|
|
úloha sestry v prevenci respiračních infekcí
LIŠKOVÁ, Petra
V této bakalářské práci byla zkoumána úloha sester v prevenci respiračních infekcí u pacientů na infekčním a plicním oddělení. Nedostatečná prevence respiračních infekcí může vést ke zhoršení zdravotního stavu pacientů a prodloužení jejich hospitalizace. Je proto zásadní, aby sestry rozuměly preventivnímu opatření. Hlavním cílem této práce bylo zjistit úlohu sestry v prevenci respiračních infekcí. Zaměřily jsme se na typy infekcí, ochranné postupy, bariérové techniky, chyby v dodržování zásad prevence a specifika péče o pacienty s respiračními infekcemi. Výsledky výzkumu nám umožnily získat komplexní pohled na problematiku prevence respiračních infekcí v ošetřovatelské praxi. Data byla získávána pomocí kvalitativního výzkumu formou polostrukturovaného rozhovoru se sestrami, doplněného o pozorování. Rozhovory a pozorování probíhaly na plicním a infekčním oddělení, přičemž z každého oddělení byly zahrnuty 4 sestry. Údaje byly zpracovány metodou kódování, což vedlo k vytvoření čtyř kategorií a jejich podkategorií. Výzkum ukázal, že úloha sestry v prevenci respiračních infekcí je zásadní a komplexní. Sestry hrají klíčovou roli v používání ochranných pomůcek, jako jsou rukavice a roušky, a při blízkém kontaktu s pacienty také ochranných brýlí a štítů. Během pandemie covid-19 se zvýšil význam používání jednorázových plášťů. Kromě toho sestry poskytují edukaci pacientům a jejich rodinám, čímž zajišťují, že jsou informováni o správných postupech péče, sledování příznaků a užívání předepsaných léků. Sestry také hrají důležitou roli v důsledné hygieně rukou, která je nezbytná pro prevenci šíření infekcí. Výzkum odhalil, že některé sestry si dezinfikovaly ruce nesprávným způsobem, což naznačuje potřebu dalšího školení.
|
|
|
Problematika zhodnocení potřeb pacienta v chirurgickém ošetřovatelství
KULAJEC, Teťana
Současný stav: Problematika zhodnocení potřeb pacienta hospitalizovaného na chirurgickém oddělení je výchozím momentem ošetřovatelské péče. V současné době dochází k rozvoji holistického pojetí péče o pacienta a k rozvoji spolupráce s rodinou. Cíle práce: Zjistit úlohu sestry při uspokojování potřeb u pacienta, zjistit, jakým způsobem se rodina podílí na uspokojování potřeb pacienta a zhodnotit, jak se liší potřeby pacienta zaznamenané v ošetřovatelské dokumentaci s aktuálně se vyskytujícími potřebami pacienta na chirurgickém oddělení. Metodika: Ke zpracování výzkumné části diplomové práce bylo použito kvalitativní výzkumné šetření a metody dotazování, techniky sběru dat formou polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumného šetření se zúčastnily sestry, které pracují na chirurgickém oddělení. Dále byli účastníky pacienti, kteří jsou hospitalizovaní na chirurgickém oddělení alespoň dva dny, a rodinní příslušníci, kteří o pacienta pečují. Všechny rozhovory byly vyhodnoceny otevřeným kódováním metodou tužka-papír, takto zpracované výsledky jsem následně kategorizovala. Součástí je také analýza ošetřovatelské dokumentace daného pacienta. Ošetřovatelská dokumentace byla zhodnocena sekundární analýzou dat. Výsledky: Úloha sestry spočívá především v identifikaci a následné saturaci potřeb. Při zhodnocení uspokojování potřeb se všichni pacienti shodli na tom, že vše hodnotí pozitivně. I když podle sester k saturaci potřeb nemají dostatek času. Rodina se nejčastěji v péči o příbuzného podílí na psychické podpoře, finanční podpoře, zajištění chodu domácnosti, dodání potřebných věcí a následné péči. Při analýze ošetřovatelské dokumentace se ukázalo, že sestry při změně zdravotního stavu pacienta neprovedly přehodnocení jeho fyzického stavu. Závěr: Ke komplexnímu zhodnocení a zaznamenávání potřeb pacienta do ošetřovatelské dokumentace může přispět zvýšení počtu sester ve zdravotnických zařízeních a zavedení školení nebo seminářů na dané téma.
