|
|
Socioekonomické aspekty integrace Ukrajinců v České republice
DANIELOVÁ, Linda
Tato diplomová práce je zaměřena na vybrané socioekonomické aspekty integrace Ukrajinců v České republice. Diplomová práce byla zpracována jako součást projektu č. 101/2022/S Vybrané aspekty integrace cizinců žijících v České republice a jejich vztah k sociální práci. Cílem této diplomové práce bylo zjistit a analyzovat vybrané socioekonomické aspekty spojené s integrací Ukrajinců v České republice. Tohoto cíle bylo dosaženo za využití kvantitativní strategie výzkumu a metody dotazování formou dotazníku. Tento dotazník byl vytvořen kombinací otázek vlastní konstrukce a otázek převzatých z již předešlých výzkumů Vackové et al., (2016) a Vackové et al., (2016). Výzkumným souborem této diplomové práce jsou imigranti ukrajinské národnosti, kteří žijí v České republice. V rámci výzkumu bylo pro analýzu dat sebráno 158 ukrajinských dotazníků. Kvantitativní data byla zpracována v programu Statistical Package for Social Sciences (SPSS) ve verzi 28.0 a analyzována v programu Statistická Analýza Sociálních Dat (SASD) ve verzi 1.4.10. Následně byla data graficky upravena v MS Excel. Analýza byla provedena na základě prvního a druhého stupně třídění. V třídění prvního stupně byly nejprve konstruovány frekvenční tabulky pro jednotlivé ukazatele a následně vypočítány absolutní a relevantní četnosti a střední hodnoty (modus, medián, průměr, rozptyl, směrodatná odchylka, rozpětí, odhad rozptylu a směrodatné odchylky a intervalový odhad střední hodnoty a rozptylu na úrovni 0,05. Druhý stupeň třídění byl konstruován pomocí kontingenčních tabulek s absolutními a relevantními četnostmi. V rámci výzkumu byly testovány tři hypotézy. U první hypotézy byla prokázána statisticky významná souvislost mezi subjektivním hodnocením toho, jak respondenti mluví v českém jazyce ve vztahu k ekonomickému postavení (p<0,001). Dále byla prokázána statistická významnost mezi porozuměním psanému textu v českém jazyce v souvislosti s ekonomickým postavením (p<0,001). Také byla prokázána statisticky významná souvislost mezi subjektivním hodnocení psaní v českém jazyce ve vztahu k ekonomickému postavení (p<0,05). Významná statistická významnost byla prokázána také u porozumění mluvenému slovu ve vztahu k ekonomickému postavení (p<0,001). Dále byla prokázána statistická významnost u spokojenosti s vlastní znalostí českého jazyka ve vztahu k ekonomickému postavení (p<0,01). Druhá hypotéza byla potvrzena, jelikož byla shledána statisticky významná souvislost mezi délkou pobytu v ČR a výkonem řídící (manažerské) činnosti (p<0,05). U poslední hypotézy byla shledána statisticky významná souvislost mezi subjektivním hodnocením obtížnosti nalezení práce v ČR ve vztahu k příchodu do ČR (p<0,05). Poslední hypotéza byla taktéž potvrzena. Doporučením do praxe je zaměření se na znalost českého jazyka u nově příchozích i stávajících imigrantů, jež jsou součástí českého trhu práce, nejen u zaměstnavatelů, kteří obyvatele Ukrajiny zaměstnávají, ale i u organizací, jež přicházejí s cizinci do kontaktu (například Poradna pro cizince a migranty, či Centrum pro podporu cizinců).
