Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 126 záznamů.  začátekpředchozí101 - 110dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Ouessantská ovce a její chov v České republice a ve vybraných státech Evropské unie
VEBER, Tomáš
Autor předkládané bakalářské práce se zabývá plemenem ouessantská ovce a stavem jejího chovu v České republice a ve vybraných státech Evropské unie. Práce je zpracována formou literární rešerše a zaměřuje se na popis a analýzu současného stavu chovu plemene ouessantská ovce ve zmiňovaných zemích. Mimo Českou republiku autor mapuje situaci v chovech ve Francii, Belgii, Německu, Nizozemí a Velké Británii, s tím, že se pokouší zdůraznit prvky a jevy v daných chovech specifické. Závěrem se pokouší o nastolení otázek, na něž by bylo třeba hledat odpovědi dalším soustavným výzkumem.
Zhodnocení rozdílů v pěstitelské technologii hybridních a liniových odrůd pšenice seté
MAGOČI, Jan
Cílem této bakalářské práce je porovnání hlavních rozdílů jak ve šlechtění, tak i v pěstitelské technologii liniových a hybridních odrůd pšenice seté. Ze získaných informací z odborné literatury a taktéž od pěstitelů z různých částí jihočeského kraje, kteří se zabývají pěstováním hybridní pšenice, jsem došel k výsledku, že hybridní pšenice je výnosnější než liniové odrůdy a to hlavně v podmínkách méně příznivých pro pěstování pšenice ozimé. Šlechtění hybridní pšenice je nákladnější a náročnější, což se odráží na ceně osiva. Podle vybraných pěstitelů lze konstatovat, že pěstování hybridní pšenice je ve fázi poznávání vlastností, schopností a možností hybridní pšenice.
Zhodnocení chovu geparda (Acinonyx jubatus) v ČR
VÁŇOVÁ, Jana
Cílem práce bylo zhodnotit chov geparda v ZOO ČR podle ročenek zoologických zahrad. Počátek chovu geparda v ČR se datuje do roku 1933, kdy měla prvního geparda štíhlého (Acinonyx jubatus) ZOO Praha. ZOO Plzeň od roku 2010 chová poddruh gepard súdánský (Acinonyx jubatus soemmeringii), ostatní ZOO ČR poddruhy neuvádějí. V ZOO ČR bylo k 31. 12. 2012 chováno 17 gepardů, což je zhruba dlouhodobý průměr od počátku chovu. Nejvíce gepardů bylo chováno v letech 1972-1975 (25 jedinců) a v letech 2004-2007, kdy vrcholem byl rok 2005 s počtem 34 jedinců. Nejméně gepardů bylo chováno v letech 1995-1997 a to 9 jedinců. Současně jsou gepardi chováni v 5 ZOO: Dvůr Králové, Olomouc, Ústí nad Labem, Praha a Plzeň. Počet gepardů v soukromých chovech ČR k tomuto datu tvořilo téměř polovinu jejich počtu v zoologických zahradách ČR. V počtu chovaných gepardů k 31.12.2012 tvoří ZOO ČR 1% z celkového počtu chovaných gepardů v chovatelských zařízeních na celém světě. Odchovy se v ČR podařily zatím ve 3 zoologických zahradách Dvůr Králové, Praha a Olomouc. V evropském měřítku je ZOO Dvůr Králové 7. nejúspěšnější ZOO v odchovech mláďat, od prvního odchovu v roce 1988 až do roku 2012 se zde narodilo 63 mláďat. Na druhém místě je ZOO Praha. Ta začala odchovávat mláďata již v roce 1972 a byla tak jedna ze 3 prvních zoologických zahrad, kde se dařil odchov gepardů. V letech 1972-2012 se zde narodilo 53 mláďat. ZOO Praha je v evropském měřítku 9. neúspěšnější ZOO v odchovu mláďat. ZOO Olomouc odchovala první gepardy v roce 2004 a do roku 2012 se jich zde narodilo 18.