|
|
|
Úloha sestry v managementu bolesti po velkých ortopedických operacích
LUDVÍKOVÁ, Marie
Téma diplomové práce je Úloha sestry v managementu bolesti po velkých ortopedických operacích. V práci je obsaženo téma bolest, její dělení, jaká je úloha sestry při anamnéze bolesti a hodnocení bolesti, jaká je role sestry v léčbě pooperační bolesti. Dále téma aloplastika velkých kloubů a anesteziologie, druhy anestezie. Před začátkem výzkumu byly stanoveny tyto 3 hlavní cíle: Zmapovat úlohu sestry při řízení pooperační analgezie po velkých ortopedických operacích, Zhodnotit vliv typu anestezie při operačním výkonu na intenzitu pooperační bolesti a následnou spotřebu analgetik a Zmapovat využitelnost epidurálních katétrů v péči o bolest u pacientů po velkých ortopedických operacích. Na základě stanovených cílů byla stanovena výzkumná otázka: Jaká je úloha sestry při řízení pooperační analgezie po velkých ortopedických operacích? Tento výzkum probíhal pomocí polostrukturovaných rozhovorů se sestrami pracujících na ortopedických oddělení, stanice JIP. Kvantitativní část výzkumu probíhala pomocí dvou dotazníků, kterými se ověřovaly hypotézy, týkajících se toho, zda existuje rozdíl v intenzitě pooperační bolesti a následné spotřebě analgetik v souvislosti s typem použité anestezie a zda je bolest lépe řízena u pacientů po velkých ortopedických operacích, kteří mají zavedený epidurální katétr. První dotazník byl vyplňován sestrami pracujících na ortopedickém oddělení, stanice JIP, ovšem byl zaměřen na sběr dat o pacientech, proto k vyplňování potřebovaly ošetřovatelskou dokumentaci pacientů. Druhý dotazník sbíral data od sester pracujících na ortopedických odděleních, stanice JIP a standardních lůžek.
|
|
|
Brachyterapeutická léčba z pohledu sester a pacientů
KULAJEC, Teťana
Brachyterapie je forma radioterapie, při níž se zdroj záření umisťuje na velmi krátkou vzdálenost ke karcinomu. Nejčastější indikací k brachyterapii jsou onkogynekologické malignity. Cílem této práce bylo zjistit úlohu sestry u pacienta léčeného intrakavitární brachyterapií, zkušenosti pacientů s ošetřovatelskou péčí poskytnutou při intrakavitární brachyterapeutické léčbě a zmapovat specifika ošetřovatelské péče sestry při intrakavitární brachyterapeutické léčbě. Dále jsem se zaměřila na komplikace vzniklé při brachyterapii a na prevenci vzniku těchto komplikací ze strany sestry. Ke splnění cílů jsem použila kvalitativní výzkumné šetření formou polostrukturovaných rozhovorů se sestrami a pacienty. Výsledky jsem analyzovala pomocí otevřeného kódování metodou tužka-papír a takto zpracované výsledky byly následně kategorizovány. První výzkumný soubor tvořily čtyři sestry pracující na brachyterapeutickém sále. Druhý soubor tvořilo šest pacientů vybraných metodou záměrného výběru, pro které bylo zvoleno následující kritérium: pacient měl nebo má onkogynekologické onemocnění, u kterého byla zahájena brachyterapeutická léčba. Bylo zjištěno, že sestra má na brachyterapeutickém sále úlohu především jako sestra poskytovatelka ošetřovatelské péče. Roli edukátorky ale sestra splnila pouze v oblasti edukace o průběhu brachyterapeutické léčby, ale o prevenci komplikací již nikoliv. Podle dalších výpovědí bylo zjištěno, že tuto edukaci sestry provádějí, až když se jich pacienti na toto téma sami zeptají. Specifika ošetřovatelské péče se u žádné z respondentek skoro vůbec nelišila. Pacienti zhodnotili i přes absenci edukace ošetřovatelskou péči poskytnutou sestrou a spolupráci s ní jako velmi kladnou a jejich přístup za zcela profesionální. Některým pacientům posloužila sestra i jako psychická opora. Výpovědi pacientů ukázaly, že výskyt komplikací po brachyterapeutické léčbě byl o něco širší, než jmenovaly sestry. Výsledky výzkumného šetření mohou být tématem pro návrh semináře o této problematice.
