|
|
Adaptační proces seniorů v Domově pro seniory Pohoda
BABŮRKOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá adaptačním procesem seniorů v Domově pro seniory Pohoda v Netolicích. I v poslední etapě lidského života má osoba právo na důstojný život vyplněný pocitem spokojenosti a pohody. Pokud senior zůstane odkázán na pomoc institucionální péče, je právě vstup do takového zařízení zásadní změnou v jeho životě. Toto období je pro seniora spjato s rizikovými faktory a mělo by směřovat k přirozenému začlenění seniora do nového prostředí a k plynulému přizpůsobení se podmínkám domova pro seniory. V teoretické části se práce zabývá procesem stáří a stárnutí, významu rodiny a hodnotami lidského života. Dále je popsána charakteristika domova pro seniory, s krátkým představením Domova pro seniory Pohoda v Netolicích. Samostatná kapitola je věnována adaptačnímu procesu, popisu sociálního pracovníka včetně komunikace, jako významného prvku při práci se seniory. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat faktory, které mají rozhodující vliv na adaptaci po přijetí do Domova pro seniory Pohoda v Netolicích. Pro empirickou část byla použita metoda kvalitativního výzkumu, základní technika polostrukturovaného rozhovoru, technika vytváření trsů. Při výběru respondentů byla použita metoda kvótního záměrného výběru. V této práci byla stanovena hlavní výzkumná otázka Jaké faktory mají rozhodující vliv pro adaptační proces po přijetí do domova pro seniory? Z výsledků výzkumu vyplynula důležitost možnosti přípravy na vstup do domova. Senioři, kteří měli k dispozici určitý čas na smíření se s nástupem prožívali přechod do domova mnohem snadněji. Hlavním symbolem v životě seniora je rodina, která přináší člověku pocit jistoty a významně přispívá k překlenutí náročného období v životě seniora. Výzkum prokázal důležitost aktivizačních činností, které jsou pro seniora motivací k vlastní samostatnosti a soběstačnosti. Výsledky mé práce mohou sloužit především zaměstnancům konkrétního domova pro seniory, ke zkvalitnění života seniora po vstupu do domova. Uvědomění si důležitosti adaptačního procesu, kdy právě citlivý a empatický přístup personálu a rodiny je hlavním prvkem v procesu adaptace na nové prostředí a nový život seniora.
|
|
|
Vyhodnocení plodnosti prasnic ve vybraném chovu
NĚMCOVÁ, Eva
Cílem diplomové práce bylo analyzovat reprodukční ukazatele prasnic ve vybraném chovu za období let 2011 až 2015. Jako hlavní ukazatel reprodukce byl vybrán počet živě narozených selat v 1 vrhu na 1 prasnici. Průměrný počet živě narozených selat byl 12,54. Nejvíce selat se narodilo prasnicím plemene české bílé ušlechtilé (12,70). Nejvyšší počet selat byl vykázán v roce 2012, kdy se narodilo 13,07 selat. Nejvíce selat na 1 vrh se narodilo v měsíci květnu (12,81). Na 1. vrhu bylo zjištěno nejméně selat (11,94). Do 4. vrhu se počet selat postupně zvyšoval (na 13,11 selat). Od 5. vrhu docházelo k pomalému snižování četnosti vrhu. Prasnice s kratší délkou mezidobí, tj. do 145 dní vykázaly o 0,11 méně selat, než prasnice s delší délkou mezidobí, tj. nad 146 dní (12,64, resp. 12,75 selat). Při délce intervalu od odstavu do 1. zapouštění do 5 dní se prasnicím narodilo více selat (12,69), než prasnicím s délkou intervalu od 6 dní (12,55). Prasnicím s kratší délkou březosti, tj. do 114 dní, se narodilo více selat (13,10), než prasnicím s delší délkou březosti, tj. od 115 dní (12,14 selat). Prasničky, které byly poprvé zapuštěny v nižším věku (tj. pod 8,3 měsíce), měly nižší počet živě narozených selat (11,80 ks, resp. 11,83 ks) ve srovnání s prasničkami, které byly zapouštěny ve vyšším věku (12,29 ks), tj. nad 8,3 měsíce.Prasnicím zabřezlým po 1. zapuštění, kterých bylo ve sledovaném souboru 92,05 %, se narodilo o 0,20 selete více, ve srovnání s prasnicemi, které zabřezly po dvou, resp. více zapuštěních, kterých bylo 7,95 % (12,55 selat, resp. 12,35 selat).
