|
|
Význam terénní sociální práce pro romskou komunitu v Jihočeském kraji
KAŠPAROVÁ, Vendula
Bakalářská práce se zabývá terénní sociální prací ve vztahu k romským uživatelům. Je členěna na teoretickou a praktickou část. Teoretická část práce charakterizuje romskou komunitu, její stručnou historii a problematiku sociálního vyloučení. Jsou zde uvedeny specifika sociální práce s romskou menšinou a terénní sociální práce jako jedna z možných metod sociální práce. V práci jsou také vymezeny problémové oblasti života Romů v kontextu terénní sociální práce. V poslední kapitole je zmíněno, jak probíhá terénní sociální práce v Jihočeském kraji. V rámci praktické části bakalářské práce bylo cílem zjistit jaký význam má terénní sociální práce pro Romy. Výzkum proběhl formou rozhovorů ve třech městech Jihočeského kraje, v Milevsku, Písku a Českých Budějovicích. Otázky byly kladeny, jak terénním sociálním pracovníkům, tak jejich romským klientům. Rozhovory všech dotazovaných byly vyhodnoceny v prezentaci výsledků a poté shrnuty v závěrečné diskuzi.
|
|
|
Identita v kontextu trávení volného času vietnamské mládeže
BIEBERLE, Jaroslava
Práce pojednává o identitě národnostních menšin z hlediska psychologie, interkulturní psychologie, sociální psychologie, a je zaměřena na specifika vietnamské etnicity v českém prostředí. Jsou zde také uvedené příležitosti volného času k rozvoji osobního potenciálu mladých Vietnamců. Práce se snaží zmapovat využití oblasti volného času u vietnamské mládeže v České republice s ohledem na etnickou identitu.
|
|
| |
|
|
Možnosti sociální práce s vietnamskou menšinou v Plzeňském kraji
ČÁNI, Štefan
Práce se zabývá možnostmi sociální práce s občany Vietnamu migrujících do ČR za prací. Díky velkému množství pracovních migrantů z Vietnamu se vietnamská populace v ČR značně rozrostla, to sebou přineslo nová rizika. V teoretické části je zmapována historie a současnost migrace Vietnamců do ČR, jejich současná situace v ČR a dále jsou zde zpracovány formy sociální práce s vietnamskou minoritou. V praktické části se práce na základě rozhovorů s občany Vietnamu snaží zjistit nejvhodnější formu sociální práce s vietnamskou minoritou a co brání vietnamské komunitě poskytované služby využívat.
|
|
|
Kriminalita romské menšiny a projekt Systém mentoringu v trestní justici
MINAŘÍK, Michal
Diplomová práce se zabývá kriminalitou romského etnika na území České republiky a projektem Systém mentoringu v trestní justici. Úvodní část práce je věnována stručné historii romského etnika, na kterou navazuje část spojená s kriminalitou této menšiny. Jsou zde uvedena dostupná statistická data o kriminalitě Romů, některé možné příčiny této kriminality. Dále jsou práci uvedeny nejčastější nelegální způsoby obživy dnešních Romů. Na tuto převážnou část práce navazuje kapitola věnována projektu Systém mentoringu v trestní justici. Praktická část je zaměřena na ověření hypotéz týkající se úspěšnosti a fungování samotného projektu Systém mentoringu v trestní justici a to na základě statistických dat SPJ a výsledků z poskytnutého výzkumu týkající se tohoto projektu.
|
|
|
Mimoškolní vzdělávání a integrace osob ze znevýhodněných sociálních skupin, se zaměřením na romskou minoritu na Táborsku.