|
|
|
Periferně zaváděný centrální žilní katétr - role sestry
Rosypalová, Marta ; Michálek, Pavel (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Předkládaná diplomová práce je věnována periferně zaváděným centrálním žilním katétrům, roli sestry v zavádění těchto systémů a péči o ně. Cílem práce, která částečně vychází z projektu PICC uspořádaného Klinikou anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, bylo sledovat kvalitu života u pacientů s PICC po jejich zavedení, sledovat možné komplikace (trombóza žíly, bakteriémie, sepse, lokální infekce, dekubitus, rozpojení systému, mechanické komplikace aj.) a ověřit ekonomickou efektivitu systému PICC ve srovnání s jinými metodami. Cílem další části práce, jež se k projektu již nevztahuje, bylo zjistit povědomí všeobecných sester/zdravotnických záchranářů o katétru PICC. Práce sleduje dvě tradiční linie - teoretickou a empirickou. Teoretická část se nejprve zabývá centrálním žilním katétrem obecně, poté charakteristikou systému PICC. Následuje přehled indikací, technik a komplikací zavádění PICC. Zpracována je též role sestry v zavádění a ošetřování těchto systémů. Empirická část je rozdělena do dvou oddílů. První je tvořen průzkumným dotazníkovým šetřením, kterým jsem zjišťovala informovanost všeobecných sester/zdravotnických záchranářů o systému PICC. Druhý oddíl vychází z již výše zmíněného projektu, pomocí něhož...
|
|
|
Aplikace transfuze v proměnách času ošetřovatelské praxe
SPILKOVÁ, Eliška
Bakalářská práce "Aplikace transfuze v proměnách času ošetřovatelské praxe" je teoretického charakteru. Jejím cílem je analyzovat vývoj podávání transfuze v historickém sledu a poukázat na měnící se úlohu sestry v procesu podávání transfuze. Práce je zpracována jako historicko-analytická studie primárních a sekundárních zdrojů s následnou interpretací textů. V souvislosti s analýzou textu byly položeny dvě výzkumné otázky: Jak se vyvíjelo podávání transfuze v historickém sledu? Podávání transfuze se vyvíjelo od zvířecích, mezidruhových až k pokusům o lidské transfuze. K zásadním událostem, které ovlivnily podávání transfuzí patří objevení krevního oběhu, krevních skupin a Rh systému. Jaké aspekty ovlivnily úlohu sestry v procesu podávání transfuze? Mezi nejvýznamnější aspekty, jak vyplynulo z analýzy textů, byly zákony, vyhlášky a rozvíjející se lékařská praxe. Od nepaměti si lidé uvědomovali důležitost krve. Ve starověku byly prováděny rituály s krví a obřadné oběti lidské krve. Roku 1490 došlo k údajně prvnímu krevnímu převodu. V 17. století William Harvey objevil krevní oběh, a tím došlo k získávání poznatků o funkci krve a snaze o léčbu při krvácení. Tento objev podmínil řadu pokusů o transfuze, avšak většina končila úmrtím nebo těžkými potransfuzními reakcemi. K rozvoji krevních transfuzí došlo ve 20. století kdy byly objeveny krevní skupiny a Rh systém. Úloha sestry při aplikaci krevní transfuze se objevila až ve 20. století.
