|
|
Domov se zvláštním režimem Rohatec
Molčanová, Viktorie ; Todorov, Petr (oponent) ; Boleslavská, Yvona (vedoucí práce)
Zadání diplomové práce je navržení objektu domova se zvláštním režimem. Projekt tohoto objektu je přímou reakcí na tornádem zničený objekt S-Centra v Hodoníně. Tomuto zadání předchází předdiplomový projekt, který řeší nový objekt z urbanistického hlediska – analýzy, začlenění do okolní zástavby a propojení s plánovaným lesoparkem. Území se nachází v ideální lokalitě na kraji obce u komunikace, která vede až do města Hodonín. Velkou výhodou je i návaznost na les, kde se plánují terénní a sadové úpravy a má zde vzniknout nový lesopark s vyhlídkou. Díky natočení parcely vůči severu, je možnost proslunění obytných a společenských místností téměř ze všech stran. Tvarem objekt připomíná písmeno U, a tak působí otevřeně směrem k lesu. Mezi objektem a lesem je navržen park, zeleninové zahrádky, pétanque a posezení a ve východním cípu navazuje brankou na plánovaný lesopark. Propojení se stavbou je z ulice Nové řádky, kde se nachází stávající sjezd na pozemek, k této ulici je orientován i hlavní vstup do budovy. Z důvodu výškové regulace zástavby v územním plánu obce (max. 3 NP nebo 2 NP + podkroví) jsou navržena 3 podlaží se suterénem, který je využit pro podzemní parkování. Hlavním cílem návrhu bylo posílení kapacit pro poskytování sociální služby domov se zvláštním režimem, vytvořit kvalitní prostředí pro pacienty i zaměstnance a poskytnout maximální propojení s okolní přírodou.
|
|
|
Domov se zvláštním režimem Rohatec
Pašková, Štěpánka ; Maar, Radek (oponent) ; Boleslavská, Yvona (vedoucí práce)
Zadáním diplomové práce je návrh studie objektu domova se zvláštním režimem. Výchozím bodem pro zadání je vypracování předdiplomovového projektu, který řeší nový objekt z urbanistického hlediska – analýzy, začlenění do okolní zástavby a propojení s plánovaným lesoparkem, jejíž zadavatelem je obec Rohatec. Území se nachází v okrajové části obce na hlavní komunikaci vedoucí do města Hodonín, v přímé návaznosti na pozemky lesů, kde obec plánuje vybudovat nový lesopark s vyhlídkou. Kombinace půdorysného tvaru, který připomíná písmeno M a natočení parcely vůči světovým stranám, umožňuje zajistit světelný komfort do všech obytných částí objektu, a zároveň osazením objektu na severní hranici pozemku, zajišťuje nejen soukromí pro klienty domova při využívání zahrady. Rozvržení zahrady vybízí klienty k vycházkám po zahradě, a to díky umístění nekončících chodníků, které se běžně navrhují do domovů pro seniory se specializací domov se zvláštním režimem, jenž jsou určeny pro klienty se stařeckými demencemi. Dalšími prvky, které zahrada zahrnuje, jsou úsmyslně vytvořená zákoutí pro soukromí klientů během odpočinku, též disponuje venkovním altánem s ohništěm, který je obklopen březovým hájem navozujícím příjemnou a klidnou atmosféru. Na východní straně zahrady se nachází užitková zahrada se speciálně upravenými vyvýšenými záhony a skleníky umožňující pěstování sezónního ovoce a zeleniny. Pozemek je přístupný z ulice Nové řádky, do níž je situován hlavní vstup do budovy a vjezd na přilehlé parkoviště. Z důvodu výškové regulace zástavby v územním plánu obce (max. 3 NP nebo 2 NP + podkroví) jsou navržena 3 nadzemní podlaží a jedno podzemní podlaží, které je určeno k provozním účelům. Hlavním cílem návrhu bylo navýšení kapacit pro poskytování sociálních služeb se zaměřením domov se zvláštním režimem, vytvoření kvalitního prostředí nejen pro klienty, ale také pro zaměstnance a poskytnutí maximálního propojení s okolní přírodou.
