|
|
Stanovení thiaminu v ječmeni, sladu a potravních doplňcích
Vítková, Kateřina ; Běláková, Sylva (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením vitaminu B1 v potravinách, především ve sladovnickém ječmeni a sladu. Diplomová práce se skládá z literární a experimentální části, závěru a příloh. Literární část obsahuje charakteristiku thiaminu, chemickou strukturu, chemické a fyzikální vlastnosti, funkce v organismu a dopady jeho deficitu na zdraví, výskyt v běžných potravinách a metody stanovení. Dále také popisuje teoretické základy vysokoúčinné kapalinové chromatografie, chromatografie na reverzní fázi, derivatizace a způsoby validace. V experimentální části je popsána metoda použitá pro stanovení thiaminu v ječmeni a sladu, sladině a pivě, ale také v běžně dostupných potravních doplňcích jako jsou B-komplex, Pangamin a Thiamin. Stanovení bylo provedeno vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií na reverzní fázi s izokratickou elucí a fluorescenční detekcí. Následuje kapitola prezentace výsledků, diskuse experimentální činnosti, obsah thiaminu v analyzovaných potravinách a validační parametry metody. V závěru jsou zhodnoceny výsledky experimentální činnosti. V příloze je uveden graf kalibrační křivky, chromatogramy vzorků, tabulky s výsledky a výpočty validačních parametrů. Diplomová práce byla realizována v laboratoři Ústavu potravinářské chemie, Fakulty chemické VUT v Brně.
|
|
|
Sorpce PCP na lignitu
Šnédarová, Gabriela ; Taraba, Boleslav (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Byla prostudována sorpční schopnost lignitu jako přírodního sorbentu při aplikaci na vodný roztok pentachlorfenolu. Vodný roztok této látky, nebezpečné pro životní prostředí, byl připraven v různém koncentračním rozpětí podle dosažené rozpustnosti. Ta se v literatuře uvádí různě a nelze se jí tedy řídit. Proto bylo nutné nejprve zjistit, jaké koncentrace lze použít. Vodný roztok pentachlorfenolu o dané koncentraci se následně podrobil sorpci s přesně daným množstvím lignitu a jako výstup byly získány adsorpční izotermy, které znázorňují sorpční schopnost lignitu v závislosti na délce průběhu sorpce, na množství použitého lignitu a koncentraci roztoku pentachlorfenolu. Bylo zjištěno, že při adsorpci delší než 1 hodina už nedochází k významnému zvýšení adsorbovaného množství PCP.
|
|
|
Analysis of Echinacea content compounds
Michalíček, Jan ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Herbal plants belonging to the Echinacea genus are immunostimulants used especially for treatment of a common cold and upper respiratory tract infections. Seven Echinacea commercial products were analysed with high-performance liquid chromatography to quantitatively determine caffeic acid derivatives that are responsible for the plant healing properties. Determined contents of chlorogenic acid, caffeic acid, cichoric acid and echinacoside were compared between individual samples. Root and leaf-bloom extracts of Echinacea purpurea were prepared with pressurized solvent extraction under different conditions to show, which solvent system and temperarure is the most proper for extracting the highest amount of caffeic acid derivatives. From the measured data, Imunit Echinaceove kapky from Simply You was chosen as the product with the highest total concentation of the content compounds. Extraction at 80 °C using EtOH/water = 40/60 was found as the best way giving the highest concentration of caffeic acid derivatives from roots as well as leaves and blooms.
|
|
| |
|
|
Vliv ošetření elicitory na obsah některých biologicky aktivních látek ve vybrané rostlině
PETR, Jindřich
Cílem předložené práce bylo studium účinku elicitoru kyseliny acetylsalicylové na stimulátory rostlinné imunity ve smyslu ovlivnění obsahu některých biologicky aktivních látek ve vybrané rostlině ostropestřec mariánský (Silybum marianum L.). Hlavními účinnými látkami ostropestřce mariánského jsou silybin, silydianin, isosilybin, silychristin, označované čast jako silymarinový komplex, a taxifolin. Tyto látky mají antihepatotoxické účinky a další ochranné účinky na mnohé buňky a orgány. Před výzkumnou částí byla provedena literární rešerše o stresu a elicitaci, původu, botanické charakteristice, růstu a pěstování ostropestřce mariánského. Poté byl založen maloparcelkový experiment na zahradě v Hluboké nad Vltavou v roce 2013. Rostliny ostropestřce mariánského byly rozděleny do čtyř skupin, přičemž tři skupiny byly v průběhu vegetace třikrát ošetřeny roztoky elicitoru kyseliny acetylsalicylové o třech různých koncentracích - 10-3 mol.l-1 (vysoká), 10-4 mol.l-1 (střední) a 10-5 mol.l-1 (nízká). Každá jedna skupina byla ošetřena pouze roztokem o jedné zvolené koncentraci, poslední skupina byla ponechána jako kontrolní a postřik byl prováděn pouze vodou. Příprava extraktů proběhla za použití směsi acetonu, metanolu a vody. Extrakty byly analyzovány vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií (HPLC). Vliv elicitoru kyseliny acetylsalicylové (ASA) na obsah sledovaných biologicky aktivních látek v rostlinách ostropestřce mariánského ošetřených roztoky kyseliny acetylsalicylové o zvolené koncentraci nebyl v porovnání s kontrolní skupinou rostlin (bez aplikace elicitoru) statisticky průkazný u žádné ze zvolených koncentrací (vysoká, střední, nízká). Neúčinnost elicitoru mohla být zapříčiněna také neoptimálním stavem porostu v důsledku působení rozličných abiotických a biotických stresorů.
|
|
|
Obsah vybraných fenolických látek v kořeninových rostlinách.