|
|
|
Volnočasové aktivity žáků ZŠ Radomyšl
ŠIŠPELA, Zdeněk
Bakalářská práce na téma "Volnočasové aktivity žáků ZŠ Radomyšl" je rozdělena do dvou částí. První část je rozdělena do několika kapitol, ve kterých jsou zpracovány teoretické poznatky o volném čase a volnočasových aktivitách dětí a mládeže z pohledu předních autorů, kteří se tímto tématem ve svých publikacích zabývají. Jsou zde také popsány funkce a cíle výchovy ve volném čase. Druhá část práce obsahuje výsledky průzkumu, který byl proveden na 2. stupni Základní školy Radomyšl. Hlavním úkolem bylo zjistit, jak žáci tráví svůj volný čas a jaké jsou jejich názory a přání týkající se kroužků a mimoškolní činnosti. Zjištěné údaje byla porovnány s výsledky jiných výzkumů prováděných na toto téma v České republice. V závěru práce jsou shrnuty výsledky průzkumu a možnosti jejich využití v praxi.
|
|
|
Testování produkční účinnosti odchovu tržního keříčkovce červenolemého (\kur{Clarias gariepinus}) pomocí specializovaných krmiv s náhražkou rybí moučky v poloprovozních podmínkách RAS
HOUDA, Ondřej
V bakalářské práci byla posuzována produkční účinnost třech druhů krmiv s částečnou náhražkou rybí moučky určených k intenzivnímu chovu "sumců" u keříčkovce červenolemého v poloprovozních podmínkách RAS. Byla využita krmiva holandské firmy Coppens (CATCO SELECT - 13EF, CATCO GROWER - 12EF) a krmivo maďarské firmy Haltáp. Jednotlivá krmiva se odlišovala zejména v obsahu tuku a v obsahu a původu bílkovinné složky. Teplota v průběhu celého experimentu byla 24,5 ? 0,95 °C (průměr ? S.D.), pH bylo 7,2 ? 0,34 a obsah rozpuštěného kyslíku byl 2,4 ? 0,34 mg ? l O2. Experiment byl rozdělen do třech odchovných krmných period po 20 dnech a celkově trval 63 dní. Velikost optimální relativní denní krmné dávky (RDKD) podávané rybám v průběhu experimentálního pokusu činila u krmiva SELECT - 13EF 1,40 ? 0,29 % (průměr ? S.D.), GROWER - 12EF 1,28 ? 0,21 % a Haltáp 1,94 ? 0,06 %. V průběhu vlastního pokusu byly sledovány následující produkční parametry: individuální hmotnost, hustota obsádky nádrže, specifická rychlost růstu (SGR), krmný koeficient (FCR), koeficient retence proteinů (PER), gonadosomatický index (GSI), Fultonův koeficient a výtěžnost. Průměrná hustota obsádky ryb v nádrži na začátku experimentu byla 53,49 ? 0,36 kg ? m-3 a na konci 168,75 ? 12,23 kg ? m-3. Průměrná individuální hmotnost ryb při zahájení pokusu byla 269,64 ? 10 g a při ukončení 642,85 ? 55 g. V průběhu testování tak došlo k průměrnému zvýšení individuální hmotnosti přibližně 2,4 krát. Výsledná mortalita za celé experimentální období byla na úrovni 1,25 %. Nejvyšší dosažená SGR byla zjištěna u skupiny krmené krmivem SELECT - 13EF (1,58 ? 0,41 % ? d-1), následovala skupina ryb krmených krmivem Haltáp (1,38 ? 0,38 % ? d-1), nejnižší hodnota byla zjištěna u skupiny krmené krmivem GROWER - 12EF (1,35 ? 0,31 % ? d-1 ). Nepříznivějších hodnot FCR bylo dosaženo při použití krmiva SELECT - 13EF (0,83 ? 0,02), následovala skupina krmená krmivem GROWER - 12EF (87 ? 0,01), nejhoršího výsledku bylo dosaženo při použití krmiva Haltáp (1,37 ? 0,13). Nejpříznivějších hodnot PER bylo dosaženo u ryb krmených krmivem SELECT - 13EF (2,89 ? 0,08), následovalo krmivo GROWER - 12EF (2,54 ? 0,04) a nejhorší výsledky byly zjištěny při užití krmiva Haltáp (1,65 ? 0,14). GSI nabýval v průměru pět krát vyšších hodnot (2,65 ? 1,34) u jikernaček než u mlíčáků (0,53 ? 0,26). Rozdílnost v dosaženém GSI v závislosti na použitém krmivu však nebyla nalezena. Fultonův koeficient vyživenosti nabýval průměrné hodnoty u jikernaček 1,09 ? 