|
| |
|
|
Změna migračních a azylových politik států Visegrádské skupiny a jejich vliv na průběh migrační krize
Krystková, Karolína
Bakalářská práce se zabývá analýzou vývoje migrace a žadatelů o azyl v rámci současné migrační krize v Evropské unii. Práce je rozdělena na teoretickou, analytickou a návrhovou část. V teoretické části jsou definovány teorie migrace, azylové a migrační politiky Evropské unie a samotných zemí Visegradské čtyřky, definice provozních ná-kladů a způsob integrace v rámci teorií regionálního rozvoje. Druhá část práce obsahuje analýzu vývoje migrace a žadatelů o azyl v rámci Evropské unie, zemí Visegradské čtyřky a vybraných migračních tras, dále pak změny v postojích jednotlivých vlád a klíčové změny v jednání, provoz jednotlivých azylových a zajišťovacích zařízení v rámci České republiky a v závěru postoj obyvatel České republiky k imigrantům. V návrhové části jsou popsány jednotlivé důsledky vývoje migrace a postojů jednotlivých vlád a k nim jsou navržena možná efektivnější řešení způsobu jednání spolu s návrhy budoucího jednání samotných občanů v rámci úspěšné integrace azylantů.
|
|
| |
|
|
Migration crisis in years 2015 a 2016: National interest as the basic pillar of attitude towards migration in Hungary and Slovak Republic
Korcsogová, Lucia ; Novotná, Markéta (vedoucí práce) ; Werner, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá azylovou politikou v Evropské unii, resp. v Maďarsku a Slovenské republice v průběhu uprchlické krize, v letech 2015 a 2016. V první části, jakožto teoretickém východisku práce, je používána definice národního zájmu Petra Kratochvíla. Jsou vymezeny nejpoužívanější pojmy azylové politiky a změny v azylové politice a v migračních trendech v Maďarsku a v Slovenské republice po vstupu do Evropské unie a do Schengenského prostoru. Dále je na vybraných událostech analyzován postoj maďarské a slovenské vlády ohledně uprchlické krize, a zda je jejich záměry možné považovat za národní zájem podle uvedených kritérií. Vybraní události jsou odmítání přijímání uprchlíků podle povinných kvót, vypsání referenda proti přijímání azylantů a reakce na kritiky mezinárodních organizací.
|
|
|
The Establishment and Development of Asylum Policies in East Central Europe
Hoffstädt, Jord Malte ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Najšlová, Lucia (oponent)
Tato práce přispívá k širšímu porozumění slovenské, české, maďarské a polské politiky vůči uprchlíkům a jejich kritického postoje, který tyto středovýchodní evropské státy v rámci uprchlické krize zaujímají v Bruselu. Na základě zkoumání vývoje uprchlické politiky od 90. let 20. století až do prvního desetiletí 21. století tato práce ukáže, že státy aliance V4 v prvních letech transformace velkoryse přispěly k mezinárodní ochraně uprchlíků. Vyjednávací rozhovory těchto zemí s EU v pozdních 90. letech a prudký nárůst žadatelů o azyl v uprchlické politice vyvolaly četné změny, především přesnější definování práv žadatelů o azyl a uprchlíků, ale i snížení míry přiznání ochrany. Vstup do Evropské unie měl za následek přijetí úplnější a obsáhlejší azylové politiky v souladu se společným evropským azylovým systémem (SEAS). Státy V4 zastávaly spíše restriktivní výklad SEAS, což lze vysvětlit tlakem společného evropského azylového systému na státy na vnějších hranicích EU a nižší ekonomickou schopností ubytovat velké množství uprchlíků. Poslední vývoj je výsledkem politického zneužívání problému uprchlické krize v rámci euroskepticismu, jenž v regionu panuje.