ŘEHÁKOVÁ, Lenka
Česká republika patří k zemím mající značně vysoké nejenom absolutní, ale také relativní množství romské populace, která tak představuje jednu z nejpočetnějších menšin. Přesto žije velká část příslušníků tohoto etnika na samém okraji společnosti. Za hlavní příčinu tíživé situace této menšiny je považována nízká úroveň vzdělání a z ní vyplývající vysoká nezaměstnanost a závislost na sociálních dávkách. V této oblasti se nejvýrazněji uplatňují nejrůznější neziskové organizace, které se zaměřují na vzdělávání a následnou integraci této skupiny, kterou můžeme z pohledu přístupu k vzdělání považovat za znevýhodněnou. Cílem této bakalářské práce bylo zmapovat síť organizací zabývajících se romsku problematikou a porovnat tyto organizace na základě jejich úspěšnosti v získávání finančních prostředků. Šlo mi především o srovnání úspěšnosti romské a neromské organizace v získávání grantů a dotací. Dále jsem chtěla zjistit jaká je obeznámenost potencionálních klientů {--} Romů s existencí, těchto organizací. V souladu s cílem byly stanoveny dvě hlavní hypotézy. První hypotéza předpokládala, že romské organizace jsou méně úspěšné v získávání finančních zdrojů. Druhá hypotéza předpokládala, že romská komunita v Táboře není dostatečně obeznámena s existencí organizací, zabývajících se romskou otázkou. K ověření první hypotézy jsem použila metodu sekundární analýzy dokumentů, a to především výročních zpráv vybraných organizací a výsledků dotačních řízení. metodu dotazování. Za účelem testování druhé hypotézy, byly provedeny 2 kvantitativní výzkumy metodou dotazování technikou řízeného rozhovoru, pro které byly vytvořeny dvě struktury řízeného rozhovoru (viz. příloha 1, 2), které byly konstruované pro potřeby této bakalářské práce. Tento výzkum probíhal od 23.1. 2008 do 11.4. 2008. Doplňující metodou, kterou jsem v mé práci použila byla metoda dotazování formou dotazníku (viz. příloha 3). Dotazníkové šetření probíhalo v únoru roku 2008. Výsledky výzkumu potvrdily, že romská organizace je v získávání finančních prostředků formou dotací méně úspěšná než obě organizace neromské. V posuzovaném období dosáhlo sdružení Verdan z vybraných organizací nejnižších dotačních příjmů a jeho procentuelní úspěšnost byla u všech oslovených poskytovatelů dotací nižší než u organizací neromských. Druhá hypotéza nebyla potvrzena. Nadpoloviční počet respondentů z obou výzkumných souborů potvrdil, že zná nejméně jednu organizaci, která se zabývá romskou problematikou. Není tedy pravdou, že romská menšina na Táborsku je málo obeznámena s existencí organizací, jejichž služby může využívat. Z mých studií dále vyplynula další důležitá zjištění, která jsou podrobně rozvedena v diskusní části této práce. Vzhledem k tomu, že se touto problematikou na území města Tábora doposud nikdo nezabýval, domnívám se, že by její výsledky mohly být přínosné pro organizace, které poskytují služby romské komunitě v Táboře. K naplnění tohoto cíle proto budu svou práci prezentovat na webových stránkách města Tábora.
|
|
|
Práce asistenta učitele v konkrétních v podmínkách I. st. ZŠ z hlediska disciplíny Technologie vzdělávání
KLABOUCHOVÁ, Denisa
Žák z menšiny je dle mého názoru v soucastné spolecnosti velmi aktuálním tématem. V dnešní škole je již bežné, že ne všechny deti ve školní tríde jsou jedné národnosti. Drívejší zkušenost predevším s detmi romského etnika se v dnešní spolecnosti rozširuje, otevrením hranic Ceské republiky prichází na naše území velké množství ruzných etnik. Tyto ruzné populace znamenejí i príliv a zvýšení poctu školou povinných detí, které navštevují ceskou školu. To, že se v majoritní tride objevuje i žák, který muže být odlišný fyzicky, ale i svým jazykem, schopností dorozumet se v ceštine, kulturními zvyklostmi a tradicemi, náboženským presvedcením ci rodinným zázemím a celkovým životním stylem, má duležitý dopad na práci ucitele. Na ucitele jsou kladeny zvýšené nároky. Škola má být místem, kde jsou predávány závazné hodnoty a normy spolecnosti a ucitel je tím, kdo dbá na dodržování techto norem a hodnot. Ucitel má pomáhat svým žákum pochopit a prijmout svého {\clqq}cizího`` spolužáka a celé jeho etnikum, sám svým chováním by mel žákum jasne ukazovat, že rasismus a diskriminace nejsou v dnešní multikulturní spolecnosti možné.
|
|
|
Nečitelní cizinci
VERNEROVÁ, Eva
Diplomová práce Nečitelní cizinci se zabývá pohledem Českobudě-jovických listů (od října roku 2006 přejmenovány na Českobudějovický deník) na menšiny vyskytující se na území ČR, přičemž minoritou, o které se tento jihočeský deník nejčastěji zmiňuje a na níž je diplomová práce zaměřena, je menšina romská. Diplomová práce je rozdělena na dvě časti. V první části jsou obsaženy důležité teoretické pojmy, které se vztahují k současnému zobrazování menšin v jihočeském deníku. Hlavním ukazatelem vztahu mezi médii, minoritami a většinovou společností se stávají stereotypy, které mohou být pozitivní nebo negativní. Práce jmenuje hlavní stereotypní přívlastky menšinám v médiích připisované a zabývá se též mírou objektivity v článcích týkajících se minorit. Druhá část diplomové práce ukazuje na konkrétních článcích, které vycházely od 1. ledna 2004 do 31. července 2006 v Českobudějovických listech a týkaly se menšin, zdali jsou minority zobrazovány pozitivně či negativně, a jsou-li články (novináři) objektivní.
|
|
|
Občané o soužití s Romy – duben 2010
Červenka, Jan
V rámci svého dubnového šetření se CVVM zabývalo otázkou vzájemného soužití romské menšiny s ostatními obyvateli ČR, věnovalo se i stávajícím možnostem, které Romové mají v rámci většinové české společnosti a zjišťovalo postoje veřejnosti k tomu, jak vláda a místní samosprávy řeší problematiku romské menšiny.
|
|
| |
host ::
RSS.