0,10 a u mlíčáků 1,06 ? 0,07. Průměrná hodnota výtěžnosti nabývala u jikernaček 39, 96 ? 1,26 % a u mlíčáků 40,46 ? 2,33 %. Nejnižší náklady na 1 kg přírůstku byly zaznamenány u krmiva Haltáp (41,33,- Kč), následovalo krmivo SELECT - 13EF (41,98,- Kč) a jako nejhorší se pak ukázalo krmivo GROWER - 12EF (44,02,- Kč). Posouzení organoleptických vlastností (konzistence, vůně, chuti a pachuti) a preferenční analýza neukázaly žádný prokazatelný vliv používaných krmiv na kvalitu získané svaloviny. Hodnotitelé (35,77 % respondentů) však za nejchutnější vzorek označili svalovinu keříčkovců krmených krmivem Coppens CATCO SELECT - 13EF.
|
|
|
Zaměstnatelnost osob starších 50 let na trhu práce ve Zlínském kraji v roce 2010 - 2011.
Huňová, Petra ; Poláková, Olga (vedoucí práce) ; Šlajs, Jan (oponent)
Hlavním tématem práce je skupina obyvatel ve věku nad 50 let ve Zlínském kraji, o které se všeobecně hovoří jako o rizikové skupině na trhu práce kvůli věku. Teoretická část seznamuje se základními pojmy spojené s trhem práce, nezaměstnaností a politikou zaměstnanosti v ČR. Na základě SWOT analýzy starších osob na trhu práce je stanoveno, že osoby ve věku nad 50 let jsou velmi přínosnou pracovní sílou pro zaměstnavatele, avšak jsou nedostatečně kvalifikovány. Po zhodnocení situace této skupiny na trhu práce ve Zlínském kraji vyplynulo, že nejpočetnější skupinou uchazečů o zaměstnání jsou osoby ve věku 20 -- 24 let, kterou následují uchazeči o zaměstnání ve věku 55 -- 59 let a 50 -- 54 let. Většina nástrojů APZ, které napomáhají zaměstnávat osoby nad 50 let, se ukázaly být efektivní. Z dotazníkového šetření, které provedl ÚP ve Zlíně, mezi zaměstnavateli a uchazeči o zaměstnání ve věku nad 50 let, vyšlo mj. najevo, že zaměstnavatelé nepovažují věk za důležitý při výběru nových zaměstnanců. Dále jsou navrhnuta obecná řešení dané problematiky a zmíněny potencionální možnosti vytvoření nových pracovních míst, a tedy snížení nezaměstnanosti ve Zlínském kraji. Práce dospěla k závěru, že i když není skupina uchazečů o zaměstnání nad 50 let nejpočetnější, patří mezi rizikové na trhu práce. Lidé ve věku nad 50 let jsou obtížněji zaměstnatelní nikoliv kvůli věku, ale kvůli nedostatečné kvalifikaci a specializaci.
|
|
|
Jaká je hodnota důvěry? Vliv ztráty důvěry na tržby loterijní společnosti Sazka
Vaněčková, Markéta ; Lahvička, Jiří (vedoucí práce) ; Babin, Jan (oponent)
Práce vyčísluje vliv a odhaluje postupný vývoj propadu důvěry na vklady do velkých loterijních her společností SAZKA (ČR) a TIPOS (SR), které se během roku 2011 dostaly do finančních problémů. Analýza byla provedena na datech z výherních listin od roku 2008 (2009) do února 2012 metodou difference in differences pro jednotlivé hry. Jako kontrolní skupina byly použity srovnatelné rakouské hry. Výsledky pro hru Sportka od Sazky ukazují mírný propad již od doby, kde se o případ začala zajímat média. Pro hru Euromiliony stejné společnosti propad nastává až po prohlášení o neschopnosti vyplácet výhry. Po tomto okamžiku je propad u obou her největší a činí 70 % u Sportky a 54 % u Euromilionů. Následně se propad až do konce sledovaného období snižuje. Pro Tipos je propad v období ochrany před věřiteli u hry Loto 1 % a u hry Euromilióny je vzestup o 27 %. Všechny tyto výsledky byly prokázány na 1 % hladině významnosti. Rozdíl mezi českými a slovenskými hodnotami je zřejmě způsoben státním vlastnictvím slovenské společnosti a jiným charakterem a intenzitou problematického období.