|
|
|
Centrum pro seniory v Brně-Medlánkách
Šešulková, Jana ; Klimecký, Martin (oponent) ; Gerö, Jiří (vedoucí práce)
Zadáním diplomové práce je navržení domova pro seniory odpovídajícího soudobým potřebám v Brně-Medlánkách, který vychází z předdiplomového projektu návrhu urbanistické struktury ve stejné lokalitě. Lokalita má velký potenciál pro rozvoj daného území, umožňuje budoucí umístění chybějících funkcí, které chybí v Brně-Medlánkách, a tak vytvořit atraktivní lokalitu pro klidné bydlení s dobrou dopravní obslužností a návazností do centra Brna. Projekt domova pro seniory se snaží vytvořit klidné a atraktivní místo pro seniory, kde mohou využít i nabízející aktivity v blízkém okolí, a zároveň nerušit svým běžným chodem své okolí. Území se nachází na západní hranici řešené urbanistické struktury. Ze západní strany je vymezeno sousedícím stávajícím objektem, jedná se o administrativní budovu softwarové firmy Artin. Ze severní, jižní a východní strany je území ohraničeno obslužnou komunikací. Hlavní přístup k budově se nachází z východní strany. Jedná se zejména o přístup pro chodce přes hlavní vstup. Ten je orientován do parku s jednotlivými funkcemi, a tak je snadno dostupný zejména pro obyvatele domova pro seniory. Hlavní parkovací plocha pro hosty se nachází na jižním cípu území, další stání se nachází u hlavního vchodu. Parkování aut zaměstnanců a obyvatelů domova pro seniory je navrženo v podzemní garáži domova pro seniory. Stavba se nachází v převážně zelené lokalitě, cílem práce bylo objekt přizpůsobit co nejvíce okolí pomocí navržení biosolárních střech a dostat zeleň co nejblíže pomocí vnitřních zelených dvorů. Se zelení bylo pracováno i uvnitř objektu, v částech byla vytvořena atria se zelení a se světlíkem, která také do prostoru dostávají přirozené světlo. Návrh se snaží reagovat na okolí i na celou urbanistickou strukturu a snaží se celou lokalitu zpřístupnit veřejnosti a využít tak její potenciál.
|
|
|
Možnosti rozvoje kognitivních schopností seniorů v rezidenčním zařízení
Falátová, Hana ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Šiška, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá možnostmi rozvoje kognitivních schopností u seniorů v rezidenčním zařízení. Teoretická část práce se zaměřuje na problematiku seniorského věku, který v sobě zahrnuje biologické, duševní a společenské změny. Obsahuje popis rezidenčního zařízení pro seniory a popis konkrétního zařízení, kde byla realizována praktická část této práce. Další kapitolu tvoří charakteristika vybraných kognitivních schopností, která je následována kapitolou popisující kognitivní schopnosti ovlivněné stářím. Cílem praktické části je zjistit, zda zvolené aktivity zaměřené na rozvoj kognitivních schopností mají vliv na dosažení vyššího skóre v ACE-R testu. V práci byl zvolen kvantitativní výzkumný design, konkrétně se jedná o metodu kvaziexperimentu. Výzkum zahrnuje realizaci pretestu a posttestu ACE-R, který byl administrován experimentální a kontrolní skupině. Po pretestu ACE-R se uskutečnil s experimentální skupinou blok šesti intervenčních cvičení, která byla zaměřená na procvičení kognitivních schopností seniorů. Intervenční cvičení se týkala například oblasti krátkodobé a dlouhodobé paměti, pozornosti, logického myšlení, jazykové produkce či zrakového vnímání. Tato cvičení byla rozdělena na tři individuální a tři skupinová cvičení. Po uskutečnění intervenčních cvičení následovala...
|
|
|
Dostatečnost nutričního vyživení v domovech pro seniory
VOŠTOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou ,,Dostatečnost nutričního vyživení v domovech pro seniory". Nutriční stav seniorů v domovech pro seniory není na vysoké úrovni a není ošetřujícím personálem adekvátně hodnocen. Nedostatečná výživa má mnoho následků a ovlivňuje celkový stav organismu seniora, přičemž příčiny nedostatečné výživy jsou ovlivnitelné. Výživa seniorů má svá specifika a při zajišťování jejich výživy by měla být akceptována. Bakalářská práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část se zabývá stářím, výživou a standardy domovů pro seniory. Praktická část se zabývala výzkumem těchto cílů. Zmapovat nutriční dostatečnost stravy klientů domovů pro seniory a zjistit stav přijatých pokrmů mimo stravu danou ústavem. K dosažení cílů práce bylo použito kvalitativní šetření. Výzkumné šetření probíhalo formou semistrukturovaných rozhovorů, metodou dotazování. Výzkumného šetření se zúčastnilo 16 klientů z domovu pro seniory. Rozhovory byly zaznamenány metodou tužka - papír a přepsány. Z výzkumného šetření vyplynulo, že v domovech pro seniory není připravována strava, která odpovídá výživovým doporučením pro seniory. K tomuto závěru byly využity dvě výzkumné otázky na základě jejichž odpovědí jsem dospěla k uvedeným skutečnostem, že většina respondentů nedosáhla svého doporučovaného energetického příjmu, i přesto strava konzumovaná mimo domov průměrně tvořila pouze 13 % celkového energetického příjmu. Přítomnost nutričního terapeuta v ošetřovatelském týmu není běžnou praxí. Na základě mých zjištěných skutečností bych doporučovala, aby byl nutriční terapeut součástí ošetřovatelského týmu v domovech pro seniory.