BERANOVÁ, Zuzana
Práce se věnuje obsahu vybraných fenolických látek v některých zástupcích čeledi Alliaceae, Lamiaceae a Apiaceae. Fenolické látky se v rostlinách vyskytují v širokém zastoupení a ve vysokých koncentracích. Flavonoidy jsou jednou z menších skupin fenolických látek, ale poměrně významnou. Konzumací potravin obsahujících flavonoidy se předchází výskytu některých onemocnění, jako je ateroskleróza, kardiovaskulární a nádorová onemocnění. Pro výjimečné biologické účinky byla pozornost věnována pěti flavonoidům: kemferolu, kvercetinu, myricetinu, apigeninu a luteolinu. Pro stanovení obsahu fenolických látek byla použita metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC). Analyzováni byli tři zástupci čeledi Alliaceae, dva zástupci čeledi Lamiaceae a tři zástupci čeledi Apiaceae. K analýze byly použity jen jedlé části rostlin a porovnávaly se obsahy fenolických látek jednotlivých druhů rostlin pěstovaných na záhoně a ve skleníku. Metodou HPLC se nejdříve zjistilo kvalitativní zastoupení fenolických látek. Výsledkem jsou chromatografické profily, z kterých byly vypočítány obsahy jednotlivých fenolických látek. Poté se metodou HPLC stanovil obsah celkového kemferolu, kvercetinu, myricetinu, apigeninu a luteolinu. Nejvyšší obsah celkového kemferolu byl stanoven u petržele hladkolisté pěstované na záhoně (588 mg/kg čerstvé hmoty) a ve skleníku (340 mg/kg čerstvé hmoty). Nejvyšší obsah kvercetinu byl zjištěn u cibule červené pěstované ve skleníku (773 mg/kg čerstvé hmoty) a u bazalky zelené velkolisté pěstované na záhoně (535 mg/kg čerstvé hmoty). Nejvyšší obsah celkového apigeninu byl stanoven u petržele hladkolisté pěstované ve skleníku (1790 mg/kg čerstvé hmoty) a u petržele kadeřavé pěstované na záhoně (3690 mg/kg čerstvé hmoty).
|
|
|
Optimalizace podmínek a postupů při získávání bylinných extraktů.
SMUTNÍKOVÁ, Kateřina
Práce se zabývá obsahem vybraných fenolických látek v některých druzích rodu Amaranthus, v černém bezu (Sambucus nigra L.) a v pohance (Fagopyrum esculentum M.). Fenolické sloučeniny jsou skupinou přírodních látek výhradně rostlinného charakteru. Flavonoidy představují pouze jednu skupinu fenolických látek. Flavonoidy vykazují mnohé příznivé biologické účinky, zejména působí jako antioxidanty. Přírodní flavonoidy působí jako prevence proti srdečním chorobám a dalším onemocněním spojené s vysokým věkem. Díky jejich biologickým účinkům se v posledních letech na výzkum flavonoidů obrací větší zájem. Pro stanovení fenolických látek byly použity dvě nezávislé analytické metody. A to metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) a metoda micelární elektrokinetické kapilární chromatografie (MECC). Metoda MECC byla použita pro stanovení rutinu a volného kvercetinu. Nejvyšší obsah rutinu byl nalezen v listech pohanky (76 400 mg/kg sušiny) a nejnižší obsah rutinu byl stanoven ve slupkách pohanky. Nejvyšší obsah rutinu byl pozorován u čaje z listů a květů pohanky. Toto množství koresponduje s obsahem rutinu obsaženém ve více než dvou pilulkách Ascorutinu (nejvyhledávanější flavonoidový preparát v České republice). Metoda HPLC byla použita ke kvantitativnímu stanovení fenolických kyselin. Obsah volného kvercetinu byl sledován ve všech vzorcích čajů. Ethanolický extrakt z květenství bezu černého neobsahuje žádný volný kvercetin. Volný kvercetin nebyl nalezen ani v žádných čajích připravených popsanými metodami.