|
|
|
Obsah biogenních aminů a polyaminů ve skopovém mase
LÍSKOVCOVÁ, Lucie
Cílem této bakalářské práce bylo zjištění obsahu biologicky účinných biogenních aminů a polyaminů ve skopovém a jehněčím mase. Česká republika není příliš velkým konzumentem skopového a jehněčího masa. Nejvíce se ho konzumuje v období Velikonoc, zatímco v anglosaských zemích je vyhledávaným druhem. Spotřeba skopového masa ve světě je zhruba 2 kg/os./ rok, zatímco v ČR pouze 0,4 kg/os./ rok. Maso jatečných zvířat je bohaté na biogenní aminy a polyaminy, především na spermin (SPM) a spermidin (SPD). Jejich obsah již byl stanoven u masa a drobů skotu, prasat a kuřat. Údaje o obsahu polyaminů SPM a SPD ve skopovém i jehněčím mase dosud v literatuře chybějí, údaje o obsahu biogenních aminů jsou velmi kusé. Za použití metody kapalinové chromatografie v uspořádání UPLC byly stanovovány aminy: putrescin (PUT), kadaverin (CAD), tyramin (TYR), fenylethylamin (PEA), histamin (HIM), tryptamin (TRM), SPD a SPM, které mají výrazné biologické účinky. Analyzováno bylo maso skopové (19 vzorků z hřbetu, 17 vzorků z kýty)a jehněčí (20 vzorků z hřbetu, 20 vzorků z kýty). Vzorky pocházely od drobných chovatelů, zvířata byla hybridy několika plemen. Všechny byly analyzovány 24 hod po porážce. Nejvyšší průměrný obsah byl zjištěn ve skopové kýtě, a to SPM 32,53 mg/kg, SPD 5,91 mg/kg a PUT 2,45 mg/kg. Druhý nejvyšší průměrný obsah měla jehněčí kýta - SPM 17,25 mg/kg, SPD 4,22 mg/kg a PUT 2,04 mg/kg. Následoval skopový hřbet s obsahem SPM 17,22 mg/kg, SPD 3,99 mg/kg, PUT 2,38mg/kg a jako u jediného ze čtyř typů masa byl ve stopovém množství zjištěn i TYR. Nejnižší obsah aminů byl zjištěn v jehněčím hřbetu, kde SPM dosáhl průměrné hodnoty 16,54 mg/kg, SPD 5,08 mg/kg a PUT 2,11 mg/kg. Histamin se vyskytoval jen ve stopových množstvích, aminy TRM, PEA a CAD nebyly u žádných vzorků zjištěny. Zjištěné hodnoty jsou srovnatelné s publikovanými údaji pro maso hovězí a vepřové.
|
|
|
Evropská politika v oblasti bezpečnosti potravin
HORÁKOVÁ, Martina
Tématem této práce je evropská politika v oblasti bezpečnosti potravin. Jejím cílem je zhodnotit, jaký význam má zajištění bezpečnosti potravin pro evropský trh a pro evropské spotřebitele. První část stručně shrnuje nejdůležitější historické okamžiky od zajištění dostatku potravin pro všechny až po vytvoření propracovaného systému s názvem {\clqq}z farmy po vidličku``, který zahrnuje celý potravinový a krmivářský řetězec. Také definuje základní pojmy související s daným tématem. Další části zahrnují potravinovou legislativu a orgány, které právní předpisy vytvářejí a dohlížejí na jejich dodržování. Na závěr je v práci zařazena kapitola, která se zabývá Systémem rychlého varování pro potraviny a krmiva a Systémem HACCP. Oba tyto systémy jsou důležité při zajišťování bezpečnosti spotřebitelů. Práce umožňuje vytvoření představy o komplexnosti stávajícího systému zajištění bezpečnosti potravin.
|
host ::
RSS.