|
| |
|
| |
|
|
Imaging of fluorescence emission signals from healthy and infected leaf tissues
BENEDIKTYOVÁ, Zuzana
Auto-fluorescence rostlinných pletiv může sloužit jako zdroj významných informací o biochemických a fyziologických procesech probíhající v rostlinném organismu. Je totiž vyzařována látkami vlastními rostlině, které jsou obvykle spjaty s primárním nebo sekundárním metabolismem. Rostlinná těla jsou plná fluorescenčních sloučenin, které vyzařují téměř v celém spektru viditelného a částečně i infračerveného záření. Navíc byla tato bohatá škála fluorescenčních reporterů nedávno rozšířena o paletu uměle vnesených fluorescenčních proteinů. Fluorescenční proteiny jsou novodobým nástrojem, který umožňil geneticky značit celé buňky nebo jimi obsahované struktury, studovat lokalizaci proteinů a monitorovat expresi genů nebo molekulární interakce. Zavedení zobrazovacích technik k monitorování fluorescenčních signálů otevřelo možnost získat informaci z milionů bodů současně. Neocenitelnou výhodou těchto v technik je jejich neinvazivní charakter, zachovávají integritu buněk i celého organismu. Zobrazování je vhodné zejména k studiu prostorové heterogenity, například lokalizovanou imunitní odpověď rostliny na pronikající patogen. Zobrazovací metody můžou být použity na úrovni makroskopické nebo mikroskopické, ve dvou nebo třech prostorových dimenzích. Současný pokrok v mikroskopii a zvláště multifotonová mikroskopie otevřela možnost monitorovat fluorescenční signály, které nejsou přístupné pro jednofotonové techniky. Jedným z nich je NAD(P)H fluorescence z nitra intaktního listu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vliv minerálního hnojení na fotosyntetické charakteristiky ostřice štíhlé (Carex acuta)
LESKOVCOVÁ, Martina
Diplomová práce na téma "Vliv minerálního hnojení na fotosyntetické charakteristiky ostřice štíhlé (Carex acuta)" se zabývá sledováním fotosyntetických pochodů v odlišně ošetřovaných porostech. Rostliny ostřice štíhlé byly studovány na dvou lokalitách: Záblatské louky s organickou půdou a Hamr s minerální půdou. Část porostu byla vystavena vysokým dávkám hnojení, zatímco druhá část byla bez přidání živin. Pomocí přístroje Licor 6400 byla měřena čistá asimilace v obou variantách ošetření. Cílem bylo zjistit, zda je čistá asimilace vyšší u hnojených rostlin ve srovnání s nehnojenými rostlinami. Na lokalitě Záblatských luk nebyla tato skutečnost potvrzena. Oproti tomu na Hamerských loukách byl zjištěn efekt hnojení v druhé polovině vegetační sezóny. Na začátku sezóny byla fotosyntéza, stejně jako na předchozí lokalitě, vyšší u nehnojeného porostu, avšak na konci sezóny, po druhé seči, se prokázala vyšší rychlost fotosyntézy u rostlin hnojených.
|
|
| |
|
|
Vliv deficience fosforu na růst a primární procesy fotosyntézy u řas a sinic
Zezulka, Štěpán ; Maršálek, Blahoslav
Omezování rozvoje vodních květů sinic je spojováno s nutností omezit přísun živin do vodních nádrží, a to zejména fosfor. Je známo, že vyšší obsah fosforu nebo změna poměru N/P ve prospěch fosforu zvýhodňují sinice v růstu. Na laboratorních kulturách sinice Synechococcus sp. a zelené řasy Chlorella sp. byl studován vliv deficience fosforu. Kultury předpěstované ve standardním médiu (0.18 mM P) byly převedeny do média zcela bez fosforu nebo obohaceného 0.045 mM, 0.09 mM, 0.18 mM a 0.36 mM fosforu. Rychlost růstu (hustota suspenze) a parametry indukované fluorescence chlorofylu byly měřeny po 1, 2, 3, 4 a 7 dnech expozice. Významný inhibiční účinek na růst i fluorescenční parametry byl zjištěn u sinice, kultivované v médiu bez P. Naopak zelená řasa neprojevila téměř žádnou významnou citlivost na množství P v médiu.
|
|
| |
|
|
Denní chody asimilace uhlíku v listech buku vystaveného přirozené a zvýšené koncentraci CO2
Košvancová, Martina ; Kalina, J. ; Urban, Otmar
V této studii jsme sledovali změny základních fotosyntetických charakteristik sazenic buku lesního (Fagus sylvatica L.) vystavených zvýšené koncentraci oxidu uhličitého ([CO2]). Zaměřili jsme se na studium denních změn aktivity enzymu Rubisco (ribulóza-1,5-bisfosfát karboxyláza/ oxygenáza), který katalyzuje karboxylaci ribulóza-1,5-bisfosfátu (RuBP), tj. první krok fotosyntetické asimilace uhlíku, v kompetici s jeho oxygenací, která vede k fotorespiraci. Prokázali jsme, že krátkodobé působení zvýšené koncentrace [CO2] nevede ke změnám karboxylačních schopností enzymu Rubisco. Prokazatelný nárůst rychlosti asimilace CO2 je tedy způsoben potlačením fotorespirace.
|
host ::
RSS.