|
|
Dítě předškolního věku a morální hodnoty
JURČOVÁ, Alena
Tato bakalářská práce se zabývá možností rozvíjení morálního chování u dětí předškolního věku. Práce je rozdělena na dvě části teoretickou a praktickou. Teoretická část je zaměřena na morální vývoj dítěte předškolního věku a porovnání stádia vývoje s požadavky na vzdělávání, určenými v rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání. Praktická část se věnuje realizaci a reflexi dlouhodobého integrovaného celku, který je zaměřen na rozvíjení morálního vědomí a chování u dětí předškolního věku.
|
|
|
Úrazy dětí v domácím prostředí
POCHYLÁ, Petra
Teoretická část této práce je zaměřena na aktuální problematiku dětských úrazů v domácím prostředí, jejich prevenci a správné poskytnutí laické první pomoci u těchto vybraných druhů úrazů. Praktická část bakalářské práce byla zpracována kvalitativní formou výzkumu, metodou polořízeného rozhovoru. Daný rozhovor byl veden s vybranými pečujícími osobami, které poskytovali první pomoc u dětí s úrazem vzniklým v domácím prostředí. Celý průběh rozhovoru byl, se souhlasem respondentů, zaznamenáván na digitální záznamník a následně přepsán do textové podoby. Respondenti byli vybíráni na základě ankety. Výsledné informace z vedených rozhovorů byly dále anylyzovány a následně sumarizovány do výsledků. Do výzkumné části se přihlásilo šest respondentů. Dotazovaným bylo položeno šest základních otázek. Otázky byly voleny tak, aby zjistili informace o zraněném dítěti, charakter úrazu, postup pečující osoby při poskytování první pomoci, popřípadě další odborné ošetření a trvalé následky. Při přípravě výzkumné části jsem očekávala, že většina respondentů si dokázala s poskytnutím první pomoci poradit, nicméně z výsledků mé práce vyplývá, že polovina rodičů si s poskytnutím první pomoci neví rady. Přitom v pravý čas poskytnutá a správně provedená laická první pomoc je jedním ze základních a zásadních kroků k návratu poraněné osoby do normální kvality života. A proto by měli laickou první pomoc dokázat provést všichni občané bez speciálního vybavení a pomůcek. Cílem mé práce bylo zmapovat postup pečující osoby při poskytování první pomoci u vybraných úrazů dětí v domácím prostředí. Položila jsem si jednu hlavní výzkumnou otázku: Jaký byl postup pečující osoby při poskytování první pomoci u úrazů dětí v domácím prostředí? Při závěrečném zhodnocení a porovnání svých výsledků jsem ve většině zkoumaných skutečností dosáhla stejných výsledků, jaké jsou prezentovány i v jiných studiích zabývajících se podobnou problematikou- tedy dětskými úrazy a poskytování první pomoci u dětských úrazů.
|
|
|
Důsledky dětství stráveného v dětském domově na život jedince
RÁČKOVÁ, Zdeňka
Cílem předkládané bakalářské práce je zjistit, jaké jsou důsledky dětství stráveného v dětském domově, a jak jsou lidé, kteří v dětském domově vyrůstali, spokojeni se svým současným životem. Teoretická část bakalářské práce v jednotlivých kapitolách pojednává o tématech vztahujících se k problematice důsledků dětství stráveného v dětském domově a psychické deprivaci. Teoretická část je rozdělena do tří větší částí, kdy je první z nich věnována rodině, jejím funkcím, charakteristikám a vlivu na socializaci jedince. Dále jsou zde definovány dysfunkční a afunkční rodiny. Druhá část se zabývá ústavní péčí a dětským domovem internátního i rodinného typu, další kapitola porovnává ústavní výchovu s výchovou rodinnou. Poslední třetí část se zaměřuje především na psychickou deprivaci, její podmínky a zejména důsledky. Praktická část se věnuje kvalitativnímu výzkumu, kterého se zúčastnilo pět respondentů, kteří své dětství strávili v dětském domově. Výzkum pomocí polostrukturovaných rozhovorů doplněných o metodu čáry života zjišťuje důsledky dětství stráveného v dětském domově a spokojenost respondentů se svým současným životem.
