|
| |
|
|
Obnova podhorské louky po ukončení hnojení
Královec, J. ; Prach, Karel
Po ukončení intenzivního hnojení podhorské louky došlo během několika let k podstatnému snížení produkce a k výrazné změně druhového složení cévnatých rostlin tak, že se přiblížili k nehnojeným kontrolám. Počet druhů ale rostl i na kontrolách. Zvýšil se také celkový počet druhů zaznamenaných na všech experimentálních plochách dohromady. Jednalo se zejména o luční druhy. Ukazuje se, že za určitých podmínek může dojít k poměrně rychlé spontánní obnově polopřirozených travních porostů, které byly intenzivně hnojeny, aniž by bylo třeba přistupovat k nákladným obnovným opatřením. Vzhledem k dosud malému počtu podobných studií je obtížné tyto podmínky blíže definovat. Je ale patrné, že k rychlé obnově přispívá přítomnost cílových, v tomto případě lučních druhů v okolní krajině, jejíž stav se navíc, zdá se, průběžně zlepšuje.
|
|
|
Regionální směsi osiv a jejich problematika
Jongepierová, I. ; Prach, Karel ; Ševčíková, M.
Závěrem lze konstatovat, že by bylo žádoucí na celém území naší republiky používat k obnově travních porostů regionální směsi semen. I když se na zatravňování dají čerpat finance z MŽP i MZe již několik let, chybí subjekt, který by zajistil přípravu regionálních směsí a jejich kontrolu v celorepublikovém měřítku. Zvláště v člověkem silně pozměněných krajinách se nemůžeme spolehnout na spontánní kolonizaci cílovými druhy z okolí, jednoduše proto, že nejsou k dispozici. V krajinách, kde dosud existují v dostatečném počtu a rozloze polopřirozené, druhově bohaté louky, je možné se alespoň částečně spolehnout i na spontánní obnovu. Nutné je, zamozřejmě, nejpozději od druhého roku obnovený porost pravidelně, minimálně jednou ročně kosit a v žádném případě ho nemulčovat.
|
|
|
Obnova travinných ekosystémů v současné ekologii obnovy
Prach, Karel
Zdá se, že degradace a někdy i obnova jsou rychlejší na produktivních stanovištích než na oligotrofních, která ale často rychle zarůstají dřevinami a pak je následná obnova obtížná. Jestliže jsou vodní režim a živinové poměry silně změněny, nelze obnovit předchozí stav, jen nějaký alternativní. Obnova je snadněší, když jsou cílové druhy přítomny v blízkém okolí. Co může vyhovovat jedné skupině organismů, nemusí vyhovovat jiné – to je nutné zohlednit při obnově. Nutné je zajistit dlouhodobý management a monitoring.
|
|
|
Poznatky z manipulativních experimentů využitelné v managementu horských, vlhkých a suchých luk
Fiala, Karel ; Holub, Petr ; Tůma, I. ; Záhora, J. ; Fabšičová, Martina
V lučních společenstvech dochází se změnou srážkového, vodního a živinového režimu k poměrně rychlým změnám druhového složení, chemismu a mikrobiální aktivity v půdě, které se nejvýrazněji projevují v ekosystému suchých acidofilních trávníků. Jejich dlouhodobá existence je také ohrožena silnou expanzí dlouhostébelných trav jako je Calamagrostis epigejos a Arrhenatherum elatius. Jako nejvhodnější způsob managementu se jeví rotační pastva ovcí a koz s rychlým přeháněním kombinovaná s kosením a odnosem biomasy, která znásobí efekt exportu živin ze systému.
|
host ::
RSS.