|
|
Tafonomie echinodermat štramberské spodní křídy
Žítt, Jiří
Tafonomie ostnokožců (ježovky, hvězdice, lilijice) je zpracována v plaňavském souvrství a kopřivnických vrstvách štramberské spodní křídy(svrchní valangin - hauteriv). Hodnoceny jsou hlavní tafonomické znaky, tj, disartikulace, inkrustace epibionty, fragmentace, opracování. Zkoumané sedimentární komplexy se v řadě znaků tafonomicky odlišují.
|
|
|
Nové ichnofosilie z fluviálních svrchnokarbonských sedimentů vnitrosudetské pánve
Turek, V. ; Mikuláš, Radek ; Libertín, M.
V sedimentologicky specifické sekvenci prachovců a jemnozrnných pískovců, ukončené lavicovitými polohami slepenců (celkem zhruba 6 m, bylo zjištěno bohaté ichnospolečenstvo s dominantním ichnoroddem Cochlichnus. Zvláštností této polohy je, že obsahuje in situ velmi dobře zachovalé vertikálně stojící kmeny stromových plavuní Lepidodendron a kmínků stromovitých přesliček Calamites. Jejich zachování dokazuje zcela jednoznačně vysokou rychlost usazení sekvence s ichnofosiliemi odhadovanou nanejvýš na časový úsek několika let. Vrstevní sled v nadloží sloje je interpretován jako sedimentární výplň občasných koryt zaplavovaných při vysoké hladině vody.
|
|
|
Mikrobiostratigrafický výzkum svrchnokřídových sedimentů gosauské skupiny Severních vápencových Alp v Rakousku
Hradecká, L. ; Svobodová, Marcela ; Švábenická, L.
Izolované výskyty sedimentů spodní (střední turon-kampán) a svrchní gosauské podskupiny byly biostratigraficky vyhodnoceny (foraminifery, vápnitý nanoplankton, palynomorfy). Nejstarší nalezené sedimenty odpovídaly střednímu turonu (Eisenbach, Weissenbachalm), sedimenty svrchního coniaku až santonu byly zjištěny na lokalitách Finstergraben, Hofergraben, Schattau, Nussensee, Weissenbachalm, kampánské stáří na lokalitách Hühnerkogel, Mooshuben aj., maastricht na lokalitách Krampen a Grünbach-Neue Welt a nejmladší paleocénní v Mooshuben a Grünbach-Zweiersdorf.
|
|
| |
|
|
Zajímavosti svrchnosilurských konodontových faun z Barrandienu
Carls, P. ; Slavík, Ladislav ; Valenzuela-Ríos, J. I.
Globální konodontová biostratigrafie svrchního siluru se mnoho let trápí problémy, způsobenými neuměřeným „lumpingem“. Masivní slučování značně odlišných konodontových forem mělo za následek citelné zhoršení korelační přesnosti a používání konodontové zonace se stalo v některých stratigrafických úsecích obtížné. Období „lumpingu“ téměř všeobecného nastalo v osmdesátých a devadesátých letech v reakci na „velký třesk“ konodontové systematiky a taxonomie v letech šedesátých a sedmdesátých minulého století. V současné době, kdy přistupujeme k revizím nefunkčních částí konodontové biostratigrafie, se stále potýkáme s neblahými následky dřívějšího taxonomického zjednodušování a nepřesností na různých stratigrafických úrovních.
|
|
|
Počáteční růstová stádia amfipor a archeocyátů – srovnání
Hladil, Jindřich
Počáteční růstová stádia amfipor a archeocyátů jsou velice podobná až identická. Obojí sestávají z (1) rudimentárního dnového disku (pokrytého malými hrbolky nebo septům podobnými oblinami), (2) první komůrky, (3) hladké první rourky a (4) úseku s poměrně rychlou přeměnou na komplexní utváření skeletu dospělce. Nejspíše žádné živočišné houby (spongie) nemohou tvořit takováto první stádia růstu, která sestávají z první komůrky a rourky, připomínajíc vnější stěnu, protože typické gemuly spongií obvykle produkují množství buněk, které rychle expandují do stran, tvoříce měkkou sítovinu, a to je velice odlišný proces. Vysoký stupeň podobnosti mezi počátečními stádii růstu amfipor a archeocyátů naznačuje, že zde byla ostře ohraničená skupina "amfiporo-archeocyátových (~amficyátových)" organizmů, která se lišila od korálů, spongií či stromatopór.
|
host ::
RSS.