|
|
|
Moderní metody sociální práce s migranty mimo rámec registrované sociální služby v ČR, Case study: Rodinné konference
Fišarová, Markéta ; Freidingerová, Tereza (vedoucí práce) ; Zogata Kusz, Agnieszka (oponent)
Hlavním záměrem této práce otevřít problematiku tématu sociální práce s migranty mimo registrované sociální služby, která se dlouhodobě děje paralelně s výkonem činnosti v registrovaných službách, ale doposud nebyla blíže zmapována. Využity k tomu budou metody dotazníku vlastní konstrukce a polostrukturovaných rozhovorů. Předkládaná diplomová práce zároveň popisuje současnou nabídku registrovaných sociálních služeb pro imigranty a azylanty. Práce má tři části, a to teoretickou, metodologickou a praktickou. V úvodní části je nastíněno používané pojmosloví, současná situace sociální práce s cizinci a vydefinování skupin osob s migrantskou zkušeností v ČR na základě zákonů a označení používaných v oficiálních dokumentech. Na tuto část navazuje popis Berryho modelu akulturačních strategií, které dříve popsané informace protíná, dále popis sociální politiky České republiky a zákonné vymezení integrace cizinců. Druhou částí práce je metodologie výzkumu. V praktické části práce jsou předloženy výsledky analýzy vlastního dotazníkového šetření, polostrukturovaných rozhovorů mezi sociálními pracovníky v Česku a případová studie rodinných konferencí, kterou autorka práce předkládá jako příklad moderní metody sociální práce mimo registrované služby. V závěru práce jsou srovnána data z teoretické a praktické...
|
|
|
Ukrajinské koordinátorky pro práci s uprchlíky a nastavení hranic jejich práce
Avramioti, Ina ; Jelínková, Marie (vedoucí práce) ; Nová, Monika (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na popis povahy a náplně práce nově vznikající specifické pozice, tzv. ukrajinské koordinátorky, a měla by přinést hlubší pochopení její role v procesu přijímaní a integrace ukrajinských uprchlíků. Tato práce je teoreticky zasazena do kontextu terénní sociální práce a interkulturní práce, s důrazem na nastavování profesionálních hranic v rámci pomáhajících profesí. Empirická část představuje analýzu 15 polostrukturovaných rozhovorů s ukrajinskými koordinátorkami. Zvláštní pozornost je věnována výzvám spojených s nastavením hranic v sociální a terénní práci, kterým musí koordinátorky čelit.
|
|
|
Integrace lidí se závažným duševním onemocněním na otevřený trh práce
Syrovátková, Adéla ; Novák, Petr (vedoucí práce) ; Cooke, Dana (oponent)
Diplomová práce "Integrace lidí s duševním onemocněním na otevřený trh práce" pojednává o možnostech a podmínkách pracovního uplatnění na otevřený trh práce lidí se schizofrenií v ČR (zaměření na Prahu 11+4). Práce nejprve představuje pojetí "duševní nemoc" z teoretického hlediska. Nejprve ve své práci představuji toto onemocnění teoreticky, využívám také odborné informace ze své praxe a především od svých zkušenějších kolegů. Domnívám se, že čerpat z pohledu mých klientů a z pohledu odborného personálu, je nejvhodnější, poněvadž s tím mají přímou zkušenost. V práci jsem vedla kvalitativní výzkum, rozhovor se šeti lidmi, kteří trpí duševní nemocí, se kterými má služba navázanou spolupráci. Formou dotazníku a strukturovaného rozhovoru jsem se nemocných doptávala například na to, jak vnímají jejich život s duševní nemocí jakým potížím ve svém životě čelí a jak se jim daří integrovat se do "zdravé" společnosti, především do zaměstnání na otevřeném trhu práce.
