkumu je obsaženo v diskuzi. Prvním cílem bylo zmapovat znalosti zdravotnických záchranářů v diferenciální diagnostice dušnosti v přednemocniční neodkladné péči. Druhým cílem bylo zmapovat obtížnost stanovení pracovní diagnózy na základě možností diferenciální diagnostiky v přednemocniční neodkladné péči. Byly zvoleny dvě výzkumné otázky. První otázka zjišťuje, zda mají zdravotničtí záchranáři dostatek znalostí pro správnou diferenciální diagnostiku dušnosti u pacientů v přednemocniční neodkladné péči. Druhá otázka zjišťuje, jestli je dušnost a možnosti její diagnostiky v přednemocniční neodkladné péči pro zdravotnické záchranáře vždy jednoduchým symptomem pro stanovení pracovní diagnózy. Z výsledků rozhovorů je patrné, že znalosti záchranářů u většiny případů nejsou dostatečné. Více znalostí týkajících se této problematiky mají zdravotničtí záchranáři, kteří mají nejvyšší dosažené vzdělání magisterské. Velký nedostatek v tomto ohledu je také ve vzdělávání zdravotnických záchranářů na Zdravotnické záchranné službě Jihočeského kraje. Respondenti uváděli, že školení na samostatné téma dušnost vůbec nemají, a že dušnost bývá na školeních Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje probírána pouze v souvislosti s jiným tématem. Zde je patrný velký nedostatek. V souvislosti s nedostatečným vzděláváním zdravotnických záchranářů může souviset také problém špatné diagnostiky dušnosti v přednemocniční neodkladné péči. Zdravotničtí záchranáři ošetřují nejčastěji kardiální a pulmonální dušnost. Výsledky výzkumu ale ukazují, že určení správné pracovní diagnózy, která je velice důležitá pro následnou léčbu a směřování pacienta, je pro zdravotnické záchranáře někdy problém. Pokud vezmeme v potaz závažnost některých onemocnění, které dušnost způsobují, může být jejich nesprávná diagnostika pro pacienta fatální.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u klientů s chronickou obstrukční plicní nemocí.
DVOŘÁKOVÁ, Romana
Chronická obstrukční plicní nemoc se vyznačuje omezením průtoku vzduchu v průduškách. Jedná se o souhrn dvou onemocnění, a to chronická bronchitida a plicní emfyzém. Jelikož příznaky obou nemocí splývají, užívá se jednotný název, chronická obstrukční plicní nemoc. Jde o neutrofilní zánět, který způsobí ireverzibilní změny. Nejčastější příčinou vzniku nemoci je kouření tabákových výrobků.Cílem této bakalářské práce je zjistit specifika ošetřovatelské péče a poukázat na specifické potřeby u těchto pacientů. Sestra při ošetřování pacientů s tímto onemocněním, musí tato specifika znát, aby docházelo ke kvalitní a efektivní ošetřovatelské péči. Role sestry, je v této oblasti velmi důležitá a musí zachovat individuální přístup k pacientovi. Zastává roli poskytovatelky specifické ošetřovatelské péče a roli edukátorky. Teoretická část práce je zaměřena na charakteristiku onemocnění, příčinu vzniku nemoci, léčbu či prevenci a na ošetřovatelskou činnost, kterou sestra vykonává u těchto pacientů. Praktická část práce byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumného šetření, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumným vzorkem byli pacienti z plicních léčeben a plicních oddělení nemocnic v Plzeňském a Středočeském kraji. Šetření se zúčastnilo celkem osm respondentů. Podle rozhovorů byly sepsány kasuistiky, na jejichž základě byly vytvořeny tabulky v kategorizované formě, které shrnovaly nejzajímavější získané údaje. Z výsledků šetření je zřejmé, že chronická obstrukční plicní nemoc sebou přináší různorodé problémy, které jak sestra, tak i pacient musí umět řešit a znát je. Dále je z výsledků patrné, že informovanost pacientů, ale i široké veřejnosti, by mohla být více podrobná, jelikož tato nemoc zaujímá přední místa na seznamu civilizačních chorob a osob s tímto onemocněním stále přibývá. Proto na základě výsledků z šetření, byla vytvořena informační brožura, která má poukázat na informace týkající se chronické obstrukční plicní nemoci.Tato informační brožura může být využita ke studijním účelům či pro pacienty trpící tímto onemocněním.
|
|
|
Úloha sestry v ošetřovatelské péči o pacienta se zavedeným endobronchiálním stentem
PEŠKOVÁ, Martina
Tato bakalářská práce pojednává o tom,jakou úlohu plní sestra v péči o pacienta se zavedeným endobronchiálním stentem Výzkumný soubor tvoří deset pacientů se stenózou trachey a velkých dýchacích cest. Stenóza je způsobena mnoha příčinami, ale všichni pacienti mají podobnou symptomatiku. Základní problém těchto pacientů zůstává stejný, přicházejí pro dušnost, pro kterou jsou omezování ve vykonávání běžných denních činností. Za výzkumnou otázku jsme si položili, zda má ošetřovatelská péče o pacienta se zavedeným endobronchiálním stentem vliv na zlepšení dušnosti a je-li pro pacienta se zavedeným endobronchiálním stentem důležitá edukace sestrou. Cíl byl splněn a na výzkumné otázky odpovězeno. Na základě výsledku byly stanoveny tři hypotézy. H1: Zavedení endobronchiálního stentu má vliv na zlepšení dušnosti pacienta. H2: Ošetřovatelská péče u pacienta zavedeným endobronchiálním stentem má vliv na zlepšení sebepéče v denních aktivitách pacienta. H3: Nejdůležitějším tématem edukace u pacienta se zavedeným endobronchiálním stentem je inhalace. Ošetřovatelská péče sestry je nepostradatelná, jelikož po celou dobu potíží jí pacient potřebuje. Vliv ošetřovatelské péče pacientovi zlepšuje dyskomfort způsobený dušností. Péče sestry poskytuje pacientům oporu fyzickou, ale i psychickou. Pacienti přijímaní pro dušnost jsou unavení, vyčerpaní a zcela závislí na kyslíku. Omezený pohyb a neustálá potřeba kyslíku jim nedovoluje vykonávat běžné denní činnosti. Sami nezvládají vykonávat hygienické potřeby, jsou omezování při pohybu, při stravování, stejně ale i při oblékání a vyprazdňování. Sestra během poskytování ošetřovatelské péče individuálně, a dle možností pacientů volí takové techniky, aby dosáhla uspokojování všech bio-psycho-sociálních potřeb. Poskytuje též psychickou podporu, která je důležitá pro dosažení cíle, tedy odstranění dušnosti pacientů. Ne všichni pacienti dušnost zvládají dobře, jsou pacienti, kteří psychickou podporu od sestry potřebují. V této bakalářské práci také popisujeme význam edukace ze strany sestry. Úkolem sestry je provádět edukaci tak, aby pacienti pochopili, že je každodenní hygiena dýchacích cest, právě pro jim zavedený endobronchiální stent, velmi důležitá a plní svou roli. Nedostatečná edukace sestrou a tudíž špatná hygiena dýchacích cest způsobuje komplikace, pro které musí pacient vyhledat lékařskou pomoc a podstoupit hospitalizaci. Tato bakalářská práce také poslouží v praxi k seznámení široké veřejnosti na laické i profesionální úrovni s novou možností léčby dušnosti pacientů se stenózou ve velkých dýchacích cestách.
|
host ::
RSS.