|
|
|
Vliv ošetření elicitory na obsah některých biologicky aktivních látek ve vybrané rostlině
PETR, Jindřich
Cílem předložené práce bylo studium účinku elicitorů ? ELITiC a Elitic Jack na stimulátory rostlinné imunity ve smyslu ovlivnění obsahu některých biologicky aktivních látek ve vybrané rostlině ostropestřec mariánský (Silybum marianum L.). Hlavními účinnými látkami ostropestřce mariánského jsou silybin, silydianin, isosilybin, silychristin, označované čast jako silymarinový komplex, a taxifolin.Tyto látky mají antihepatotoxické účinky a další ochranné účinky na mnohé buňky a orgány. Před výzkumnou částí byla provedena literární rešerše o stresu a elicitaci, původu, botanické charakteristice, růstu a pěstování ostropestřce mariánského. Poté byl založen maloparcelkový experiment v Hluboká nad Vltavou v roce 2010. Rostliny ostropestřce mariánského byly třikrát ošetřeny 2, 000 ml preparátu ELITiC rozpuštěnými v 5 l vody a 2,000 ml preparátu Elitic Jack taktéž rozpuštěnými v 5 l vody.Příprava extraktů proběhla za použití směsi acetonu, metanolu a vody. Extrakty byly analyzovány vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií (HPLC). Vliv přípravků ELITiC a Elitic Jack na obsah sledovaných biologicky aktivních látek nebyl v porovnání s kontrolní skupinou rostlinbez aplikace elicitorů statsticky průkazný. Neúčinnost elicitorů mohla být způsobena nevhodně zvolenou koncentrací podobně jako neoptimálním stavem porostu v důsledku působení rozličných abiotických a biotických stresorů.
|
|
|
Technologie pěstování ostropestřece mariánského (Silybum marianum) ve vztahu ke kvalitě produktu a jeho zpracování
GRAMANOVÁ, Hana
Ostropestřec mariánský Silybum marianum (L.) Gaertner je bylinou známou již po celá tisíciletí, zejména díky svým farmakologickým účinkům v oblasti léčby jater, žlučníkových onemocnění nebo dokonce mnoha druhů rakoviny. Komplex účinných látek se označuje jako silymarin. Při pěstování ostropestřce mariánského se proto klade důraz nejenom na kvantitu získané drogy, ale zároveň na kvalitu semen, tj. množství silymarinového komplexu a jeho složení {--} poměr jednotlivých komponent. Obecným zájmem je pak cílené zvyšování obsahu účinných látek v semeni této rostliny, k čemuž byla vytvořena řada technologických postupů. Jednou z možností zvýšení obsahu účinných látek v semenech je uvedení rostliny do stresu. Za tímto účelem byly zrealizovány dva maloparcelkové pokusy. Stresorem se stala kyselina acetysalicylová (ASA) aplikovaná foliárně na listy rostlin v různých koncentracích, a to 10-5 mol.l-1, 10-4 mol.l-1, 10-3 mol.l-1. K významnému zvýšení obsahu silymarinového komplexu došlo při aplikaci ASA v koncentraci 10-3 mol.l-1. Nárůst byl zaznamenán na přibližně 116,5 % ve srovnání s kontrolní aplikací destilované vody na listy rostlin. Silymarinový komplex byl stanovován pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Jednotlivé extrakty byly připravovány různými způsoby {--} pomocí etanolu nebo destilované vody při různé době a teplotě uložení. Tyto metody přípravy byly rovněž navzájem porovnávány. Největší výtěžek účinných látek byl zaznamenán při použití 60 % etanolu po dobu 96 hodin při teplotě 20°C.
|
|
|
Obsah vybraných fenolických látek v léčivých rostlinách
KREJČÍ, Zuzana
Práce se zabývá problematikou stanovení obsahu fenolických látek v léčivých rostlinách tradičně využívaných v České republice. Fenolické látky jsou skupinou přírodních sloučenin výhradně rostlinného charakteru. Malou část této rozsáhlé skupiny sloučenin tvoří flavonoidy. Z flavonoidů je nejvíce pozornosti věnováno především kvercetinu a rutinu. Je to dáno jejich snadnou dostupností a velmi významnou biologickou aktivitou. Tyto látky vykazují mnohé příznivé biologické účinky. Mají výrazné antioxidační vlastnosti, zabraňují peroxidaci lipidů, likvidují volné kyslíkové radikály a vazbou do chelátů inaktivují některé prooxidační kovové ionty. Poslední výzkumy ukazují, že přírodní flavonidy mohou díky těmto vlastnostem předcházet vzniku chronických onemocnění, jako jsou ateroskleróza, kardiovaskulární a nádorová onemocnění. Flavonoidy jsou využívány v tradičním i moderním lékařství. Studie dokazují, že cenným zdrojem takto biologicky účinných látek jsou tradičně používané léčivé rostliny. Obsah fenolických látek byl stanoven metodou micelární elektrokinetické kapilární chromatogafie (MECC) a metodou kapalinové chromatografie (HPLC) v souboru 8 léčivek běžně používaných v České republice. Pro analýzu byl použit lyofilizovaný a volně sušený materiál. V lyofilizovaném materiálu byl nalezen nejvyšší obsah celkového kvercetinu v tužebníku jilmovém (14200 mg/kg sušiny) a v bříze bělokoré (11800 mg/kg sušiny) Nejvyšší obsah rutinu obsahoval bez černý (17700 mg/kg sušiny). Podobné hodnoty byly naměřeny ve volně sušeném materiálu. Obsah celkového kvercetinu a rutinu se během sušení nezměnil.
|
host ::
RSS.