|
|
Sledování biochemických markerů septických stavů
Brodská, Helena ; Kazda, Antonín (vedoucí práce) ; Zazula, Roman (oponent) ; Průša, Richard (oponent)
Problematika systémového zánětu, (systemic inflammatory response syndrome-SIRS), resp.sepse je v poslední době velice diskutovaná a to napříč medicínskými obory. Včasná diagnóza a následně adekvátní terapie snižuje rizika jejich rozvoje. Je tedy obecně snahou najít vhodný marker pro diagnostiku a monitoraci průběhu. Každým rokem se objevují nové markery, které mozajkovitě doplňují patofyziologický obraz, ale marker, který by splňoval podmínky specifity, senzitivity, dostupnosti, stále nemáme. V posledních 10 letech je za jeden z nejnadějnějších považován prokalcitonin (PCT). V rámci sledování zánětlivých parametrů, resp. jejich chování ve stavech systémového zánětu jsem se soustředila hlavně na prokalcitonin a jeho jakoby nesouhlasné nálezy s přítomností infektu a s ostatními parametry zánětu. A to nejprve ve studii porovnávání sensitivity a specifity PCT a dalších vybraných zánětlivých parametrů v klinicky definovyných stavech, kde potvrzuje PCT svoje vyjímečné postavení(...) PCT představuje při téměř 10 letech užívání v klinické praxi stále dobrý biologický diagnostický marker sepse nebo septického šoku. Jeho výpovědní hodnota je zde nadřazená C-reaktivnímu proteinu (CRP) a dalším proteinům akutní fáze. Popisuje tíži stavu, rozsah systémové odpovědi, jednoznačně diagnostikuje přítomnost systémové...
|
|
|
Patofyziologie poškození mozku po subarachnoidálním krvácení a možnosti terapeutického ovlivnění
Kolář, Martin ; Pachl, Jan (vedoucí práce) ; Gál, Roman (oponent) ; Zazula, Roman (oponent)
Souhrn Neúrazové subarachnoidální krvácení (SAK) je cévní mozková příhoda s vysokou mortalitou. Na rozvoji neurologického poškození se podílí nitrolební hypertenze, časná i pozdní vazokonstrikce mozkových tepen i zánětlivá odpověď. Významnou roli bezprostředně i dlouhodobě po SAK hraje oxid dusnatý (NO) a jím zprostředkovaná vazodilatace. Cílem práce bylo testovat následující hypotézy: 1. SAK způsobí pokles perfuze mozku mechanismem nitrolební hypertenze i časnou vazokonstrikcí, 2. Časné perfuzní změny mohou být ovlivněny podáváním vazodilatancia - donoru NO, i eliminací nitrolební hypertenze, 3. V důsledku SAK dochází ke vzniku volných radikálů, 4. Důsledky poškození volnými radikály lze zmírnit podáním antioxidantu (melatonin). Metodika: Experimenty byly provedeny na samcích laboratorních potkanů Wistar. K navození SAK byl použit model injekce arteriální krve do prechiasamatické cisterny. Perfuze mozkové kůry byla měřena metodou Laser Speckle Contrast Analysis (LASCA). V prvním experimentu bylo navozeno SAK a podle vývoje změn perfuze mozkové kůry byl do postranní mozkové komory podáván nitroprussid sodný (SNP; 10 µg / 5 µl) ve 2 fázích: (1) všem zvířatům 3 minuty po navození SAK, (2) po dosažení vyrovnaného stavu, pokud došlo k poklesu perfuze po předchozím vzestupu. Kontrolním zvířatům bylo stejným...
|
|
|
Prokalcitonin u kriticky nemocných
Bureš, Martin ; Průcha, Miroslav (vedoucí práce) ; Zazula, Roman (oponent)
Cílem práce bylo stanovení koncentrace prokalcitoninu a C-reaktivního proteinu v séru pacientů, kteří splnili kritéria diagnózy sepse a srovnání jejich hodnot s pozitivitou hemokultur, která je exaktním potvrzením infekční etiologie SIRS (syndromu systémové zánětlivé odpovědi). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Imunitní odpověď u kriticky nemocných pacientů
Melichová, Jana ; Průcha, Miroslav (vedoucí práce) ; Zazula, Roman (oponent)
Kardiochirurgická operace vyvolává nespecifickou aktivaci systémové zánětlivé odpovědi podobně jako sepse u kriticky nemocných. Významnou roli zde proto hraje diferenciální diagnostika infekční a neinfekční etiologie systémové zánětlivé odpovědi. Cílem práce bylo srovnání vybraných biomarkerů u pacientů po kardiochirurgickém zákroku a u pacientů se sepsí. Vyšetřeno bylo 24 pacientů, kteří splňovali kritéria diagnózy sepse a 8 pacientů po kardiochirurgické operaci. Prokázali jsme vyšší senzitivitu a specificitu PCT ve srovnání s CRP při diagnostice sepse. sTREM-1, exprese TREM-1 na monocytech, TREM-1 na granulocytech a počet FoxP3+ T regulačních lymfocytů neumožňují spolehlivou diferenciální diagnostiku infekční a neinfekční etiologie u vyšetřovaných skupin pacientů. Stanovení lymfocytů u pacientů se sepsí je užitečným parametrem při této diagnostice. Kardiochirurgická operace je významným podnětem vyvolání systémové zánětlivé odpovědi neinfekční etiologie.
|
|
|
Sledování biochemických markerů septických stavů
Brodská, Helena ; Kazda, Antonín (vedoucí práce) ; Zazula, Roman (oponent) ; Průša, Richard (oponent)
Problematika systémového zánětu, (systemic inflammatory response syndrome-SIRS), resp.sepse je v poslední době velice diskutovaná a to napříč medicínskými obory. Včasná diagnóza a následně adekvátní terapie snižuje rizika jejich rozvoje. Je tedy obecně snahou najít vhodný marker pro diagnostiku a monitoraci průběhu. Každým rokem se objevují nové markery, které mozajkovitě doplňují patofyziologický obraz, ale marker, který by splňoval podmínky specifity, senzitivity, dostupnosti, stále nemáme. V posledních 10 letech je za jeden z nejnadějnějších považován prokalcitonin (PCT). V rámci sledování zánětlivých parametrů, resp. jejich chování ve stavech systémového zánětu jsem se soustředila hlavně na prokalcitonin a jeho jakoby nesouhlasné nálezy s přítomností infektu a s ostatními parametry zánětu. A to nejprve ve studii porovnávání sensitivity a specifity PCT a dalších vybraných zánětlivých parametrů v klinicky definovyných stavech, kde potvrzuje PCT svoje vyjímečné postavení(...) PCT představuje při téměř 10 letech užívání v klinické praxi stále dobrý biologický diagnostický marker sepse nebo septického šoku. Jeho výpovědní hodnota je zde nadřazená C-reaktivnímu proteinu (CRP) a dalším proteinům akutní fáze. Popisuje tíži stavu, rozsah systémové odpovědi, jednoznačně diagnostikuje přítomnost systémové...
|
|
| |
host ::
RSS.