|
|
Občané o odsunu a Benešových dekretech – listopad 2016
Červenka, Jan
V listopadovém reprezentativním šetření se CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., věnovalo problematice poválečného odsunu sudetských Němců a tzv. Benešových dekretů, jež kromě jiného vytvořily právní rámec odsunu. Šetření konkrétně zjišťovalo, zda občané pokládají poválečný odsun sudetských Němců za spravedlivý, nebo nespravedlivý, zda by podle veřejnosti Benešovy dekrety měly platit i nadále, nebo zda by měly být zrušeny, a zda a jak ovlivňují vztahy s okolními zeměmi, tj. Německem, Rakouskem, Polskem, Slovenskem a Maďarskem.
|
|
|
"Es kommt der Tag...Heim ins Reich?" Odsun sudetských Němců z území Československa na příkladu města Prachatice
ČADOVÁ, Aneta
Předkládaná diplomová práce s názvem "Es kommt der Tag...Heims ins Reich?" Odsun sudetských Němců z území Československa na příkladu města Prachatice pojednává důkladně o průběhu odsunu, od geneze této myšlenky přes její prosazení a přípravu až po její faktické provedení. Práce také podrobně seznamuje na základě dochovaných archivních materiálů s normáliemi stanovujícími postup proti osobám německé národnosti po skončení druhé světové války. Jednalo se o omezení jejich vlastnických práv, ztrátu československého státního občanství, v některých případech i svobody, jejich kategorizaci, shromažďování za účelem odsunu a samotný transfer těchto osob za hranice Československa. Neméně důležitou součástí práce je následné uplatnění těchto obecných skutečností na konkrétním místě, kterým je město Prachatice, čímž vznikl rozsáhlý jmenný soupis obyvatel německé národnosti členěný podle jednotlivých vypravených transportů, vnitřně dále podle čísel popisných původních bydlišť osob v těchto transportech zařazených.
|
|
| |
|
|
Otázka Benešových dekretů před vstupem České republiky do Evropské unie
Šimunská, Petra ; Spirit, Michal (vedoucí práce) ; Kříž, Radim (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Otázka Benešových dekretů před vstupem České republiky do Evropské unie" zkoumá tzv. Benešovy dekrety jakožto překážku vstupu České republiky do EU. Práce se zabývá právními otázkami, které se týkají slučitelnosti tzv. Benešových dekretů a souvisejících zákonů s acquis communautaire. Cílem práce je zodpovědět výzkumnou otázku: Jaké právní problémy související s Benešovými dekrety zpochybnily připravenost České republiky na vstup do EU? Metodou práce je analýza právních dokumentů a komparace právních posudků. První kapitola vymezuje pojem Benešovy dekrety a stanovuje okruh dekretů relevantních pro tuto debatu. Další kapitola se zabývá rolí Benešových dekretů v současném českém právním řádu a podmínkami pro vstup do EU a jejich plněním Českou republikou. Poslední kapitola porovnává argumenty čtyř právních posudků, které se vyjadřovaly ke slučitelnosti dekretů a souvisejících zákonů s právním řádem EU. Závěr práce shrnuje hlavní argumenty a zodpovídá výzkumnou otázku.
|
|
|
Tradice a současnost česko-lichtenštejnských vztahů
Padrtková, Adéla ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krines, Vlastimil (oponent)
Předložená práce zachycuje vývoj česko-lichtenštejnských vztahů. Diplomatické styky mezi Československem a Lichtenštejnskem byly navázány pouze krátce od roku 1938 do roku 1939 a k jejich obnovení tentokrát již mezi Českou republikou a Lichtenštejnskem došlo až v roce 2009. Cílem práce je najít důvody, které tuto situaci způsobily. Časově práce postihuje období od 13. století, kdy Jindřich I. z Lichtenštejna získal na Moravě první majetky, až dodnes. Právě spor o majetky Lichtenštejnů se stal určující pro vzájemné vztahy obou zemí.
|
|
|
Veřejnost o odsunu a Benešových dekretech
Kunštát, Daniel
V listopadovém šetření se CVVM věnovalo Benešovým dekretům. Otázka mapovala názory české veřejnosti na to, zda by měly být zrušeny či platit dále. Dále jsme se dotazovali na to, co si myslí čeští občané o odsunu Němců a zda podle jejich názoru Benešovy dekrety ovlivńují vztahy s okolními státy.
|
|
|
Znárodnění v Československu 1945 -- 1946
Kučerová, Alice ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Ve své bakalářské práci se budu zabývat situací v Československu v letech 1945 -- 1948 se zaměřením na znárodňovací procesy. V první části nastíním složitou politickou situaci v poválečném období, vznik Národní fronty a pomalý postup komunistů k moci, který vyvrcholil únorem 1948. Poukáži též na důvody, které přeorientovaly československou zahraniční politiku směrem na SSSR. V druhé části jsem se soustředila na Benešovy dekrety, především na ty znárodňovací. Zmíním se ale i o dekretech, díky nimž došlo k zabrání majetku Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů. Dekrety, které vedly ke znárodnění klíčového průmyslu, akciových bank a pojišťoven analyzuji blíže. Zaměřím se nejen na jejich znění a projednávání ve vládě, ale i na hospodářský a společenský dopad. Cílem mé práce je analyzovat znárodňovací dekrety, jelikož jsou to dokumenty, které ovlivnily vývoj v Československu na dalších padesát let.
|
host ::
RSS.