|
|
|
PSYCHICKÁ DEPRIVACE VE STÁŘÍ Pokus o aplikaci vývojově psychologické teorie Josefa Langmeiera a Zdeňka Matějčka
BERNARDOVÁ, Alena
Práce se zabývá problematikou psychické deprivace v dětství a ve stáří. Teoretická část reflektuje Langmeierovu/Matějčkovu teorii psychické deprivace v dětství, období stáří a problematiku z hlediska filosofie výchovy. Praktická část je pokusem o aplikaci teorie psychické deprivace v dětství na období stáří. V závěru jsou formulovány odůvodněné předpoklady, které opravňují k formulaci hypotéz o podobnosti psychické deprivace v dětství a ve stáří a možnostech výchovy pro jejich prevenci a nápravu jako podklady pro následný kvalitativní výzkum. Jeho výsledky by mohly vést ke zkvalitnění dosavadního modelu ústavní péče o starého člověka, potvrdit oprávněnost pedagogického doprovázení ve všech etapách životní cesty a potvrdit dosud nedoceněný význam existencionalisticky pojaté výchovy.
|
|
|
Sociální situace imigrantů žijících ve zvolených lokalitách České republiky z pohledu vybraných determinant zdraví
ZÁLESKÁ, Veronika
Dle Wilkinsona a Marmota (2003) je oblast deseti sociálních determinant zdraví patrně nejkomplexnějším přístupem k analýze zdravotního stavu jedince. Cílem disertační práce bylo zhodnotit sociální determinanty zdraví v oblasti sociální opora, stres, dětství a doprava. Kvantitativní metoda zkoumání objektu výzkumu byla realizována pomocí dotazování. Výzkumný soubor tvořili legálně usazení imigranti pobývající v České republice déle než jeden rok, ve věkové kategorii 18 - 65 let, vietnamské, mongolské a ukrajinské národnosti. Respondenti pobývali ve vybraných lokalitách: hlavní město Praha, Jihočeský kraj a Kraj Vysočina. Osloveno bylo celkem 246 respondentů. Z výsledků šetření je zřejmé, že Českou republiku jako domovský stát vnímají častěji Ukrajinci než Vietnamci a Mongolové. Byl prokázán vztah mezi vybranými charakteristikami sociální opory, subjektivním hodnocením zdraví, přítomností deprese a stresových symptomů psychického a fyzického původu. Jako velmi důležitá se v oblasti sociální opory ukázala schopnost komunikovat v českém jazyce. Denně je působení stresu vystavena desetina respondentů. Nejčastěji vystavení stresovým situacím udávali Mongolové, nejméně pak Ukrajinci. Většina respondentů má přítomny známky deprese. Své zdraví hodnotili statisticky významně častěji jako průměrné respondenti, kteří mají přítomnu středně silnou, těžkou až extrémně vyjádřenou depresi. Náročnější pohybové aktivity statisticky významně častěji provádějí muži, vysokoškoláci a intelektuálně pracující respondenti. Imigranti, kteří uvedli, že se pravidelně věnují chůzi a pohybovým aktivitám, hodnotí své zdraví jako dobré a udávají nepřítomnost známek deprese. Během těhotenství respondentky dodržovaly pravidelné prohlídky a průběh jejich těhotenství byl z většiny fyziologický. Velké procento respondentek v těhotenství pracovalo 9 a více hodin. Zdravotní stav nejmladších dětí respondentů je dobrý, většina prodělala jen běžná dětská onemocnění. Více než desetina dětí respondentů není zdravotně pojištěna a proočkována. Imigranti se často ocitají v nepříznivé sociální situaci a je tedy důležité přijmout opatření, která budou eliminovat jejich dopady. Mezi stěžejní patří např. sociální programy zacílené na imigranty, preventivní programy zaměřené na děti cizinců a zvyšování jazykových znalostí imigrantů.