|
|
|
Sociální sítě u seniorů žijících v domově pro seniory
ŽALIOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce, jež se zabývá sociálními sítěmi seniorů žijících v domově pro seniory, sestává z teoretické a praktické části. V teoretické části je pozornost věnována stáří a s ním souvisejícím změnám, zdravotním a sociálním službám pro seniory se zaměřením na domovy pro seniory a sociálním sítím včetně sociální opory. Praktická část se vztahuje k výzkumu, jehož cílem bylo zjistit, jaké sociální sítě mají uživatelé domova pro seniory. V souvislosti s cílem byly stanoveny dvě výzkumné otázky: "Kdo tvoří sociální sítě uživatelů domova pro seniory?" a "Jak udržují uživatelé domova pro seniory své sociální kontakty?". K realizaci praktické části byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory probíhaly se seniory a pečovateli ve vybraném domově pro seniory. Výsledky výzkumu mimo jiné poukazují na klíčovou roli sociálních sítí seniorů ve vztahu k naplňování jejich psychosociálních potřeb, poskytování pomoci a podpory a naznačují vliv na jejich psychiku, přičemž osobní kontakt s jejich blízkými je pro klienty nenahraditelný. Práce bude poskytnuta zařízení, ve kterém byl výzkum realizován, jako zdroj informací ohledně sociálních sítí jejích klientů a podnětů k optimalizaci v tomto ohledu. Mohla by posloužit také obdobným zařízením jako inspirace pro podporu jejich klientů v oblasti sociálních interakcí.
|
|
|
Aktivizační činnost v domově pro seniory
FUČÍKOVÁ, Nikola
Cílem této bakalářské práce bylo charakterizovat, co je aktivizační činnost a jaká je její náplň v konkrétním domově pro seniory. Pro naplnění požadovaného cíle byla použita kvalitativní výzkumná strategie. Byla využita metoda dotazování formou polostrukturovaného rozhovoru. Účastníci výzkumu byli vybráni na základě prostého záměrného výběru. Kritéria pro výběr komunikačních partnerů byla již předem stanovena. K vyhodnocení získaných dat byla použita metoda otevřeného kódování. Teoretická část definuje pojmy senior, stárnutí a stáří. Dále se zabývá seniory s demencí a seniory se zdravotním postižením a určitými změnami ve stáří. Jsou zmíněna pobytová zařízení pro seniory a jejich právní a etické aspekty. Navazuje vysvětlení obecných zásad aktivizace, role aktivizačních činností v domovech pro seniory a charakterizování, jaké jsou aktivizační metody a techniky při práci v domově pro seniory. Výzkumná otázka se zabývá tím, jaké aktivizační činnosti se podnikají v konkrétním domově pro seniory. Z výzkumu vyplynulo, že je v domově pro seniory různorodé množství konaných a využívaných aktivit. Mezi nejčastější a nejoblíbenější lze zařadit sportovní a pohybové aktivity, trénování paměti, muzikoterapii či canisterapii. Výzkum ukázal, že jsou aktivizační činnosti pro seniory přínosné. Aktivity podporují fyzické, sociální a duševní zdraví, pomáhají udržovat jejich schopnosti a dovednosti, zlepšují náladu a posilují sociální vazby, což snižuje riziko sociálního vyloučení, pocitu osamělosti či izolace. Aktivizační činnosti zlepšují kvalitu života seniorů. Tento výzkum může přispět jako zpětná vazba pro sociální pracovníky vybraného domova při práci se seniory a také jej lze využít jako informační materiál pro veřejnost.
|
|
|
Subjektivní hodnocení kvality života seniorů v domově pro seniory
ČÍŽKOVÁ, Magda
Bakalářská práce se zabývá subjektivním hodnocením kvality života seniorů v domově pro seniory. Tato práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část se zaměřuje na poznatky o stáří a stárnutí, kde je definováno samotné stáří a stárnutí, potřeby seniorů či změny ve stáří. Dále jsou charakterizována pobytová zařízení pro seniory a poskytované služby v nich. Následně je vymezena kvalita života a metody jejího měření. Pro praktickou část je zvolena kvalitativní výzkumná strategie. Výzkum byl realizován pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Tyto rozhovory osahovaly 18 otázek a byly realizovány v domově pro seniory a to s 10 komunikačními partnery. Následně byly rozhovory zpracovány pomocí doslovného přepsání za použití techniky tužka a papír. Poté byly zakódovány a bylo z nich vytvořeno 8 kategorií. Hlavním cílem této práce je zjistit subjektivní hodnocení kvality života seniorů, žijících v domově pro seniory. Dále také byly nastaveny tři dílčí cíle. Prvním z nich je zjistit spokojenost a vnitřní pocity klientů žijících v domově pro seniory. Druhým dílčím cílem je zjistit spokojenost s volnočasovými aktivitami poskytovanými v domově pro seniory. A posledním dílčím cílem zjistit spokojenost se vztahy v domově pro seniory. Z výsledků vychází, že jsou senioři s pobytem v domově pro seniory spokojeni a váží si především služeb a péče, která jim je poskytována, a to především z toho důvodu, že by se bez této péče již nedokázali obejít. Výsledky mého výzkumu mohou sloužit především jako zpětná vazba pro domov pro seniory ve kterém byl výzkum uskutečněn. Domovům pro seniory může tento výzkum také posloužit jako inspirace na zlepšení určitých služeb. Tato práce také může sloužit ke zvýšení povědomí společnosti o životě v domově pro seniory.
