|
|
Vliv vystavení preferovanému pachu na mentální aktivitu ve spánku a její charakteristiky a afektivní vyladění po probuzení
Jankovská, Tereza ; Martinec Nováková, Lenka (vedoucí práce) ; Sebalo Vňuková, Martina (oponent)
Tereza Jankovská Abstrakt Předchozí studie ukazují, že preferované pachy slouží jako účinné vodítko pro vybavování informací z autobiografické paměti a že vystavení pachu během noci ovlivňuje emoční zabarvení mentální aktivity ve spánku (tj. snů v širším slova smyslu). Diplomová práce se zabývá tím, jak nepřetržitá stimulace preferovanými pachy ovlivňuje charakteristiky snů, výskyt emocí ve snech a afektivní vyladění po probuzení. Osmnáct zdravých dobrovolníků ve věku 19-35 let třikrát vždy s týdenním odstupem navštívilo spánkovou laboratoř. První noc sloužila k tomu, aby se adaptovali na prostředí laboratoře. Během druhé a třetí noci byli v randomizovaném pořadí buď vystaveni pachu, který si předtím sami zvolili nebo proběhla kontrolní noc bez čichové stimulace. Během každé návštěvy byli dobrovolníci vzbuzeni z REM fáze. Po probuzení následně uvedli, zda se jim zdál nějaký sen, a případně zhodnotili jeho příjemnost, emoční náboj a výskyt pozitivních a negativních emocí a čtyři dimenze jádrové afektu (valence, aktivace, příjemná aktivace-nepříjemná deaktivace, nepříjemná aktivace- příjemná deaktivace). Výsledky práce nejsou v souladu s předchozími studiemi, tzn. nebyl nalezen statisticky významný rozdíl mezi experimentální a kontrolní podmínkou v žádné v závislé proměnných. Zjištění naznačuje, že vystavení...
|
|
|
Olfactory adaptations in the deep-sea fishes
Kamrla, Jaroslav ; Musilová, Zuzana (vedoucí práce) ; Stopková, Romana (oponent)
Cílem této práce bylo shrnout znalosti o čichu hlubokomořských paryb a ryb. Výzkumy na toto téma jsou spíše ojedinělé, nicméně pár zajímavých prací nastiňuje důležitost čichu v těchto nehostinných podmínkách. Po krátkém představení obecného fungování čichové soustavy se tato práce zabývá jednotlivými adaptacemi v hlubokém moři. Na základě porovnání jednotlivých částí mozku, které jsou zodpovědné za recepci jednotlivých smyslů, lze získat představu o důležitosti jednotlivých smyslů. Ta byla zkoumána u mesopelagických a demersálních druhů. Mezi adaptace patří například ontogenetický posun ve smyslové orientaci. Dále také sexuální dimorfismus čichové soustavy. Zvětšené olfaktorické orgány u samců slouží pravděpodobně k jednodušší lokalizaci samice. Co se týká bohatosti repertoáru olfaktorických receptorů, tak genom hadální ryby z Mariánského příkopu ukázal ztrátu spousty čichových genů, ale zdůraznil jejich specificitu. Vlastní data, která jsou součástí této práce, odhadují počet čichových genů u hlubokomořských ryb, pro které nemáme kvalitní genom, ale jen zdrojová data ze sekvenace genomu. Odhady s velkým konfidenčním intervalem ukazují spíše nižší počty genů, ale jsou i výjimky s větším repertoárem, které jsem označil za kandidáty pro další studium.
|
|
| |
|
| |
|
|
Zkoušení senzorických schopností posuzovatelů: zkoumání citlivosti čichu a zraku
Hýsková, Eva ; Janoušková, Eva (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce byla zaměřena na zrakový a čichový smysl a jejich význam při senzorickém hodnocení. Jsou zde teoreticky zpracovány požadavky na posuzovatele v senzorické analýze, požadavky na zkušební prostory a požadavky Českého institutu pro akreditaci na akreditaci laboratoří působících v oblasti senzorického zkoušení. Uvádí přehled metod a legislativy v oblasti senzorické analýzy. V experimentální části této práce byly vybrány metody vhodné pro zkoumání citlivosti čichu a zraku senzorických posuzovatelů. Metody byly ověřeny v senzorické laboratoři, validovány a k jednotlivým metodám byly vypracovány standardní operační postupy.
|
|
| |
|
|
Role tělesné vůně při diagnostice onemocnění
Adamová, Adéla ; Schwambergová, Dagmar (vedoucí práce) ; Eretová, Petra (oponent)
Správná a rychlá diagnostika onemocnění je klíčovým prvním krokem k úspěšné léčbě. U mnoha nemocí je zároveň včasná diagnostika dokonce zcela zásadní pro úplné uzdravení organismu. Řada běžně využívaných diagnostických nástrojů je však pro pacienty poměrně náročná a zdlouhavá, neboť sestává z celého souboru vyšetření. Jednou z dalších potencionálních možností je diagnostika na základě lidské tělesné vůně. Tělesná vůně člověka je do jisté míry stálá, existují ale faktory, které ji mohou alterovat. Jedním z těchto faktorů jsou právě určitá onemocnění. Kvalitativní i kvantitativní změny v látkách, které tělesná vůně pacientů obsahuje, mohou být identifikovány některými zvířaty, zejména trénovanými psy, či za pomoci analytických metod, například plynové chromatografie. V poslední době se používáním těchto metod zabývá celá řada studií, které se snaží objasnit šíři jejich využití a zároveň poukázat na jejich neinvazivnost. Cílem bakalářské práce je vytvoření teoretického přehledu studií, které se zabývají diagnostikou onemocnění z tělesné vůně člověka, a to zejména pomocí zvířecího čichu. Práce shrnuje literaturu zaměřující se na toto téma, upozorňuje na výhody i nevýhody diagnostiky pomocí tělesné vůně, kriticky hodnotí využívanou metodiku prezentovaných studií a poukazuje na možné budoucí výhledy....
|
|
| |
|
|
Olfaction-mediated behavioural defence mechanisms in humans
Schwambergová, Dagmar ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Croy, Ilona (oponent) ; Polák, Jakub (oponent)
Předkládaná disertační práce se skládá ze dvou částí. První část představuje behaviorální obranné mechanismy u člověka, zejména behaviorální imunitní systém. V této části také shrnuji poznatky o behaviorální obraně zprostředkované čichovými vodítky. Přestože jsou zmíněné obranné mechanismy důležité pro všechny jedince žijící v sociálních skupinách, disertační práce na toto téma nahlíží v kontextu výběru partnera, neboť je tento kontext nejvíce studovaným. V další kapitole pak poukazuji na důležitost čichové sebe-inspekce, a jak toto dosud jen velmi málo studované chování může být propojeno s behaviorálním imunitním systémem. Závěr první části práce je věnován vztahu mezi čichem a dalšími modalitami, které přispívají k rozpoznání zdravého a imunokompetentního partnera. V druhé části disertační práce představuji celkem devět článků, z čehož jsou tři přehledové články a šest empirických studií. Přehledové články shrnují fungování behaviorálního imunitního systému, čichem zprostředkovaného vyhýbání se patogenům a jak jsou vztahy mezi hodnoceními atraktivity z různých modalit asociovány jen slabě. První empirický článek se poté zabývá tím, zdali hrozba vyvolaná koronavirovou pandemií vede ke zvýšení vnímaného znechucení, jakožto hlavní proměnné asociované s behaviorálním imunitním systémem. Zjistili...
|
|
| |
host ::
RSS.