|
|
Potenciál využití sukcese při obnově kalamitní holiny
Květoň, Lukáš
Předmětem této bakalářské práce bylo analyzovat úspěšnost obnovy lesa na kalamitní holině vzniklé po větrné kalamitě "Antonín". Po rozpadu přibližně 1,7 ha velkého bukového porostu na živném stanovišti byla v roce 2012 založena trvalá výzkumná plocha o velikosti 15x110 m. Na bodové síti (5x5 m) byl sledován samovolný vývoj dřevinné a bylinné vegetace. Výstupem práce bylo vyhodnocení hustoty přirozeného zmlazení ze dvou vegetačních období. Podle platné legislativy (Zákon 289/1995 Sb., vyhláška 139/2004 Sb.) lze hodnotit obnovu za neúspěšnou, především kvůli nízkému počtu cílových dřevin 7 779 ks/ha, které nevyhovují minimálnímu počtu jedinců na hektar. Hustota ostatních dřevin činila pouze 476 ks/ha. V následujícím roce byl zjištěn pokles cílových dřevin, hustota dosahovala 7 619 ks/ha a nárůst ostatních dřevin s hustotou 952 ks/ha. V prvním roce byla zaznamenána největší hustota u buku (3 175 ks/ha) a dubu (2 222 k/ha), v roce nadcházejícím tyto dřeviny vykazovaly největší pokles. Velmi výrazný vliv na hustotu zmlazení byla vzdálenost od okraje okolního porostu, kdy do 5 m od okraje porostu hustota zmalení dosahovala 70 000 ks/ha, nad 45 m od okraje porostu nedosahovala hustota zmlazení více než 10 000 ks/ha.
|
|
|
Hodnocení produkční schopnosti čekanky obecné pro pastevní využití
Vašátková, Marie
Tato práce se zabývá hodnocením produkční schopnosti čekanky obecné a jejím využitím. Výzkum byl realizován na dvou místech, a to na polních parcelách Pícninářské stanice ve Vatíně a ve skleníku Mendelovy univerzity. První část byla zaměřena na srovnání produkce píce a kořenového systému čekanky obecné (planá česká a šlechtěná novozélandská (Puna II), jitrocele kopinatého (Libor) a travní směsi. Odrůda čekanky Puna II dosahovala průkazně vyšší výšky rostlin (28,1 cm), než planý ekotyp (21,0 cm). Následující parametry byly hodnoceny společně s jitrocelem a travami. Rozdíl ve výnosu čerstvé píce nebyl mezi žádnou z plodin statisticky průkazný. Čekanka měla průměrné hodnoty 10,1 t.ha-1, jitrocel 12,0 t.ha-1 a trávy 12,2 t.ha-1. Naopak u výnosu sušiny byl rozdíl statisticky významný ve všech případech (čekanka 1,1 t.ha-1, jitrocel 1,4 t.ha-1, trávy 1,8 t.ha-1). Obsah sušiny čekanky (10,7 %) byl v porovnání s travní směsí (15 %) průkazně nižší. U všech výše uvedených variant porostů byla provedena analýza obsahu dusíkatých látek a vlákniny. Česká forma čekanky dosahovala nejvyššího obsahu dusíkatých látek (24,9 %), naopak nejnižší měla obsah acidodetergentní vlákniny (19,6 %). V obou případech byla průkazně odlišná od jitrocele. Obsah neutrálně detergentní vlákniny (24,8 %) se u čekanky průkazně lišil od pastevní směsi i směsi trav. Dále bylo porovnáno hmotnostní, délkové a objemové rozložení biomasy kořenů plané čekanky a jitrocele ve 4 hloubkách půdy. K tomu byly využity i výsledky z obdobného pokusu Dostála (2019) s travami. Hmotností čerstvých kořenů ve svrchních vrstvách vynikala čekanka (1 080 g.m-2 v hloubce 5–9 cm, 476 g v hloubce 15–19 cm) oproti jitrocelu (614 g.m-2 v hloubce 5–9 cm, 374 g.m-2 v hloubce 15–19 cm). Druhou částí byl pokus založený 17. 9. 2019 do válců s pískem o objemu 1 923 cm3. Délka vegetace byla pouze 69 dní. Do válců byla vyseta čekanka obecná Puna II, jitrocel kopinatý Tonic, vojtěška setá Zuzana, jetel luční Callisto a kostřava rákosovitá Kora. Byla hodnocena maximální hloubka kořenů, která u čekanky činila 15 cm, mezi plodinami nebyl rozdíl statisticky průkazný. Celkovou délku kořenů měla čekanka 13,62 m. Výška rostlin se statisticky lišila u kostřavy (15,6 cm), čekanka měla výšku 7,7 cm.
