|
|
Vliv povodní na ichtyofaunu Štěpánovského potoka
Čech, Martin ; Čech, P.
Vliv povodní na ichtyofaunu Štěpánovského potoka (levostranný přítok Sázavy, průměrný letní průtok 0.2 m3s-1) byl studován s využitím analýzy potravy ledňáčka říčního A. atthis lovícího výlučně na tomto pstruhovém revíru. První lokální povodeň (2. srpna 2001; průtok 100 m3s-1) způsobila drastické změny ve složení ichtyofauny potoka od původní komunity ryb, ve které převažoval pstruh potoční S. trutta, siven americký S. fontinalis a vranka obecná C. gobio ke komunitě dominované ouklejí obecnou A. alburnus, ploticí obecnou R. rutilus, jelcem tlouštěm L. cephalus a hrouzkem obecným G. gobio. Efekt druhé povodně (celorepublikové povodně v srpnu 2002; průtok 4 m3s-1) byl překvapivě mnohem méně destruktivní. Potok navíc sloužil jako refugium pro mnohé nové druhy ryb včetně juvenilů ostroretky stěhovavé C. nasus, podoustve říční V. vimba, parmy říční B. barbus, bolena dravého A. aspius a slunky stříbřité L. delineatus, ze silně rozvodněné Sázavy.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Přirozená reprodukce ryb dolních úseků řek Moravy a Dyje
Valová, Z. ; Jurajda, Pavel
Produktivita aluviálních toků je přímo závislá na spojení hlavního koryta řeky s bočními rameny a na periodických záplavách inundačního území. Záplavová oblast velkých řek tak představuje důležitou oblast pro výtěr a odrůstání ryb. Výskyt tohoročních ryb je velmi důležitým ukazatelem efektivnosti přirozené reprodukce v daném toku. Přirozená rybí reprodukce byla sledována ve třech různě modifikovaných úsecích dvou nížinných řek Moravy a Dyje. Cílem studie bylo zhodnotit stav 0+ juvenilních rybích společenstev a tím i úspěšnost přirozené reprodukce ryb v těchto tocích.
|
|
|
Srovnání účinnosti různých technik elektrolovu juvenilních ryb na říčních plážích
Janáč, Michal ; Jurajda, Pavel
Na štěrkových plážích řeky Moravy byla testována účinnost tří technik elektrolovu 0+ juvenilních ryb (přímý lov, lov hodem, lov odpalováním). Všechny techniky poskytovaly významně odlišné obrazy společenstev (relativní abundance nejpočetnějších druhů). Přímý lov a lov hodem na těchto mělkých habitatech plašily ryby, což způsobilo jejich nízkou účinnost (pouze 30% ve srovnání s lovem odpalováním). Lov odpalováním byl nejúčinnější technikou, také zaznamenal nejvyšší počet druhů na lokalitu. Při běžném monitoringu by mohla být jedinou vadou lovu odpalováním jeho vyšší časová náročnost, způsobená vyšším počtem ulovených ryb. Tato vada je však zanedbatelná ve srovnání s jeho výhodami.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vývoj pstruha obecného (Salmo trutta) po vylíhnutí: srovnávací analýza vlivu rodičů původem z přirozeného a umělého prostředí
Prokeš, Miroslav ; Randák, T. ; Peňáz, Milan ; Baruš, Vlastimil ; Žlábek, V.
Byl analyzován časný vývoj pstruha (Salmo trutta L.) v období po vylíhnutí z hlediska ověření případných negativních vlivů rodičů (generačních jedinců) původem z umělého chovu. Za tím účelem byly srovnány tři rozdílné vývojové série vzorků volných embryí, larev a juvenilních jedinců. Pomocí vybraných morfologických parametrů (celková délka, délka Smittova, délka těla, výška těla, délka, výška a šířka žloutkového váčku, šířka těla, šířka úst, průměr ústního otvoru, hmotnost, délko-hmotnostní vztah, faktor hmotnostní kondice). Vývoj zárodků původem od generačních jedinců z přirozeného prostředí (série A) a umělého chovu (série B) byl standardní bez signifikantních diferencí. Růstová a vývojová intenzita zárodků ve skupině C (samice z umělého chovu a samci z přirozeného prostředí) byla signifikantně nižší v období exogenní výživy. Kombinace C se jeví ve smyslu našich výsledků jako méně vhodná pro účely produkce násad pstruha obecného.
|
|
|
Raný vývoj jelce jesena (Leuciscus idus): druhové determinační parametry
Prokeš, Miroslav ; Peňáz, Milan ; Baruš, Vlastimil ; Hamáčková, J. ; Lepič, P. ; Kozák, P. ; Policar, T.
U jelce jesena byly v období rané ontogeneze popsány hlavní druhové determinační znaky, které byly následně srovnány s obdobnými znaky uvedenými v literatuře u jelce tlouště a jelce proudníka. Jednalo se o morfologickou a morfometrickou charakteristiku jiker, volných embryí, larev a juvenilních jedinců. Byly srovnány průměry jiker, délky zárodků v době vylíhnutí, délky larev v době přechodu na exogenní výživu, délky juvenilních jedinců v době zakládání šupin, počty tělních a ocasních segmentů, počty ploutevních paprsků, počty šupin, postavení úst, hloubka vykrojení ocasní ploutve, zbarvení ploutví, pigmentace a další znaky. Jelec jesen je morfologicky velmi podobný jelci tloušti a jelci proudníkovi. Druhová determinace tohoto druhu v období rané ontogeneze je tak obtížná.
|
host ::
RSS.