|
Interview s respondenty: pomocný žánr televizní reportáže
Kaderka, Petr ; Havlík, Martin
Článek vznikl na základě etnografického výzkumu v České televizi. Věnuje se rozboru pomocného žánru televizní reportáže, tzv. interview s respondentem, z něhož reportér vybírá úryvky do televizní zprávy. Článek ukazuje, že žánrové normy uplatňované v tomto pomocném žánru jsou odvozeny ze standardní televizní zprávy jako nadřazeného žánru. Projevem této odvozenosti je specifický interakční průběh a specifická žánrová asymetrie mezi otázkami a odpověďmi.
|
| |
|
Vývoj zásad psaní velkých písmen
Svobodová, Ivana
Příspěvek představuje jednotlivé jazykové příručky vydávané v rozmezí cca 100 let, a to od 40. let 19. století do 40. let 20. století, jež se mj. zabývají i oblasti psaní velkých písmen. Nejvíce prostoru je věnováno 20stránkovému spisu F. Bačkovského, který se jako první pokusil o sepsání podrobných obecných zásad psaní velkých písmen i o přehled jednotlivých pojmenovacích typů. Z uvedeného přehledu je zřejmé, že způsob psaní velkých písmen nebyl konstantní, ale že se neustále více či méně proměňoval.
|
|
Projekt Bulharsko-české slovníkové databáze
Rangelova, Albena ; Sixtová, Hedvika ; Kalajdžievová, N.
Díky úspěšné spolupráci ÚJČ AV ČR, ÚBJ BAV a JÚLŠ SAV probíhá v OSLL od r. 2008 konfrontační studium češtiny s vybranými slovanskými jazyky (slovenština, slovinština a bulharština). Jedna z aktuálně budovaných databází je Bulharsko-česká slovníková databáze. Softwarové řešení využívá wiki technologii pro internetovou prezentaci popisu.V příspěvku jsou představeny základní koncepční rysy databáze, heslář a navržená mikrpostruktura hesla. Nastíněny jsou otevřené otázky popisu.
|
|
Neologie v oddělení současné lexikologie a lexikografie – výsledky a plány
Tichá, Zdeňka
Neologická problematika v oddělení současné lexikologie a lexikografie je součástí širšího rámce výzkumného záměru Vytvoření databáze lexikální zásoby českého jazyka počátku 21. století (2005–2011, vedoucí K. Oliva). Budováním lexikálních sbírek (archivu lexikální dynamiky) se zabývá excerpční úsek; teoretické uchopení a lexikografické zpracování zabezpečuje samostatná pracovní skupina lexikografů. Díky řešenému výzkumnému záměru bylo možné zabezpečit kontinuální doplňování neologického excerpce, modifikovat metodiku sběru materiálu v souvislosti s novými úkoly oddělení a modernizovat softwarové vybavení pracoviště a v návaznosti na to zpřístupnit část neologického materiálu pro širokou veřejnost. Na tyto výsledky navazuje teoretická i praktická činnost neologické pracovní skupiny, zaměřená na zpracování nového materiálu z období 2002–2010 v nové databázové podobě.
|
|
Reflexe prostoru v české slovní zásobě pozdního středověku
Nejedlý, Petr
Způsob, jakým středověký člověk nazíral, vykládal a hodnotil prostor, jenž jej obklopoval, se promítl i do staročeské slovní zásoby – do pojmenování prostoru, prostorových vztahů, úkonů v prostoru i s prostorem a do slovotvorné motivace mnoha lexikálních jednotek. Ze struktury lexikálních významů i z jejich sémantického vývoje můžeme vyvodit, které lexikální jednotky pojmenovávající prostor a prostorové vztahy byly v dané době centrální (viz např. pút vs. cěsta), jaká byla hierarchie příslušných pojmů a jejich pojmenování (viz povětřie vs. počěsie) a jaká byla mimojazyková realita (právní zvyklosti – viz veřějní; technika boje – viz podvrci apod.).
|
|
Lexikální databáze MADLA a možnosti jejího využití
Chybová, Barbora ; Záhořová, E.
Lexikální databáze humanistické a barokní češtiny MADLA zachycuje slovní zásobu z období mezi lety 1500 - 1780. Obsahuje asi 750 000 ručně excerpovaných dokladů pocházejících z dobových slovníků, herbářů, kronik a jiných literárních památek. Databázi je možné využít k sledování významového vývoje, slovotvorných procesů, vývoje paradigmat a různých gramatických kategorií. Slouží jako základna pro další výzkum slovní zásoby z 16. - 18. století. Článek popisuje typickou ukázku významových změn substantiva kredenc, jehož význam se posunul od původního "ochutnávání" k současnému "příborník". Důraz je kladen na doloženost/doklady a porovnávání jednotlivých významů tohoto slova.
|
|
Kancelář Slovníku jazyka českého a Naše řeč: osobnosti, souvislosti
Uhlířová, Ludmila
Časopis Naše řeč byl oficiálním časopisem autorů a editorů Slovníku jazyka českého (= Příručního slovníku jazyka českého) a představuje vedle archivních materiálů nejdůležitější informační zdroj o nejstarší jazykovědné akademické instituci u nás – Kanceláři Slovníku jazyka českého. V příspěvku jsou připomenuta hlavní chronologická data o vzniku a aktivitách Kanceláře, o vědeckých osobnostech předválečného období, o jejich teoretických názorech a o jejich rolích jako organizátorů, autorů a editorů slovníku.
|
|
Synchronní a diachronní pohledy na literární antroponyma
Dvořáková, Žaneta
Cílem naší práce je shrnout dosavadní roztroušené a sporadické poznámky týkající se možných synchronních a diachronních pohledů na literární antroponyma. Synchronní analýza literárních antroponym zahrnuje dva okruhy problémů. Prvním z nich je vliv dobové poetiky a dobového situačního kontextu na výběr a recepci jmen v uměleckých textech konkrétního období, popř. určitého literárního směru či proudu. Druhým je konfrontace literární a reálné onymie v daném čase. Diachronní výzkum by se měl zabývat především vývojem pojmenovávacích strategií např. v rámci jednoho literárního druhu či žánru.
|
|
Práce s Praledem a struktura hesla v lexikální databázi Pralex
Světlá, Jindra ; Habrová, Martina
V tomto článku nejprve představíme celkovou strukturu lexikální databáze Pralex, práci s položkami heslového formuláře a nástroji Praledu. Dále se soustředíme na obecné zásady zpracování databázových hesel, které jsou následně upřesněny na jednotlivých slovních druzích a typech hesel. Článek končí konkrétním příkladem zpracování hesla v lexikální databázi Pralex.
|