|
|
|
Vývoj azylové politiky ČR perspektivou veřejněpolitických teorií
Vinařická, Anna Marie ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Kotrusová, Miriam (oponent)
Tato práce se zabývá vývojem azylové politiky v České republice od roku 2000 do roku 2016. Azylová politika je oblastí, která se po většinu času odehrává mimo větší zájem veřejnosti a do níž vstupuje malé množství stále stejných aktérů. V současnosti jde však o téma, které je vzhledem k celosvětovým událostem okolo tzv. uprchlické krize velice aktuální, a které se hojně objevuje ve veřejném diskurzu. Z tohoto a dalších důvodů se v této práci zaměřuji na zkoumání vývoje azylové politiky, vysvětlení a popis změn, ke kterým došlo. Vývoj azylové politiky v daném období je zkoumán jak z hlediska věcného, což spočívá v identifikaci jednotlivých období a jejich charakteristických rysů, tak z hlediska teoretického, a to za pomoci teorie přerušované rovnováhy a rámování. Teorie přerušované rovnováhy je vhodná pro vysvětlení změny v politice, k nimž dojde po dlouhých obdobích stability. Rámování je důležitým prvkem pro teorii přerušované rovnováhy. Pro účely této práce je použito též jako metoda analýzy těch vyjednávání v Poslanecké sněmovně, která se týkají legislativy ošetřující azylovou politiku. Používané rámce reprezentují to, jak je azylová politika zobrazována, což v kombinaci s analýzou dokumentů za celý časový úsek poskytne důkladný vhled do jejího vývoje.
|
|
|
Typologie azylové politiky EU ve vztahu k žadatelům o azyl
Musil, Zbyněk ; Janská, Eva (vedoucí práce) ; Šánová, Lucie (oponent)
Cílem této práce je nástin vývoje evropské azylové politiky vůči žadatelům o azyl v rámci sedmi zemí EU po roce 1990. Stručný popis společných trendů v azylové politice v rámci zemí EU a členských zemí EFTA (Evropské zóny volného obchodu) a nástin azylové politiky vůči žadatelům o azyl, kdy životní podmínky jsou jeho součástí. Rovněž je analyzováno postavení žadatelů o azyl ve specifických oblastech jako je vzdělání, právo na práci, finanční a sociální jistoty, zdravotní služby a ubytování. Dalším cílem je srovnání přístupu v azylové politice v České republice s praxí vůči žadatelům o azyl v jiných šesti členských zemích EU - Dánsku, Francii, Německu, Irské republice, Nizozemí a Spojeném království. Také je prezentován úvod k vládním krokům, které se zabývají imigračním zákonem nebo azylovým zákonem a tudíž regulují životní podmínky žadatelů o azyl ve své zemi.
|
|
|
The migration crisis in Europe and subsequent implications for Swedish welfare state
Lacková, Dominika ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Němcová, Ingeborg (oponent)
Migrace obecně představuje jednu z nejvýznamnějších globálních výzev. Problematika regulace migračních toků se dostala do popředí v souvislosti migrační, respektive uprchlické krize, jejíž v současné době Evropa čelí. Ta je označována za vůbec nejmasivnější od dob 2. světové války. Bezrecedentný přítok migrantů v roce 2015 vyústil vyústil do stavu, že i ty nejlepší připravené evropské státy, jako například Švédské království, se dostali do bodu zlomu v otázce dodržování standardů EU v kontextu příjmu a zpracování žádostí o azyl. Diplomová práce se tak zabývá dvěma hlavními analýzami, a to relevancí uprchlické krize v EU v kontextu švédského státu blahobytu a následných implikací vyplývajících z uprchlické krize pro švédský stát blahobytu.
|
|
| |
|
|
Mezinárodní rozměr imigrační politiky
Novotná, Markéta ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Eichler, Jan (oponent) ; Vlček, Dalibor (oponent) ; Drbohlav, Dušan (oponent)
Vztah imigrační politiky a státní suverenity v Evropské unii (EU) je téma velmi aktuální a zároveň značně kontroverzní. Tato práce je pojata jako disciplinovaná interpretativní studie založená na konceptu čtyř typů suverenity S. Krasnera, s jehož pomocí lze interpretovat rozpor mezi výsadním postavením států jako jediných aktérů imigrační politiky a její komunitarizací v rámci EU. Na základě diskurzivní analýzy dokumentů i praktického chování států dospívá dizertace k tezi, že k posunu suverenity na evropskou úroveň dochází, avšak zdůrazňuje, že tento posun je doprovázen posílením moci či kontroly států v jiných oblastech. V určitém (bezpečnostním) ohledu tedy lze tvrdit, že evropská harmonizace imigrační politiky může státní suverenitu posílit. Jak v oblasti vnějšího, tak vnitřního rozměru evropské imigrační politiky platí, že část imigrační politiky zůstává regulovaná na národní úrovni, přičemž i v oblastech, které jsou upravovány společnými normami, si státy ponechávají značný prostor k volnému uvážení. Stále tak panuje napětí mezi myšlenkou solidarity mezi jednotlivými členskými státy a jejich národními zájmy, a o společné evropské imigrační politice tak zatím hovořit nelze.
|
host ::
RSS.