|
|
Vztahy Československa a Spojených států v letech 1977-1981
Hrušková, Ivana ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Koura, Jan (oponent)
Diplomová práce "Vztahy Československa a Spojených států v letech 1977 - 1981" sleduje povahu a vývoj bilaterálních vztahů těchto států především v období prezidentského mandátu Jimmyho Cartera. Charakterizuje zahraniční politiku Spojených států vůči komunistickým státům východní Evropy na přelomu 70. a 80. let 20. století a porovná ji se zahraniční politikou Nixonovy a Fordovy administrativy. Stručně práce pojednává o situaci panující ve Spojených státech koncem 70. let, o dopadech působení Carterovy administrativy na celkový vývoj vztahů mezi Spojenými státy a Sovětským svazem, a o vlivu změn na mezinárodním poli na relaci ČSSR - USA. Hlavní pozornost je věnována povaze československo-amerických vztahů, otázkám společného zájmu a třecím plochám mezi zeměmi. Sledovány jsou především vztahy politické a diplomatické, hospodářské a také kulturní. Analyzována je i Carterova iniciativa za dodržování lidských práv ve světě a naplňování helsinských závazků, která měla zásadní význam na další vývoj vztahů Spojených států se sovětským blokem. Klíčová slova: československo-americké vztahy, Spojené státy, Československo, Sovětský svaz, Jimmy Carter, Zbigniew Brzezinski, lidská práva, détente, politika diferenciace
|
|
|
Afghánistán v sovětské zahraniční politice
Lídl, Václav ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Litera, Bohuslav (oponent)
(abstrakt) Bakalářská práce "Afghánistán v sovětské zahraniční politice" se zabývá vzájemnými vztahy Afghánistánu a Sovětského svazu od jejich počátku v období vzápětí po Říjnové revoluci až do jejich osudové eskalace na konci sedmdesátých let. Kromě popisu vzájemných vztahů a jejich významu pro sovětskou zahraniční politiku práce popisuje kontext afghánské krize na konci sedmdesátých let, kterým byl postupný úpadek procesu uvolnění studené války. Tento proces je ilustrován na bouřlivém vnitřním vývoji v Afghánistánu. Dále práce zpracovává příčiny sovětského rozhodnutí intervenovat, sovětský rozhodovací proces v rámci afghánské krize a v neposlední řadě samotný popis průběhu intervence. V závěru bakalářské práce jsou shrnuty hlavní důsledky sovětského rozhodnutí řešit situaci v Afghánistánu silou.
|
|
|
The FRG in the Western Defence System, 1969-1974
Kminiak, Tomáš ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Diplomová práca na tému Spolková republika Nemecko v bezpečnostnom systéme Západu, 1969-1974, pozostáva zo štyroch nosných a na seba nadväzujúcich častí. Prvou časťou je úvod, ktorý má uviesť čitateľa do problematiky tohoto diela. Jeho obsahom je tiež metodika postupu spracovania archívnych zdrojov a sekundárnej literatúry a ich tiež ich zhodnotenie. V nadväzujúcej časti je to analýza otázky zmluvy o nešírení jadrových zbraní, význam tejto zmluvy pre ďalšie smerovanie bezpečnostnej politiky a postoj tzv. veľkej koalície vo vzťahu k nej. V ďalšej je to analýza politiky détente a koncepcia európskej bezpečnostnej politiky Willyho Brandta, ďalej problematika vplyvu jednaní USA a ZSSR o SALT na stav bezpečnosti Spolkovej republiky Nemecko a tiež rozvíjanie vzájomných vzťahov SRN a NATO v procese SALT a angažovanosť Nixonovej administratívy v tejto politike. Jej obsah zahŕňa tiež otázku významu bezpečnostnej politiky koalície SPD-FDP v medzinárodnom kontexte. Vo štvrtej kapitole je to analýza vnútropolitických príčin Brandtovej bezpečnostnej politiky, predovšetkým problém existencie teroristickej skupiny Frakcia červenej armády. V závere kapitoly je to potom analýza postoja západonemeckej verejnosti na celkový stav bezpečnosti v sledovanom období. Posledná časť objasňuje závery docielené v tejto práci....
|
|
|
President Charles de Gaulle and his policy towards Soviet Union
Vadászová, Petra ; Nechvátal, Martin (vedoucí práce) ; Krines, Vlastimil (oponent)
Mým cílem v této práci je objasnit a popsat vývoj a postup Francie na mezinárodní scéně před vypuknutím, v průběhu i po skončení Druhé světové války, a zároveň přiblížit pohled na situaci na evropském kontinentu v období studené války. Dále bych chtěla shrnout počátky evropské integrace a evropské obranné politiky z pohledu Francie jako velmoci s oslabeným postavením, s prvořadým a nekompromisním generálem Charlesem de Gaullem v čele, s důrazem na význam jeho osobnosti jako významného činitele mezinárodních vztahů v napjaté situaci v období studené války. Zaměření se na vztahy se Sovětským svazem vyplynulo ze zvláštnosti těchto vztahů. V práci se budu postupně věnovat jejich vývoji, od válečného spojenectví přes ochlazení vztahů po válce, jejich následné vzájemné sblížení, až po návštěvu generála de Gaulla v Moskvě v roce 1966 a začátek dlouhodobých obchodních vztahů mezi Francií a socialistickou částí Evropy v kontextu mezinárodních událostí.
|
host ::
RSS.