|
|
Bohuslav Martinů - Voják a tanečnice
Velická, Eva ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Spurný, Lubomír (oponent) ; Zouhar, Vít (oponent)
Mgr. Eva Velická Bohuslav Martinů - Voják a tanečnice Dizertační práce Abstrakt První opera Bohuslava Martinů (z celkových 16) Voják a tanečnice, H. 162 spadá svým vznikem (1926-1927) do období počátečních let skladatelova pařížského pobytu, kdy můžeme na jeho tehdy vzniklých skladbách pozorovat snahu reflektovat různé dobově aktuální hudební směry a vlivy. Voják a tanečnice je svébytným příkladem absorbování těchto vlivů na pozadí tříaktové komické opery. Společně s libretistou Janem Löwenbachem se Martinů snažil vytvořit "novou operu buffu", což však nebylo pochopeno dobovou kritikou. Opera byla premiérována roku 1928 v Brně. Četnost premiér scénických děl Bohuslava Martinů v Národním divadle Brno poukazuje na to, že uvedení této operní prvotiny nebylo náhodou, ale součástí cílené dramaturgie brněnské scény. Opera reflektuje tradici zvoleného operního žánru a zároveň odráží dobové tendence v umění 20. let 20. století, ať už se jedná o zapojení humoru v hudbě, vliv epického divadla či zpracování antického tématu. Summary The first opera by Bohuslav Martinů (from the total of 16) named Voják a tanečnice (The Soldier and the Dancer), H. 162 was created in the initial years of Martinů's stay in Paris (1926-1927), when the effort to reflect different contemporary music trends and influences can be traced in...
|
|
|
Raná symfonická tvorba Bohuslava Martinů a problematika její kritické edice
Srnková Bergmannová, Sandra ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Zouhar, Vít (oponent) ; Rentsch, Ivana (oponent)
Disertační práce s názvem Raná symfonická tvorba Bohuslava Martinů a problematika její kritické edice se zabývá dosud velice okrajově probádanou oblastí díla Bohuslava Martinů, tj. obdobím uměleckých začátků, v němž skladatel hledal svou kompoziční řeč. První část práce se snaží o hlubší exkurz do okolností vzniku Nocturna 1, H. 91 a Balady k Böcklinovu obrazu "Villa na moři", H. 97. Přestože dostupné prameny neozřejmují období 1914-1915 v úplnosti, přinášejí nová zjištění. Disertační práce dává do souvislosti Nocturno 1, H. 91, Skladbu pro velký orchestr, H. 90 a Nocturno "Růže v noci", H. 96, jež mohly jako celek tvořit dnes nezvěstnou kompozici meloplastických tanečních scén Tance se závoji, H. 93, komponovanou pro ruskou tanečnici Olgu. V. Gzovskou a uzavírá výklad o osudech těchto skladeb předpokladem, že spolu s Baladou k Böcklinovu obrazu "Villa na moři", H. 97 Martinů zamýšlel tyto skladby nabídnout České filharmonii. Stěžejní část práce tvoří kritická edice dvou orchestrálních skladeb Bohuslava Martinů z období kolem roku 1914, Nocturna 1, H. 91 a Balady k Böcklinovu obrazu "Villa na moři", H. 97, které nebyly nikdy dříve zkoumány a jsou v podobě vydání představovány vůbec poprvé. Součástí edice je podrobná kritická zpráva s odkazy na všechny změny v hlavním notovém textu. Během práce s dříve...
|
|
|
Funkce hudební složky v rámci multimediálního díla na základě analýzy tří vybraných děl
Hájek, Jiří ; Kurz, Ivan (vedoucí práce) ; Filas, Juraj (oponent) ; Zouhar, Vít (oponent)
Magisterská diplomová práce Funkce hudební složky v multimediálním díle vymezuje po krátkém úvodu pojem multimediality. Zkoumá výchozí inspirační body této problematiky a v rámci dějin múzických umění také vývoj některých vybraných disciplín, které ve svém základním principu fungují na této bázi. Hlavní těžiště práce se pak nachází ve zkoumání výrazových prostředku hudební složky multimediálního díla a přiložených notografických ukázkách, jež se snaží praktickým příkladem doložit teoretická tvrzení. Závěr spočívá ve shrnutích diplomové práce jako celku a určité rekapitulaci vlastních kroků, které jsem při zkoumání zadané problematiky podnikla. Práci uzavírá seznam použité literatury.
|
|
|
Estetika novodobé diatonické hudební řeči
Janošík, Michal ; Kučera, Václav (vedoucí práce) ; Hořínka, Slavomír (oponent) ; Zouhar, Vít (oponent)
Tato práce se pokouší o řešení některých otázek souvisejících s estetikou a strukturou diatonického hudebního jazyka v kontextu novodobé artificiální tvorby. Ve čtyřech odlišně zaměřených oddílech zkoumá různé aspekty diatonické kompozice a jejího využití zejména v oblasti tzv. minimální hudby. Kapitola Hudební prostředky a jejich působení shrnuje estetické názory na vývoj a další směřování současného hudebního jazyka. Zabývá se kinestetickým aspektem hudby a jejím přímým působením na posluchače prostřednictvím zvukové frekvence, dynamiky, barvy, tempa, repetitivity či monotonie, disonance a konsonance apod. Shrnuje praktické poznatky z hudební praxe, a to z hlediska různých žánrů i stylových období. Následně pak poukazuje na možnosti využití jednotlivých hudebních prostředků v rámci novodobé hudební faktury. Kapitola Diatonika rozebírá a teoreticky vysvětluje strukturu pentatonického, diatonického, chromatického i pandiatonického tónového systému a zamýšlí se nad uplatněním diatoniky na poli minimální hudby. Kapitola Diatonika ve vlastní tvorbě řeší konkrétní kompoziční problémy dané využitím diatoniky ve vlastních skladbách. Kapitola Interpretace minimalistické hudby nakonec rozebírá praktické zkušenosti s interpretací minimalistických skladeb a poukazuje na její specifika.
|
host ::
RSS.