|
|
Karel Čapek a jeho "tichý hlas" v době ohrožení demokracie (1935-1938)
Nováková, Michaela ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Ve své bakalářské práci na téma "Karel Čapek a jeho ‚tichý hlas' v době ohrožení demokracie" analyzuji publicistické texty, které vycházely v letech 1935-1938 v deníku Lidové noviny, České slovo a časopise Přítomnost. Sleduji Čapkův vývoj ve vymezených letech a zároveň si všímám toho, jak se jeho publicistická tvorba proměňuje s přibližujícím se rokem 1938. Důležité jsou Čapkovy aktivity, které souvisí s jeho bojem o záchranu demokracie v Československu v době postupného rozmachu fašismu. Součástí práce je rovněž úvod do společensko-historického pozadí 30. let 20. století. Cílem práce jsou zjištění, která v Čapkově literární tvorbě sledují historické události té doby a zda byl Čapkův "tichý hlas" dostatečně varovný, výstižný a nápadný. Tato bakalářská práce se nevěnuje Čapkově práci komplexně, pouze si na základě analýzy dobových textů vybírá ty, jež v určitém období působí výrazněji než ostatní.
|
|
|
Josef Cheth Novotný - osobnost a dílo
Drašnarová, Sylva ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Tato diplomová práce je první biografií o novináři a spisovateli Josefu Novotném, který se narodil v roce 1900 Chrudimi, jež byla na sklonku 19. století považována za jedno z kulturně nejživějších českých měst. Psaní se věnoval již na gymnáziu, první novinářské zkušenosti získal v regionálním tisku, a to především v listu Středostavovský buditel, který vydávala Československá živnostensko-obchodnická strana středostavovská. V průběhu let byl redaktorem listů Nová Praha, Trn, Tramp, Úl a dalších. Ve 30. letech navázal spolupráci s Melantrichem, kde psal do Českého slova a Pražského ilustrovaného zpravodaje, ve 2. polovině 40. let následovala pozice redaktora Masarykova listu. V roce 1948 skončilo Josefu Novotnému členství v Syndikátu československých novinářů a tím v podstatě i jeho žurnalistická kariéra. Napsal desítky knih, některé z nich měly autobiografický a regionální charakter. Je autorem literatury pro děti a mládež, divadelních a loutkových her, detektivních románů a rodokapsů, zpracoval množství historických témat a literárně kritických studií. Největšího uznání se dočkal jeho román Piava, napsaný dle vlastních zkušeností z fronty v období první světové války. Většina jeho díla nikdy vydána nebyla a je uložena ve sbírkách Památníku národního písemnictví v Praze. Práce je vystavěna na...
|
|
|
Jiří Hejda - život a dílo
Krška, Štěpán ; Sekanina, Milan (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zabývá životem a dílem Jiřího Hejdy. První část je věnována samotnému životu Jiřího Hejdy. Hlavními prameny byl autorův životopis, dostupné archivní materiály a historické studie. Ve druhé části práce jsou analyzovány články, které vyšly v roce 1931 v deníku České slovo. Hlavnímu zájmu jsou podrobeny především články z rubriky Výroba a obchod, za kterou byl Jiří Hejda zodpovědný. Hlavní témata příspěvků jsou rozdělena na šest základních skupin, které jsou podrobněji popsány. V závěru kapitoly jsou Hejdovy názory shrnuty a konfrontovány se soudobým ekonomickým myšlením. Třetí kapitola je zaměřena na jednotlivé národohospodářské publikace. Jednotlivé podkapitoly, věnované publikacím, zahrnují popis vlastních děl. Nejvíce jsou zastoupena díla, která vyšla nákladem České národohospodářské společnosti v období první republiky. Čtvrtá část se zabývá literární tvorbou Jiřího Hejdy. Mimo národohospodářských studií sepsal Jiří Hejda vlastní životopis, byl autorem věnců sonetů, románů a povídek. Velkou část svých děl vymyslel Jiří Hejda v době vězení a sepsal je až po propuštění v šedesátých letech. Jen část z těchto děl však byla knižně vydána, zbytek dodnes na publikaci čeká.
|
|
|
Jiří Pichl - novinář a politik (1872-1952)
Kabátová, Veronika ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Tato diplomová práce je první ucelenou biografií o novináři a politikovi Jiřím Pichlovi, který se narodil r. 1872 v České Třebové. Publikovat začal po středoškolském studiu v regionálním tisku, a to v době pokrokového hnutí, které požadovalo změnu postavení českých zemí v rámci monarchie Rakousko-Uherska a rozšíření volebního práva. Na počátku 20. století se stal odpovědným redaktorem pražského stranického tisku České strany národně sociální a některých listů vydavatelství Melantrich. Jeho žurnalistická kariéra vyvrcholila postem předsedy Syndikátu československých novinářů, kde se zasloužil o zavedení penzijního pojištění pro žurnalisty. V době první republiky se Jiří Pichl vydal i na politickou dráhu, stal se prvním popřevratovým starostou Královských Vinohrad a posléze i senátorem Národního shromáždění. I tam hájil zájmy žurnalistů, například voláním po novém tiskovém zákonu. Byl zároveň dlouholetým předsedou Ústřední školy dělnické. Během druhé světové války o všechny své funkce přišel; s nacistickým režimem nikdy nekolaboroval. Dobový tisk Jiřího Pichla oslavoval, prezentoval ho jako přátelského, morálního a pracovitého člověka. Diplomová práce ho představuje v kontextu národního sebeuvědomění, nově vznikajícího státu a postupné profesionalizace povolání novináře.
|
host ::
RSS.