Zhodnocení chovu vlka (Canis lupus) v ČR
PRŮŠOVÁ, Zdenka
Cílem mé práce bylo vyhodnocení chovů vlka obecného Canis lupus v lidské péči na území ČR na základě ročenek Unie českých a slovenský zoologických zahrad (UCSZOO) a z údajů z jednotlivých zoo. Po zpracování údajů z ročenek z let 1973 2012, jsem navštěvovala a hodnotila jednotlivé chovy z hlediska velikosti výběhu, potravy a možnosti tvořit smečku. V České republice jsou nebo byly chovány poddruhy C. l. lupus, C. l. pambasileus, C. l. occidentalis, C. l. arctos, C. l. signatus a jedinci bez určení poddruhu. První chovaný vlk na území ČR byla samice C. l. lupus (jménem Lota) v Zoologické zahradě hl. m. Prahy a to již v roce 1931. V současné době chová vlky 9 zoo na území ČR (2 nejsou v UCSZOO) a 3 slovenské zahrady, které jsou součástí UCSZOO. Počet chovaných jedinců stoupá a k 1. 1. 2013, bylo chováno 102 jedinců (87 u rámci UCSZOO, 7 mimo a 8 v soukromých chovech). Počet vlků chovaných v hodnocených zoo v roce 2013 tvořil 12% vlků chovaných v lidské péči v Evropě a 7% vlků v lidské péči na světě. K tomuto datu nejvíce vlků chovala zoo Olomouc (48), která zároveň jako jediná chová 3 poddruhy vlka. V současné době je nejčastěji chovaných poddruhem C. l. arctos, který chovají z unijních zoo jen Olomouc a Brno a to až od roku 2006. V období 1984 2012 bylo zaznamenáno 93 porodů druhu Canis lupus v zoo v rámci UCSZOO se 74% úspěšností odchovů.
Měření a vyhodnocení produkce emisních plynů ve vybraném provozu chovu prasat a návrh na jejich snižování.
PRAŽÁK, Jakub
Omezení emisí amoniaku a skleníkových plynů je v současné době jedním z hlavních předpokladů pro zlepšení vztahu mezi zemědělstvím a životním prostředím. Vliv zemědělství významně působí nejen na životní prostředí z hlediska tvorby krajiny, ale především na jeho tři základní složky ? ovzduší, vodu a půdu. Zemědělská prvovýroba je výrazně ovlivňuje zejména intenzivními chovy hospodářských zvířat svými meziprodukty, kterými jsou především organické zbytky a plynnými emisemi negativně působícími na životní prostředí jako celek. Zemědělství produkuje až 90 %celosvětového množství amoniaku. V evropském měřítku musí být množství úniku amoniaku snížené. Jednou z perspektivních technologií je využívání biotechnologických přípravků a rostlinných aditiv pro snížení produkce amoniaku a skleníkových plynů ve stájovém prostředí, na skládkách a při aplikaci chlévského hnoje a kejdy.
Bezkartáčkaté kosatce, jejich zahradní skupiny a šlechtění v ČR
Sekerka, Pavel ; Macháčková, Markéta ; Caspers, Zuzana ; Blažek, M.
Pojednání o členění skupiny kosatců bez kartáčků (Apogon). Uveden přehled taxonomie a druhy vhodné pro pěstování v ČR. Demonstrovány výsledky hybridizace kosatců skupiny Iris spuria a další šlechtitelské práce v rámci ČR. Poukázáno na úpravy klasifikátoru, který byl přizpůsoben pro popis této skupiny kosatců.
Pracovní využití teriérů typu bull
TÖRÖKOVÁ, Jacquelina
Práce se zabývá historií vzniku, původu, domestikaci psa a jednotlivých typů bulteri-érů. Poukazuje na křížení bulldoga s černým teriérem. Práce dále se zabývá jednotli-vými typy psů Bull, jejích charakterem, popisem. Zodpovídá otázku ,,Proč není pitbul lidem nebezpečný?, hodnotí konfliktní situace, a poukazuje, jak ke konfliktům může docházet. Zmiňuje se o současné odlišnosti a negativa u jednotlivých plemen. Zařazuje pokus o vytvoření nového obřího typu American Bully a také hodnotí ne-známí typ gulteriéra. Práce seznamuje se základy chovu psa od zakoupení štěněte až po jeho periodický vývoj, komunikaci, chování a učením. Práce poukazuje na pre-venci chorob, výcvik, právní odpovědnosti chovu a na závěr doporučuje využití terié-rů typu bul pro praxi vč. sportovního použití.
