|
|
Zakázaná dramatika. Pokus o vymezení neoficiální dramatiky v letech 1948-1989
Jungmannová, Lenka
Studie představuje pokus o vymezení neoficiální české dramatiky v letech 1948-1989. První část studie je zaměřena na obsah a formální charakteristiky zakázaných dramat v jednotlivých desetiletích a zároveň přináší přehled domácí i exilové produkce. Ve druhé části věnované klíčovým hrám jednotlivých období autorka zdůrazňuje problematičnost stanovení hranic neoficiální literatury v případě určitých autorů a děl.
|
|
|
Téma potlačované literatury v Humoristických listech (1863-1873)
Hemelíková, Blanka
Studie se zabývá tematizací cenzury v literatuře 19. století, na příkladu časopisu Humoristické listy, a dokládá satirický výsměch cenzuře jako odezvu na konkrétní cenzurní zásahy proti časopisu i jako snahu budovat obecný veřejný odpor. Dále představuje studie jednotlivá témata i žánrové přístupy a osvětluje také oslabování účinnosti cenzury v důsledku satirického boje, ale i ambivalentní účinky cenzury.
|
|
|
Česká literatura rozhraní a okraje : IV. kongres světové literárněvědné bohemistiky: Jiná česká literatura (?)
Jungmannová, Lenka ; Amelina, A. ; Baluch, J. ; Borovička, L. ; Brožová, Věra ; Corduas, S. ; Czaplińska, J. ; Czernikow, O. ; Češka, J. ; Dinzl-Rybářová, A. ; Dobiáš, Dalibor ; Fišer, Z. ; Goszczyńska, J. ; Gwóźdź‑Szewczenko, I. ; Harák, I, ; Hauck, R. ; Heftrich, U. ; Hemelíková, Blanka ; Holman, P. ; Holý, J. ; Hultsch, A. ; Inštitorisová, D. ; Ivačić, M. ; James, P. ; Janiec‑Nyitrai, A. ; Ježková, P. ; Komenda, P. ; Kosková, H. ; Kratochvil, A. ; Królak, J. ; Kuba, M. ; Kusáková, Lenka ; Lezhava, G. ; Linssen‑Hogenberg, A. F. ; Malinová, L. ; Matějková, V. ; Meyer, H. ; Mlsová, N. ; Müller, R. ; Nekula, M. ; Palij, O. ; Papoušek, V. ; Pavlíček, Tomáš ; Pilař, M. ; Přibáň, Michal ; Raßloff, U. ; Řezníková, L. ; Stolz‑Hladká, Z. ; Suchomel, M. ; Šubrtová, M. ; Tarajło‑Lipowska, Z. ; Tlustý, J. ; Vítová, L. ; Vörös, I. ; Zand, G.
Mezinárodní bohemistický kongres se koná každých pět let z iniciativy Ústavu pro českou literaturu Akademie věd České republiky. Letošního kongresu se zúčastnilo více než 150 vědců z celého světa. První blok jednání nazvaný Česká literatura rozhraní a okraje byl věnován osobnostem a formám výskytu „cizosti“ v české literatuře: hranicím tohoto chápání, problematice porozumění, obrazům sebe a „jiného“, alternativním kulturním a geografickým prostorům české literatury; pozapomenutým, marginálním či obtížně zařaditelným autorům, jakož i procesům jejich začleňování do kánonu; Čechům za hranicemi, česko-německým, česko-rakouským, česko-polským, česko-maďarským a česko-slovenským vztahům, dále vztahům české a židovské a české a romské literatury či souvislostem české literatury a překladu.
|
|
|
Mapování českého literárněvědného genderového myšlení
Matonoha, Jan
Cílem příspěvku je zmapovat současný stav a dynamiku diskurzu českého literárněvědného genderového myšlení a kriticky zhodnotit souhrn existujících prací daného oboru. Jakkoli mohou být identifikována některá bílá místa či nízká rozlišení v oblasti užívaných termínů a obecně nedostatečně propracovaného pojmového aparátu, celkově je české genderové bádání o literatuře přiměřeně se rozvíjejícím oborem.
|
|
|
Česká literatura v perspektivách genderu: IV. kongres světové literárněvědné bohemistiky: Jiná česká literatura (?)
Matonoha, Jan ; Balázs, A. H. ; Deutschmann, P. ; Filipowicz, M. ; Fischerová, A. ; Gańczarczyk, G. M. ; Hoffmann, B. ; Hoffmannová, Jana ; Kalivodová, E. ; Kalnická, Z. ; Kos, S. ; Kynčlová, T. ; Lishaugen, R. ; Machala, L. ; Malevič, O. ; Moldanová, D. ; Penčeva, A. ; Poročkina, I. ; Scheinostová, A. ; Sokol, E. ; Součková, M. ; Thomas, A. ; Volková, B. ; Wutsdorff, I. ; Zachová, A.
