|
|
Něco je ve vzduchu: Diverzita lišejníkových symbiontů v aeroplanktonu
Veselá, Veronika ; Škaloud, Pavel (vedoucí práce) ; Vančurová, Lucie (oponent)
Lišejníky využívající převážně sexuálního způsobu rozmnožování jsou závislé na dostupnosti jejich symbiontů v okolí. Bez kontaktu vláken klíčící spory se vhodnou symbiotickou řasou nemůže nikdy vzniknout nová lišejníková stélka. Výsledky předchozích prací však přítomnost fotobiontů na lišejníky kolonizovaných substrátech mnohdy zamítají. Cílem této práce bylo vyhodnocení různých typů prostředí (kůra, půda, kámen i umělé substráty) včetně vzduchu coby možných zdrojů symbiotických řas. Pro získání co nepodrobnějšího vhledu do diverzity zelených řas na dlouhodobě studované středočeské lokalitě byl využit Illumina MiSeq metabarcoding ITS2 rDNA regionu doplněný o klasické sekvenování řasové ITS rDNA lišejníkových stélek a morfologická pozorování. Těmito metodami se podařilo získat 1313 OTU a celkem 283 linií na úrovni druhu, z nichž mnoho patřilo k nepopsaným druhům i vyšším taxonomickým jednotkám. Všechny druhy fotobiontů asociující na lokalitě výhradně se sexuálními druhy lišejníků se podařilo nalézt i v okolí lišejníkových stélek. Substrát tak může sloužit jako zdroj symbiotických řas, stejně tak jako vzduch, ve kterém se tyto řasy rovněž vyskytovaly. Mnoho symbiontů asociujících striktně s asexuálními druhy lišejníků se naopak na lokalitě nepodařilo nikdy detekovat mimo lišejníkové stélky....
|
|
|
Kvalitativní a kvantitativní analýza spor hub nebo jejich částí ve velikostně rozlišeném aerosolu
Shamratova, Kseniia ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Kozáková, Jana (oponent)
Tato bakalařská práce řeší problematiku bioaerosolu, vlástnosti spor hub rozptylených ve vzduchu, popisuje jejich význam, koncentraci, způsoby šíření a vliv na zdraví člověka. Daná práce poskytuje informace o metodách odběru a detekce bioaerosolu. Byla prokázana vhodnost výužití prvního stupně vysokoobjemového kaskádního impaktoru (Hi-Vol) BGI-900 k odběru biaerosolu pro následnou analýzu pomocí skenovacího elektronového mikroskopu (SEM). Pomocí optimalizované metody vzorky bioaerosolu byly izolovány z polyuretanové pěny, což je impakční substrat impaktora. Vzorky bioaerosolu byly odebrány ze 3 lokalit v ČR: Praha, Březno, Láz. Během SEM analýzy pro 15 vzorků bioaerosolu bylo vytvořeno 605 SEM snímků, na 340 z nich byly identifikovány spor hub. Nejméně spor hub bylo nalezeno v Praze. Na lokalitách Březno a Láz bylo objeveno přibližně stejné množství spor. Spory hub se podařilo identifikovat do 9 rodů, 1 čeledí a 1 druha. Procento deformovaných spor v Praze činil 48%, v Březnu 23 %, v Lázu 25%. Největší variabilita spor hub byla na lokalitách Březno a Láz. Nejčastěji se vyskytujícím rodem hub byl rod Cladosporium. Nebyla pozorována ani positivní, ani negativní korelace mezi počtem spor hub a navážkou bioaerosolu. Ve vzorcích zimního odběru z Prahy byl nalezen bioaerosol, kdy zevrubná mikroskopická...
|
|
|
Kvalitativní analýza pylu ve velikostně rozlišeném aerosolu
Kolpakova, Anna ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Zíková, Naděžda (oponent)
Tato bakalářská práce v rešeršní části uvádí do problematiky bioaerosolu, popisuje význam pylu, způsoby jeho šíření a vliv na zdraví člověka, shrnuje metody odběru pylu z ovzduší a běžné způsoby identifikace pylových zrn. V experimentální části práce prokazuje vhodnost využití prvního stupně vysokoobjemového kaskádního impaktoru (Hi-Vol) BGI-900 k odběru biaerosolu a následné SEM analýze pylu. Byla vypracována metoda separace pylových zrn z polyuretanové pěny (PUF), která je impakčním substrátem HiVol impaktoru, na homogenní depozit na nylonový filtr. Reprezentativní část depozitu byla analyzována skenovací elektronovou mikroskopií - SEM. Pro celkem 12 vzorků ze třech lokalit v ČR, bylo vytvořeno celkem 485 snímků SEM. Na 295 snímcích byla identifikována pylová zrna do 9 rodů a 4 čeledí a kvantifikována četnost deformit, která činila 24, 18, 50% na lokalitách Praha, Březno a Láz. Pouze v Praze počet pylových zrn rostl s celkovou hmotností aerosolu. Ve vzorcích byly identifikovány sekreční produkty hmyzu brochosomy. Klíčová slova: pyl, pylová zrna, bioaerosol, kaskádní impaktor, SEM.
|
|
|
Bioaerosoly
Hladíková, Dita ; Hovorka, Jan (oponent) ; Hůnová, Iva (vedoucí práce)
Bioaerosol a jemu srovnatelný pojem aerobiologie jsou termíny spojené se studiem chemických, fyzikálních a biologických oborů. Bioaerosol v ovzduší je část aerosolu, která obsahuje částice biologického původu, jako jsou viry, bakterie, plísňové spory, domácí prach s roztoči a pyl. Tyto částice mohou ovlivnit zdraví živých organismů z hlediska alergie, toxicity, karcinogenity či infekce a v neposlední řadě mají vliv na klimatický systém planety z důvodu působení jako kondenzační jádra pro vznik srážek. Nejvíce studovanými účinky biologických částic na lidské zdraví jsou uváděny respirační symptomy a plicní onemocnění. To souvisí s téměř nepřetržitou expozicí člověka těmto částicím jak v domácím prostředí, kde se vyskytují především roztoči v domácím prachu, zvířecí alergeny, plísně a bakterie, tak ve venkovním prostředí, kde je člověk vystaven účinkům pylu a venkovních plísní. V případě ovlivnění klimatického systému Země se zde jedná o přímý i nepřímý vliv. Nepřímé ovlivnění zahrnuje tvorbu oblačnosti a srážek, které má mimo jiné vliv na hydrologický cyklus planety. Jako přímé ovlivnění klimatu označujeme rozptyl a absorpce slunečního záření. Při psaní práce bylo vycházeno především ze zahraniční literatury, která byla považována za stěžejní zdroj informací týkajících se této problematiky.
|
host ::
RSS.