|
|
|
Ageismus v kontextu sociální práce
FÁBEROVÁ, Sára
Bakalářská práce se zaměřuje na ageismus v kontextu sociální práce. První, teoretická část vymezuje spojitosti týkající se problematiky ageismu, sociální práce a sociálních služeb pro seniory. Druhá, praktická část se věnuje realizaci výzkumu. Hlavním cílem bakalářské práce je zjistit, zda a jakým způsobem se sociální pracovníci setkávají s ageismem v kontextu sociální práce. Dílčím cílem je zjistit, zda a jaké ageistické stereotypy zaujímají v rámci poskytování sociálních služeb. Pro realizaci výzkumu byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie. Data byla sbírána metodou dotazování, která probíhala technikou polostrukturovaného rozhovoru. Získaná data byla nadále zpracována pomocí otevřeného kódování, metodou "tužka papír". Po procesu otevřeného kódování byly vytvořeny jednotlivé kategorie a nadále zobrazené prostřednictvím diagramů. Výzkumným souborem bylo osm sociálních pracovníků v domovech pro seniory, kteří byli vybráni pomocí metody záměrného výběru. Na základě výsledků výzkumu bylo zjištěno, že dotazovaní sociální pracovníci mají bohaté zkušenosti s ageismem ve společnosti. V rámci poskytování sociálních služeb nebyly však u sociálních pracovníků vypozorovány žádné ageistické postoje. Stereotypní předsudky vůči seniorům ze strany sociálních pracovníků taktéž nebyly v rámci realizovaného výzkumu zaznamenány. Oslovení sociální pracovníci zastávají názor, že osobnost člověka není definována věkem. Výsledky výzkumu se týkají pouze výzkumného souboru dotazovaných osob a nelze je zobecňovat. Mohou však posloužit jako zpětná vazba pro zařízení, kde byl realizován. Výsledky je taktéž možno použít pro rozvoj sociální práce a předcházení ageismu v rámci poskytování sociálních služeb u různých věkových skupin.
|
|
|
Adaptace seniorů při vstupu do pobytové služby domov pro seniory
FRANK, Jakub
Bakalářská práce se zabývá problematikou stárnutí a adaptace starších osob při přechodu do pobytového zařízení domov pro seniory. Práce se ve své teoretické části zaměřuje na vymezení pojmů, charakteristiku a problematické aspekty související se stárnutím. V dalších kapitolách se práce zabývá sociálním prostředím, sociální péčí, poukazuje na cíle a priority geriatrické péče, zabývá se kvalitou života seniorů a identifikuje faktory ovlivňující tuto kvalitu, včetně přípravy na stáří. Důraz je kladen na faktory podporující adaptaci seniorů v pobytové službě domov pro seniory a možnosti adaptace pomocí aktivizačních činností. Cílem práce bylo zjistit, jaké skutečnosti napomáhají seniorům v adaptačním procesu při vstupu do pobytové služby domov pro seniory a do jaké míry adaptační proces při přechodu z domácího prostředí do domova pro seniory ovlivňuje úspěšné zvládnutí adaptace ke spokojenosti seniora. Ve výzkumné části je použita kvantitativní výzkumná strategie prováděná technikou dotazování. Hlavní faktory adaptace jsou zkoumány při vstupu do pobytové služby domov pro seniory a je zkoumán i jejich vliv na změnu chování seniora v důsledku změny sociálního prostředí a zaběhlých návyků. K získání informací o zmíněných faktorech je použit dotazník s 29 otázkami, který byl položen 120 uživatelům domova pro seniory. Na základě výzkumu bylo zjištěno, že faktory ovlivňující adaptační proces seniorů při vstupu do domova pro seniory, mohou být velmi rozmanité a jsou závislé na mnoha aspektech, mezi které patří individuální osobnostní rysy seniora, podmínky a prostředí samotného domova pro seniory, jakož i podpora ze strany rodiny a sociálního okolí. Tato práce přispívá k lepšímu porozumění procesu adaptace a poskytuje návrhy, jak proces adaptace usnadnit.
|
host ::
RSS.