|
|
Projekt cyklistické naučné stezky v Chráněné krajinné oblasti Český kras
Tesařová, Alena ; Šafránek, Jiří (vedoucí práce) ; Vomáčko, Ladislav (oponent)
Název práce: Projekt cyklistické naučné stezky v Chráněné krajinné oblasti Český kras Cíle práce: Cílem práce bylo vytvořit trasu cyklistické naučné stezky v Chráněné krajinné oblasti Český kras. Trasu stezky, přírodní a kulturní zajímavosti a další informace zpracovat do formy tištěného průvodce, který bude dostupný na turistických informačních centrech oblasti a také na internetu. Metody: Shromáždění a třídění informací o přírodním a kulturním bohatství oblasti. Shrnutí informací do tištěného průvodce a vytvoření trasy. Následné ověření použitelnosti vzniklého průvodce formou dotazníku pro skupinu cyklistů, kteří trasu podle vytvořeného průvodce absolvovali. Výsledky: Výsledkem práce jsou dva návrhy cyklistické naučné stezky v Chráněné krajinné oblasti Český kras, které jsou zpracovány do podoby tištěného průvodce, který obsahuje popis tras, informace o místech na trasách a mapový materiál. Závěrečná podoba naučné stezky vychází také z výsledků dotazníků a přímých reakcí testovaných osob. Tištěný průvodce může být nabídnut informačním centrům v oblasti nebo jejich prostřednictvím být k dispozici v elektronické podobě na internetu. Klíčová slova: cyklistika, naučná stezka, Chráněná krajinná oblast, Český kras.
|
|
|
Sukcese měkkýších společentev v lomech Českého krasu
Kocurková, Alena ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Horsáková, Veronika (oponent)
V 18 opuštěných vápencových lomech různého stáří na území CHKO Český Kras jsem sledovala sukcesi měkkýších společenstev. S postupem času, a tím pádem sukcese, počet druhů měkkýšů ve studovaných lomech stoupá, avšak u nejstarších lomů je znatelný, i když neprůkazný, trend úbytku druhů, způsobený pravděpodobně poklesem stanovištní diverzity. Z analýz všech proměnných prostředí se ukázalo, že největší vliv na složení malakocenóz má typ okolní vegetace lomu. Velký vliv má také světlo a pokryvnost stromového patra, ale je důležité brát ohled na korelace s dalšími proměnnými prostředí. Složení malakocenóz na severně a jižně orientovaném svahu lomů se liší, ale s postupující sukcesí se rozdíly zmenšují. Lomy představují vhodné modelové prostředí pro výzkum sukcese.
|
|
|
Faktory ovlivnujici sukcesi v rekultivovanych lomech
Valoušková, Martina ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Püschel, David (oponent)
Lámání vápenců v chráněných krajinných oblastech je fenoménem dnešních dnů a zároveň obrovským problémem. Nároky na množství a kvalitu vápence neustále stoupají a tím i tlak na rozšiřování dobývacích prostorů, které se nachází v areálech s výrazným krajinným a kulturním bohatstvím. O to větším problémem je následné navrácení poškozeného území zpět do přírodních koloběhů, ze kterých bylo násilně vytrženo. Neznámou je, zda je lepší postupovat formou rekultivací či pozvolnou obnovou; ponecháním území svému vlastnímu osudu - spontánní sukcesi. V mé bakalářské práci se budu věnovat problematice spontánní sukcese v rekultivovaných lomech a faktorům, které ji ovlivňují. Je důležité zjistit, jakým způsobem se rostliny dokážou šířit na opuštěné, volné plochy po těžbě, kde budou primárními kolonizátory. Na lokalitě Čeřinka v Českém krasu již probíhá terénní výzkum, který má za úlohu zjistit, zda a do jaké míry jsou rostliny schopny se šířit z mateřské lokality. Výzkum by měl prokázat, jaké překážky jim v tom brání (např. půdní poměry, kompetice okolních druhů, vodní režim či disturbance) a jak by bylo možné toto šíření urychlit či zjednodušit. Výzkum se provádí pravidelným fytocenologickým snímkováním dvakrát za vegetační sezónu. Klíčová slova: spontánní sukcese, lomy, Český kras, těžba, rekultivace, faktory
|
|
|
Květena jihozápadního okraje Českého krasu
Synek, Michal ; Špryňar, Pavel (vedoucí práce) ; Kačmarová, Lucie (oponent)
Již od svého počátku, sahajícího do první poloviny 19. století, není botanický průzkum v oblasti dnes vymezené jako fytogeografický okres Český kras rovnoměrný. Tato práce se má pokusit shrnout záznamy z jiho-západní části území, která je většinou poněkud přehlížena. V textu lze nalézt geologické, geomorfologické či klimatologické charakteristiky území a samozřejmě také práce, alespoň ty rozsáhlejší, zpracovávající danou oblast. Těchto prací není tolik jako pro ostatní podoblasti Českého krasu, přesto jsou v nich zmiňovány velmi zajímavé lokality. Přes mnohé návrhy na ochranu těchto lokalit se mnohým z nich těchto výsad nedostalo v dostatečné míře. Poslední kapitola se snaží nastínit možnosti potenciálního budoucího floristického mapování sledovaného území.