|
|
|
Hodnocení pěnotvorných schopností vaječných hmot různých typů
Hrozová, Tereza
Diplomová práce se zabývala stanovením indexu šlehatelnosti a indexu trvanlivosti pěn po 30 a 60 min u různých druhů skořápkových vajec a vaječných hmot. Ze skořápkových vajec vykazovala vejce obohacená o vitamin D nejlepší pěnotvorné vlastnosti. Index šlehatelnosti bílků různých druhů se pohyboval v rozmezí 476,67 – 520,00 %, index trvanlivosti pěn po 30 min v rozmezí 425,33 – 481,89 % a po 60 min v rozmezí 416,40 – 468,08 %. Nejvyšší index šlehatelnosti měly bílky sušené (520,00 %), ale nejvyšší trvanlivost pěny si zachovávaly i po 60 min bílky vajec čerstvých (468,06 %). Pasterované tekuté bílky měly nízkou šlehatelnost (483,33 %) a nejnižší trvanlivost pěny již po 30 min (425,33 %). Čerstvá melanž a žloutek nedosahovaly z daleka takových hodnot šlehatelnosti a trvanlivosti pěn jako bílek, u sušených hmot byly tyto funkční vlastnosti ještě sníženy.
|
|
|
Zhodnocení zabřezávání jalovic holštýnského plemene na ŠZP Žabčice
Bajková, Daniela
Bakalářská práce je zaměřena na faktory, které ovlivňují zabřezávání jalovic holštýnského plemene na ŠZP v Žabčicích. Z hlediska reprodukce je důležité znát anatomii samičího po-hlavního ústrojí a funkci jednotlivých orgánů. V současnosti je nevyužívanější biotechnickou metodou reprodukce skotu inseminace. Pro úspěšnost inseminace je důležitý relativně krátký okamžik estrálního cyklu – říje. Říje trvá u skotu pouze několik hodin, je tedy důležitá její správná detekce. K následnému určení gravidity se nejčastěji využívá ultrasonografie. Z uvedených výsledků vyplývá, že z 457 pozorovaných jalovic bylo provedeno celkem 1176 kontrol. U 408 jalovic došlo k inseminaci a u 366 jalovic byla detekována pozitivní březost. Bylo zjištěno 100 jalovic zabřezlých po přirozené říji a 266 jalovic po hormonálním ošetření. Procento zabřezlých po první inseminaci bylo 62,99 % a inseminační index 1,43. Celková březost byla zjištěna 89,71 %. Průměrný věk při první inseminaci byl 476,33 dní a statisticky vysoce průkazný rozdíl (P≤ 0,01) byl mezi jednotlivými skupinami zjištěn u průměrné sumy dní mezi kontrolami.
|
|
|
Vývoj regionální diferenciace plodnosti v Česku na úrovni SO ORP v letech 1996 až 2020
Petrák, Marek ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Slabá, Jitka (oponent)
Vývoj regionální diferenciace plodnosti v Česku na úrovni SO ORP v letech 1996 až 2020 Abstrakt Cílem této bakalářské práce je zhodnocení vývoje intenzity a časování plodnosti v Česku správních obvodů obcí s rozšířenou působností (SO ORP) za období 1996 až 2020. Dalším cílem je regionalizace těchto administrativních jednotek na základě hodnot ukazatelů reprezentujících plodnost. První část práce přináší shrnutí nejdůležitějších teoretických východisek studia plodnosti v návaznosti na výrazné změny reprodukčního chování, které probíhají na území Česka po roce 1989. Praktická část se dále soustředí na analýzu regionálního vývoje intenzity plodnosti pomocí ukazatele úhrnné plodnosti dle a časování rození dětí pomocí ukazatele průměrného věku při narození dítěte. Vývoj regionální diferenciace je dále statisticky popsán pomocí základních ukazatelů popisné statistiky a vizualizována pomocí kartografických vyjadřovacích prostředků. Analytická část práce odhalila, že skutečně dochází k diferenciaci intenzity plodnosti i jejího časování, a to nejen regionálně, ale i v průběhu času. Klíčová slova: plodnost, regionální diferenciace, regionalizace, Česko Počet znaků s mezerami: 99 476
|
|
|
Fluorescenční nanočástice na bázi organických chromoforů
Čekal, Josef ; Kratochvíl, Matouš (oponent) ; Vala, Martin (vedoucí práce)
Tato práce si klade za cíl vytvořit za pomoci organických molekul vytvořit Host-Guest nanočásticové systémy vykazující emisi bílého světla (WLE), které je dosaženo pomocí mechanismu Försterova rezonančního přenosu energie (FRET). K přípravě nanočásticových systémů byly použity látky na bázi substituovaných stilbenů, jako donor/matrice byly použity látky CA-DPS-V (H2) a CA-DPS-CHO (H1). Dále jako akceptor/dopant CA-DPS-DCV (G1) a DPA-DXS-IOO (G2). Ze společných roztoků látek v THF byly pomocí nanoprecipitace vytvořeny 3 nanočásticové systémy: systém 1 (H1+G1), u kterého k WLE nedošlo, systém 2 (H2+G1) a systém 3 (H2+G2). Systémy 2 a 3 byly charakterizovány pomocí fluorescenční spektroskopie a výpočtů parametrů FRET. Ukázalo se že v případě systému 2 je Försterova vzdálenost menší než u systému 3. Rozdílná Försterova vzdálenost u těchto systémů potom ovlivňuje složení poměrů schopných WLE. Největší blízkost bílému bodu (0,33 0,33) vykazovaly v systému 2 poměry látkového množství 110:1 (0,32 0,38) a 164:1 (0,29 0,32) a v systému 3 poměry 340:1 (0,34 0,30) a 476:1 (0,31 0,28). Cíl práce byl tedy splněn a bylo ukázáno, že připravit nanočástice schopné WLE takovýmto způsobem lze. Nevýhodou připravených nanočástic však byla jejich nízká fotostabilita. Pokračováním této práce by tedy mohla být příprava takovýchto stabilnějších nanočástic ze strukturně podobných látek. U těchto částic by již mohla být provedena charakterizace struktury a dalších vlastností z pohledu možných aplikací.
