|
|
Tenkostěnný pravoúhlý přeliv bez bočního zúžení ovlivněný šířkou koryta
Zmítko, Jakub ; Roušar,, Ladislav (oponent) ; Zachoval, Zbyněk (vedoucí práce)
Diplomová práce řeší, propagaci šířky přelivu (koryta) na kapacitu přelivu. Míra ovlivnění je analyzována laboratorním měřením na modelech s šířkou přelivu (koryta) od 0,02 m po šířku 0,50 m. Jsou analyzovány různé přepadové výšky a průtoky, při kterých je počítán součinitel přepadu. Výsledky jsou porovnány s předchozími pracemi, především pak s prací Kindsvatera a Cartera (1957) a Schodera a Turnera (1929), kdy jsou použity stejné postupy k výpočtu součinitele přepadu. Práce obsahuje teoretické uvedení do problému tenkostěnných přelivů a otázky vzniku mezní vrstvy při proudění kapaliny, navazuje analytická část. V analytické části jsou publikovány výsledky měření, jejich porovnání a zhodnocení. Práce je zakončena zhodnocením a doporučením.
|
|
|
Střih větru jako nebezpečný jev v letectví
Novozámský, Adam ; Jebáček, Ivo (oponent) ; Krška, Karel (vedoucí práce)
Práce pojednává o střihu větru a jeho vlivu na leteckou dopravu. Ten je rozebrán na teoretické úrovni a uveden do praxe v letecké dopravě. Jsou zde zmíněny metody pozorování, predikce, hlášení střihu větru i doporučené postupy pro piloty, kteří střihem větru prolétají. V práci jsou modely počasí, které doprovázelo historicky významné dopravní nehody, popis sledování střihu větru na světových letištích i na letišti Václava Havla v Praze, Ruzyni. Práce obsahuje i analýzu vybraných aerologických výstupů a jejich vztahu k hlášenému střihu větru. Celá práce má za cíl zejména zvýšení povědomí o střihu větru ve vztahu k letecké dopravě. Tedy z úhlu pohledu pilota i leteckého meteorologa.
|
|
|
Tvorba a transformace atmosférického aerosolu v mezní vrstvě
Holubová Šmejkalová, Adéla
Název práce: Tvorba a transformace atmosférického aerosolu v mezní vrstvě Autor: Mgr. Adéla Holubová Šmejkalová Ústav: Ústav pro životní prostředí Vedoucí disertační práce: Ing. Vladimír Ždímal, Dr., Ústav Chemických Procesů AV ČR Školicí pracoviště: Ústav Chemických Procesů AV ČR Abstrakt: Experimentální měření počtu aerosolových klastrů od velikosti 1,17 nm probíhalo od srpna 2016 do prosince 2018 na Národní atmosférické observatoři Ko- šetice. Analyzovány byly podmínky atmosféry, které vedou ke stabilizaci klastrů, formování aerosolových částic a jejich následnému růstu. Během dní, kdy nedo- cházelo k formování částic, se projevil vliv nárůstu výšky mezní vrstvy atmosféry způsobující pokles koncentrací celkového počtu aerosolových částic i plynných po- lutantů. Naopak při událostech vzniku nových částic byl efekt zředění atmosféry překryt nárůstem počtu nových částic a byl pozorován pouze pokles koncentrací plynných polutantů. Mezní vrstva atmosféry byla během vzniku částic vyšší, což může znamenat obohacení atmosféry o další látky přenášené dálkovým transpor- tem nebo jejich přenos z volné troposféry. Měření menších velikostí částic aeroso- lového spektra pomohlo lépe specifkovat dny a podmínky atmosféry, kdy nejenže dochází ke stabilizaci klastrů, ale nově vzniklé částice i nepřerušeně rostou. Klíčová...
