|
|
Ostrovní evoluce netopýrů
Holá, Barbora ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Bartonička, Tomáš (oponent)
Skupina Chiroptera je jediný savčí řád, schopný aktivního letu. Tato klíčová adaptace propůjčuje této skupině velké disperzní schopnosti a často jsou to jediní kolonizátoři ostrovů ve větších vzdálenostech od pevniny. Více než polovina druhů netopýrů osidluje ostrovy a téměř čtvrtina je ostrovními endemity. Osidlují ostrovy celého světa, chybí pouze na velmi malých, velmi izolovaných nebo nehostinných ostrovech. Fenomény ostrovní biogeografie mají neobyčejný význam v celé řadě aspektů evolučních i ekologických disciplín. Díky relativní jednoduchosti a ochuzenosti ostrovních biot zde mohou být lépe pozorovány vyvstávající interakce mezi populacemi na ostrovech přítomných. Mohou zde přežívat i druhy, které by mohly v kontextu kompetice na pevnině podlehnout extinkci. Bohatství ostrovní bioty podléhá dvěma proti sobě jdoucím silám, kolonizaci a vymírání, přičemž dynamická rovnováha nastává v okamžiku, kdy se pravděpodobnost kolonizace a extinkce vyrovnají, to znamená, že počet druhů je neměnný, ale druhové složení se měnit může. Izolace, fragmentovaná distribuce a malé velikosti ostrovních populací mohou vést jak ke speciaci, tak k redukci genetické diverzity, ztrátě adaptivních schopností a extinkci. Míra izolace a velikost ostrova korelují s druhovou bohatostí na nich. Ta bývá také ovlivňována...
|
|
|
Změny ve složení společenstev slunéček podél výškového gradientu
Matušová, Martina ; Kindlmann, Pavel (vedoucí práce) ; Martínková, Zdenka (oponent)
Slunéčkovití se díky svému dravému způsobu života a potenciální schopnosti regulace mnoha škůdců často používají v biologické kontrole. Doposud byla provedena řada studií na této čeledi, týkající se jejich strategií lovu a jiných životních strategií, populační dynamiky, jejich rozmístění v čase a prostoru v závislosti na abundanci kořisti, ale prozatím nebyly časové změny v druhovém složení a absolutní či relativní abundance slunéček zkoumány podél výškového gradientu. Na tyto závislosti jsem se proto zaměřila ve své práci. Testovala jsem tuto hypotézu: zimoviště slunéčkovitých se nachází v nižších polohách, odkud se jedinci posléze rozletí na nejbližší rašící stromy, kde nejdříve seženou potravu a s postupující sezonou, jak jdou vhodné podmínky a potrava neustále výše, se slunéčkovití přesouvají i do vyšších poloh, odkud se na konci sezony vracejí zpět na zimoviště. Na výzkumné ploše v Beskydech bylo vybráno 12 experimentálních lokalit, rovnoměrně rozložených podél výškového gradientu 350-482 m n. m. Na každé lokalitě proběhlo během sezóny 12 měření ve dvoutýdenních intervalech, při každém měření bylo provedeno 2x300 smyků. Celkem bylo odchyceno 3064 ks slunéčkovitých, patřících do 11 druhů. Nejpočetnějším druhem po oba roky bylo slunéčko sedmitečné Coccinella septempunctata (1989 ks) a v menší...
|
|
|
Evropeizace politického systému federálního státu: případová studie Belgie
Pluhařová, Jana ; Drulák, Petr (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Diplomová práce "Evropeizace politického systému federálního státu: případová studie Belgie" zkoumá potencionální vliv Evropské unie na federální uspořádání Belgie. Časové vymezení práce od Maastrichtské smlouvy reflektuje dva paralelní procesy - na jedné straně prohlubování evropské integrace a na straně druhé postupnou federalizace Belgie s výrazným přenosem pravomocí z rukou federální vlády směrem k federovaným jednotkám. Kombinace těchto procesů vedla k paradoxní situaci, kdy evropská integrace posiluje pozici federální vlády i přes neustálý tlak federovaných jednotek na další decentralizaci pravomocí. Cílem práce je odpovědět na dvě otázky. Za prvé, jaký je vliv evropské integrace na vztahy mezi federální vládou a federovanými jednotkami, a za druhé, zdali evropská integrace posiluje nebo spíše oslabuje roli federální vlády vůči federovaným jednotkám - regionům a komunitám. Práce také předpokládá, že je Belgie vymykajícím se případem. Pro teoretické ukotvení práce byly vybrány dva typické případy federací - Německo a Rakousko. V obou těchto zemích evropská integrace pouze konsoliduje stávající vztahy mezi federální vládou a samosprávnými celky, zatímco v Belgii je zcela mění. Ústavně nastavený duální charakter belgického federalismu má v praxi pod vlivem evropské integrace spíše kooperativní...
