|
|
Conodont platform elements from selected sections of Devonian and their application in biostratigraphic correlation
Formáčková, Aneta ; Slavík, Ladislav (vedoucí práce) ; Kumpan, Tomáš (oponent) ; Spalletta, Claudia (oponent) ; Dojen, Claudia (oponent)
Předkládaná práce se skládá ze tří samostatných článků, které byly publikovány v odborných recenzovaných časopisech. Publikované studie shrnují a zpřesňují dosavadní znalosti o vybraných konodontových faunách devonu se zaměřením na P1 elementy a na jejich potenciál v rámci biostratigrafie. Disertační práce se člení na tří hlavní části. První část je koncipována jako úvod, shrnutí cílů předkládané práce a použitých metodik při odběru a práci s konodontovými vzorky a výbrusy na mikrofaciální studium. Druhá část práce slouží jako obecný přehled problematiky konodontových elementů a jejich aplikace v biostratigrafii devonu, charakterizuje a popisuje geologické podmínky a paleogeografický vývoj oblastí, ze kterých studované elementy pocházejí. Třetí část následně shrnuje výsledky, rozvíjí diskusi k publikovaným článkům a obsahuje závěrečné slovo ke zkoumané problematice. Publikované studie, ze kterých tato práce vychází, jsou zaměřeny na platformní elementy ozarkodinidů a icriodontidů, jejichž globální rozšíření v čase i prostoru přináší možnosti jejich studia v odlišných prostředích a stratigrafických úrovních. Kromě toho je zde diskutována také mikrofaciální charakteristika studovaných profilů a problematika konodontové biostratigrafie v devonu. Celkově bylo odebráno a zpracováno 38 nových...
|
|
|
Skolekodonti barrandienského siluru
Tonarová, Petra ; Fatka, Oldřich (vedoucí práce) ; Slavík, Ladislav (oponent) ; Michalík, Jozef (oponent)
Skolekodonti (= kousací destičky mnohoštětinatých červů) jsou obecně poměrně opomíjenou skupinou mikrofosilií. Ani pražská pánev (Česká republika) však není výjimkou a čistě této skupině byly doposud věnovány pouze dvě význačné publikace. Cílem tohoto výzkumu bylo vyplnit tuto mezeru a to nejprve studiem historických kolekcí Dr. Žebery a Šnajdra a následně jejich srovnáním s nově odebranými vzorky a také skolekodonty z jiných oblastí. Jedním z hlavních výsledků tohoto výzkumu bylo značné rozšíření diversity skolekodontů svrchního siluru pražské pánve oproti dříve publikovaným výsledkům. V poslední studii na toto téma, kterou publikoval Šnajdr v roce 1951, je uvedeno, že rozpoznal 4 druhy a další dva ponechal v otevřené nomenklatuře. Revize této kolekce ukázala, že se zde nachází nejméně 11 druhů z čeledí: Mochtyellidae, Polychaetaspidae, Ramphoprionidae, Paulinitidae, Atraktoprionidae, Skalenoprionidae a Hadoprionidae. Tato data byla ještě porovnávána s nově nashromážděnou sbírkou čelistních destiček z přibližně stejné stratigrafické úrovně. V nové kolekci bylo určeno 25 druhů, včetně jednoho nového taxonu "Mochtyella" pragensis. Taxonomické studium bylo mimoto zaměřeno i na druh Kettnerites kosoviensis, který je typovým druhem a byl stanoven právě v pražské pánvi. Na rozdíl od historických sbírek,...
|
|
|
Korelace zástupců čeledi Spathognathodontidae (Conodonta) na hranici silur/devon v profilech Na Požárech a Praha-Radotín (pražská synforma)
Hušková, Aneta ; Slavík, Ladislav (vedoucí práce) ; Kumpan, Tomáš (oponent)
Práce je zaměřena na konodontovou biostratigrafii kolem hranice silur/devon v pražské synformě na dvou profilech - Na Požárech a Praha-Radotín. Tyto profily byly vybrány pro studium diverzity konodontové fauny a jejích změn v rozdílných karbonátových prostředích - mělkovodních a hlubokovodních vápenců kolem hranice silur/devon, aby bylo zjištěno, jestli změny batymetrických podmínek ovlivňují diverzitu taxonů náležejících čeledi Spathognathodontidae. Bylo odebráno 22 vzorků (13 z lokality Praha-Radotín a 9 z lokality Na Požárech), které byly laboratorně zpracovány. Jednotlivé elementy byly následně studovány pomocí světelné mikroskopie. Četnost konodontových elementů z obou profilů je velmi vysoká (přes tisíc elementů) a získaný materiál vykazuje vysokou diverzitu i disparitu u zástupců čeledi Spathognathodontidae. Celkem bylo identifikováno 17 taxonů a byl popsán nový druh Zieglerodina petrea, který je díky své jasně odlišitelné morfologii snadno rozpoznatelný a mohl by usnadnit identifikaci spodní hranice devonu v rámci pražské synformy. Globální využití této morfologie však bude vyžadovat další podrobné studie. Na obou profilech se hojně vyskytují i zástupci čeledi Icriodontidae, což je oproti původnímu očekávání překvapivé. Pro základní mikrofaciální charakteristiku a interpretace...