|
|
|
Vizualizace přechodu laminární mezní vrstvy na turbulentní při měření v aerodynamickém tunelu
Holík, Denis ; Trusík, Vojtěch (oponent) ; Popela, Robert (vedoucí práce)
Účelem práce byl návrh a otestování zobrazovací metody umožňující vizualizaci přechodu laminární mezní vrstvy na turbulentní a vizualizaci laminární separace mezní vrstvy na zpětném zrcátku automobilu. Začátek práce pojednává o teoretických základech spojených se vznikem mezní vrstvy a jejím vývojem za různých podmínek. Následně byl proveden průzkum existujících zobrazovacích metod umožňujících zobrazení proudění na povrchu těles. Z těchto metod byla na základě zadaných charakteristik zvoleno zobrazování s pou- žitím termovizní kamery. Jako kontrolní byla vybrána metoda využívající olejového filmu (oilflow). Za použití obou metod byly provedeny experimenty, které potvrdily vhodnost termovizní metody pro vizualizaci přechodu laminární mezní vrstvy na turbulentní mezní vrstvu. Konečný test odhalil přítomnost laminární separace mezní vrstvy na horním krytu zpětného zrcátka. Na konci práce byly shrnuty možné chyby spojené s oběma zvolenými způsoby vizualizace a navrhnuty způsoby jak zapojit termovizní metodu do testování v automobilovém průmyslu.
|
|
|
Boundary Layer on the Flat Plate with Roughness Strip
Skála, Vladislav
Effect of the roughness strip on the boundary layer development on a flat plate was studied experimentally. A special model of a flat plate was designed. Experiment was made in non perturbed flow. Smooth flat plate (with super elliptical leading edge) was equipped with short roughness strip (close to the leading edge). Profiles of total pressure along the boundary layer were measured using flattened Pitot tube. First basic results of experiments are presented.
|
|
|
Volba parametru metody SUPG pro konečné prvky vyššího řádu přesnosti
Kohutka, Jiří ; Knobloch, Petr (vedoucí práce) ; Dolejší, Vít (oponent)
V této práci se zabýváme metodou konečných prvků Streamline Upwind/Petrov-Galerkin (SUPG) a používáme ji k řešení stacionární okrajové úlohy pro rovnici konvekce-difuze s převažující konvekcí s Dirichletovou okrajovou podmínkou na celé hranici omezené polyedrické výpočetní oblasti dimenze 1 resp. 2. Uvažujeme lagrangeovské kvadratické konečné prvky na úsečkách resp. trojúhelnících. Jádrem práce je návrh volit stabilizační parametr metody SUPG ve výtokové hraniční vstvě jako funkci afinní po elementech a ve zbytku výpočetní oblasti jako funkci konstantní po elementech. Ukážeme, že tato volba dává přesnější řešení než volba stabilizačního parametru konstantního na všech elementech. 1
|
|
|
Vertikální profil teploty vzduchu v mezní vrstvě atmosféry
Gvoždíková, Blanka ; Pešice, Petr (vedoucí práce) ; Sedlák, Pavel (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá problematikou mezní vrstvy atmosféry, přičemž diskutovány jsou především její teplotní vlastnosti, které v blízkosti zemského povrchu vykazují značnou proměnlivost. Konkrétně byla k tomuto účelu vybrána observatoř v Kopistech u Mostu, u níž je umístěna stožárová stanice pro výzkum mezní vrstvy atmosféry. Pro doplnění dat z meteorologického stožáru se navíc využilo měření teploty vzduchu na observatoři Milešovka ležící nedaleko od Kopist, která díky své nadmořské výšce a charakteristickému postavení v krajině může reprezentovat situaci ve volné atmosféře. Z porovnání různých výškových hladin však vyplývá, že měření teploty na Milešovce je znatelně ovlivňováno působením aktivního povrchu, což musíme brát při interpretaci zpracovaných dat v úvahu. Výhodou stále je, že analýza vrstvy vzduchu mezi Kopisty a Milešovkou dává představu o časově spojitém chování teplotních charakteristik. V této práci jsou podrobně popsány chody teploty vzduchu a teplotních gradientů v několika výškových stupních, proměnlivost teplotního zvrstvení vzduchu nebo např. výskyt a rozsah teplotních inverzí.