|
|
|
Time, space and characters in the story The Little Prince by Antoine de Saint-Exupéry
MATUŠKOVÁ, Radka
Tématem bakalářské práce je literárně teoreticky zaměřená analýza příběhu Malý princ od francouzského autora Antoina de Saint-Exupéryho (1900-1944), který je nejen v českém prostředí vnímán jako jedna z nejoblíbenějších knih. Studium kategorií prostor - postavy - čas umožňuje hlouběji do díla proniknout a lépe pochopit naratologickou perspektivu příběhu. V první části práce jsme se zaměřili na postavu autora knihy, jehož jsme představili trochu netradičním způsobem a to očima dvou žen, které sehrály v jeho životě důležitou roli. Také jsme zde blíže představili příběh Malého prince a knihu jako takovou. Další část jsme rozdělili na kapitoly dle kategorií prostor - postavy - čas a v každé se podrobně věnovali příslušné problematice. Cílem práce bylo pomocí analýzy výše zmíněných kategorií poukázat na myšlenkovou hloubku příběhu, která nebývá čtenáři v mnoha případech reflektována.
|
|
|
Opakované pobyty matek a jejich dětí v azylovém domě Vlašim
JANOUŠOVÁ, Věra
Azylový dům je dle zákona 108/2006 Sb. pobytová služba sociální prevence, která na přechodnou dobu pomáhá lidem v nepříznivé situaci spojené se ztrátou bydlení. Ve své bakalářské práci se zabývám matkami a jejich dětmi, které službu azylového domu využily opakovaně. V úvodu teoretické části práce je stručně popsáno poskytování sociální služby v azylovém domě Vlašim na základě standardů kvality sociálních služeb. Další část je zaměřena na problémy, které mohou vést k pobytu v azylovém domě. Závěr teoretické části práce je věnován práci s klientem. Cílem bakalářské práce bylo zjistit klíčové faktory, které jsou příčinou opakovaných pobytů v azylovém domě Vlašim. Dílčím cílem bylo zmapovat možnosti matek tyto faktory eliminovat. V rámci výzkumu byla stanovena jedna výzkumná otázka: Jak individuální plán klientky reflektuje skutečnost, že se jedná o její opakovaný pobyt v azylovém domě? Kvalitativní výzkum byl proveden metodou dotazování, použita byla technika narativního rozhovoru. Další použitou metodou byla obsahová analýza dat a zúčastněné pozorování. Výzkumný soubor tvořily matky na opakovaném pobytu v azylovém domě Vlašim, ze kterých bylo na základě záměrného výběru vybráno pět respondentek. Výzkum ukázal na nejčastější skutečnosti, které zásadním dílem předurčují pobyt v azylovém domě. Prvním klíčovým faktorem je naplnění základních potřeb v dětství. Druhým faktorem je neplnění povinností vyplývajících z rodičovské zodpovědnosti. Třetím faktorem je dosažené vzdělání. Čtvrtým faktorem je ztráta bydlení nebo jeho nedostačující kvalita. Pátým faktorem je zaměstnání. Na základě výzkumu bylo zjištěno, že klíčové faktory jsou shodné pro první i opakovaný pobyt. U žádné z matek se neobjevil pouze jediný faktor, což ukazuje na vzájemnou souvislost mezi faktory a jejich velkou provázanost. Z výzkumu také vyplynulo, že individuální plánování při opakovaném pobytu vykazuje společné znaky, které usnadňují oběma stranám tvorbu individuálního plánu. Matka, která již zažila proces individuálního plánování, dokáže lépe stanovit své cíle i kroky, které chce a je schopna uskutečnit. Klíčový pracovník snadněji vyhodnotí možnosti matky, více se zaměří na problémy přetrvávající z minulého pobytu a zahájí spolupráci s dalšími institucemi, organizacemi a odborníky, kteří se mohou zapojit nejen do řešení současné situace matky, ale i splnit úlohu v oblasti prevence. Ta spočívá ve snaze snížit počet faktorů, které vedou k opakovanému pobytu v azylovém domě. Přes všechny společné znaky je individuální plán tvořen na základě potřeb každé matky a jejich dětí. Klíčové faktory, které vedou k opakovanému pobytu, se u matek opakují, ale klíčový pracovník musí při tvorbě plánu zohlednit i velké množství odlišností, jednotlivě je zhodnotit a následně do plánu zahrnout. V opačném případě se plán stane jen zbytečným dokumentem, který dokazuje, že poskytování sociální služby je nekvalitní. Příchod do azylového domu, první i opakovaný, je vždy podmíněn kombinací problémů. Rozhodnutí matky o tom, jakou cestu zvolí k jejich řešení, zůstává v jejích rukou. Pokud se matka do řešení aktivně zapojí, využije všech dostupných možností a vlastních schopností, nebude opakovat předchozí nesprávné kroky, má šanci se znovu zapojit do samostatného života. Domnívám se, že cíle práce byly splněny. Práce může přinést náhled a inspiraci v práci s klientem pro poskytovatele pobytových služeb určených matkám a jejich dětem.
