Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 13 záznamů.  předchozí11 - 13  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Ordo cisterciensis v období první Československé republiky. Proměny cisterciáckých klášterů v Československu ve světle relací pro generální kapituly řádu
TALÍŘ, František
Cílem předkládané práce je představit život cisterciáků v období první Československé republiky. Pro uvedení do širšího kontextu je práce rovněž věnována zhodnocení situace katolické církve jako celku, jehož nedílnou součástí byly i řeholní řády a kongregace. Cisterciácké kláštery, kterých se tato práce týká, byly v té době sdruženy do kongregace Nejčistšího Srdce Panny Marie. Patřila do ní tři opatství na území Československa, dvě opatství v Sasku a nově vzniklé převorství v Dánsku. Autor si v práci vytkl za úkol popsat materiální a personální stav těchto klášterů, založení a organizaci kongregace i každodenní život mnichů. Kromě toho se pokusil odpovědět na otázku, zda mohl mnišský kontemplativní řád, jakým cisterciáci byli, najít své místo v demokratické společnosti první republiky. Jako pramen při tom využil především relace, které byly určeny pro kapituly kongregace i celého řádu. Představení v nich popisovali nejen stav a disciplínu svých klášterů, ale také činnost řeholníků a řeholnic mezi obyvateli v okolí. Zvláštní pozornost je v práci věnována opatství ve Vyšším Brodě, které se nacházelo v regionu s převážně německým obyvatelstvem. Problém soužití obou národností a úlohu kláštera v této otázce se autor pokusil přiblížit využitím dobového tisku.
Dějiny cisterciáckého kláštera Vyšší Brod v první polovině 20. století
PRAJER, Tomáš
Práce se zabývá dějinami cisterciáckého řádu Vyšší Brod v první polovině 20. století. Zaznamenává politické a náboženské dění této doby. Zmiňuje také důležité události z konce 18. a začátku 19. století, které 20. století ovlivnily. Byly to náboženské reformy císaře Josefa II., zvláště rušení některých klášterů . Jeho pozitivním činem bylo založení biskupství v Českých Budějovicích. Práce se zabývá také dopady první a druhé světové války. Po druhé světové válce dochází k vysídlení německého obyvatelstva. Toto vysídlení a následné čtyřicetileté omezování náboženské svobody po roce 1949 silně ovlivnilo život cisterciáckého kláštera Vyšší Brod. Získáním politické svobody po listopadu 1989 bylo možné život v klášteře obnovit. Do kláštera se vrátili dva mniši, kteří přežili dobu komunistické totality, starší z nich i totalitu nacistickou. Do kláštera vstoupili noví kandidáti řeholního života. V současné době žije v klášteře sedm řeholníků.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 13 záznamů.   předchozí11 - 13  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.