|
|
|
Vertikální distribuce atmosférického aerosolu v mezní vrstvě atmosféry
Dočekalová, Veronika ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Jančík, Petr (oponent)
Znečištění atmosférickým aerosolem je jedním z největších problémů ochrany ovzduší a povrchové lomy jsou považovány za významný zdroj hrubých částic. Aby mohla být zavedena vhodná opatření ke zlepšení kvality ovzduší v oblastech těžby, je třeba identifikovat zásadní zdroje znečišťování. Koncentrace částic v ovzduší jsou běžně měřeny při zemském povrchu a jejich šíření v prostoru je pouze odhadováno prostřednictvím modelů. Tato práce si proto kladla za cíl měření koncentrací hrubého aerosolu nad hnědouhelným lomem prostřednictvím experimentálních letových měření za účelem odhadu, nakolik se částice generované těžební aktivitou podílí na znečištění ovzduší ve svém okolí. Měřicí kampaň proběhla ve dnech 11. až 26. listopadu 2012 v lomu Vršany. Použita byla vzducholoď s elektrickým pohonem nesoucí přístroje DustTrak DRX a P-Trak, teploměr a vlhkoměr. Lety byly vedeny po stejné trajektorii v několika výškách nad prostorem lomu. Koncentrace PM1-10 a GPS data byla zaznamenávána každou vteřinu. Průměrná rychlost letu se pohybovala mezi 6 a 7 ms-1 . Pozemní měření zahrnovala meteorologii a koncentrace PM10. Období kampaně se vyznačovalo nízkými teplotami i rychlostí větru a vysokou relativní vlhkostí. Epizody zvýšení koncentrací PM10 nad 200 µgm-3 pozorované v některých dnech nebyly spjaty s prouděním ve směru od...
|
|
|
Tvorba a transformace atmosférického aerosolu v mezní vrstvě
Holubová Šmejkalová, Adéla ; Ždímal, Vladimír (vedoucí práce) ; Řezáčová, Daniela (oponent) ; Hrubý, Jan (oponent)
Název práce: Tvorba a transformace atmosférického aerosolu v mezní vrstvě Autor: Mgr. Adéla Holubová Šmejkalová Ústav: Ústav pro životní prostředí Vedoucí disertační práce: Ing. Vladimír Ždímal, Dr., Ústav Chemických Procesů AV ČR Školicí pracoviště: Ústav Chemických Procesů AV ČR Abstrakt: Experimentální měření počtu aerosolových klastrů od velikosti 1,17 nm probíhalo od srpna 2016 do prosince 2018 na Národní atmosférické observatoři Ko- šetice. Analyzovány byly podmínky atmosféry, které vedou ke stabilizaci klastrů, formování aerosolových částic a jejich následnému růstu. Během dní, kdy nedo- cházelo k formování částic, se projevil vliv nárůstu výšky mezní vrstvy atmosféry způsobující pokles koncentrací celkového počtu aerosolových částic i plynných po- lutantů. Naopak při událostech vzniku nových částic byl efekt zředění atmosféry překryt nárůstem počtu nových částic a byl pozorován pouze pokles koncentrací plynných polutantů. Mezní vrstva atmosféry byla během vzniku částic vyšší, což může znamenat obohacení atmosféry o další látky přenášené dálkovým transpor- tem nebo jejich přenos z volné troposféry. Měření menších velikostí částic aeroso- lového spektra pomohlo lépe specifkovat dny a podmínky atmosféry, kdy nejenže dochází ke stabilizaci klastrů, ale nově vzniklé částice i nepřerušeně rostou. Klíčová...
|
|
|
Metody pro potlačení Kármánových vírů
Kukrle, Daniel ; Urban, Ondřej (oponent) ; Rudolf, Pavel (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá Kármánovými víry a jejich potlačením. V teoretické části je popsán princip vzniku fenoménu a pojmy související s ním. Následuje kapitola pojednávající o výskytu a nebezpečnosti Kármánovy vírové stezky. Teoretická část je zakončena přehledem možných metod pro potlačení jevu. Experiment aplikuje vybrané metody potlačení a dokazuje jejich účinnost.
|
host ::
RSS.