|
|
|
ŘEŠENÍ ETICKÝCH OTÁZEK PŘI PRÁCI ODBORNÍKŮ RADIAČNÍ OCHRANY
HÝBLOVÁ, Marie
1. SOUČASNÝ STAV Pracovníci radiační ochrany hledají odpovědi na etické otázky týkajících se jejich práce. Tyto etické otázky jsou velmi náročné na zpracování, ke kterému jsou potřebné znalosti z oblastí aplikované etiky, radiofyziky a radiobiologie, ochrany proti ionizujícímu záření, psychologie a sociálních věd. Radiační pracovníci mají k dispozici publikaci ICRP, která vyšla v roce 2018 jako první vyjádření mezinárodní komise k tomuto tématu. Řešení etických otázek je rovněž závislé na názorech, původu a podstaty morálního jednání jedince a na vědomí radiačního pracovníka. Etika není jednoznačně daná pro všechny jedince stejně. 2. CÍL PRÁCE Vyhledání a specifikování etických problémů řešených odborníky radiační ochrany, kteří jsou např. pracovníky radiační ochrany, inspektory SÚJB atd. 3. VÝZKUMNÁ OTÁZKA Jak jsou řešeny etické otázky o ochraně profesně exponovaných osob a obyvatelstva odborníky radiační ochrany? 4. METODIKA Práce bude rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části bude seznámení s etikou, s ionizujícím zářením, radiobiologií, s radiační ochranou, s vlastní prací pracovníků radiační ochrany, s psychologickými a sociálními aspekty jejich práce. Analytická část práce bude formou kvalitativního výzkumu, který bude vyhodnocen vhodnou dotazovací metodou, která zohlední konkrétní podmínky výzkumu. Průzkum bude směřován na odborníky radiační ochrany, jimiž jsou pracovníci radiační ochrany a inspektoři SÚJB. 5. VYUŽITÍ PRÁCE V PRAXI Práce bude sloužit pro laiky i odborníky pro seznámení s otázkami etického charakteru, které si musí pokládat pracovníci radiační ochrany.¨ 6. SEZNAM DOPORUČENÉ LITERATURY 1. ANZENBACHER, A. Úvod do etiky. Praha: Zvon, 1994. ISBN 80-7113-111-3 2. LOTTEROVÁ, Zuzana. Řešení etických otázek v radiační ochraně z pohledu odborníků v nelékařských oborech. České Budějovice, 2020. Diplomová práce. JCU. 3. ICRP. Doporučení Mezinárodní komise radiologické ochrany 2007 (Publication ICRP 103). Praha: český překlad: SÚJB, 2009. Státní ústav radiační ochrany 4. ICRP. Ethical Foundations of the System of Radiological Protection 2018 (Publication 138). místo neznámé: SAGE, 2018. ISBN 9781526450142. 5. ČR. Zákon č. 263/2016 Sb.: Atomový zákon Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-263
|
|
| |
|
|
Návrh výroby podložky krytu zapalování
Dostál, Martin ; Peterková, Eva (oponent) ; Podaný, Kamil (vedoucí práce)
Práce řeší návrh technologie výroby podložky krytu zapalování z materiálu ocel 11 321 o tloušťce 1 mm se zinkovou povrchovou úpravou. Slouží jako část systému utěsnění motoru motocyklů. Dílec je rotačního tvaru o průměru 35 mm a je tvořen středovým prolisem a dírou. Velikost série je 25 000 kusů za rok. Je zvolena výroba postupovým sdruženým nástrojem ze svitku o rozměrech 1200 x 500 mm. Jsou zvoleny 3 tvářecí operace s jedením mezikrokem, které jsou realizovány technologiemi stříhání a ražení. Je zjištěna potřebná tvářecí práce 476 kJ a síla 267 kN, podle kterých je zvolen výstředníkový lis PRESSIX CNV4. Stroj je zaveden do automatizované výrobní linky Shungdar SJD a SJK, která je tvořena rovnačkou, odvíječkou a podavačem.
|
|
| |
host ::
RSS.