|
|
Vliv velikosti mršiny na sukcesi hmyzích společenstev
Mikátová, Šárka ; Šípek, Petr (vedoucí práce) ; Jakubec, Pavel (oponent)
Cílem práce bylo posoudit vliv velikosti mršiny na sukcesi hmyzích společenstev na základě dříve publikovaných prací. Posouzení různých vlivů působících na mršině je z praktického hlediska důležité ve forenzních analýzách a k určení PMI (post morte interval). Nejčastějšími a nejvíce zkoumanými skupinami hmyzu na mršinách jsou dvoukřídlí (Diptera) a brouci (Coleoptera). Modelovým organismem je ve většině případů prase (Sus scrofa). Rozklad malých mršin se liší od rozkladu mršin středních či velkých, což způsobuje odlišnou sukcesi hmyzu. Rozdíly mezi zkoumanými studiemi však není možné relevantně zhodnotit díky velkému množství faktorů ovlivňujících rozklad. Klíčová slova: nekrobiontní hmyz, mršina, velikost těla, Diptera, Coleoptera
|
|
|
Periodické tůně a jejich biota.
Bušová, Tereza ; Říhová, Dagmar (vedoucí práce) ; Škodová, Jana (oponent)
Práce se zaměřuje na popis a biotu drobných periodických tůní - telm, které vznikají po vydatných jarních deštích, záplavách, tání sněhu či vlivem zvýšení hladiny spodní vody. Tvoří se na zelených, nezelených a spadlých částech rostlin (v tom případě se nazývají fytotelmy), na stromech (dendrotelmy), v puklinách skal (litotelmy) či v různých prohlubních, k jejichž vytvoření přispěl člověk - ve sklenicích, pneumatikách, vázách na hřbitovech apod. Práce podrobněji pojednává zejména o dendrotelmách a fytotelmách, se kterými je možné se setkávat nejčastěji, a to především v tropických oblastech. Popsán je jejich vznik i živočichové, kteří v těchto drobných biotopech žijí. Byl také zpracován taxonomický přehled hlavní zaznamenané fauny pro lepší orientaci čtenáře. Nejčastějšími taxony, které se v periodických tůních objevují, jsou zástupci čeledí komárovitých (Culicidae), pakomárovitých (Chironomidae) a pakomárcovitých (Ceratopogonidae). Často se zde také vyskytují larvy dalšího dvoukřídlého hmyzu či larvy brouků z čeledi mokřadníkovitých (Helodidae). Živočichové, kteří v tůních žijí, jsou přizpůsobeni periodicitě a vysychání tůní různými zvýhodněními. Jejich přehled je v práci také zařazen. Zmíněny jsou i negativní aspekty telm, jelikož tyto biotopy umožňují líhnutí některých druhů komárů (např. Aedes...
|
|
|
Problematika kloše jeleního z pohledu jeho sledování
Bjelková, Karolína ; Horák, Jakub (vedoucí práce) ; Holuša, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou výskytu kloše jeleního (Lipoptena cervi) na vybraných částech těla ulovené zvěře a na dvou na sobě nezávislých lokalitách - Malá Morava a VLS Libavá. Kloš jelení je hematofágní ektoparazit jelenovitých, který v posledních letech rozšiřuje svoji oblast výskytu od Evropy po Ameriku. Cílem studie bylo určit prevalenci a intenzitu napadení a vyhodnotit vliv vlastností stanovišť, faktory počasí či pohlaví u hostitele. Pro identifikaci bylo vyšetřeno 95 zvířat v oblasti krku a pohlavních orgánů. Celková intenzita napadení byla analyzována ve vztahu k věku, pohlaví, meteorologickým a krajinným charakteristikám místa ulovení. Výsledky výskytu kloše jeleního jsou popsány a statisticky vyhodnoceny současně s grafickým znázorněním za pomoci statistického programu. Výsledky prokázaly prevalenci napadení téměř 100 %, ale míra zátěže zvířat se pohybovala v rozsahu 0 až 10 klošů. 100 cm-2. Nejvyšší výskyt byl zjištěn u samců, a zároveň byl spojen s oblastí na těle hostitele, kde nejvíce parazitů bylo nalezeno na pohlavních orgánech 7 - 10 kusů. Významný vliv měla teplota prostředí. Vliv srážek byl nevýznamný. Bylo zjištěno, že nejvyšší výskyt je u zvířat využívající habitant polí a luk, pravděpodobně vlivem tepelného účinku slunečního záření a tím zvýšení povrchové teploty kůže. Lokalizace míst může sloužit k nastavení efektivnosti prostředků proti těmto parazitům.
|
|
|
Problematika kloše jeleního z pohledu účinnosti repelentů
Hallová, Elen ; Horák, Jakub (vedoucí práce) ; Lukášová, Karolína (oponent)
Tato bakalářská práce shrnuje informace o hematofágním dvoukřídlém živočichovi kloši jelením (Lipoptena cervi), který napadá zvěř žijící ve volné přírodě, ale může být obtížný i pro člověka. Toto téma je zajímavé zejména z důvodů celosvětového ohrožení člověka krevsajícím hmyzem a zároveň neustálým rozšiřováním areálu kloše. Je zde popsána vnější morfologie druhu a pohlavní dimorfismus za pomoci elektronové mikroskopie. Z důvodu zvýšeného výskytu případů nalétávání druhu Lipoptena cervi na člověka je v práci popsána výroba přírodního repelentu a testování jeho účinnosti na vybraných stanovištích přímo v terénu za pomoci testovací metody na lidských dobrovolnících. Stručně je v práci rozebrána i možnost přenosu infekčních nákaz druhem Lipoptena cervi. Biorepelent odpudil 100% Lipoptena cervi, a i když se jedná o hematofágní druh, Lipoptena cervi nebyl doposud prokázán jako přenašeč patogenů, infekcí a jiných onemocnění na člověka.
|
|
|
Heterotrophic succession of dung insect communities of the warmer part of European temperate region
SLÁDEČEK, František
The mechanisms of dung inhabiting insects' heterotrophic succession were studied by preventing the colonisation of early successional insect. The early successional insect, predominantly the large larvae of Calyptratae Diptera, both facilitated and inhibited the later establishing insect. Whereas the removal of early successional species affected negatively the late successional Coleoptera (facilitation), the small late successional larvae of Acalyptratae Diptera were affected positively (inhibition). The patterns retrieved from the heterotrophic succession strongly resemble the patterns retrieved from the autotrophic, mostly plant, succession Therefore it is possible to suggest, that similar mechanisms are behind both the autotrophic and the heterotrophic succession.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.