|
| |
|
|
Dopady měnové (dez)integrace na ČR
Semerák, Vilém ; Švejnar, Jan
Česká republika se při vstupu do EU oficiálně zavázala přijmout v budoucnosti euro. Ač změny EMU a současné problémy eurozóny mohou zpochybňovat reálný význam tohoto závazku, současná situace je pro českou ekonomiku natolik závažná, že je nutno analyzovat, jaké důsledky mají budoucí scénáře vývoje eurozóny na ČR1 a jaký postoj má ČR nadále zaujímat k měnící se EMU či k jejímu užšímu nástupci.
|
|
|
Evropská krize: špatná a ještě horší řešení
Semerák, Vilém ; Švejnar, Jan
Přežití eurozóny je ohroženo kvůli nedodržování vlastních pravidel a kvůli chybám, které byly v jejím designu od samého začátku. Přesto má reformovaná eurozóna stále ještě šanci na přežití, mimo jiné i proto, že většina alternativ má při současné míře vzájemné závislosti slabá místa a především obtížně odhadnutelné dopady. Skutečná stabilizace eurozóny však vyžaduje plán, který bude obsahovat nejen jasné informace o vypořádání se s dluhy a o použitelných zdrojích likvidity, ale i dlouhodobou strategii řešící nedostatky současné EMU.
|
|
|
Evropská krize a limity čínské podpory
Semerák, Vilém
Zájem mnoha evropských politiků se v posledních měsících upíná k Číně, která by mohla být investorem, který má dost prostředků ke stabilizaci eurozóny. Jakkoliv se jejich argumenty zdají být logické, Čína zřejmě nebude ochotna hrát roli spasitele Evropy, který by byl ochotný nakupovat obligace problémových zemí ve velkém rozsahu či dokonce investovat do společných evropských obligací.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Dopad vzdělanosti na dlouhodobý hospodářský růst a deficity důchodového systému
Münich, Daniel ; Ondko, Peter ; Straka, Jan
Dlouhodobý hospodářský růst se nezanedbatelně promítá do zvyšování kvality života země. Významným faktorem ovlivňujícím tento růst je vzdělanost obyvatel. Vztah mezi hospodářským růstem a vzdělaností je však velmi dlouhodobý a zůstává běžnému pohledu skryt. Tyto dlouhodobé souvislosti ozřejmujeme pomocí kvantifikovaných projekcí. Využíváme pro ně nedávné empirické odhady Erika Hanusheka a Ludgera Woessmanna, prezentované mimo jiné ve zprávě OECD. Pokud by se v České republice (ČR) podařilo zlepšením vzdělávacího systému zvýšit průměrnou úroveň kognitivních dovedností patnáctiletých žáků (měřeno šetřením PISA) o pouhých 25 bodů – tedy o jednu čtvrtinu standardní odchylky celkové distribuce výsledků – během příštích 80 let by to v současné hodnotě kumulativních přírůstků představovalo dodatečný produkt ve výši více než 12 biliónů korun, tedy 357% současného ročního hrubého domácího produktu (HDP). Snížení úrovně kognitivních dovedností, ke kterému v ČR došlo během poslední dekády, naopak odpovídá obdobné ztrátě HDP. Pokud by se průměrné kognitivní dovednosti českých žáků podařilo dotáhnout až na úroveň Finska, dodatečný produkt by představoval dokonce 707 % dnešního HDP. Zvýšení kognitivních dovedností žáků rodičů bez maturity na úroveň vrstevníků rodičů s maturitou by přineslo dodatečný produkt odpovídající 152% současného HDP. Potenciální přínosy rozpočtené na jeden rok tak např. převyšují současné deficity státního rozpočtu nebo rozpočet na školství. Zvýšený růst HDP by navíc nezanedbatelně přispěl ke snížení kumulovaného salda důchodového systému.
|
|
|
Regional distribution of German-Czech multinationals on the domestic market
Moritz, M. ; Münich, Daniel ; Schäffler, J. ; Srholec, Martin
The article deals with the domestic location of German multinational firms which have affiliates in the Czech Republic. Due to the common border the Czech Republic represents an attractive target country for both vertical and horizontal direct investments. On the one hand, the still existing wage gap offers the opportunity to offshore activities abroad by reason of cost advantages. On the other hand, the increasing purchasing power of Czech customers provides favorable chances to acquire a new market. On the basis of a register of firms made available by the German-Czech Chamber of Industry and Commerce we present findings on the growing economic integration between the two countries. Almost 80% of the headquarters of German investors are located in the four federal states Bavaria, Baden-Wuerttemberg, Hesse and North Rhine-Westphalia. The eastern German New Laender are far less engaged in investments in the neigh-boring country. We use count data models in order to account for the distribution of the dependent variable, i.e. the number of investors in the German domestic regions. Controlling for several economic factors it can be concluded that the headquarters of German multinationals investing in the Czech Republic are preferably located in areas with high regional GDP. The distance to the common border plays an important role for the decision to enter the Czech market. In addition, regions that are situated directly at the German-Czech border are involved at an above-average rate in foreign direct investment. Thereby, location patterns differ between manufacturing firms and both trading and service companies.
|
|
| |
host ::
RSS.