|
|
|
Faktory ovlivňující průběh primární sukcese v lomech
Kuťáková, Eliška ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Püschel, David (oponent)
Opuštěné lomy představují z hlediska ekologie a konzervační biologie velice významné lokality: mají potenciál stát se refugiem druhové diverzity v dnešní, člověkem silně narušované, krajině. Význam opuštěných lomů pro ochranu přirozených společenstev a druhového bohatství stoupá při ponechání těchto lokalit přirozenému vývoji a spontánní sukcesi, případně při šetrném managementu, který může v některých případech napomoci vývoji zájmového společenstva. Abychom byli schopni takových drobných zásahů do průběhu spontánní sukcese, je nutné co nejlepší porozumění jejím mechanismům. V teoretické části své bakalářské práce se zabývám faktory, které mohou průběh sukcese různým způsobem ovlivňovat, a to zejména podnebím, půdními podmínkami, šířením semen a interakcemi mezi rostlinami i mezi rostlinami a živočichy. Uvedená literární rešerše je teoretickým podkladem pro výzkum probíhající na lokalitě Čeřinka v Českém krasu, kde je studována zejména schopnost druhů z okolních společenstev osidlovat těžbou narušená stanoviště a vlastnosti těchto stanovišť ovlivňující průběh sukcese a složení druhů. Výsledky těchto studií by měly přispět k poznání procesu primární sukcese v opuštěných lomech a budu se jimi zabývat ve své navazující diplomové práci.
|
|
|
Vápence Českého krasu a jejich využití pro hydraulická vápna a přírodní cementy
Kozlovcev, Petr ; Kuchařová, Aneta (oponent) ; Přikryl, Richard (vedoucí práce)
ii Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá vápenci Českého krasu a možnostmi jejich využití na anorganická stavební pojiva, konkrétně na hydraulická vápna a přírodní cementy. V prvních kapitolách je představeno a charakterizováno území Českého krasu, jeho stavba a geologický vývoj. Rozsáhleji jsou popsány dvě nejdůležitější období formování tohoto území - silur a devon. V úvodní části práce je nastíněna i historie těžby a zpracovávání vápenců v Českém krasu. Dále je uvedena petrografická charakteristika vápenců, tedy jejich mineralogické a chemické složení, vnitřní stavba (struktura a textura), jejich klasifikace, vznik a diageneze. Podobným způsobem práce uvádí do problematiky anorganických stavebních pojiv. Zabývá se jejich rozdělením, charakteristikou a hodnocením jejich vlastností. Větší důraz je kladen především na představení hydraulických vápen a přírodních cementů, jimiž se práce primárně zabývá. Menší kapitola je věnována jednotlivým typům vápenců a jejich možnému uplatnění. Podstatnou náplní práce je samotné vyhodnocení vápenců jako možné suroviny pro výrobu již zmiňovaných hydraulických vápen a přírodních cementů. V příloze jsou uvedeny tabulky upřesňující hodnocení vápenců a především tabulky s chemickými analýzami vápenců a výpočty, ze kterých vychází jejich zhodnocení. Navíc je v příloze,...
|
|
|
Dynamika produktivity bylinného patra v teplomilné doubravě v přírodní rezervaci Na Voskopě (Český kras) v závislosti na intenzitě slunečního záření.