|
|
|
Úloha sestry při adaptaci novorozence po porodu
MATÝSOVÁ, Monika
Diplomová práce se zabývá problematikou role dětské sestry při adaptaci novorozence po porodu. V teoretické části se věnujeme dostupným vědeckým poznatkům zaměřeným na průběh těhotenství, způsob vedení porodu (vaginální a operativní), na hodnocení poporodní adaptace novorozence a na kojení a jeho význam. Důležitou částí je zmapování úlohy dětské sestry v péči o novorozence s využitím klasifikačního systému NOC pro hodnocení jeho poporodní adaptace. Pro vypracování teoretické části diplomové práce byly použity české i zahraniční literární zdroje. Prvním cílem diplomové práce bylo podrobné zmapování úlohy dětské sestry v poporodní adaptaci novorozence po fyziologickém a operativně vedeném porodu. Pro jeho řešení byly zvoleny dvě výzkumné otázky. První výzkumnou otázkou bylo, jaké hodnoty Apgar skóre vykazují novorozenci po fyziologickém a operativním porodu. Druhou výzkumnou otázkou bylo, jaká je úspěšnost prvního přiložení novorozence ke kojení do 30. minut po fyziologickém a operativním porodu. Druhým cílem diplomové práce bylo ověření souboru klasifikačního systému NOC na hodnocení adaptace novorozence. Pro řešení byla stanovena poslední výzkumná otázka, jaký je názor dětských sester na použití klasifikačního systému NOC v rámci poporodní adaptace novorozence. Pro empirickou část výzkumu jsme zvolily kvalitativně-kvantitativní strategii. Ke sběru dat bylo použito pozorování, individuální polostrukturované rozhovory se sestrami a písemné vyplnění formulářů NOC škály. Prvním výzkumným souborem bylo 10 novorozenců po fyziologickém - vaginálně vedeném porodu a 10 novorozenců po operativním porodu císařským řezem. Druhý výzkumný soubor tvořily 2 dětské sestry pracující s novorozenci v rámci poporodní adaptace v Nemocnici Jihlava. Analýzou a interpretací získaných výsledků jsme zjistily, že novorozenci narození vaginálním porodem měli průměrné Apgar skóre 8,03 a novorozenci narození císařským řezem měli průměrné Apgar skóre 9,50. Průměrné hodnoty indikátorů v systému hodnocení NOC kódu 0118 Přizpůsobení novorozence vykazovaly po vaginálně vedených porodech mírně horší výsledky. Námi sledovaný soubor dvou skupin novorozenců neodpovídal obecně očekávaným výsledkům. Novorozenci po císařském řezu jsou ohroženi rizikovými faktory, ale díky šetrné ošetřovatelské péči a šetrnému vedení porodu však k takovému ohrožení nedochází a proces poporodní adaptace může být úspěšný. U kódu 1000 Začátek kojení dítě vykazovaly u vaginálně vedených porodů indikátory minimálně 8 krmení za den a spokojenosti kojenců po krmení lepší výsledky. U kódu 1001 Začátek kojení matka průměrné hodnoty indikátorů odsávání prsu a spokojenost s procesem kojení výsledkově vycházely lépe ve prospěch novorozenců narozených vaginálně ve srovnání s novorozenci po císařském řezu. V otázce úspěšnosti prvního přiložení novorozenců ke kojení do třiceti minut po porodu vyplýval jednoznačně lepší výsledek ve prospěch novorozenců narozených vaginálně. Závěry získané našim výzkumem ve vztahu kojení dítěte matkou potvrzují jednoznačnou prospěšnost vaginálně vedených porodů pro úspěšnou adaptaci novorozenců. Významnou úlohu v hodnocení poporodní adaptace novorozence bezesporu hraje roli dětská sestra. Z výzkumu diplomové práce vyplývá, že klasifikační systém NOC je v rámci poporodní adaptace novorozence velmi dobře propracovaný až detailní v souvislosti se sledováním a následným zajištěním péče o novorozence. Plnohodnotné využití v současné praxi v nastaveném systému péče konkrétních zdravotnických zařízení, však není možné z důvodu nedostatečného personálního obsazení, provozu oddělení. Stávající systém dokumentace neposkytuje rezervy v péči o novorozence, tak jak by si klasifikační systém NOC zasloužil.