|
|
|
Současný stav biostratigrafie hranice silur/devon v pražské synformě
Hušková, Aneta ; Slavík, Ladislav (vedoucí práce) ; Budil, Petr (oponent)
Práce shrnuje současné vědecké poznatky týkající se problematiky hranice silur/devon v rámci fosilních skupin na stratigraficky důležitých lokalitách v pražské synformě. Práce by měla dopomoci k definici dalších směrů pro zpřesnění biostratigrafické korelace této hranice v různých faciálních prostředích. Zahrnuje také biostratigrafický přehled daného intervalu z hlediska marinních společenstev využitelných pro přesnější určení této stratigrafické úrovně. Problematika biostratigrafie hranice silur/devon je stále aktuální z globálního hlediska, proto může být přehled současného stavu poznání v klíčové - stratotypové oblasti příspěvkem k celosvětovému výzkumu. Klíčová slova: hranice silur/devon, Barrandien, pražská synforma, biostratigrafie
|
|
|
Skolekodonti barrandienského siluru
Tonarová, Petra ; Fatka, Oldřich (vedoucí práce) ; Slavík, Ladislav (oponent) ; Michalík, Jozef (oponent)
Skolekodonti (= kousací destičky mnohoštětinatých červů) jsou obecně poměrně opomíjenou skupinou mikrofosilií. Ani pražská pánev (Česká republika) však není výjimkou a čistě této skupině byly doposud věnovány pouze dvě význačné publikace. Cílem tohoto výzkumu bylo vyplnit tuto mezeru a to nejprve studiem historických kolekcí Dr. Žebery a Šnajdra a následně jejich srovnáním s nově odebranými vzorky a také skolekodonty z jiných oblastí. Jedním z hlavních výsledků tohoto výzkumu bylo značné rozšíření diversity skolekodontů svrchního siluru pražské pánve oproti dříve publikovaným výsledkům. V poslední studii na toto téma, kterou publikoval Šnajdr v roce 1951, je uvedeno, že rozpoznal 4 druhy a další dva ponechal v otevřené nomenklatuře. Revize této kolekce ukázala, že se zde nachází nejméně 11 druhů z čeledí: Mochtyellidae, Polychaetaspidae, Ramphoprionidae, Paulinitidae, Atraktoprionidae, Skalenoprionidae a Hadoprionidae. Tato data byla ještě porovnávána s nově nashromážděnou sbírkou čelistních destiček z přibližně stejné stratigrafické úrovně. V nové kolekci bylo určeno 25 druhů, včetně jednoho nového taxonu "Mochtyella" pragensis. Taxonomické studium bylo mimoto zaměřeno i na druh Kettnerites kosoviensis, který je typovým druhem a byl stanoven právě v pražské pánvi. Na rozdíl od historických sbírek,...
|
|
|
Environmentální změny a biostratigrafie intervalu ems-eifel (spodní-střední devon) v pražské pánvi, bazální chotečský event
Berkyová, Stanislava ; Frýda, Jiří (vedoucí práce) ; Budil, Petr (oponent) ; Slavík, Ladislav (oponent)
Předmětem studia předkládané disertační práce jsou vápencové sledy intervalu ems-eifel (spodní-střední devon) v pražské pánvi - třebotovské vápence (dalejsko-třebotovské souvrství) a chotečské vápence (chotečské souvrství) a jejich ekvivalenty. Předkládaná práce si klade za cíl posoudit environmentální změny, které byly z hraničního intervalu výše zmíněných jednotek popisovány jako tzv. bazální chotečský event. Celkem bylo studováno 8 profilů pražské pánve, byla provedena mikrofaciální analýza karbonátů, byly sestaveny nové či doplněny stávající biostratigrafické konodontové škály, na 6 profilech byla provedena analýza izotopického složení uhlíku karbonátů a na dvou profilech byla provedena analýza izotopického složení kyslíku apatitu konodontových elementů. Získané křivky δ13 C a δ18 O byly interpretovány s ohledem na paleoprostředí, ovšem značný důraz byl kladen také na chemostratigrafickou korelaci , která se v kombinaci s korelací biostratigrafickou ukázala být velice spolehlivá. V rámci mikrofaciální analýzy karbonátů bylo popsáno a interpretováno 8 mikrofaciálních typů, v kritickém intervalu byly popsány masové výskyty mikritizovaných kalcisfér a peloidů, rozkvěty prasinofytních řas a výskyty sinic (Girvanella). Výsledky sedimentologického (mikrofaciální analýza), paleontologického (taxonomie...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Zajímavosti svrchnosilurských konodontových faun z Barrandienu
Carls, P. ; Slavík, Ladislav ; Valenzuela-Ríos, J. I.
Globální konodontová biostratigrafie svrchního siluru se mnoho let trápí problémy, způsobenými neuměřeným „lumpingem“. Masivní slučování značně odlišných konodontových forem mělo za následek citelné zhoršení korelační přesnosti a používání konodontové zonace se stalo v některých stratigrafických úsecích obtížné. Období „lumpingu“ téměř všeobecného nastalo v osmdesátých a devadesátých letech v reakci na „velký třesk“ konodontové systematiky a taxonomie v letech šedesátých a sedmdesátých minulého století. V současné době, kdy přistupujeme k revizím nefunkčních částí konodontové biostratigrafie, se stále potýkáme s neblahými následky dřívějšího taxonomického zjednodušování a nepřesností na různých stratigrafických úrovních.
|
host ::
RSS.