Arranged every 5 years at the initiative of the Academy of Sciences of the Czech Republic Institute of Czech Literature, the congress brought together some 150 researchers this year. The presented set of studies primarily attempts not merely to repeat other discussions on the subject of women (or men) in literature, but with the aid of gender analysis and critical interpretation to more systematically consider the literary text as a space for subject self‑comprehension and the formation of gender(ed) identities, as well as to comment on the opportunities, dilemmas and debts of Czech literary research in the context of gender thought. This collection thus offers a broad range of theoretical and thematic approaches, from a critical reading of the canon, gynocriticism and the archeology of women’s literary tradition through cross‑dressing in National Revival drama, queer reading of the socialist realist novel, the gender evaluation of contemporary Czech literature and many other topics.
|
|
|
Případ "autentického" románu
Kudlová, Klára
Studie je založena na teoretickém předpokladu, že tzv. autentická literatura je vlastně založena na hře se zdvojením obrazu. Zatímco fikční obrazy zdánlivě odkazují k aktuálnímu světu, ve skutečnosti mohou odkazovat pouze k tzv. emblémům. (Tyto emblémy jsou sdílené představy, vytvořené ve všeobecném povědomí na základě různých nefikčních textů a informací, reprezentujících skutečně existující osoby, texty, události atd.) Druhá část studie porovnává dva konkrétní případy "autentického" románu, a to Armády noci (The Armies of the Night, 1968) Normana Mailera a Rok Kohouta (2008) Terezy Boučkové, se zvláštním důrazem na druhý jmenovaný. Zdá se, že zatímco Mailerův "autentický" román se chová intertextuálně, dílo Boučkové funguje - zejména s ohledem na informační emblémy - jako hypertext.
|
|
|
Intermediální poetika (krajiny)
Jedličková, Alice
Po úvodním shrnutí současného stavu literárních a kulturálních studií a jejich možného přínosu k výzkumu intermediality předkládá autorka návrh literárně orientované intermediální poetiky krajiny zahrnující koncepce představené Mary Ann Cawsovou, Tamar Yacobi a podněty k pozorování krajiny předložené literárními kritiky a historiky umění, jako jsou Malcolm Andrews a Michael Charlesworth. Jednotlivé aspekty navrhované poetiky jsou ilustrovány na příkladech analýz české prózy (Karel Václav Rais, Alois Jirásek a Martin Fibiger).
|
|
|
"A vůbec tenhle brouk". Pokusy o komiksové ztvárnění Kafkovy Proměny
Jareš, Michal
Studie si všímá výtvarného a komiksového ztvárnění Kafkovy Proměny (1915). Porovnává na několika případech tvorbu dvou amerických (Robert Crumb, Peter Kuper) a jednoho českého (Václav Gatarik) komiksového tvůrce, ukazuje posuny textu a obrazového zachycení jak postavy samotného Řehoře Samsy, tak i výtvarného dovysvětlování některých dějů.
|
|
|
Role pozorovatele v ekfrastických textech
Fedrová, Stanislava
Postava pozorovatele, ať už fyzickým procesem dívání se, nebo svou existenciální zkušeností je pro ekfrastické texty zásadním formujícím elementem. Ve studii jsou vymezeny tři možné přístupy: Prvním je pozorovatel jako postava fikčního světa a zároveň vizuální reprezentace. Tato postava je součástí příběhu, takže její podání ekfráze je formováno rolí, jakou v příběhu hraje. Druhým typem je postava jako zprostředkovatel světa vizuální reprezentace - tak jako se divák noří do hloubky obrazu pomocí Rückenfigur, která do něj již vstoupila, je tento pozorovatel v ekfrázi prostředníkem, díky němuž čtenář získává perspektivu spolu-pozorovatele. Třetí typ, pozorovatel jako interpret, nastoluje několik postupů formování ekfráze: usouvztažnění s jinou vizuální reprezentací či piktoriálním modelem, podložení narativní fólie a asociativní hra s formou viděného.
|
|
|
Banální jak z komiksové bubliny. Adjektivum "komiksový" jako žánrová specifikace
Kořínek, Pavel
Terminologický zmatek, který je stále součástí uvažování o povaze komiksu (jde o žánr, možná dokonce o literární formu nebo médium?) se odráží v používání adjektiva "komiksový" v různých médiích. Tohoto označení se běžně používá jako charakterizace odkazující obvykle ke specifické formální, žánrové nebo tematické podobnosti. Nicméně ve většině případů tato adjektivní forma jen oživuje žánrové stereotypy, nebo nesystematicky označuje zdrojové médium adaptovaného materiálu. Existují vůbec "komiksové rozhlasové pořady", "komiksové divadlo" nebo "komiksové filmy"? Studie dokazuje, že nejčastější příčinou označení textů jiných médií jako komiksových je: 1. formální blízkost příslušných médií, 2. superhrdinský žánr, 3. animace či technika kresleného filmu, 4. komičnost, ztřeštěnost, někdy dokonce rozpoznaná kvalitativní nedostatečnost zkoumaného textu.
|
host ::
RSS.