|
|
|
Okraje polních cest jako zdroj biodiverzity (případová studie na epigeických broucích)
JELÍNEK, Jan
Byla sledována druhová rozmanitost, aktivita, vyrovnanost a antropogenní ovlivnění epigeických brouků na transektu pole pšenice, biokoridor (polní cesta s doprovodnou vegetací) a pole řepky. Materiál byl sebrán metodou zemních pastí během června až září 2016 v katastrálním území obce Božetice v okresu Písek v jižních Čechách. Celkem bylo zjištěno 38 druhů a 567 exemplářů brouků. Aktivita epigeických kolísala mezi společenstvími na polní cestě a zkoumanými lokalitami, největší aktivita byla zjištěna v polních kulturách a nižší na polní cestě. Index antropogenního ovlivnění byl na studijních plochách rozdílný (pšenice 2,5, polní cesta 12 a řepka 0). Z výsledků odchytu je zřejmé, že všechny studijní plochy jsou velmi silně ovlivněny lidskou činností v krajině. Reliktních druhů bylo odchyceno v celkovém součtu na všech lokalitách pouze (drabčíci a střevlíci) 20% a eurotopních druhů 80%. Náročnější druhy se prakticky vůbec nevyskytovaly na polních kulturách. Na polní cestě se vyskytovalo nejvíce reliktů druhého řádu v počtu 6 druhů. Jejich aktivita ale byla nízká. Vyrovnanost společenstva v agroekosytémech byla nízká (2,331 2,474). Nejvyšší vyrovnanost byla zjištěna na polní cestě (3,04). Vícerozměrná podobnost společenstev podle beta diverzity dokázala, že druhové složení napříč lokalitami je velmi vyrovnané. Pro zvýšení diverzity by bylo vhodné změnit osevní postup a snížit agrotechnické zásahy v lokalitě, dále zařadit více mimoprodukčních ploch s remízky, stromy a keři. Biokoridor ve formě polní cesty plní částečně úlohu stabilizačního prvku v krajině tím, že zvyšují početnost druhů bezobratlých redukujících škůdce a plevele.
|
|
|
Vliv přímých investic na rozvoj obcí
SKALOVÁ, Hana
Tato bakalářská práce se zabývá přímými zahraničními investicemi. Hlavním cílem práce je zjistit, zda mají přímé zahraniční investice vliv na rozvoj obcí. K tomuto cíli jsou používány základní matematické funkce, pomocí kterých se vypočte, jaký je příliv financí do rozpočtu města díky firmám s přímými zahraničními investicemi. Další výsledky udávají, zda tento příjem je pro obce podstatný či ne. Jako další cíl je zjištění, zda přítomnost zahraničních investic má vliv na zaměstnanost. Vzorce, které k těmto výpočtům byly použity, jsou uvedeny v metodice. V praktické části je práce blíže zaměřena na vliv přímých investic na rozvoj měst Klatovy, Písek a Žďár nad Sázavou.
|
|
| |
|
|
Rodinná politika v České republice na úrovni obcí
Čadyová, Barbora ; Kocourková, Jiřina (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent)
Tato bakalářská práce je věnována tématu rodinné politiky na úrovni obcí v České republice v posledních letech z demografického pohledu. Po shrnutí základních dat a literatury, použitých v této práci, je zaměřena na uvedení do problematiky rodinné politiky, zejména tedy na regionální úrovni, z hlediska jejích definic, cílů, aktérů, nástrojů a podobně. Dále se práce věnuje nastínění a vyhodnocení stavu rodinné politiky na úrovni obcí a na základě vybraných obcí uvádí i příklady dobré praxe. Součástí práce je i zaměření na plodnost těchto obcí mezi lety 1996 až 2010. Závěrečná část se snaží na základě získaných výsledků vyvodit určitá doporučení pro realizaci rodinné politiky na úrovni obcí.