Vliv přídavku lněného oleje gravidním a laktujícím bahnicím na odchov jehňat
KLÁTIL, Jaroslav
Cílem diplomové práce bylo posoudit vliv přídavku lněného oleje gravidním a laktujícím bahnicím na odchov jehňat. Pro lepší průkaznost výsledků byly bahnice rozděleny na skupinu, které byl podáván lněný olej (testovanou) a na skupinu bez přídatku lněného oleje do krmné dávky (kontrolní). Vliv lněného oleje byl u bahnic demonstrován krevním rozborem. Analýzou krve byly sledovány tři parametry - cholesterol, triacylglyceroly a lipáza. Fyziologická hodnota cholesterolu u ovcí je 1,7 mmol.l-1. Před testem byl u bahnic zjištěn obsah cholesterolu v krvi od 1,6 do 2,2 mmol.l-1 a po testu v rozsahu od 1,3 do 1,9 mmol.l-1. Cholesterol se po testu snížil jak u testované, tak u kontrolní skupiny. Přirozená hodnota triacylglycerolů u bahnic je 0,8 mmol.l-1. V našem případě se obsah TAG pohyboval pod touto hranicí - před testem od 0,18 do 0,22 mmol.l-1 a po testu od 0,08 do 0,19 mmol.l-1. U testované i kontrolní skupiny se po testu obsah triacylglycerolů snížil. Po testu došlo ke snížení obsahu lipázy u testované skupiny a ke zvýšení jejího obsahu u kontrolní skupiny. Jehňata kontrolní a testované skupiny bahnic byla srovnávána v následujících kritériích: průměrný denní přírůstek (vyšší přírůstky měla kontrolní skupina jehňat), hmotnost v kontrolní dny, chemické složení masa - dusíkaté látky, bílkoviny a tuky. Normální složení jehněčího masa: 21 % dusíkatých látek, 4,75 % tuků a 1,1 % popelovin. V našem případě byl obsah NL u testované skupiny 22,3 % a u kontrolní skupiny 21,8 %, obsah tuků u testované skupiny 6,5 % a u kontrolní 5,4 %, obsah popelovin u testované skupiny 1,23 % a u kontrolní 1,25 %. Další sledovaná kritéria: hmotnost v JUT (mezi skupinami bez rozdílu) a analýza krve (cholesterol, triacylglyceroly a lipáza) ? bez rozdílu mezi testovanými a kontrolními jehňaty.
Problematika rzí u vybraných pícních druhů trav
HOSPODÁŘSKÝ, Radek
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit u vybraného šlechtitelského materiálu senzitivitu k napadení rzí korunkatou a rzí travní. Výzkum byl realizován ve spolupráci se Šlechtitelskou stanicí Větrov, nacházející se v nadmořské výšce 630 m. n. m., v okr. Tábor. Napadení rostlin bylo bonitováno dle bonitační stupnice používané ÚKZÚZ 1 ? 9. Během vegetace byly odebírány napadané části rostlin k přesné diagnostice rzí. Výsledky byly vyhodnoceny pomocí statistického zpracování dat.
Využití výsledků testování výkonnosti ve šlechtění teplokrevných koní
VOKROUHLÍKOVÁ, Jana
Cílem práce bylo analyzovat výsledky testování výkonnosti a jejich využití ve šlechtění teplokrevných koní. Byl zpracován přehled hřebců působících v plemenitbě českého teplokrevníka, kteří jsou evidováni Svazem chovatelů českého teplokrevníka v seznamu plemenných hřebců v roce 2012. K analýze hřebců byly využity výsledky zkoušek výkonnosti klisen (dcer plemeníků) a výsledky skokových soutěží potomstva. Plemenní hřebci byli, na základě dostupných údajů o svém potomstvu, rozděleni do tří skupin, přičemž do první skupiny byli zařazeni hřebci, kteří ještě nemohou mít potomstvo ve sportu (mladí hřebci), do druhé skupiny hřebci, u kterých nejsou dostupné informace o potomstvu. Třetí skupinu tvořili hřebci, kteří mají dcery po zkouškách výkonnosti a potomstvo ve sportu, proto byli na základě těchto informací dále analyzováni pouze tito hřebci. Hřebci byli seřazeni podle četnosti potomstva a podle výsledů výkonnosti svého potomstva. Na základě průměrného výsledku ve zkouškách výkonnosti dcer a průměrného počtu pomocných bodů ve skokových soutěžích potomstva, bylo vybráno deset nejlepších hřebců, kteří zároveň museli splnit i stanovené kritérium počtu potomků (min. 10 klisen na zkouškách výkonnosti a min. 6 potomků ve sportu). Vlastní výkonnost a výkonnost potomstva těchto deseti nejlepších hřebců byla srovnána s ostatními, stejně nebo i více využívanými hřebci. Na základě průměru výsledků zkoušek výkonnosti dcer a sportovní výkonnosti potomstva byli nejlépe hodnoceni hřebci Comero, Phill, Le Patron, Radegast, Sargoni, Manillon Rouge, Amarillo, Dantes, Rock´n Roll a Calanthano, kteří splnili i kritérium počtu potomků. Z hlediska využití těchto hřebců v chovu a posouzení důvodů využití hřebců bylo zjištěno, že počet potomků současných aktivních hřebců nesouvisí s výsledky výkonnosti jejich potomstva, ale že při výběru hřebce pro zapuštění klisny hrají roli jiné okolnosti. Z toho plyne, že výsledky testování výkonnosti nejsou pro šlechtění českého teplokrevníka využívány.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 126 záznamů.   začátekpředchozí101 - 110dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.