|
|
|
Komparace kvality života u dětí v domovech pro děti ve věku od 10 - 18 let v Horním Rakousku a Jižních Čechách.
ZÍKOVÁ, Petra
Tato bakalářská práce se zabývá komparací kvality života u dětí v ústavní péči v Horním Rakousku a Jižních Čechách. Teoretická část se zabývá shrnutím základních údajů správného vývoje dítěte, pojmy dětství a dospívání, definování současného stavu a podmínek v České Republice a v Rakousku a způsoby a druhy pomoci v konkrétních regionech. Praktická část, ve které je formou dotazníků SQLM, Com QoL-S5 a pohovorů s vedoucími zařízení zjišťována kvalita života u dětí a mládeže, je směřována konkrétně na ukazatele psychosociální a somatické v komparaci k cirkadiálnímu rytmu. Výzkum byl prováděn celkem u 62 dětí ve věkové skupině od 10 - 18 let, ve 3 domovech pro děti v Horním Rakousku a ve 3 domovech pro děti v jižních Čechách. V praktické části jsou zpracovány konkrétní výsledky z dotazníků, zaměřené na výše zmíněné ukazatele všech zúčastněných respondentů bez ohledu na pohlaví a typ ústavní péče, jejich vychovatelů a dále porovnání jednotlivých regionů.
|
|
|
Dítě jako svědomí. Dětský subjekt a jeho svět ve vybraných dílech Ludvíka Aškenazyho
ŠALDOVÁ, Kateřina
Diplomová práce pojednává o dětském subjektu a jeho světě ve vybraných dílech Ludvíka Aškenazyho. Výchozím literárním pramenem se stala samotná díla tohoto autora. První kapitola je věnována životu Ludvíka Aškenazyho, druhá kapitola podává výčet jeho děl rozdělených podle žánru. Třetí až šestá kapitola si kladou za cíl interpretaci vystavěnou z témat, motivů a detailů, které jsou pro tvorbu Ludvíka Aškenazyho signifikantní. V závěrečné sedmé kapitole je shromážděno několik literárních kritik a recenzí, na jejichž základě vyznívá dobová recepce Aškenazyho děl vyvozená v závěru práce.
|
|
|
Rodina, dítě a jeho dětství
ROBOVÁ, Olga
Diplomová práce se zabývá současnou podobou rodiny, jejími hodnotami, výchovnými přístupy, formami vzájemné komunikace, rodinného uspořádání a jejím vlivem na život a chování dítěte. Teoretická část vychází z odborné literatury věnující se oblastem rodinného života, dítěti a výchově. Postupně jsou v ní zpracována jednotlivá témata, která s rodinou a výchovou souvisejí (typy rodiny, funkce rodiny, výchovné styly atd.) Výzkumná část byla založena na kvalitativním přístupu, v jehož rámci byla provedena případová studie tří rodin s dětmi. Každá ze studií je podrobně rozpracována a odhaluje zákonitosti života a výchovných přístupů v současné rodině. Z výsledků této studie vyplývá, že současní rodiče dávají přednost demokratickému až liberálnímu stylu výchovy, který je mnohem náročnější, než po staletí užívaný autoritativní přístup. A že větší výchovný úspěch přijde pravděpodobně tam, kde je v rodině emocionálně pozitivní prostředí, rodiče jsou starostliví a stanovují jasná pravidla. Klíčová slova: rodina, rodiče, výchovné přístupy rodičů, rodinné prostředí, dítě, dětství, přístup k dítěti, výchova
|
host ::
RSS.