|
|
|
Biocentra a biokoridory v zemědělské krajině význam pro společenstva epigeických brouků (Coleoptera)
KREJČA, Mikoláš
Na čtyřech rozdílných lokalitách v jižních Čechách na Písecku byla sledována společenstva epigeických brouků. Lokality se vyskytovaly v zemědělské krajině, která je ovlivňována činností člověka. Jedna z lokalit byla smrková monokultura o stáří 60 lety, dalšími lokalitami byly louka, podmáčená louka a pšeničné pole. Lokality měly funkci biocenter a agrocenózy. K získání vzorků epigeických brouků byla požita metoda zemních pastí. Celkově bylo získáno 2268 vzorků epigeický brouků (12 čeledí a 56 druhů). Největší počet brouků byl nalezen na lokalitách pšeničné pole, podmáčená louka a les. A to v počtu 656 jedinců v podmáčené louce 634 jedinců v poli a 583 jedinců v lese. Nejmenší počet a to 395 jedinců byl nalezen na louce. Rozdělení brouků bylo uděláno dle citlivosti k antropogeniím vlivům (reliktní druhy R1, adaptilní druhy R2 a eurytopní druhy E). Na zkoumaných územích byly objeveny jen adaptilní (R2) a eurytopní (E) druhy. Reliktní druhy (R1) nebyly přítomny. Adaptabilních (R2) druhů bylo na zkoumaných lokalitách zjištěno 20 a eurytopních (E) druhů 36. Index antropogenních ovlivnění společenstev epigeických brouků vyšel v nízkých hodnotách. Nízká hodnota nám udává, že společenstva brouků jsou silně ovlivněna lidskou činností. Nejvíce byly ovlivněny lokality pšeničného pole (1,11) a louky (1,27) a nejméně byla ovlivněna lokalita lesa (20,42). Podmáčená louka byla také velmi silně antropogenně ovlivněna, ale byla na tom lépe než louka a pšeničné pole (2,29).
|
|
|
Preference základních složek potravy mravenci se zaměřením na středoevropskou faunu.
NOSKOVÁ, Lenka
Tato práce má dvě části: první přináší přehled o roli různých potravin a živin mravenci, druhá část představuje výsledky experimentu zaměřeného na preferenci základních složek potravy středoevropských mravenců. V experimentu jsme připravili šest různých návnad (voda, 1% chlorid sodný, olivový olej, 20% aminokyselina glutamin, umělý med [10% sacharózy + 10% aminokyselina] a 20% sacharózy). Celkem bylo navštíveno 187 z 690 pastí. Bylo zaznamenáno 26 druhů mravenců. Preference čtyř nejpočetnějších druhů se lišila. F. polyctena navštěvovala většinu nabízených návnad, zatímco jiné druhy preferovaly složky jako cukr. Obecně platí, že mravenci preferují med a sacharózu, bez ohledu na roční období a stanoviště. Dodatečné koncentrace návnad soli a sacharózy projevují stejné preference, bez ohledu na typ návnady a aditivitu účinků aminokyseliny u sacharózy. Výsledky experimentu ukazují překvapivě konzistentní a silnou preferenci středoevropských mravenců na cukry.
|
|
|
Hospodaření na ekologické farmě v okolí Č. Budějovic (Lišov) a biodiverzita vybraných agroekosystémů
POJSL, Miroslav
Společenstva epigeických brouků byla sledována ve třech agroekosystémech s různým využitím. Všechny tři agroekosystémy se nacházely v okolí Českých Budějovic (jižní Čechy). Na prvním agroekosystému byla pěstována vojtěška. Na druhém agroekosystému se nacházela louka. Na třetím agroekosystému pastva. Studované lokality se lišily nejen v hospodářském využití, ale i v množství prováděných agrotechnických operací během odchytu. Pro odchyt organizmů byla ve všech agroekosystémech použita metoda zemních pastí. Následně byly stanoveny druhy a byla studována míra lidského dopadu na četnost druhů různých ekologických skupin nalezených ve zmíněných lokalitách.
|
host ::
RSS.