|
|
|
Regionální integrace a automobilový průmysl: Vliv NAFTA na Kanadu a Mexiko
Červený, Matyáš ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof Přemysl (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá regionální integrací, s důrazem na regionalismus a Severoamerickou dohodu o volném obchodu (NAFTA), která zavedla liberalizaci mezinárodního obchodu mezi Spojenými státy americkými, Mexikem a Kanadou. Práce zkoumá období mezi lety 1993 a 2016 a hlavním tématem práce je vliv dohody o volném obchodu na vyspělou Kanadu a rozvojové Mexiko. Práce analyzuje, jak se lišila implementace NAFTA mezi Kanadou a Mexikem. Jestli dohoda měla odlišný vliv na automobilový průmysl v těchto zemích a jaký vliv měla na pracovní sílu a investice, které hrály důležitou roly v rozvoji automobilového průmyslu v Severní Americe. Dále práce zkoumá, jak se změnila výroba automobilového průmyslu v tomto regionu, a která země dokázala z volného přístupu na trh získat více. Pro zodpovězení těchto otázek byla pužita srovnávací analýza a případová studie. Tyto metody porovnávají trendy a vývoje v automobilovém průmyslu v Kanadě a v Mexiku a dopady na automobilový průmysl. Na základě tohoto postupu práce zjistila, že NAFTA vedla k nárustu investic do regionu, které zvýšily automobilovou produkci. Výroba se přesunula převážně do Mexika, které těží z levnější pracovní síly a výhodou geografickou lokací. Těmito zjištěními lze porovnat vliv NAFTA s novou dohodou o volném obchodu v Severní Americe -...
|
|
|
Integrační politika ve vztahu k válečným uprchlíkům z Ukrajiny perspektivou Teorie sociální konstrukce cílových populací
Cyž, Jan ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Jelínková, Marie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá integrací ukrajinských válečných uprchlíků od počátku války na Ukrajině (únor 2022) do konce roku 2023. Cílem této práce je identifikovat transformaci policy designu v oblasti integrační politiky, která byla implementována vůči cílové populaci ukrajinských válečných uprchlíků, s jejichž masovým přílivem se Česká republika musí od počátku vypořádat. Práce se snaží identifikovat ovlivnění výsledného policy designu dle navrhovaných nástrojů a narativních vyjádření členů Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky vůči cílové populaci ukrajinských válečných uprchlíků na základě aplikace teorie sociální konstrukce cílových populací. Výzkum je proveden formou případové studie, přičemž primární zdroj dat je ve formě stenografických záznamů z Poslanecké sněmovny a tyto záznamy jsou následně analyzovány. Z výsledků diplomové práce jsou patrné určité tematické narativní rámce, kde je cílové populaci ukrajinských válečných uprchlíků přisuzována pozitivní sociální konstrukce (lidskoprávní a ekonomický rámec) či negativní sociální konstrukce (bezpečnostní), na základě které byl policy design v oblasti integrační politiky prosazen. Práce také poukazuje na kritické oblasti integrační politiky.
|
|
| |
|
| |
|
|
Právní a socioekonomická integrace etnických Němců v Rakousku od roku 1945 do 1955
Štolová, Tereza ; Klípa, Ondřej (vedoucí práce) ; Konrád, Ota (oponent)
Tereza atolová Bakalářská práce Abstrakt Bakalářská práce se zaměřuje na právní a socioekonomické aspekty integrace etnických Němců v Rakousku v letech 1945-1955. Metodologie této práce spočívala v kompilaci dostupných sekundárních pramenů, včetně historických studií, akademických článků, knih a dokumentů týkajících se integrace etnických Němců v Rakousku v letech 1945-1955. Cílem práce je zodpovědět, jakým způsobem byla nuceně vysídlená skupina etnických Němců ze střední a východní Evropy integrovaná do právního systému Rakouska a jeho socioekonomické sféry. Etničtí Němci nebyli v prvních poválečných letech zahrnuti do mezinárodního práva a ochrany uprchlíků v ~ádné z organizací, které tuto problematiky řebily, a tak byla vebkerá integrace této skupiny ponechaná na rakouské vládě. Rakousko se vbak začalo identifikovat jako první oběť nacistického Německa, co~ zbavilo vládu právních a finančních závazků vůči nuceně vysídleným etnickým Němcům. Rakouská vláda se otázce integrace etnických Němců začala zabývat v roce 1950. Prvním impulsem bylo vytvoření poradního sboru pro otázky uprchlíků u Ministerstva vnitra v srpnu 1950. Prvotní dohody sboru poslou~ily jako základ ke zlepbení sociálních a ekonomických podmínek v ~ivotech etnických Němců. V socioekonomické sféře čelila skupina v prvních letech velké...
|
|
| |
host ::
RSS.