|
|
|
Periferně zaváděný centrální žilní katétr - role sestry
Rosypalová, Marta ; Michálek, Pavel (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Předkládaná diplomová práce je věnována periferně zaváděným centrálním žilním katétrům, roli sestry v zavádění těchto systémů a péči o ně. Cílem práce, která částečně vychází z projektu PICC uspořádaného Klinikou anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, bylo sledovat kvalitu života u pacientů s PICC po jejich zavedení, sledovat možné komplikace (trombóza žíly, bakteriémie, sepse, lokální infekce, dekubitus, rozpojení systému, mechanické komplikace aj.) a ověřit ekonomickou efektivitu systému PICC ve srovnání s jinými metodami. Cílem další části práce, jež se k projektu již nevztahuje, bylo zjistit povědomí všeobecných sester/zdravotnických záchranářů o katétru PICC. Práce sleduje dvě tradiční linie - teoretickou a empirickou. Teoretická část se nejprve zabývá centrálním žilním katétrem obecně, poté charakteristikou systému PICC. Následuje přehled indikací, technik a komplikací zavádění PICC. Zpracována je též role sestry v zavádění a ošetřování těchto systémů. Empirická část je rozdělena do dvou oddílů. První je tvořen průzkumným dotazníkovým šetřením, kterým jsem zjišťovala informovanost všeobecných sester/zdravotnických záchranářů o systému PICC. Druhý oddíl vychází z již výše zmíněného projektu, pomocí něhož...
|
|
|
Úlohy sestry v zátěžových testech na kardiologii
FIŠEROVÁ, Andrea
Tématem této práce jsou úlohy sestry v zátěžových testech na kardiologii. První část bakalářské práce je teoretická a druhá je praktická. Měli jsme zjistit úlohy sestry v zátěžových testech na kardiologii. Zaměřili jsme se, jak na sestry na kardiologickém oddělení v lůžkové časti, tak na sestry přímo u zátěžových testů. Také jsme chtěli zmapovat různé druhy zátěžových testů a činnosti sestry. Do výzkumu jsme vybrali sestry pracující u ergometrie, spiroegometrie, zátěžové echokardiografie a pozitronové emisní scintigrafie myokardu. Pro výzkum v této práci byly určené 3 výzkumné otázky.
|
|
|
Úloha sestry v primární prevenci kardiovaskulárních chorob
CICHROVÁ, Lenka
Tématem této práce je Úloha sestry v primární prevenci kardiovaskulárních chorob (KVO). V dnešní době jsou KVO jednou z nejčastějších příčin úmrtí dospělé populace na celém světě. V Evropě to činí až 40 % úmrtí ročně. Tyto onemocnění postihují srdce a cévy, mohou se objevit v několika podobách, jako například ischemická choroba srdeční, cévní mozkové příhody nebo vysoký krevní tlak. Proto je primární prevence v rámci ošetřovatelství a intervencí sestry velmi důležitá. Prevence KVO je úzce spjata se znalostí rizikových faktorů. Měla by tedy směřovat na jejich správné ovlivnění nebo případnou léčbu. Práce je rozdělena na dvě části. První část je teoretická a druhá je praktická. V této práci byly určeny dva cíle, první cíl: ?Zmapovat úlohu sestry v primární prevenci kardiovaskulárních chorob.? Druhý cíl: ?Zjistit zda jsou sestry u praktických lékařů zapojeny do primární prevence kardiovaskulárních chorob.? Pro výzkum v této práci byly určeny výzkumné otázky. Výzkumná otázka č. 1: ?Jaká je hlavní úloha sestry v primární prevenci kardiovaskulárních chorob??. Výzkumná otázka č 2: ?Jakým způsobem se sestry zapojují u praktických lékařů do primární prevence kardiovaskulárních chorob??. Výzkumná otázka č. 3: ?Využívají sestry u praktických lékařů tabulkové SCORE kardiovaskulárních chorob??. Pomocí výzkumu kvalitativním šetřením bylo zjištěno, že se sestry v rámci prevence KVO nejčastěji věnují edukaci klienta o správném životním stylu, sledují krevní tlak, hodnoty cholesterolu a glykémie. Dále bylo zjištěno, že se setry u praktických lékařů věnují a provádí primární prevenci KVO. V práci jsou rozhovory se sestrami zaznamenány a popisovány ve výsledcích. Nejčastější a nejzajímavější odpovědi sester se objevují v tabulkách. Výsledky bakalářské práce lze využít jako zdroj informací o správné primární prevenci KVO v ordinacích praktických lékařů. Tyto informace byly využity k vytvoření brožury pro sestry, jak správně postupovat v primární prevenci KVO.
|
host ::
RSS.