Mevald, Ondřej ; Černý, Tomáš (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
V Přírodní rezervaci Na Voskopě probíhá od roku 2013 experimentální výzkum zabývající se převodem dlouhodobě opuštěného středního lesa zpět na aktivní formu. Cílem projektu je dlouhodobě zkoumat dopad navrhovaných opatření na strukturu a diverzitu rostlinných druhů bylinného patra zejména ve světlejších lesích nižších poloh. Cílem této bakalářské práce bylo zkoumat klíčovou roli světelných podmínek na dynamiku tvorby biomasy bylin lesního podrostu v experimentálně prosvětlených teplomilných doubravách. Na založeném designu 40 trvalých zkusných ploch byly odebrány v pěti opakováních vzorky biomasy bylinného patra a zpracovány byly následně v laboratoři. Dále byly na plochách pořízeny hemisférické fotografie korunového zápoje. Pořízené fotografie byly vyhodnoceny v analytickém programu WinScanopy, kterým vypočítáme množství přímého a difúzního záření. Získané údaje byly vyhodnoceny regresní analýzou. Jedinou průkaznou proměnnou ovlivňující produktivitu bylinného patra bylo difúzní záření. Data byla též porovnána s hodnotami světelných poměrů získaných v sezóně 2014 v rámci probíhajícího experimentálního výzkumu. Sezóna 2014 měla normální průběh a podařilo se najít daleko silnější vztah mezi světelnými poměry porostu a produktivitou stanovenou v roce 2015. Světelné poměry v sezóně 2015 byly značně ovlivněny působením extrémních klimatických podmínek vedoucích k defoliaci korunového zápoje. Přesto se podařilo prokázat pozitivní vliv světelných podmínek na produkci biomasy bylinného patra. Extremita by rovněž mohla indikovat nárůst produkce biomasy v další sezóně, protože významný podíl živin zůstal nevyužitý v půdním prostředí z důvodu zastavení růstu vegetace. Aktuální skladba vegetace je právě často určována extrémními výkyvy abiotického prostředí. Hemisférické fotografie se též ukázaly jako velmi účinný způsob stanovení světelných podmínek, proto je rovněž doporučuji použít pro další výzkum.
|
|
|
Bryoflora společenstev suchých trávníků jižní části CHKO Český kras
TENČÍK, Aleš
Cílem bakalářské práce bylo zmapovat výskyt mechorostů v různých typech společenstev bazických suchých trávníků v jihozápadní části Českého krasu a posoudit vliv významných abiotických i biotických faktorů na jejich diverzitu.V sedmi biotopových typech bylo celkem pořízeno 35 fytocenologických snímků o velikosti 1x1 m. Nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím diverzitu mechů se zde ukázala pokryvnost vyšších rostlin výrazně ovlivněná použitým managementem.Na mechy druhově bohaté se ukázaly suché trávníky s kostřavou sivou (T3.1) a pěchavové trávníky (T3.2). Naopak malou mechovou diverzitu zde vykazují širokolisté suché trávníky (T3.4).
|
|
| |
|
|
Organizace a vedení geologické exkurze do Českého krasu
RYDRYCHOVÁ, Jitka
V této diplomové práci je shrnuta charakteristika geologických poměrů Českého krasu a předložen návrh na realizaci geologické exkurze pro studenty nižšího gymnázia nebo žáky devátých tříd zkladní školy do tohoto území. Cílem práce je vytvořit metodický návrh pro přípravu exkurze do Českého krasu. Jsou zde shrnuty teoretické podklady pro uskutečnění geologické exkurze, vytvořeny metodické návrhy práce na lokalitách a sestaveny pracovní listy. Tato diplomová práce vznikla v rámci projektu GA JU 065/2010/S.
|
host ::
RSS.