|
|
Výživa školních dětí
Máchová, Zuzana ; Váchová, Alena (vedoucí práce) ; Hanušová, Jaroslava (oponent)
Správná a zdravá výživa hraje v životě každého člověka velmi významnou roli. Funguje jako prevence mnoha civilizačních chorob. Správnou výživou můžeme přispět ke zkvalitnění a prodloužení našeho života a udržení zdraví. Nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím formování správných a zdravých návyků je rodina, dalším důležitým sociálním prostředím škola, ve které děti tráví většinu svého času a vytváří si vlastní životní hodnoty a názory. Součástí většiny škol bývá stravovací zařízení - školní jídelna, která nabízí žákům stravu v době, kdy pobývají ve školním zařízení. Diplomová práce je zaměřena na základní složky výživy a také na výchovu ke zdravému životnímu stylu, na stravovací návyky u dětí prvního a druhého stupně základní školy, ve věkové kategorii od 6 do 16 let. V diplomové práci se zaměřím také na zvyklosti ve stravování žáků, jaké žáci využívají možnosti stravování, zda preferují konzumaci zdravých či nezdravých potravin. Cílem mé práce bylo zjistit a zhodnotit stravovací zvyklosti dětí mladšího a staršího školního věku a zároveň zjistit, zda tyto děti projevují zájem o to, co jedí a lze na ně cíleně působit osvětou ohledně zdravé výživy. V praktické části práce jsem chtěla zjistit formou dotazníku, jaké je povědomí žáků, kteří navštěvují první i druhý stupeň základní školy, o zdravé výživě a...
|
|
|
Vliv rodiny na utváření zdravého životního stylu dítěte s ohledem na geografické a generační faktory
JIŘINCOVÁ, Dagmar
Teoretická část práce seznamuje s hodnotou zdraví, se zdravým životním stylem, vývojovými etapami dětství, s významem rodiny pro dítě. Představuje význam životosprávy a zdravých stravovacích návyků v rodině, aktivního pohybu dětí, společného trávení volného času dětí s rodiči jako prevenci nemoci dětí a užívání drog. Uvádí výsledky výzkumné studie HBSC Health Behaviour in School- aged Children. Praktická část práce prezentuje použitou výzkumnou dotazníkovou metodu. Obsahuje statistické vyhodnocení získaných dat, jejich porovnání vzhledem k věku rodičů a místu bydliště rodin dotazovaných dětí. Odhaluje aktuální stav vlivů v rodinách na utvářející se životní styl dětí ve zkoumaných lokalitách v České republice.
|
|
|
Hodnocení nutriční kvality školních obědů a sledování stravovacích návyků a jejich změn u studentů víceletého gymnázia
HAVEL, David
Cílem diplomové práce bylo hodnocení stravovacích návyků studentů na víceletém gymnáziu. Sledováni byly studenti primy, tercie, kvinty a septimy gymnázia v Třeboni ve školním roce 2010/2011. Výzkum lze rozdělit do více částí. První část diplomové práce spočívala ve vyhodnocení nutriční kvality obědů z hlediska obsahu makronutrientů a vybraných mikronutrientů a porovnání s normou potřeby pro osoby dané věkové kategorie. V druhé části byla vyhodnocena pestrost jídelníčků z hlediska zastoupení jednotlivých potravin a pokrmů a následně byla toto data porovnána s doporučeným spotřebním košem. V třetí části byly sledovány stravovací návyky studentů pomocí dotazníkového šetření. Ve čtvrté části byly porovnány hodnoty BMI jednotlivých žáků na začátku a konci školního roku včetně přiřazení percentilu. V páté části došlo k vyhodnocení testovací hypotézy. Z rozboru jednotlivých jídelních lístků bylo zjištěno, že příjem energie z obědů v ročním průměru u studentů primy a terci nedosahoval doporučených hodnot, toto naopak splňovaly obědy kvinty a septimy. Příjem bílkovin z oběda byl u všech sledovaných tříd vysoký. Příjem tuků v případě obědů studentů prima a tercie byl v rozmezí doporučené normy. U obědů studentů kvinty a septimy došlo k mírnému navýšení tohoto makronutrientu. Příjem sacharidů byl v celoročním průměru u obědů primy o 3,3 %, u tercie o 3,6 % a u septimy o 2,05 % DDD nižší než je doporučené množství, u obědů kvinty došlo k naplnění požadovaného množství. Z rozboru dále vyplývá, že příjem potravní vlákniny byl u studentů všech čtyř tříd v dostatečném množství. Příjem vápníku byl u všech tříd nižší než doporučuje norma potřeby. Příjem hořčíku byl u všech tříd vyšší než je doporučeno. Ostatní sledované minerální látky jsou v obědech všech tříd v dostatečném zastoupení. Příjem vitamínu A byl u všech tříd vyšší než zní doporučení. Vitamín C byl přijímán v množství 108 % u primy, 117 % u tercie, 128,4 % u kvinty a 125,6 % DDD u septimy. Vitamín B6 a B12 byl dle výzkumu přijímán v nadbytku. Porovnáním pestrosti jídelních lístků jednotlivých tříd s doporučením bylo zjištěno, že zastoupení drožďové polévky bylo nedostatečné, luštěninové polévky byly zastoupeny dle normy. Nedostatečně byla zastoupena jídla bezmasá, luštěninová a z kuřecího masa, naopak v nadbytku byla vybírána jídla smažená, sladká a z vepřového masa. Nutno poznamenat, že pestrost je ovlivněna výběrem samotných studentů z více nabízených jídel. Z dotazníkového šetření vyplývá, že pravidelně snídajících studentů je stejně jako studentů nepravidelně snídajících a nesnídajících, dopolední a odpolední svačiny jsou spíše nepravidelné, pravidelnost obědů je u všech studentů a většina obědvá ve školní jídelně, žádný dotazovaný neodpověděl, že nejí ovoce nebo zeleninu denně, pitný režim byl ve většině případů nedostatečný. BMI u většiny studentů je v normě, je jen minimum respondentů s nízkou váhou, nadváhou nebo obezitou, Testovací hypotéza neprokázala, že nepravidelně snídající nebo nesnídající studenti mají vyšší BMI než studenti pravidelně snídající. Úroveň stravování ve sledované jídelně víceletého gymnázia u většiny hodnocených parametrů odpovídá nutričním požadavkům dětí příslušné věkové kategorie. Spotřební koš je plněn, avšak pestrost jídelního lístku je do značné míry ovlivněna výběrem samotnými konzumenty.
|
host ::
RSS.